! Doprava ZADARMO už od 20 € !

Ústav pro výzkum totalitních režimů

vydavateľstvo

Reflexe undergroundu


Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.
Vypredané
7,59 € 7,99 €

Horké knihy ve studené válce


Horké knihy ve studené válce popisují málo známý program tajné distribuce knih do východní Evropy, který financovala CIA. Mezi lety 1957 a 1970 byl knižní program jedním z nejefektivnějších způsobů pronikání za železnou oponu, západní publikace se díky němu dostaly k tisícům lidí v sovětském bloku včetně Československa. Americký politolog maďarského původu Alfred A. Reisch (1931–2013) založil svou studii na důkladném výzkumu archivů, ale i na vlastní zkušenosti zaměstnance tohoto programu.
U dodávateľa
36,61 € 38,54 €

Nechtění spoluobčané


„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu. Její první část tvoří zamyšlení Roberta Kvačka nad obtížným postavením německých obyvatel po jejich nuceném transferu z Československa a studie Jana Rychlíka analyzující proměnlivost kategorie československého „(pracujícího) lidu“. Druhý blok tematizuje nelehký osud několika skupin obyvatel, jejichž „chtěnost“ či „nechtěnost“ byla podmíněna především národnostním původem, přičemž při jeho určování často nehrálo roli subjektivní vnímání dotyčného. Nalezneme zde texty popisující situaci německého (Kateřina Portmann), maďarského (Štefan Šutaj), romského (Helena Sadílková) a rusínského obyvatelstva (Dalibor Státník). Jakub Mlynář opírá svůj text o vzpomínání osob židovského původu na holocaust. Ve třetí části se Matej Medvecký zabývá problematikou perzekuce v komunistickém Československu a František Bártík využitím nesvobodných pracovních sil v uranovém průmyslu. Jan Seidl charakterizuje přístup státu i veřejnosti k homosexuálům a Marcela Strouhalová si všímá osudů knih zabavených v poválečném Československu tzv. státně nespolehlivým (především německy mluvícím) osobám. Poslední, čtvrtý blok je vyhrazen textům, které se věnují „nechtěným“ obyvatelům z hlediska didaktiky a filmové vědy. Jaroslav Pinkas reflektuje problematiku identity a s ní spojených hodnot v současném historickém vzdělávání, Petr Bednařík obrací pozornost k českému filmu v období tzv. normalizace a Jan Bárta analyzuje část filmové tvorby Jana Procházky.
Vypredané
5,80 € 6,11 €

Tu stojím, inak nemôžem


Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Po obsahové stránce jde o badatelský počin, který spojil řadu dalších vysokoškolských, historických, teologických i archivních pracovišť českých a především slovenských. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku. Časový rozptyl příspěvků je též značný: publikace zahrnuje studie věnované méně známým, avšak stále aktuálním, traktátům Martina Luthera z první čtvrtiny 16. století, dále se věnuje vlivu reformace na uherskou společnost ve století 17., protireformaci a podstatným momentům ze života reformovaných církví v období probuzení slovenského národního živlu ve století 19., kdy docházelo k četným konfliktním situacím s maďarským vedením církví. Emancipace reformovaných komunit v Horních Uhrách a pocit sounáležitosti s českým živlem podstatnou měrou přispěly koncem první světové války ke vzniku a rozvoji společného státu, samostatné Československé republiky. Nezanedbatelnou součást publikace představují studie věnované perzekuci církví ve 20. století, v období nástupu totalitních režimů. Zde se především uplatnili autoři z ÚSTR. Obtížným momentům společné národní i církevní historie v období rozbití a okupace česká a moravské části ČSR se věnuje příspěvek Martina Jindry Cesta k zákazu Církve československé (husitské) na Slovensku v roce 1939. Stanislava Vodičková se zabývá spontánně vzniklým mezináboženským dialogem a spoluprací duchovních vězněných v nelidských podmínkách nacistického koncentračního tábora Dachau (Ekumenismus v koncentračním táboře Dachau).
Na sklade 1Ks
11,52 € 12,13 €

Akce Sever 1. + 2. díl


Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu. V rámci akce s krycím názvem „Sever“ vybrané složky ministerstva vnitra od června 1981 do června 1984 sledovaly krizovou situaci v sousední Polské lidové republice, monitorovaly činnost Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita a polských opozičních skupin, názory polských i domácích občanů a organizovaly řadu operací na podporu „marxisticko-leninských sil v Polsku“, včetně výjezdů značného množství tajných spolupracovníků StB do sousedního státu. V prvním díle je vedle historické studie publikováno celkem 142 archivních dokumentů vzniklých od července 1980, kdy v Polsku vypukla velká stávková vlna, až do vyhlášení výjimečného stavu 13. prosince 1981. V druhém díle je vedle rozsáhlé obrazové přílohy publikováno celkem 68 dokumentů vzniklých v období od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku 13. prosince 1981 až do ukončení akce „Sever“ v červnu 1984.
Vypredané
18,24 € 19,20 €

Na nitkách 1968: Podle skutečné události


Komiks bulharského autora vypravuje reálný příběh tří studentů, kteří měsíc poté, co vojska Varšavské smlouvy vstoupila v roce 1968 do Československa, aby potlačila pražské jaro a začínající demokratické reformy, vyrobili a roznesli letáky proti účasti bulharské armády na této operaci s nápisem: „Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR!“ Po akci Státní bezpečnosti s krycím názvem „Loutky“ byli všichni tři vyloučeni z univerzity, zatčeni a odsouzeni. Jejich čin dokládá, že i v podmínkách totalitní společnosti může přežít občanský smysl pro spravedlnost.
U dodávateľa
14,36 € 15,95 €