Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Kniha upozorňuje na opomíjený experimentální a inovativní potenciál ornamentalismu mezi lety 1880 a 1930 (tj. od kritické recepce historismu přes secesi, ranou modernu a avantgardu až k meziválečnému modernismu). Ornamentální teorie a praxe patří k důležitým kapitolám dějin umění a jsou zásadní pro pochopení revolučních změn, které nastolily umělecká avantgarda a modernismus na počátku 20. století, přestože ty se k dědictví ornamentalismu stavěly zády. Publikace je souborem čtrnácti studií, které se zabývají otázkou ornamentální teorie a praxe nejen ve vztahu k dekorativnímu umění a uměleckému průmyslu, ale také ve vztahu k soudobé přírodovědě (botanika, mineralogie, optika, fyziologie vidění) a autonomní umělecké abstrakci. Autorka na konkrétních příkladech představuje ideový a duchovní rozsah ornamentalismu a připomíná nekonvenční pedagogické postupy v rámci nauky zaměřené na "zdobení" předmětů. Na podzim roku 2012 se bude konat v Moravské galerii v Brně výstavní projekt nazvaný "Tiché revoluce uvnitř ornamentu: experimenty dekorativního umění v letech 1880-1930", který z knihy vychází. Kniha o rozsahu 288 stran obsahuje také 360 barevných reprodukcí. Lada Hubatová-Vacková (*1969) přednáší dějiny moderního umění a designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je jednou z tvůrců velmi úspěšné knihy a výstavy Husákovo 3+1. Bytová kultura 70. let.

V září 2011 se konala v Poněšicích konference s názvem Dějiny umění v rozšířeném poli. Jedním z důvodů konání tohoto setkání byla potřeba narušit akademickou izolovanost dějin umění a skrze vytvoření chybějících vazeb přispět i k "rozšíření pole" dějin umění.

Obchodní domy realizované na českém území během 60. a 70. let 20. století, kdy postupující normalizaci a "husákovskému" režimu navzdory doznívaly ještě některé ideje "zlatých šedesátých", představují zvláštní kategorii staveb. A to nejen kvůli typologickému určení, ale i svým významem pro poválečnou českou architekturu vůbec. Pro řadu architektů ze silné generace 60. let se univerzální, plnosortimentní obchodní domy staly možností navrhovat a realizovat stavby, které se nesmazatelně vepsaly do obrazu města. Publikace obsahuje texty o více než tuctu obchodních domů v Česku i na Slovensku, např. o Kotvě, Máji, Ještědu či Prioru v Jihlavě, a je obohacena fotografiemi a architektonickými plány staveb.

Publikace věnovaná vynikajícímu odborníkovi profesoru Janu Rousovi, jehož hlavní doménou jsou dějiny české knihy 19. a 20. století, zejména užitá grafika české avantgardy.

Publikace představuje práci designérů, způsob jejich myšlení a proces navrhování od samotných zadání projektu až po finální realizace. Kompozice a složení kapitol umožní objasnit a přiblížit proces a metody designérské práce na příkladech konkrétních výrobků. Na design z druhé strany se podíváme očima polských, maďarských, slovenských a českých praktikujících designérů v daných oborech. Každá z devíti kapitol představuje proces navrhování a realizace několika designérských projektů pomocí analýzy z hlediska designu, použitého materiálu a technologie výroby. Kniha poodhalí různé vlastnosti umělecko-průmyslového odvětví v postsocialistických i západních zemích, zdůrazní jejich rozdíly i společné aspekty v podrobném popisu myšlenkových pochodů a designérských návrhů. Projekt na příkladech ukazuje, co je to dobrý design a jaký význam má pro společnost. Grafické řešení Štěpán Malovec.

Katalog k výstavě Kovářovi žáci. Historie zlínské VŠUP 1959-2011, která probíhala ve dnech 24. 2.-31. 3. 2012, přibližuje etapu fungování detašovaných ateliérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Toto období rokem 2011 přestěhováním ateliéru Design výrobků I a Design výrobků II do Prahy skončilo. Nedávno uzavřená historie vybízí k hledání stop, které škola, její absolventi a pedagogové za více než půlstoletí svého působení zanechali a zanechávají. Katedra, výjimečná svou návazností na Školu umění, jež ve městě fungovala v rámci firmy Baťa už od roku 1939, prošla za uplynulých padesát dva let mnoha proměnami. Zde se průmyslový design začlenil mezi ostatní vysokoškolské disciplíny uměleckého druhu. Z designu strojů a nástrojů dospěl až do podoby autorského konceptuálního designu na hranici volného umění, od designu chápaného jako služba společnosti a prostředek pro budování světlých zítřků až ke kriticky zaměřenému designu reagujícímu na svět reklamy, konzumu, řešícímu otázky ekologie.

Katalog v česko-anglické verzi mapuje 15 let působení profesora Petra Keila na VŠUP. Je snahou o reflexi kvalit studia pod jeho vedením a pokusem o náhled na porevoluční vývoj školy, postavení Katedry architektury či způsob výuky architektury obecně. Obsahem jsou jednak rozhovory s pedagogy, jednak reprodukce prací absolventů a současných studentů Petra Keila.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě hledající národní identitu v uměleckých dílech. Téma vychází z úvah o oblastech, k nimž se lidé tradičně podle sociologů vztahují, pokud uvažují o své národní identitě. Jsou to dějiny, kultura, krajina, jazyk, věda a sport. Základním předpokladem koncepce je fakt, že uvnitř těchto okruhů se podvědomě národní identita utváří a projevuje. Aniž by ambicí knihy bylo přinést odpověď na otázku, co je to česká národní identita, pokusí se hlouběji proniknout do její problematiky prostřednictvím textů odborníků z různých oblastí. Publikace se neomezí pouze na formu odborného textu, ale bude obohacena o úvahy, rozhovory s umělci a rozšířenou obrazovou část. Příspěvky budou směřovány k osvětlení otázek, které v souvislosti s národní identitou vyvstávají. Katalog pod vedením prof. Mileny Bartlové připravili Eva Balaštíková, Anna Burianová, Ondřej Čech, Štěpánka Holbová, Eva Riebová a Veronika Rollová. Grafické řešení Markéta Mášová.

Publikace Svědectví – Ženským hlasem shrnuje výsledky týmového projektu, který proběhl na VŠUP v zimním a letním semestru 2010/2011. V rámci projektu vznikla sbírka dvanácti rozhovorů s převážně českými a slovenskými umělkyněmi a teoretičkami umění. Tyto rozhovory zachycují živou formou názory a osudy umělkyň a historiček umění z různých generací. Mezi rozhovory je i vůbec poslední interview s Jitkou Válovou, rozprava s profesorkou dějin umění Milenou Bartlovou, rozhovor s mezinárodně uznávanou srbskou kurátorkou Bojanou Pejić nebo úvahy Ilony Németh a Veroniky Bromové, jež reprezentovaly Slovensko a Českou republiku na Benátském bienále. Dále se představí dnes už respektované umělkyně a pedagožky Margita Titlová, Milena Dopitová a Michaela Thelenová. Zvláště z výpovědi příslušnic mladší generace, jako je například Martina Pachmanová, Lenka Klodová, Jana Štěpánová nebo dvojice Anetta Mona Chisa a Lucia Tkáčová, přitom vyplývá, jak se zvýraznila role, kterou gender sehrává v jejich díle i názorech na umění. Grafické řešení Adam Uchytil. Mgr. Zuzana Štefková, Ph.D. působila na Katedře dějin umění a estetiky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Rovněž přednáší kurzy moderního českého umění v rámci Council on International Educational Exchange. Je spoluzakladatelkou galerie c2c a Kruhu kurátorů a kritiků. Kurátorsky připravila a spoluorganizovala řadu výstavních projektů (Desire, Sell Me Buy Me, Czechpoint, Bio-Power, Rodinná pohoda, Other Kind of Blue, Art to Date, Hammer! a další). Mezi témata, kterým se soustavně věnuje, patří gender a tělesnost a současné sociálně kritické umění.

Druhý ediční svazek Ad Akta se zabývá tématy, která historizují či kontextualizují moderní a postmoderní umělecké dění. Otištěné texty se věnují rozličným okruhům z dějin a teorie umění, počínaje osobou a dílem výtvarného kritika a teoretika Jiřího Padrty (Hanka Sládková) či vývojem a užitím plastů v československém designu (Anna Lískovcová) přes rodinnou amatérskou fotografii (Jindra Tichá), československou reprezentaci na pařížské světové výstavě dekorativních umění r. 1925 (Kristýna Zajícová), ekologický design v českém prostředí (Kateřina Kotalová) a směřování k socialistickému realismu v architektuře ČSR (Michaela Jehlíková Janečková) až po digitální média ve vztahu k produktovému designu a hmotné kultuře (Pavla Pauknerová), otázky abstraktního dekoru v tapiseriích (Jana Mattasová) a ideologické motivy a motivace v českém šperku a bižuterii (Tereza Volná). Všechny texty byly původně napsány a obhájeny jako diplomové práce na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP a následně přepracovány za účelem vydání této publikace.

Národní styl vstoupil na scénu s koncem první světové války, kdy intenzivní pocit historického vítězství podmínil a stvrdil nový obsah části českého umění, architektury a uměleckého řemesla. Ambice vybudovat českou národní kulturu na státní platformě byla motivována snahou vtisknout Československé republice dominantně slovanský charakter. Hlavní protagonisté národního stylu Pavel Janák, Josef Gočár a František Kysela usilovali o vytvoření specifických výrazových prvků, které by byly inspirovány místním naturelem. Umělci se však nepokoušeli o bezprostřední citaci motivů z rejstříku etnografického materiálu, ale spíše o postižení esence charakteru lidového umění a vyjádření této autentické podstaty vlastními autorskými prostředky. Prvotní nadšení ze vzniku českého uměleckého projevu začalo však již v 1. polovině dvacátých let atakovat kritické hodnocení příslušníků internacionální avantgardy, zejména okruhu Karla Teigeho, kteří odmítali dekorativní výraz národního stylu. Krátkou existenci tohoto uměleckého proudu ukončila mezinárodní výstava v Paříži, po které Janák s Gočárem definitivně opustili ornamentální tvarosloví, a národní styl tak dožíval pouze ve výuce státních odborných škol a v tvorbě některých regionálních architektů. Grafické řešení Matěj Činčera a Jan Kloss.

Projekt edičního výboru rukopisných textů autobiografické, vlastní literární i přednáškové povahy architekta Jana E. Kouly (1896–1975). Chronologický písemný projev samotného autora, jeho životopisného vyprávění je velmi citlivou osobní zpovědí sledující a mapující v souvislosti s dobovými reáliemi události od architektova dětství téměř po poslední chvíle života. Ke stěžejní kapitole bude patřit vzpomínka na jeho profesní vrchol jako architekta, publicisty i pedagoga. Ostatní kapitoly pak doplňují informace ze života společenského, převážně prvorepublikového „běsnění funkcionalismu“. Mnohé črty se dotýkají přátel i kolegů Jana E. Kouly. K nejpůsobivějším patří kapitola o Koulově dětství a studijních létech, kde je podána faktografická a místopisná črta o Bubenči, o stavebním ruchu bubenečské vilové čtvrti na počátku 20. století. Zároveň je zajímavá a přínosná srovnávací paralela ve vyprávění autora o soudobé architektuře a o prostředí mezi architekty, či text motivovaný Koulovým celoživotním zájmem o lidové stavitelství. Grafické řešení Štěpán Malovec.

Název publikace odkazuje na současnou situaci v urbanismu, ve kterém nepřevažuje žádná jednoznačně sledovaná teorie či manifest; pohybujeme se na hranici mezi snahou o důslednou organizaci města a procesy, které probíhají ve městě samovolně a spontánně. Kniha se zabývá způsoby řízení a organizace města, kontextem místa, měřítkem zásahů a otázkou času. Témata jsou představena na případových studiích z různých světových měst (Curitiba, Londýn, Lagos, Săo Paulo, Teherán, apod.). Cílem práce je otevřít debatu o podobě současného evropského a zejména středoevropského města, přiblížit ji širší odborné veřejnosti a studentům prostřednictvím konkrétních příkladů a poukázat na úspěšné výsledky nových přístupů z jiných měst v kontextu současného urbanistického vývoje Prahy. Grafické řešení Jakub Korouš a Adam Uchytil.

V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku. Političtí představitelé meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot může posílit status mladé demokracie a přinést ekonomický profit, a „ženské umění“ pro ně bylo v rámci kulturních výměn a zahraniční kulturní politiky zajímavým artiklem. Výstavní katalog se soustředí na zmapování dosud málo studovaného fenoménu „ženského umění“ na české výtvarné scéně dvacátých a třicátých let 20. století, a to především skrze jeho úlohu v dobové státní reprezentaci. Jeho hlavní součástí bude rekonstrukce nejvýznamnějších „vývozních“ expozic, jež se mezi válkami realizovaly pod kuratelou ženských spolků a jež umělkyním z prvorepublikového Československa poprvé ve větším měřítku umožnily vstup na mezinárodní umělecké kolbiště. Katalog akcentuje vynikající práce českých meziválečných umělkyň – ať již více známých představitelek užitého umění nebo malířek a sochařek, jejichž práce bývá neprávem opomíjena. Stranou však nenechává ani představitelky dobového „středního proudu“, který byl součástí exportních „ženských“ výstav mezi válkami. Ten totiž odrážel nejen doznívající diletantismus v práci řady umělkyň podporovaných mladým státem, ale rovněž konformismus a akademickou doktrínu ovládající v této době oficiální propagaci českého umění. Kniha vychází v rámci projektu programu Aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI Ministerstva kultury ČR.

Bilingvní katalog Ateliéru textilní tvorby UMPRUM obsahuje výběr prací studentů z let 2012–2016. Představuje materiálové experimenty, které se vymykají obvyklému vnímání textilu. Studenti zpracovali návrhy pro různé oblasti textilního designu, plošného i prostorového charakteru, ve kterých se textil tradičně objevuje nebo byl alternativně použit. V rámci tvůrčí práce přišli s vizemi a způsoby řešení, které nejsou pouze originální, nápadité, esteticky hodnotné a navržené s odbornými znalostmi, ale týkají se také udržitelnosti, využití lokálních materiálů a odpadu. Na trhu se neustále objevují nové „chytré“ materiály a technologický rozvoj otevírá další možnosti pro to, jak a kde mohou být textilie navrhovány, vyráběny a využívány. Díky konkrétním znalostem materiálů a textilních technik jsou textilní návrháři v jedinečné pozici, kdy mohou využít těchto nových možností. Kromě experimentálních přístupů se výuka ateliéru zaměřuje na tradiční textilní techniky, opakovaný, nekonečný a solitérní vzor, tapiserii a oblast art designu. Grafika Petr Hrůza.

Kolektivní monografie navazuje na úspěšný výzkumný a výstavní projekt UMPRUM a Národní galerie Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. Autoři a autorky především mladší generace z několika humanitních oborů společně zkoumají proces utváření československé národní a státní identity prostřednictvím kulturních kódů, jakými jsou lidovost, modernita, konzervativismus či národní čistota. K zajímavým tématům patří například návrhy na architektonické řešení pracovních táborů, nebo role zednářů a hnutí za pohřeb žehem v konstrukci československé identity. Závěrečné shrnutí napsal Petr Pithart. Grafika Jan Čumlivski.