Židovské muzem Praha

Kniha určená pro školy, typ učebnice určené k výuce dějepisu, občanské výchovy a literatury. I zcela neznalý čtenář od 14 let výše získá základní vědomosti o židovské kultuře, jejích historických a duchovních souvislostech. Autoři v záplavě dat vybírali především skutečnosti, které se váží k českému prostředí, kultuře a dějinám. Editor Leo Pavlát.

Publikace je výsledkem téměř pětileté práce pracovníků Židovského muzea v Praze, kteří v letech 2004–2009 zmapovali a sepsali všechny dostupné obřízkové textilní donace pocházející z území Čech a Moravy (ať už se nacházely v domácích či zahraničních sbírkách). Obsahuje odborné studie, jednu na téma obřadů souvisejících s narozením dítěte v kultuře a zvycích českých a moravských Židů a tři zabývající se detailně rozborem specifického předmětu – povijanu na Tóru zhotoveného z pleny, do níž byl chlapec zabalen při obřízce – mimořádného a dosud téměř neznámého pramene společenských a historických věd. Katalogová část publikace čítá téměř 1330 katalogových položek včetně překladů hebrejských donačních nápisů do češtiny. Vedle mimořádně bohaté barevné obrazové přílohy provedené na vevázaných rozklápěcích listech obsahuje publikace také rejstříky jmen a příjmení donátorů, ať už chlapců či jejich rodičů nebo prarodičů a rejstřík lokalit vyskytujících se v textech donací, to vše doplněno o všechny zjištěné varianty hebrejského zápisu. Publikace je vhodná nejen pro historiky, genealogy, archiváře či kulturní historiky a etnografy, ale také pro širokou veřejnost. Všechny zájemce o židovskou problematiku seznamuje s unikátní vyšívanou „matrikou“ židovských chlapců, která obsahuje záznamy z let 1668–1930.

Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století, dokumentovaných pomocí historických i současných fotografií a plánů. Většina z těchto staveb prošla po roce 1989 památkovou obnovou, která jim alespoň zčásti navrátila jejich původní vzhled. K nejcennějším barokním stavbám patří synagogy s tradiční malovanou nástěnnou ornamentální výzdobou a hebrejskými modlitebními texty, čtyřsloupové synagogy polského typu, centrální synagogy na Moravě a v západních Čechách nebo rozšířenější mírně podélné tříosé synagogální stavby. V katalogu je podrobněji dokumentováno také na dvacet barokních synagog, zbořených za války nebo v období komunistického režimu. Katalog doplňuje zpráva o obnově synagog v Čechách a na Moravě v posledních dvou desetiletích, seznam použité literatury a slovníček hebrejských výrazů a terů.

Tato příručka určená nejen odborníkům z řad historiků umění, etnologům, starožitníkům ale i laikům, která pomůže orientovat se jak v židovských rituálních předmětech používaných v synagoze a v domácnosti, tak i v jiných předmětech vážících se k životu židovské komunity, spolků, cechů i soukromých osob, které označujeme souhrnným pojmem judaika. Hlavní část knihy obsahuje 149 hesel vzájemně provázaných odkazy, stručnou charakteristiku symbolů vyskytujících se nejen na rituálních předmětech, ale i na náhrobcích, okruhy hesel umožňující snadněji předmět zařadit do kontextu, kalendář židovských svátků, slovníček neznámých výrazů a rejstřík. Jednotlivá hesla doprovází přes 200 názorných kreseb vytvořených vesměs podle originálních trojrozměrných sbírkových předmětů Židovského muzea v Praze.

Vůbec první podrobnější průvodce po židovských hřbitovech na území současné Prahy, ve skutečnosti velmi obsáhlá publikace, v níž najdete 211 barevných fotoreprodukcí detailů starých náhrobních kamenů i celkové záběry z málo známých židovských hřbitovů naší metropole. Největší část je věnována světoznámému Starému židovskému hřbitovu na Starém Městě v Josefově, poprvé s vyobrazením četných vzácných náhrobků z doby od 15.do 18.století. Menší kapitoly jsou věnovány také židovskému hřbitovu na Žižkově, kde se pohřbívalo od konce 18.stol., a Novému židovskému hřbitovu (stanice metra Želivského), kde je pohřben spisovatel F. Kafka a řada dalších pražských osobností od roku 1890 až do současnosti. Každá část je provázena podrobným plánkem hřbitova s hroby význačných osobností. V úvodu se čtenář poučí o židovských pohřebních obřadech a zvycích, dozví se i o nedávno objeveném středověkém židovském hřbitovu ve Vladislavově ulici ze 13.-15.století. Vkusná grafická úprava, tříjazyčný text (česky, angl., něm.) na 132 stranách, a velký počet dosud nepublikovaných barevných fotografií činí z této publikace nezbytnou výbavu každého, kdo chce poznat skutečnou i skrytou historii magické metropole Evropy.

Catalogue from the collection of the Jewish Museum in Prague.

Publikace přináší edici významného pramene k dějinám pražských Židů uloženého v Archivu Židovského muzea v Praze. Fase (přiznání) vyplňovaly hlavy židovských rodin při návratu do Prahy po odvolání tereziánského vypovězení z let 1745-1748. Přiznání obsahovalo kromě soupisu členů rodiny a služebníků též údaje o zaměstnání hlavy rodiny, vlastnictví a umístění domu. Soubor 1473 přiznání pořízený pro evidenční potřeby židovské samosprávy fakticky nahrazuje úřední souhrnný soupis pražských Židů. Úvodní studie stručně shrnuje dějiny vypovězení i návratu a seznamuje se strukturou formuláře přiznání. Edici přiznání doplňuje osobní a místní rejstřík. Údaje obsažené v přiznáních jsou především prvořadým pramenem odborné i soukromé genealogie, umožňují však i studium různých otázek historické demografie, sociálních a hospodářských dějin i topografie. Publikace Židovského muzea v Praze představuje doplnění ediční řady soupisů židovského obyvatelstva vydávané Národním archivem.

Sborník z druhého semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v září 2008 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Muzeem Královského hvozdu v Nýrsku. Stejně jako první seminář, který proběhl v říjnu 2006 v Liberci, zaměřil se i druhý ročník na novodobou problematiku a dějiny Židů v pohraničí. Publikované příspěvky zachycují výsledky dalšího výzkumu problematiky sledované již v předchozím čísle - pobyt haličských uprchlíků v Čechách v době první světové války, podíl Židů na rozvoji průmyslového podnikání, ilustrovaný tentokrát na rodině Glaserů, majitelů továrny ve Velimi. Osobní pozůstalost uložená v archivu Židovského muzea v Praze se stala základem pro příspěvek k otázce česko-německých vztahů po roce 1945. Zastoupena jsou i regionální témata, od přehledů materiálu k dějinám Židů v určité lokalitě či oblasti po zprávy o činnosti regionálních muzeí a občanských sdružení. Několik příspěvků je věnováno dokumentaci židovských hřbitovů.

Od osvobození k nové totalitě vychází jako souhrn přednáškového cyklu, který ve VKC ŽMP proběhl v roce 2008. Sborník se zabývá dosud méně známými tématy židovských dějin po druhé světové válce. Autorům šlo o to, ukázat, jaké strategie budoucnosti a modely života volila židovská menšina, jejíž přeživší příslušníci byli zbaveni domova, zdraví, majetku a museli se vypořádat s fenoménem hluboké životní diskontinuity. Vzhledem k tomu, že vědecká diskuze a odborná literatura se k tomuto tématu vyjadřuje velice pozvolna, je tento sborník důležitým a zajímavým příspěvkem doplňující mozaiku poznání osudů českých a slovenských Židů ve 20. století.

Průvodce expozicí v Maiselově synagoze. Popisuje historii židovské komunity českých zemí od začátku 10. stol. až do poloviny 18. stol.

Česko-španělský sborník Golem v náboženství, vědě a umění obsahuje sérii deseti příspěvků renomovaných českých a argentinských autorů, vycházejících ze semináře, který proběhl pod stejným jménem jako součást projektu Golem 2002 – 5763 ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea 9. října 2002. Publikace obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu, výběrovou bibliografii a filmografii.

Sborník příspěvků ze semináře konaného 17.a 18. října 2012 v Trutnově.

Monografie vznikla na základě vybraných textů stejnojmenného přednáškového cyklu ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze.

Monotematické číslo vědeckého časopisu věnované vztahu Jana Nerudy k Židům, resp. představení a rozboru jeho antisemitských spisů, jež jsou zasazeny do širšího kulturního a politického kontextu českých i evropských dějin 50.-70. let 19. století.

Z celkového počtu 360 synagog 19. století se jich v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do dnešní doby dochovala pouhá čtvrtina. Katalog stejnojmenné výstavy obsahuje historický úvod věnovaný architektuře těchto památek od klasicismu a empíru, přes období historických slohů 2. poloviny 19. století až po období secese a moderny na počátku 20. století. Kniha o rozsahu 104 stran dále přináší 60 medailonů nejvýznamnějších synagogálních staveb od roku 1825 až po rok 1912 s krátkou historií stavby a více než 360 černobílými a barevnými fotografiemi synagog z různých dob a reprodukcemi historických plánů, které dovolují zařadit tyto stavby do širšího kontextu synagogální architektury.