Vitalis

Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky. Armáda mrtvých narůstá každým dnem, po desetiletích budou epidemiologové mluvit o 20 až 50, někteří dokonce o 100 milionech obětí chřipky na celém světě. Počet vyhaslých lidských životů tak vysoce překračuje krvavou daň, kterou si vybrala celá světová válka. Právě včas ke 100. výročí pandemie předkládá historik lékařství Harald Salfellner bohatě ilustrovanou publikaci, jež dnešnímu čtenáři tuto epidemii přibližuje v jejích globálních souvislostech a dopadech. Ve 30 kapitolách autor líčí nejasný původ nemoci, průběh jednotlivých vln i klinický obraz obávaných zápalů plic, proti nimž jsou lékaři tehdy prakticky bezmocní. Z nepřeberného množství použitých pramenů zřetelně vystupuje i lidský rozměr pandemie, trýznivé umírání mladých civilistů a vojáků, chroptění umírajících matek s kojenci v náručí. Mezi miliony umírajících je i rakouský malíř Egon Schiele, francouzský básník Guillaume Apollinaire, vrcholný představitel českého výtvarného kubismu Bohumil Kubišta a Frederick Trump – dědeček pozdějšího prezidenta Spojených států. Tisíce lékařů a zdravotních sester této smrtelné nemoci podlehnou při výkonu svého povolání. Se svými více než 250 vyobrazeními je tato publikace o španělské chřipce nejen první kronikou této epidemie v češtině, nýbrž i fascinující cestou časem na osudová dějiště této největší zdravotní katastrofy v dějinách lidstva.

Průvodce Zlatou uličkou, plný vzácných, dílem neznámých obrazových dokumentů, napsaný se znalostí života v zákulisí. Pověst praví, že ve Zlatnické uličce přebývali kdysi alchymisté a mágové císaře Rudolfa II. Autor odvážně sfoukává nános mýtického prachu uplynulých 500 let z tohoto malebného místa a vykresluje portrét jednoho z nejvíce fascinujících míst staré Prahy doprovázený bohatou obrazovou dokumentací. Nechává nastoupit hradní střelce v jejich červených uniformách, představuje známou věštkyni madame de Thebes a dlí jako host u spisovatele Franze Kafky, jenž po nějakou dobu bydlel ve Zlaté uličce a napsal tu svého Venkovského lékaře.b.

Je legendárním knížetem malířů art nouveau, zakladatelem vídeňské Secese. Jeho obrazy dosahují na aukcích rekordních cen. Tváře dam z jeho slavných portrétů září z kávových šálků a deštníků a ti, kdo neumějí pojmenovat obrazy jako Adele nebo Danae jménem, jsou považováni za politováníhodné nevzdělance. O něm samotném, zapřísáhlém vyznavači erotické ženské krásy, je známo málo. V této knize jsou načrtnuty stanice jeho života, jeho úspěchy, jeho skandály a aféry. Na pozadí Belle Époque vyvstává obraz života tohoto velikána rakouského malířství vyzdobený fotografiemi z Klimtova života a nejznámějšími obrazy, jež se zrodily na jeho malířském stojanu.

Vždy jednou za čas lidského věku prolétne Židovským městem blesková duchovní epidemie, zachvátí duše živých za nějakým účelem, jenž nám zůstává skryt, a jako fata morgana dá povstat obrysům charakteristické bytosti, jež tu snad před staletími žila a prahne po tvaru a podobě.

Rakousko v roce 1854: Mladá bavorská vévodkyně Alžběta podává rakouskému císaři Františku Josefovi ve slavnostně vyzdobeném vídeňském kostele sv. Augustina ruku k manželskému svazku – za jásotu lidu se z dítka přírody stává „Sisi“ císařovna rakouská. Co začíná jako pohádka, zachmuří se záhy temnými stíny: přísný dvorský ceremoniál, oddělení od dětí, reprezentační povinnosti berou mladé císařovně vzduch k dýchání. Když se zlatá klec stane příliš těsnou, uprchne Alžběta před tlaky dvora, cestuje vášnivě po cizích zemích a na své jachtě křižuje po dalekých mořích. Skutečné štěstí jí však zůstává odepřeno – až do jejího hořkého konce. Tyto biografické texty, které napsal spisovatel Karl Tschuppik koncem dvacátých let minulého století o císařovně Alžbětě, jsou svou jazykovou silou dodnes nedostižné a ožívá v nich znovu lesk a tragika monarchie. Německá verze publikace.