Za tratí

Strašná doba, tenhle postkomunismus. Horší o to, že je nesrovnatelně lepší, než to bylo za komunistů a přesto by někdy člověk vyletěl z kůže ponížením a bezmocností. Pokud jsou to básně, tak tedy jsou o tom pocitu. Žádná lyrika a epika. Jen že se občan někdy cítí jako kus hadru a vztekle šermuje pěstmi do tmy.

Aran Satan má dva metry a jmenuje se Nenadál. Někdy vousatej, jindy voholenej. Vždycky tetovanej. Brejle si při recitaci odkládá. V ruce mp3, ze který na pódiu pouští podmazy a předěly. Není to raper ani chlápek od slam poetry. Nerecituje jako Lukavs ký. Je to rozpohybovaný Slovo hromotluka. Velice osobní. Po projektu Aran Epochal další zaříkávající one - man - pičus show. V týhle papírový podobě mp3 zvuky nahrazujou parádní ilustrace Štěpána Adámka. Jdou si na ruku Adam a Adámek. Slova Mluvícího člověka natištěný na kartóny Carton Clanem. Epochal Verbal Vizual.

Druhé vydání pravděpodobně nejsvobodnější české prózy posledního čtvrtstoletí. Textu překotného vyprávění nečekané imaginace a energie. Každá literatura má mít pár takových knih, které se nadají zařadit a ani pořádně uchopit. Askiburgion je českou literární legendou. Nedokončený Askiburgion čili Kniha lidiček spolu s prvotinou Fúrie čili Kniha stíhání vyšly posmrtně v roce 1995 v Českém spisovateli. Od té doby ho mnozí kradli z knihoven a sháněli po antikvariátech. Tak tady tu knihu máte, lidičky. Legenda se vrací!

Růst HDP je božstvo. Euro-americká civilizace je dennodenně před hrubým domácím produktem v pokleku. Kniha francouzského profesora je jedním z pokusů ukázat, že tímto poklusem za růstem Růstu hrozí lidské společnosti ekonomická a sociální past, ale že se dá o světě kolem nás přemýšlet jinak. Že se dokonce dá - a dokonce téměř ihned musí - něco pro nástup růstem nevystresované společnosti dělat. Podle Latoucha décroissance (de-growth) neznamená negativní růst. Takové chápání je jen dokladem uvěznění myšlení o společnosti v termínech růstu a jeho opaku. Kontrakce hospodářství bez jakýchkoliv doprovodných opatření vede k chaosu, nezaměstnanosti a zásadnímu narušení zdravotních, sociálních, vzdělávacích a i environmentálních standardů. Proto je třeba přijmout de-growth nebo a-growth ve smyslu a-teizmu a opustit tuto víru v pokrok skrze produkci a spotřebu. Cílem de-growth je "vybudovat společnost, v níž můžeme lépe žít a zároveň méně pracovat a spotřebovávat".

Básník, ekologický aktivista, buddhista a univerzitní profesor Gary Snyder (1930) žije už čtyřicet let uprostřed přírody v Sierra Nevadě. Nebezpečí na vrcholcích je zatím jeho poslední knihou, vydanou v USA v roce 2004. Prosté, ale vnitřně naléhavé texty i tentokrát osloví všechny, kterým je blízké autorovo desatero: dobírat si démony, zápasit s rozhněvanými, smát se žádostivým, svádět nesmělé, utírat špinavé nosy a zašívat roztrhaná trička, posílat filozofy v době večeře domů k jejich ženám, vymáchat byrokraty v řece, brát matky s sebou do hor, jíst obyčejné.

Postupující demence v záznamech starého postiženého muže. Naléhavý a užitečný text holandského mistra. Jak píše v doslovu Jiřina Šiklová: tělesnému chátrání ve stáří jsme připraveni rozumět, toho psychického se děsíme.

Jako zmrzlinu mají polární medvědi nejradši? Proč je lvice taková parádnice? Proč se serval jmenuje serval? Které ze zvířat se tváří, že neumí do pěti počítat, a které se směje pod vousy? Knížka o zvířatech a lidech ze zoologické zahrady, kterou můžou číst maminky a tatínkové dětem nebo taky děti maminkám a tatínkům. Byla napsaná pro radost, takže je veselá. Petr Rákos (1956 - 1994), autor knihy Korvína čili Kniha o havranech nebo Askiburgion čili Kniha lidiček, napsal a nakreslil tuhle knížku pro svoje dvě malé dcery. Jeho knihy pro dospělé rozhodně nejsou konfekční zboží. Stejně tak tato bohatě ilustrovaná kniha o zvířatech ze zoo. Rošťácko-blbnoucí styl knihy potěší každé živé a aktivní děcko. Tak třeba: co myslíte, co má chuligán klokan v kapse? Co když jsou to cigarety?

Postupující demence v záznamech starého postiženého muže. Naléhavý a užitečný text holandského mistra. Jak píše v doslovu Jiřina Šiklová: tělesnému chátrání ve stáří jsme připraveni rozumět, toho psychického se děsíme.