Bernard-Henri Lévy

Jaká je vlastně země, která dnes vládne světu? Je to ještě demokracie? Kniha francouzské intelektuální celebrity, která na tyto a další otázky hledá odpovědi, se v USA i ve Francii stala bestsellerem ihned po svém vydání. Na počátku byl nápad vlivného časopisu Atlantic Monthly: požádat některého francouzského intelektuála, aby navštívil Ameriku a vydal se po stopách Alexise de Tocquevilla, který počátkem XIX. století podnikl slavnou cestu, na jejímž základě sepsal dnes klasické dílo Demokracie v Americe. B.-H. Lévy tak celý rok brázdil Spojené státy. Urazil většinou po silnici více než dvacet tisíc kilometrů z východu na západ, ze severu na jih: od věznice Rikers Island po Chicago, od muslimských obcí v Detroitu po amišskou komunitu v Iowě, a kladl otázky ohledně původu amerického vlastenectví, soužití svobody a náboženství, vězeňského systému, "tyranie většiny", vzkříšení ideologie… Lévy spatřil nejrůznější tváře Ameriky: slavné i neznámé, lidi z pouště i obyvatele megalopolí. Setkal se s Sharon Stoneovou i s horníkem z Wisconsinu, s filantropickým miliardářem i s Normanem Mailerem, s Woody Allenem i s kalifornským bezdomovcem, s Hillary Clintonovou i s fanatickým nespokojencem, s Barackem Obamou, stoupající hvězdou Demokratické strany, i s obyvatelkou bordelu v Nevadě, a napsal o této nesmírné zemi lidskou komedii. Právě z ní pramení zázračná síla této reportáže, kterou hltáme s nadšením, jež ani na chvíli nepoleví. A závěry, které z cesty vyplynuly? Lévy k nim dospívá doslova za pochodu a jsou často rozporuplné. V době, kdy je "demokracie v Americe" stále více zpochybňována, tato kniha naopak svědčí o její zázračné vitalitě. Zásadní roli zde hraje epilog, který "filozofovi" umožnil převzít štafetu od "žurnalisty" a na závěr knihy čtenáře uvést přímo do srdce velkých debat současnosti? od Fukuyamových a Huntingtonových tezí až po postranní myšlenky neokonzervativců, jejichž zákruty namnoze určují osud světa.

Biografie francouzského spisovatele a filozofa J. P. Sartra. Mezi raným Sartrem, úžasným filozofem Bytí a nicoty, brilantním spisovatelem novely Nevolnost a pozdějším souputníkem nejhorších totalitních systémů existuje totiž svým způsobem rozmlžená hranice. Lévy se pokouší přijít na kloub náhlému zvratu a zodpovědět otázku, proč intelektuál, který zlo do všech důsledků promyslí, mu v rozhodující chvíli podlehne. V Lévyho knize ovšem defiluje vskutku celé intelektuální století. Osobnosti, s nimiž se Sartre musel vyrovnávat, i ti, kteří se museli vyrovnat s ním, Céline, Gide, Flaubert, Heidegger, Husserl, Camus, Malraux, Breton, Deleuze, Foucault a bezpočet dalších. Překvapivý epilog s otevřeným koncem je pak jen jiným vyjádřením dvojznačného vztahu století a jednoho velkého a rozporuplného intelektuála, který v něm zanechal hluboký otisk.

Končí éra Západu. Kdo jej vystřídá? Jeden z předních současných globálních intelektuálů, francouzský filozof, dokumentarista a spisovatel Bernard-Henri Lévy, ve své esejistické a osobně laděné knize Říše a pět králů sleduje zmenšování vlivu západních demokracií na světové dění. Po staletí budovaná euroamerická Říše zaniká a o její ruiny se začíná prát pět agresivních králů: Rusko, Čína, Saúdská Arábie, Írán a Turecko. Bernard-Henri Lévy se zamýšlí nad příčinami konce atlantického vlivu a současnou geopolitickou situací především na Blízkém východě i nad důsledky vzniklého mocenského vakua pro dnešní svět. Proces ústupu podle něj započal už mnohem dříve než ve chvíli, kdy byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump nebo kdy vypukla migrační krize. A pokud mají hodnoty a ideály rovnosti, svobody a demokracie přežít, musí Říše, která se jimi doposud zaštiťovala, začít hledat novou cestu pro jednadvacáté století.

Dlouhý esej z pera předního současného filozofa reflektuje tzv. covidovou krizi, již nazývá První světový strach. Ohrožuje nás základy evropské civilizace více nemoc, nebo to, jak na ni reagujeme? Co nám tato kritická situace odkrývá o nás samých a naší vůli nechat sebou manipulovat? Jeho rozhněvaná reflexe připomíná nezrušitelnost lidských závazků a podstatu odpovědnosti za otevřenost světa.

Dva kontroverzní autoři si šest měsíců intenzivně dopisují, aby se vypsali z témat, která je pálí, obrazně i doslova. Dojde na ekzém i na Sartra, na ego i na levici. To, co začalo jako tajná korespondence zavilých nepřátel, přerostlo v jiskřivou intelektuální výměnu mezi dvěma mistry pera – slavným spisovatelem a neméně věhlasným filozofem. Výsledkem je provokativní názorový střet, který ukazuje celou společnost i oba myslitele v tragikomickém světle.