Smršť

Novinka nakladatelství SMRŠŤ předkládá šest esejů z oblasti současné filosofie mysli, z nichž každý se pokouší nalézt v přírodě místo pro vědomí, aniž by ho redukoval na čistě hmotné stavy. Všechny eseje byly zveřejněny během posledních tří dekád, během nichž se nereduktivní přístupy k vědomí staly ve filosofii mysli významným hlasem. To neznamená, že by tyto přístupy představovaly homogenní filosofické stanovisko. Zde představení oponenti redukce vědomí netvoří nic jako „školu“. Jde spíše o volnou koalici přístupů, které berou vážně subjektivní perspektivu a jsou skeptické vůči existujícím redukcionistickým návrhům. Je třeba zdůraznit, že všechny tyto přístupy chápou vědomí jako integrální součást přírody a neodvolávají se na mimo-přírodní či nadpřirozenou působnost. Proto se vyhýbají nejen fyzikalismu, ale i otevřeně teistickým nebo idealistickým řešením problému vztahu mysli a těla. Lze o nich proto říci, že se hlásí k rozšířenému pojetí přírody, které překračuje úzce materialistickou ontologii. Kniha přináší poprvé do češtiny přeložené eseje Thomase Nagela, Johna Searla, Colina McGinna, Galena Strawsona, Davida Chalmerse a Martiny Nida-Rümelin a úvod Jamese Hilla a Jakuba Mihálika.

Přesto, že nepostrádá napětí, není tento román thriller. Není ani románem o velké lásce, jak by mohl napovídat titul (převzatý z posledního verše sonetu Luíse de Camoes), povzdech pastýře Jákoba, který doufal, že službou u Labana získá krásnou Rachel. Příběhy nenaplněných lásek a nedožitých životů přízračných postav poukazují na sepětí mezi láskou a smrtí, a souzní tedy s básníky manýrismu (na rozdíl od Freuda) vědomím toho, že „na život není léku“. Román, v němž nic není, jak vypadá, založený na technice paradoxu a využívající prostředků poezie (korespondencí), zkoumá možnosti a hranice prózy. Pod maskami se v knize skrývá, prosycena humorem, ironií a sebeironií, výpověď autora zralé životní moudrosti, jehož fantazie nezapře někdejší vztah k surrealismu, a který se prostřednictvím psaní „snaží pochopit, co nechápe“.

"Když se podívám kolem, vidím jenom krásu." Před více než 10 lety se fotograf Petr Jedinák rozhodl udělat jednu fotku každý den, aby zachytil prchavé okamžiky, které už se nikdy nevrátí. Výsledkem je unikátní osobní časosběrný dokument, který čítá přes 4 000 fotografií. Do této knihy vybral 250 nejlepších z nich. Zachycují nejrůznější scény od klasických portrétů, přes street art až po záběry z ložnice. Atmosféra v nich se pohybuje v rozpětí od marasmu, přes erotické dusno až melancholii a vděčnost. V komentářích k fotografiím objasňuje autor kontext jejich vzniku a přidává další pointu. Kniha funguje jako svébytný dokument o současném umění, o lásce a vztazích, a měnících se časech. Vedle toho je možné ji číst jako autobiografický komiks o jedné krizi středního věku a uměleckém zrání. Na pozadí sugestivních obrazů se tu odehrává příběh probuzení muže, který začíná typicky, rozvodem. Fotograf opouští mnohaletou kariéru navzdory tísni a neznámu v kapitolách Hledání a Zmar. Názvy dalších oddílů Probuzení, Boj za sebe, Druhý dech a Nirvána prozrazují, že tento příběh nakonec dopadne dobře. Mezi tím se však Jedinák musí vyrovnat se smrtí své matky a s prodejem domu, který miloval a vrátit se do míst svého dětství do hlavního města. Tam potkává řadu osudových žen, které ho přes sex, drogy a rocknroll přivedou k poznání sebe sama. Autorovi se podařilo spojit dva nečekané cíle, uspořádat výbor nejlepších fotografií z ohromného celku, který přes 10 let vznikal, a současně s tím odvyprávět chytlavý příběh, který snadno najde čtenářské sympatie.