Novela Bohemica

Svědectví o setkávání čtyř Čechů s krajinou, minulostí a současností Súdánu, exotické a v Česku málo známé africké země. Sabaloka je malé vulkanické pohoří asi 80 km severně od Chartúmu. Pohořím protéká řeka Nil, která zde vytváří hluboce zařízlé údolí a loučí se se Sabalokou peřejemi - nejmenším a zároveň nejkrásnějším ze šesti nilských kataraktů. V roce 2009 se tato oblast stala předmětem geoarcheologického výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Geologického ústavu AV ČR. Účastníci druhé vědecké expedice do pohoří Sabaloka a dalších oblastí severního Súdánu si vedli deník. Jejich záznamy z počátku roku 2011 jsou doplněny texty a fotografiemi osvětlujícími významná období súdánských dějin a výsledky dosavadního působení českého týmu v Súdánu.

"Sundala jsem Ježíše z kříže, abych ho vrátila lidem," říká autorka příběhu o svobodě, lásce a odpovědnosti za svět náš vezdejší. Román o Ješuovi (Ježíšovi) z Nazareta, Miriam (Máří Magdaleně), Janu Křtiteli a učednících vypráví trochu jiný příběh než ten, který známe z evangelií. Ješua se s Janem Křtitelem seznámí během pobytu v komunitě vzdělaných Esejců, ke kterým vstoupil do učení. Záhy jsou však oba vyhoštěni pro své "revoluční" názory. Naplnit proroctví Starého zákona cítí jako své poslání. Během křtů u řeky Jordán získávají první učedníky. Tamtéž se setkávají s mladou ženou jménem Miriam. Úsilí o náboženskou reformu však vzbudí nepřátelství židovských konzervativců i římských okupantů. Po smrti Jana Křtitele pokračuje v šíření svého učení Ješua sám a neváhá pro věc obětovat i vlastní život. Kniha vyšla poprvé v roce 2000 a její další vydání vychází vstříc čtenářům, kteří se po ní již několik let marně ptají.

První ucelený praktický průvodce agroturistikou od Šumavy po Beskydy nabízí přehled o možnostech dovolené či víkendů na českém venkově. K lákadlům agroturistiky patřila dříve možnost práce na farmě, na zahradě nebo v sadu, ale tato její původně hlavní součást ustupuje do pozadí. Naopak roste význam jiných předností agroturistiky: kontakt se zvířaty (mající často terapeutický účinek), vyjížďky na koních, ochutnávky domácí kuchyně, zážitky z lidové architektury, poznávání venkovského folkloru, tradic a řemesel, rybaření, cyklovýlety a především klidný pobyt v přírodě. Výběr agroturistických lokalit je velmi široký a zahrnuje jak malé chalupy, tak větší zemědělské usedlosti a statky. Pohybuje se od vysloveně skromných, téměř "přírodních" podmínek ubytování až po přepychově stylově zařízené apartmány. Od zábavy, kterou si hosté sami tvoří, až po pobyt cíleně organizovaný. Zahrnuje také veškeré možné přírodní lokality u nás - od nížin velkých řek po horské louky a pastviny.

Autobiografický román Rady Biller (1930) je nahlédnutím do zkušenosti společných ruských a českých dějin 20. století od předválečných dob do začátku let sedmdesátých. Příběh Ley začíná v tehdy nádherném Baku třicátých let, kde přišla na svět jako dcera židovské matky a arménského otce. Ještě před válkou se rodina odstěhovala do Moskvy, která tu ožívá v každodennosti, kterou český čtenář téměř nezná. Válka vyžene rodinu do Baškirska, na dlouhý čas odvede otce, matka s dcerou se vracejí přes Stalingrad zpět do Baku. Cesta se opakuje, rodinu znovu spojí Moskva, ale to už je Lea dospělá a její dráha se zlomí směrem na západ. Prahu v podání Rady Biller vidíme trochu jinak než pohledem českých autorů, protože si všímá toho, co českým očím uniká. Právě v téhle nenápadné konfrontaci je zvláštní kouzlo Melounové slupky - Rada Biller má nasákavou schopnost houby, která dychtivě vstřebává všechno nové, a dovede o tom podat zprávu s nadhledem nepředpojatého pamětníka. Přesvědčivost a přitažlivost jejího vyprávění je nepochybně daná trojí kulturní zkušeností - ruskou, českou a německou, připomínající to, co bylo českému prostředí kdysi vlastní a co se po pádu zdí a plotů díky autorům, jako je Rada Biller, zvolna znovu vytváří - vědomí, že je nás tady víc a že spolu musíme vyjít.