Občanské sdružení Poutníkova četba

Životní příběh dívky, která se na devět dní stala anglickou královnou.Svou věrností Kristu vydala svědectví Pravdě a ve svých 16 letech byla navzdory rozsudku smrti světlem anglickému národu, protože Krista si cenila více, než vlastního života.

Když prožíváte zármutek nad ztrátou milované osoby, je normální ptát se, jestli se budete ještě někdy cítit zase dobře. Osamělost, strach, zmatek a zloba jsou pocity, které znemožňují příchod nové naděje. Ale když procházíte zármutkem, je nesmírně důležité nevzdávat se naděje. Jen tudy vede cesta ke znovunalezení pokoje ve vašem nitru. Kniha citlivě ukazuje, že je možné zachovat si naději i během tak těžkého období. Každý člověk prožívá ztrátu jiným způsobem, ale s Boží pomocí se můžete skrze cestu truchlení navrátit zpět k pokoji. Pokud se ve vaší blízkosti nachází člověk prožívající zármutek, kniha vám dá několik užitečných rad, jak k takovému člověku přistupovat a jak mu pomoci.

O působení Boží milosti mezi severoamerickými indiány. Brainerdovy zápisky nám odhalují příběh o působení Boží moci a milosti skrze mladého kazatele Davida Brainerda, který navzdory tělesné slabosti, stále se zhoršující smrtelné nemoci i téměř neúnosným životním podmínkám přinesl za vypětí všech sil evangelium severoamerickým indiánům a bylo mu dáno prožít na sklonku jeho krátkého života probuzení mezi těmi, pro které se obětoval. Na jeho životě můžeme vidět jako moc je pravdivé slovo: „Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla.“ Kniha obsahuje též krátký životopis jednoho z nejvýznamnějších teologů Jonathana Edwardse, který rovněž stojí za přečtení a pěkné kresby Aleše Mrázka na začátku každé kapitoly.

Co vlastně děláme, když se modlíme? Ke komu se máme modlit? Jaký je duchovní užitek z modlitby? A co modlitby, které nebyly vyslyšeny? Proč se modlit, když náš svět funguje podle přírodních zákonů? Na tyto a další podobné otázky velmi užitečně odpovídají dvě z velkých postav křesťanské historie - puritán Thomas Goodwin a americký kazatel předminulého století Benjamin Palmer.

Kniha Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského v moderní češtině. Jedná se o významné křesťanské dílo, které nás přivádí zpět ke kořenům české reformace. Jak poutník hledající smysl života projde všechna zákoutí světa, aby nakonec zklamán světem nalezl v pokoji svého srdce Spasitele Pána Ježíše Krista.

Jan Amos Komenský ve své praktické knize vysvětluje, jak připravovat biblická kázání. Na klíčových verších Písma (např. Jan 3:16) objasňuje základní biblické pravdy. Pečlivě je rozebírá, věrný vlastnímu učení o používání příkladů, a tak nás přivádí k porozumění evangeliu a jeho zdroji ve všemohoucím Bohu. Vyzdvihuje přitom nádherné Boží vlastnosti, zásluhy Syna i Ducha svatého. Právě proto je kniha vhodná nejen pro kazatele, ale i každého čtenáře, který touží po porozumění Božímu slovu. Z předmluvy ke knize: Komenského Zpráva a naučení o kazatelství patří k těm nemnoha, které můžeme v našem jazyce použít s opravdu nemalým užitkem. Je to kniha nejen pro kazatele, i když jim je určena především. Tuto knihu může s velikým užitkem číst každý křesťan. Ačkoliv není každý muž povolaný k tomu, aby kázal Boží slovo, tak každý křesťan, muž, žena i dítě, je povolán k tomu, aby studovalPísmo ke svému vlastnímu duchovnímu užitku. Komenský předkládá celou řadu principů, které nám mohou pomoci lépe porozumět biblickému textu. Kromě toho je každý křesťan volán k zodpovědnosti za to, čemu naslouchá (Mk 4,24). V tomto směru nám Komenský dává do rukou jedinečný nástroj, který nám může dobře ukázat, co bychom měli očekávat od svého kazatelev oblasti kázání.

V „Povinnostech rodičů“ odhaluje J. C. Ryle ten nejlepší způsob, jak vychovávat děti, tedy s Kristem v srdci. Ukazuje, jaké povinnosti mají všichni křesťanští rodiče vůči dětem, které jim Bůh svěřil. Ryle nám dává praktické rady, jak vychovávat děti a učí nás, jak můžeme své děti milovat, aniž bychom je rozmazlovali. I když kniha byla napsána v roce 1888, obsahuje nadčasovou pravdu založenou na Boží moudrosti. Ve svém přístupu ke zbožné výchově dětí Ryle udržuje lásku a kázeň v dokonalé rovnováze.

Boží milost je potřebná ke znovuzrození, každodennímu životu i k oslavení na věčnosti. Boží milost je jedním z nejdůležitějších témat v celém Písmu. Zároveň pravděpodobně patří k tématům, která chápeme nejméně. Když si uvědomíme, že náš každodenní vztah s Bohem nezávisí na našem výkonu, ale na Kristově dokonalosti, prožijeme osvobozující a radostný pocit. Nemá však jít o jednorázový prožitek. Pravda, ke které jsme dospěli, má být denně potvrzována. Právě o tom je tato kniha.

Chcete v souladu s Biblí zvládat obtížné životní situace jako jsou konflikty, hněv, osamělost, zármutek, strach.

Jaký užitek může mít člověk ze čtení Božího slova, a pokud jej nenalézá, co je třeba udělat, aby takový užitek ze slova Božího měl.

Co je víra? Kdo je křesťan? Juda říká, že není užitečné v klidu se zabývat jednotlivými aspekty pravdy nebo učení, když je celá víra atakována a podkopávána. Musíme se vrátit zpět k základům, k prvopočátku. A já věřím, že se v této situaci opět nacházíme.

Sobectví, zloba, rozhořčení, odplata… Příliš často podléháme těmto reakcím, bez přemýšlení, když proti nám lidé hřeší. I když si uvědomujeme, že bychom takto reagovat neměli vůči svým rodinným příslušníkům, sousedům, spoluvěřícím, spolupracovníkům nebo nepřátelům, vyvstává otázka: jak bychom měli reagovat?

Touhou autora je vzbudit nadšený obdiv k puritánům, abyste mohli přijmout užitek z jejich praktického příkladu a těžit z jedinečné vyváženosti jejich učení, zkušeností a praxe. Puritáni byli lidé s hlubokým teologickým porozuměním a vhledem, kteří se modlili, aby se země naplnila poznáním Boží slávy, tak jako vody pokrývají moře. Dnešní misionáři se více než kdy jindy zapojují do nesení evangelia do všech koutů země. Biblické křesťanství se postupně šíří ve většině z 240 národů světa. Počet věřících se znásobuje, především v subsaharské Africe, na Dálném východě a v Jižní Americe. Všude tam je nesmírně zapotřebí učení, které plodí svatý život a stabilitu. Puritánské období je historicky nejlépe schopno tuto potřebu naplnit, protože puritáni byli nejsilnější tam, kde jsou dnešní křesťané obecně nejslabší.

Komenský se znovu ukazuje jako dobrý znalec nejen Písma samotného, ale také lidské duše, lidského života i lidského soužení. Zná dobře lidská pokušení i lidské touhy: „Když nám nad hlavou začne zuřit vichřice (které ve světě musejí přicházet), náhle nevíme kudy kam, staráme se, strachujeme, trápíme se a naplníme si život nebezpečím,hrůzami a děsem. Také se víc, než by bylo zdrávo, zaobíráme různými prostředky, buď že je máme, nebo že nemáme.“ Jeho srdce bylo srdcem pastýře Kristových beránků, který hledá pro Boží ovečky cestu na bezpečná místa, na klidné pastviny u pokojných vod. Jeho cílem je najít střed (centrum), hlubinu svého vlastního života, která může být v plnosti odhalena jenom tehdy, když všechno dospěje na své místo a neklidné srdce člověka spočine v Bohu.

Čím to asi je, že Bůh děti, ty nebeské perličky, nestvořil všechny společně jako anděly – přesně tolik, kolik jich chtěl mít, ale různě je rozděluje mezi lidi? Vzdává tím úctu lidem, aby se tak stali pomocníky svého Stvořitele při rozmnožování jeho tvorů. Nemají z nich však mít jen potěšení a radost, ale také se na nich něco napracují. Tato práce znamená vést je tak, aby byly tím, čím mají být. Rodiče tedy nenaplní své povinnosti vůči dítěti jen tím, že ho naučí jíst, pít, chodit, mluvit a oblékat se. Uvnitř těla bydlí hospodář (totiž rozumná duše), o kterého je třeba pečovat víc než o vnější chaloupku, jeho obydlí. Duše a mysl je hlavní částí člověka, takže se má předně pečovat právě o ni, aby zdárně a ušlechtile rostla. Dobře rostlá mysl je pak taková, která je osvícená nebeskou moudrostí, aby člověk znal důstojnost Božího obrazu ve svém nitru a aby ji strážil a hájil. Kéž by z našich dětí jako ze živých Božích obrazů den za dnem stále jasněji zářily paprsky jeho věčné a nehynoucí moci, moudrosti a dobroty.