E-knihy - Prírodné vedy strana 1 z 20

Kathrin Hartmannová prináša v tejto knihe poznatky, ktoré bežné knihy o psoch neponúkajú. Začína novými zisteniami o výžive a kriticky spochybňuje mýty, ako je napríklad strava BARF, namiesto ktorej navrhuje oveľa ekologickejšiu alternatívu. Pokračuje kritikou pochybných metód chovu a kon­čí otázkou, ako by sa mali psy vychovávať. Ako je známe, pes je potomkom vlka, ale to nemôže ospravedlniť bežné au­toritatívne výchovné metódy. Autorka do svojej pútavej a živo napísanej knihy zapracovala vlastné skúsenosti, zážitky zo psích výbehov, z výcviku, ale aj z ciest do Rumunska a Grécka, kde prišla na koreň biede mno­hých pouličných psov. Venuje sa zvieratám z množiarní a útulkov, ktoré si so sebou nesú mnohé traumy aj zdravotné problémy. Kniha rozpráva aj o tom, aký obohacujúci môže byť život so psom. A hľadá odpovede na otázky, ktoré si kladie čoraz viac majiteľov psov: Aké miesto v našej spoločnosti venujeme tvorovi, ktorý je našou spriaznenou dušou? Ako môže náš spoločný život so psami zlepšiť vzťah medzi ľuďmi a zvieratami? Čo sa môžeme naučiť od psov v súvislosti s dobrým sociálnym a solidárnym spolunažívaním? Inými slovami: ako sa dá so psom zachrániť svet?

Kniha pojednává o vztazích mezi geometrií a aritmetikou a sleduje vývoj geometrie od názornosti k abstraktnosti a obecnosti. Představuje logicky úplnou Tarského axiomatiku elementární eukleidovské geometrie i logicky úplnou axiomatiku rovinné projektivní geometrie Veblena a Younga. Ukazuje, jak sférická geometrie a trigonometrie inspirovala odkrývání neeukleidovských geometrií. Pojednává o diferenciální geometrii křivek a ploch vnořených do trojrozměrného eukleidovského prostoru a ukazuje, jak se v ní vynořují pojmy metrického tenzoru, křivosti, geodetiky a rovnoběžného posunu vektorových polí, které se staly východiskem abstraktní Riemannovy diferenciální geometrie hladkých variet. A ukazuje, jak se Riemannova diferenciální geometrie stala matematickým základem obecné teorie relativity Alberta Einsteina.

Učební text pokrývá vybrané oblasti z lineární algebry, jednoho z úhelných kamenů matematiky, se kterým se setkávají studenti nejen matematických programů. Autor, který sám přichází ze světa inženýrství, na text hledí očima nematematika a tak ho představuje také čtenářům. Oproti mnoha jiným učebním textům je věnována velká pozornost všem důležitým detailům. Výklad je veden podrobně, pečlivě a velmi srozumitelně. Autor s velkou odbornou a pedagogickou erudicí čtenáři objasňuje vše podstatné a vede jej k hlubokému vhledu do studované látky, zároveň se ale snaží, aby byl text v rámci možností čtivý.Kniha prochází klasické oblasti lineární algebry, přičemž výklad samotný je veden z možná ne zcela obvyklé pozice. Konkrétně se věnuje popisu základních stavebních kamenů oboru, totiž vektorů a matic, jejich součinům a řešení soustav lineárních rovnic. Text přitom čtenáře vybaveného obvyklými středoškolskými znalostmi plynule doprovází až do abstraktního vektorového prostoru. Přes diskuzi o měření vzdáleností a úhlů v tomto prostoru se přeneseme k úlohám ortogonalizace a shodným zobrazením. Základní věta algebry o kořenech komplexních polynomů nás zase posune k problematice vlastních čísel a vektorů.

Ještě dříve než senátorem byl Václav Láska houbařem. Dodnes zůstává houbami posedlý – samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. A celá jeho knížka houbami voní. Ať už to jsou příběhy a vyprávění z lesů, luk a parků, nebo kulinářské rady, recepty a taje houbové kuchyně.Otvírá se tak před námi fascinující svět hub půvabných i nevzhledných, které dokážou chutnat jako mana. A které dokážou i zabít.Autorovým záměrem je vzbudit v čtenářích chuť na houby chodit i odvahu s nimi experimentovat v kuchyni a rozšířit jim seznam druhů hub, které si budou z přírody pravidelně rádi nosit domů.O tom, že po přečtení této knihy začnete hledat košík na houby a nůž k jejich očištění, abyste za jejich hledáním mohli co nejdřív vyrazit, není třeba pochybovat.

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, "zvířatům", ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu - jak strategií "subjektivizujících" (praktické "flanelové" přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak "objektivizujících", které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.

Kniha Tajemství počasí odhaluje skrytý svět přírodních zákonitostí. Sledování nenápadné souhry větru, oblaků, mlhy, teploty, deště a mnoha dalších projevů umožňuje počasí nejen předpovídat, ale také porozumět tomu, jak ovlivňuje a vytváří okolní krajinu. Každá kapka, kaluž nebo pampeliška nám můžou sdělit důležité věci. Dobrodruh, cestovatel a učitel ze školy v přírodě Tristan Gooley, autor knihy Orientace v přírodě, píše o tématu zasvěceně a zároveň srozumitelně.

Čo robia zvieratá lepšie ako my? Mohli by nás inšpirovať pri navrhovaní inovatívnej technológie? Príroda je plná neuveriteľných zázrakov, no môžeme ju brať aj ako špičkové vývojové laboratórium. Z výtvorov prírody starých 3,8 miliardy rokov by sme sa mohli naučiť viac. V knihe nájdete prekvapivé príbehy zo sveta prírody aj odpovede na tieto otázky: Ako sa práve kravy stali inšpiráciou pre ekologickejšiu kanalizáciu? Boli niektoré vesmírne teleskopy navrhnuté podľa očí homára?Prečo vďaka plutvám veľrýb využívame obnoviteľnú energiu efektívnejšie? Patrick Aryee, biológ a moderátor podcastu BBC, vo svojej knihe podrobne skúma, čo zvieratá robia, aby prežili v drsnej prírode, a pokúša sa zistiť, v čom si z nich môžeme brať príklad pri prekonávaní výziev modernej spoločnosti.

Rychlebské hory jsou jedním z nejkrásnějších pohoří České republiky, ve kterém lze nalézt neporušenou přírodu, historické památky i moderní sportovní infrastrukturu. Objevte zatopené lomy, krápníkové jeskyně a pozoruhodné skalní formace. Poznejte historii gotického hradu Rychleby nebo slavné secesní restaurace Tančírna. Vydejte se na bikerské stezky a užijte si adrenalin na zdejších trailech. To vše a mnohem víc s publikací plnou historických i aktuálních fotografií, ze kterých dýchá jedinečná atmosféra.

Tato kniha je o lidech, kteří se snaží řešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ popisuje autorka svou knihu rozkročenou mezi vědeckou reportáží a cestopisem. Zavede čtenáře mezi vědce, kteří na Islandu mění emise uhlíku v kámen, nebo mezi solární geoinženýry, kteří uvažují o vystřelování malých diamantů do stratosféry s cílem odrážet sluneční paprsky od Země. Podobné extravagantní vědecké projekty zachycují současný posun v myšlení některých klimatologů: ve světě, v němž už není možné nechat přírodu, aby se regenerovala sama, se tytéž technologické zásahy, které naši planetu ohrožují, stávají jedinou nadějí, jak získat více času. Kniha, která umí být současně inspirativní i děsivá, nepostrádá nádech temného humoru, především však představuje originální pohled na éru antropocénu.

Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou.

Autor ve své kníize do značné míry na vazuje na svůj starší titul Fyzika nemožného. V ní zkoumal, kam ještě fyzikální výzkum a jeho aplikace ještě mohou dospět, než narazí na hranice lidských možností či na přírodní zákony. Ve Fyzice budoucnosti podrobněji promýšlí ony uskutečnitelné možnosti v různých oblastech: píše o budoucnosi počítačů, umělé inteligence, nanotechnologie, využívání energetických zdrojů, cestování do vesmíru i o budoucnosti civilizace jako takové.

Naše společnost je neustále v pohybu a silniční doprava je jednou z nejrozšířenějších lidských činností posledních let. V důsledku pohybu dopravních prostředků však dochází k mnoha nepříjemným střetům, mezi vozidly samotnými, ale také s volně žijícími živočichy. Silnice v celosvětovém měřítku totiž často přetínají trasy přirozeného pohybu zvířat, která potom nemají jinou možnost, než se je pokoušet překonávat. V naprosté většině případů jsou odkázána pouze na své smysly a instinkty, aby se bezpečně dostala na opačnou stranu komunikace. Jedná se však o velmi riskantní počínání a následkem těchto kolizí hynou miliony živočichů denně. Jak významným problémem pro člověka střety se zvířaty vůbec jsou? Kdy a kde ke střetům dochází nejčastěji? Jaké jsou následky střetů pro posádky vozidel? Kde končí a k čemu jsou dále využívána těla uhynulých zvířat? Jaká existují řešení tohoto problému? Odpovědi najdete uvnitř této knihy.

Ochránce přírody a ekolog Michael Mehta Webster přináší poselství o existenci přirozeného efektu spásy, jímž příroda disponuje a jemuž člověk může v případě nutnosti tu a tam trochu pomoci, a poselství, podle něhož příroda není muzeem výtvarného umění. Taková představa je založena na zjevně mylném předpokladu, že se příroda nemění, pakliže do ní lidé nezasahují. Na základě nesčetných dokladů se můžeme přesvědčit, že takové tvrzení se nezakládá na pravdě. Fosilní záznam dokazuje, že se život po miliardy let neustále vyvíjel a měnil. Ekosystémy se mění i v řádu tisíců let, klima na Zemi se mění neustále, změny se prohlubují a vyhlídky podle většiny odborníků nejsou dobré. Kniha je souborem čtivých kazuistik ohrožených druhů, mezi nimiž nechybí tygr bengálský, losos nerka, vakoplch trpasličí, americké kaštanovníky, koráli na útesech u pobřeží Hondurasu, cichlidy ve Viktoriině jezeře či rostlinná společenstva na ostrově Asciensionu. Vydáme se dokonce na pouť do pleistocénu a zvážíme možnosti vzkříšení dávno vyhynulých druhů: jeskynních medvědů či mamutů srstnatých.

Dave Goulson zkoumá souvislosti mezi klimatickou změnou, přírodou, volně žijícími živočichy a rostlinami a zmenšující se biodiverzitou a analyzuje zhoubný dopad na planetu a její obyvatele. Podle Goulsona ještě není pozdě tento pokles zastavit a Tichá Země je k tomu naléhavou výzvou. Na základě třicetiletého výzkumu napsal Dave Goulson srozumitelnou, fascinující a důležitou knihu, v níž se zabývá důkazy alarmujícího poklesu množství hmyzu na celém světě. „Pokud přijdeme o hmyz, všechno se zhroutí,“ varoval v rozhovoru pro New York Times. Hlavní příčinou tohoto poklesu hmyzích populací je nerozvážné používání chemických pesticidů. Přiklání se tak k závěru kultovní knihy Rachel Carsonové Tiché jaro, po jejímž vydání v roce 1962 došlo k celosvětovému zákazu používání DDT. Zanedlouho ale byly zavedeny nové pesticidy, stejně smrtící jako DDT, a v současnosti se lidstvo nachází na pokraji nové krize. Co nastane, když veškerý hmyz zcela zmizí?

Objevujte tajuplnou planetu hmyzu Hmyz najdeme prakticky všude – v lese i v trávě, v potocích nebo v parku, ale i na mnoha velmi neočekávaných místech – v nadmořské výšce šest tisíc metrů, v nejhlubších jeskyních světa, v kostelních křtitelnicích, uvnitř počítačů i v nozdrách mrožů. Tito drobní živočichové se od nás značně liší: někteří mají kostru z vnější strany těla jako brnění, jiní mohou mít uši na kolenou, oči na penisu či jazyk na nohou. I když mají naši hmyzí souputníci mozek velikosti sezamového semínka, dokážou rozpoznávat obličeje. Hmyz má také neuvěřitelné reprodukční a adaptační schopnosti. Ačkoli na každého člověka žijícího na Zemi připadá 200 milionů hmyzích jedinců, jejich počty dramaticky klesají. Zatímco lidská populace se za posledních 40 let zdvojnásobila, hmyzu o polovinu ubylo. Přitom lidstvo je na práci mnoha druhů těchto drobných živočichů závislé. Potřebujeme je k opylování, k rozkládání mrtvých organismů a k tvorbě hlíny, potřebujeme je jako potravu pro jiná zvířata, pomáhají nám udržet škodlivé organismy na uzdě, šíří semena, jsou nám nápomocní při výzkumech a svými chytrými řešeními nás inspirují. Už jen z čistě egoistických důvodů bychom se o zdraví a blaho těchto drobných tvorů měli zajímat. Péče o ně je jakousi životní pojistkou pro naše děti a vnoučata. „Příroda nás ohromuje svou složitostí a hmyz tvoří významnou část těchto důmyslně vybudovaných systémů, v nichž my lidé představujeme jen jeden druh z milionů. Proto se tato kniha zabývá těmi nejmenšími druhy, vším tím podivným, krásným a bizarním hmyzem, který tvoří základ světa takového, jak ho známe. První část knihy se věnuje hmyzu samotnému. V první kapitole se dočtete o neuvěřitelně bohaté rozmanitosti jejich říše, z čeho jsou poskládaní, jak vnímají své okolí a také něco málo o tom, jak rozpoznat nejdůležitější skupiny hmyzu. Ve druhé kapitole nahlédnete do jejich poněkud zvláštního sexuálního života. Poté se ponořím hlouběji do složité hry, kterou hmyz hraje s ostatními živočichy (kapitola třetí) a rostlinami (kapitola čtvrtá). Do každodenního boje, zda se najím, nebo mě pozře někdo jiný, v němž navíc každý tvor zápolí o předání vlastních genů. I přesto je zde prostor pro spolupráci a ta nabírá všemožných prapodivných forem. Zbytek knihy se zabývá důvěrným vztahem hmyzu k jednomu konkrétnímu druhu: k nám lidem. Jak přispívá hmyz k produkci potravin (kapitola pátá), jak zajišťuje čistotu přírodního prostředí (kapitola šestá) a poskytuje nám produkty, které potřebujeme, od medu po antibiotika (kapitola sedmá)? V kapitole osmé se podívám na nové obory, v nichž nás hmyz může nasměrovat. A konečně v deváté kapitole se zamyslím nad tím, jak se těmhle našim drobným pomocníkům daří a jak můžeme společně přispět k tomu, aby se měli lépe. Protože my lidé jsme na jejich práci závislí. Potřebujeme je k opylování, k rozkládání mrtvých organismů a k tvorbě hlíny, potřebujeme je jako potravu pro jiná zvířata, pomáhají nám udržet škodlivé organismy na uzdě, šíří semena, jsou nám nápomocní při výzkumech a svými chytrými řešeními nás inspirují. Hmyz představuje drobná ozubená kolečka, díky kterým se svět točí.“ - Anne Sverdrup-Thygesonová

V Knize o naději čerpá Jane Goodallová z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti.

A Nemzeti Közszolgálati Egyetemen magas szinten valósul meg a tágabb értelemben vett biztonsági szféra felsőfokú szakembereinek felkészítése. A komplex biztonság napjainkban egyre fontosabbá váló eleme a katasztrófavédelem, amelynek elméleti kutatása és további fejlesztése állandó feladat. Teknős László monográfiája hiánypótló, összefoglaló jellegű alkotás. A szerző a katasztrófatudományt – a keletkezésétől napjainkig – több megközelítésben, jól áttekinthető rendszerben mutatja be. A műből az olvasó megismerheti a tudományággal foglalkozó hazai és külföldi kutatók munkásságának főbb eredményeit. Az elemző-értékelő munka a megjelent művek tudománymetriai feldolgozásának segítségével lehetővé teszi a leggyakrabban előforduló természeti katasztrófák tipizálását, fogalmi behatárolását és egységes rendszerbe helyezését. A logikus felépítésű monográfia biztos elméleti alapot nyújt a katasztrófavédelemmel, a katasztrófatudománnyal foglalkozó szakembereknek a további kutatásokhoz, valamint eredményesen felhasználható a felsőfokú katasztrófavédelmi szakemberképzésben.

Úgy tartották, a maga idejében Einstein mellett a legokosabb ember volt a Földön. Az információs korszak talán el sem kezdődött volna, valószínűleg nem használnánk mobiltelefonokat és internetet, nem volnának atomerőműveink, önműködő automatáink és számítógép vezérelte rendszereink, ha nem születik meg 1903-ban Budapesten egy magyar zseni, akit Neumann Jánosnak hívtak. Neumann tizenhét évesen kezdte matematikusi pályafutását, a világ legnagyobbjai jártak a csodájára. A nemzetközi porondra lépő magyar tudós azonban nem pusztán a matematikában, de annak gyakorlati alkalmazásában is számos területen lenyűgözőt alkotott. Miután részt vett az Egyesült Államok híres-hírhedt Manhattan-tervében, a játékelmélet alapjainak lefektetésével örökre átírta a közgazdaságtan, a politikatudomány, a pszichológia, az evolúcióbiológia és a hadtudomány törvényeit. Közreműködött a hidrogénbomba elkészítésében, majd megalkotta a világ feltehetőleg első programozható számítógépét. A nem sokkal ezután kidolgozott automataelmélete tudósok generációit inspirálta az önreprodukáló gépek előállításában. Felfedezte az emberi agy és a számítógép működése között húzódó párhuzamokat, amellyel pedig óriási lépést tett a mesterséges intelligencia megalkotása felé. Neumann János eredményei mind a mai napig korszerűek, évről évre egyre hátborzongatóbban. Élete kész regény: nem sokan vehettek részt ilyen tevőlegesen a történelem és a tudomány alakításában.  Az ember a jövőből a magyar zseni pályáján kalauzolja végig az olvasót, alaposan elmélyedve Neumann egyes kutatási területeinek lenyűgöző részleteiben, ám azok számára is megannyi izgalmat tartogatva, akik egyszerűen egy kivételes elme életútját, karakterét, dilemmáit és gondolkodását szeretnék megismerni.

A kréta korszak után, a dinoszauruszok és a többi repülő és tengeri őshüllő kihalását követő időszakban az emlősök a legtöbb megüresedett ökológia fülkét betöltötték és bámulatos forma és fajszámban terjedtek el az egész bolygón. Egy bizonyos élettér igen nagy kihívást jelentett az emlősöknek és ez nem más, mint a szeszélyes ám bőkezű tenger. Több egymástól teljesen eltérő emlősfélék, mint például a bálnák és a fókák, eltérő időben nekifogott, hogy alkalmazkodjon ehhez a különleges élethelyhez. E könyvben megnézzük azt az időszakot és korszakokat, amikor kifejődtek a különböző tengeri emlős fajták. A fejlődési történeteit és jelentős fajok rövid leírását. Valamint a Wadi Al-Hitan-t azaz a bálnák völgyének kialakulását és a benne lévő leletanyagot fogjuk taglalni.