Najnovšie - Prírodné vedy strana 3 z 26

Biologická evoluce není „pouhou teorií“, ale skutečností. Probíhá po miliardy let a vedla ke vzniku tolika podivuhodných životních forem, že si zaslouží označení za největší show na Zemi; a toto velkolepé představení přitom nepotřebovalo žádného režiséra. Současně se ale evoluce odehrává i přímo před našima očima, můžeme ji zaznamenat na sloních klech i ve vrtění psího ocasu. Kniha známého britského biologa a popularizátora vědy nám ukáže fungování evoluce z mnoha pohledů, od paleontologického záznamu přes molekulární genetiku a vývoj embrya až po domestikaci zvířat či to, jak se historie života promítla do geografického rozšíření současných druhů.

Oheň nás vymanil ze zvířecí říše Zemědělství nás přimělo chtít pořád víc Peníze nám daly nový smysl života Věda z nás učinila hrozbu Proč homo sapiens přežil, zatímco ostatní druhy lidí vymřely? Co rozhodlo o tom, že se z nás staly bytosti schopné měnit klima, upravovat geny a snít o nesmrtelnosti? A proč jsme dnes mnohem mocnější než naši předkové, ale zároveň nejsme o nic šťastnější? Yuval Noah Harari zkoumá procesy, které formovaly naši civilizaci, a odhaluje nečekanou perspektivu: člověk ovládl planetu nikoli díky síle, ale díky schopnosti vyprávět si příběhy a věřit mýtům. Ať už o bozích, národech, penězích, či lidských právech. Vydejte se na fascinující cestu po stopách našeho druhu od jeho prvopočátků až po věk kapitalismu a genetického inženýrství.

Chcete proměnit svůj balkón v zelenou oázu, z níž navíc budete moct sklízet zdravé dobroty? Pavlína Praisová, známá pod přezdívkou Pakvítko, se s vámi podělí o tipy, jak vypěstovat ovoce, zeleninu či bylinky i v omezených prostorech balkonu nebo terasy. Kromě rad týkajících se konkrétních rostlin se dozvíte také to, po jakých nádobách sáhnout, čím (ne)hnojit, jak si poradit se škůdci či jak si prostor balkonu rozvrhnout. A to vše souladu s přírodou i vaší peněženkou a srozumitelně i pro začátečníky.

Beszélni növényül? Egyáltalán, van a növényeknek saját nyelvük? Ha az ember által beszélt nyelvhez hasonlóra gondolunk, akkor azt kell mondjuk, hogy nincs. Az ő nyelvük másmilyen. Beporzóikkal, a létüket érintő partnereikkel, illó anyagaik révén, virágaik színével és illatával kommunikálnak.Jó lenne, ha már a gyerekek is megismernék a növények nélkülözhetetlen szerepét, jelentőségét a földi életben és értőn megszeretnék őket. A könyv egyes fejezetei érdekességek, színes történetek felvillantása révén próbálja a figyelmet zöld kísérőink felé fordítani. Például annak elbeszélésével, hogy mit esznek a növények, milyen a téli álmuk, lehetnek-e mérgezőek, miért illatoznak virágaik, lehetnek-e drágábbak az aranynál, hogyan tudják megvédeni magukat a veszélyektől, szerethetik vagy éppen utálhatják egymást, hogyan viselik el a klímaváltozást. A fejezetek önmagukban is egészek és érthetőek, melyeket bármilyen sorrendben lehet olvasni.A könyv szerzője több évtizeden át kutatta és oktatta a növények életének legfontosabb jelenségeit, szerepüket környezetünk állapotának fenntartásában, javításában. A könnyed stílusban írt színes írások az elmúlt években, a „kíváncsi gyerekek folyóiratában”, a Szitakötőben jelentek meg. 

Poslední autorský titul legendárního přírodovědce Kniha, která vznikala téměř sto let vychází v den 99. narozenin sira Davida Attenborougha. „Mám to štěstí, že žiji už bezmála sto let. Během této doby jsme se toho o oceánu dozvěděli víc než v jakékoliv jiné fázi lidských dějin. Oceánografie odhalila přírodní divy, které si chlapec ve 30. letech minulého století nedovedl ani představit... a změnili jsme světový oceán natolik, že se v příštích 100 letech staneme buď svědky masového vymírání jeho života, nebo velkolepého zotavení. Já se už nedozvím, jak tento příběh skončí. Poté, co jsem strávil celý život objevováním naší planety, zůstávám ale přesvědčený, že čím více lidí bude přírodě rozumět a nacházet v ní potěšení, tím větší máme naději, že zachráníme ji i sebe samé.“ David Attenborough natáčel ve všech oceánských životních prostředích planety, od ledových moří na pólech po odlehlé korálové útesy. S dlouholetým spolupracovníkem Colinem Butfieldem se teď dělí o příběh poslední velké divočiny, jež formuje pevninu, na níž žijeme, reguluje podnebí a vytváří vzduch, který dýcháme. Ponořte se do osmi unikátních biotopů skrytých ve slaných vodách. Proplavte chaluhovými lesy, mangrovy a korálovými útesy a nahlédněte do nejhlubších zákoutí nejméně probádaného ekosystému Země, ukrytých téměř jedenáct kilometrů pod hladinou. Vydejte se na fascinující objevitelskou cestu a setkejte se s karetami a plejtváky obrovskými, s klauny očkatými a světélkujícími medúzami, s vampýrovkami a „bezhlavými kuřecími příšerami“ – zvláštním druhem sumýše obývajícím oceánské dno. S vřelostí, inteligencí a úžasem typickými pro veškeré dílo Davida Attenborougha nám Oceán představuje svět, jenž je zoufale křehký a se svou neobyčejnou regenerační schopností zároveň podivuhodně odolný. Na obnovu nejdůležitějšího životního prostředí ještě není pozdě. Pokud jej budeme respektovat, mořský svět bude ještě bohatší a úchvatnější, než si dovedeme představit.

David Attenborough a jeges, sarkvidéki tengerektől a távoli korallzátonyokig Földünk minden óceáni élőhelyén forgatott már. Most régi munkatársával, Colin Butfielddel mesélnek az utolsó nagy vadonról, az óceánról, amely formálja a szárazföldet, ahol élünk, szabályozza az éghajlatot és oxigént állít elő.Megismerünk nyolc egyedülállóan különleges sós vízi életkörnyezetet, úszkálunk a kelperdőkben, a mangrovefák között vagy a korallzátonyok körül, és lemerülünk közel 11 ezer méterre, bolygónk legkevésbé ismert ökoszisztémájának legrejtettebb mélységeibe. Csodálatos felfedezőútra indulunk a levesteknősök és a kék bálnák, a bohóchalak és a vérhasú fésűsmedúzák, a vámpírtintahal és a bizarr tengeri uborka, a "fejetlen csirkeszörny" világában.Az Óceán a David Attenborough-ra jellemző melegséggel, tudással és áhítattal mutat meg egy kétségbeejtően sérülékeny, egyben bámulatosan ellenálló világot, amely elképesztő öngyógyító képességgel rendelkezik. Még nincs késő ahhoz, hogy helyreállítsuk eredeti, romlatlan állapotát. Ha tisztelettel bánunk velük, óceánjaink minden képzeletünket felülmúlóan gazdaggá és csodálatossá válhatnak."Szerencsés vagyok, amiért már csaknem száz évet megélhettem. Ez alatt az idő alatt több mindent tudtunk meg az óceánokról, mint az emberiség történelme során bármikor. Az óceánkutatás olyan természeti csodákat tárt fel, amikről az 1930-as években egy kisfiú nem is álmodhatott. A technológia fejlődése lehetővé tette, hogy úgy vegyük filmre az állatok viselkedését, ahogy pályafutásom elején még elképzelni sem bírtam volna - és olyan mértékben változtattuk meg az óceánokat, hogy a következő száz évben a vízi életformák tömeges kihalásának vagy bámulatos újjáéledésének leszünk majd szemtanúi.""A bolygó felfedezésével eltöltött hosszú életem során megőriztem abbéli meggyőződésemet, hogy minél jobban csodáljuk és minél mélyebben megértjük a természetet, annál több remény van arra, hogy megmentsük - és magunkat is."Sir David Attenborough az ismeretterjesztő műsorok egyik úttörője, természettudós, televíziós pályafutása immár a hetedik évtizedében jár. A hosszú évek során a világ legelismertebb és legnépszerűbb természetfilmese lett, nevéhez meghatározó jelentőségű filmsorozatok kapcsolódnak. Legutóbbi, Egy élet a bolygónkon című, Jonnie Hughesszal közösen írt könyve nemzetközi sikert aratott.Colin Butfield az Open Planet Studios társalapítója és igazgatója. Dolgozott többek között a BBC Earthshot Prize: Emberek a Földért, a Netflix Élet a bolygónkon és A bolygónk jövőjének tudománya, valamint a National Geographic Óceán című dokumentumfilm-sorozatán - utóbbin David Attenborough-val együtt. A How to Save Our Planet (Hogyan mentsük meg a bolygónkat?) című könyv társszerzője.

Osem medveďov, osem príbehov – fascinujúca cesta za krásou, mýtmi a bojom o prežitie. Táto oceňovaná kniha, zaradená medzi najlepšie tituly roka 2023 podľa New Yorker, The Economist, NPR, Science News a Scientific American, vás zavedie na dobrodružnú cestu, akú ste ešte nezažili. Medvede sú súčasťou našich mýtov, rozprávok a spomienok od nepamäti. Táto kniha vám odhalí príbehy posledných ôsmich druhov medveďov a ich zápas o miesto na našej planéte. Autorka vás prevedie naprieč kontinentmi, od majestátnych ľadových plání Arktídy cez tropické džungle Indie až po odľahlé divočiny Severnej a Južnej Ameriky. V pútavom rozprávaní, kde sa mieša príroda, história a mýty, vám kniha Osem medveďov odhalí nielen ohromujúcu krásu týchto zvierat, ale aj drsné výzvy, ktorým čelia v meniacom sa svete. Ak vás zaujíma, čo stratíme, ak neprijmeme život v harmónii s prírodou, je táto kniha povinným čítaním.

„Chtěl bych malovat tak, jako zpívá pták,“ prohlásil malíř Claude Monet. Malířka Pavlína Kourková naplňuje jeho slova o svobodě a přirozenosti umělecké tvorby v knize věnované barevnému světu ptáků. Svými akvarely zachycuje jejich eleganci, půvab a jedinečnost, které lidstvo nepřestávají fascinovat. Kniha nabízí nejen věrné a precizní obrázky zástupců ptačí říše, ale také poučné i zábavné texty ornitoložky Barbory Kaminiecké.

Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní "experimenty" v evoluci komplexity selhaly? V samém srdci biologie tak zeje černá díra. Řečeno bez obalu: netušíme, proč se život vyvíjel tak podivně, jak se vyvíjel, a proč jsou buňky poháněné tak zvláštním způsobem. Na obě otázky se snaží odpovědět kniha Nicka Lanea, která načrtne přesvědčivý scénář proměny jednoduchých buněk v buňky komplexní s jejich charakteristickými vlastnostmi, doprovozený nezbytným vysvětlením biochemických základů fungování živých buněk a miliardy let vzdáleného zrodu života v těsné blízkosti hydrotermálních průduchů.

Říká se, že cestou k úspěchu je tvrdá práce. Často k němu však může vést i mnohem rychlejší a snadnější cesta - zkratka. A ve vytváření zkratek, které nám usnadňují život tím, že nám šetří čas a námahu, vyniká zvláště matematika - ta je v podstatě uměním vymýšlet zkratky. Přední britský matematik Marcus du Sautoy svou novou knihou Umění zkratky ukazuje, jak nám matematika dovoluje řešit problémy rychle a efektivně. Autor nás provede světem zkratek - od vzorce a diagramu po kalkulus a teorii pravděpodobnosti. Dozvíme se, proč jeden diagram vedl k zásadním změnám ve zdravotní péči, proč je kalkulus největší zkratkou, která kdy byla vynalezena, nebo proč máme díky zkratkám výhodu i vůči nejvýkonnějším počítačům. Sautoy v Umění zkratky čerpá z několika tisíciletí rozvoje matematického poznání. Ukazuje, jak zkratky přispěly k lidskému pokroku v celé řadě oblastí, od výstavby prvních měst v Mezopotámii přes zkoumání vesmíru až po tvorbu dnešních algoritmů umělé inteligence. A pátrá také po tom, zda je zkratek možné využít k investování nebo k ovládnutí hry na hudební nástroj. Autor svůj výklad prokládá hádankami a hlavolamy, na nichž ilustruje schopnost zkratek nalézt rychlé řešení problémů. Dokládá tak, že zkratkou je možné změnit svět.

Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit.

"Az Éva annak bizonyítéka, hogy a tudomány is képes felkavaró olvasmányélményt nyújtani." - Szécsi NoémiHogyan alakította a női test felépítése az emberi evolúciót? Miért élnek tovább a nők, mint a férfiak? Miért nagyobb a nőknél az Alzheimer-kór kialakulásának veszélye? Miért jobb tanulók a lányok a fiúknál? Előreviszi-e a szexizmus az evolúciót?Könyvében Cat Bohannon határtalan kíváncsisággal járja végig az emberiség elmúlt 200 millió évét, bemutatja a női nem fejlődésével foglalkozó tudományos kutatások eredményeit: "A nagy összképbe bele kell illesztenünk a női testet is. Komoly kárt szenved a modern orvostudomány, a neurobiológia, a paleoantropológia, de még az evolúcióbiológia tudománya is, ha nem veszünk tudomást arról, hogy az emberek fele részének emlői vannak."Az Éva az emberi történelem átfogó revíziója, szükséges korrekció egy olyan világ számára, amely sokáig elsősorban a férfitestre összpontosított. Teljesen megváltoztatja azt, amit tudni vélünk az evolúcióról és arról, hogy a Homo sapiens miképpen válhatott ilyen sikeressé a Földön.A kutatók többsége még mindig nincs tekintettel arra, hogy a női test különbözik a férfitesttől, ugyanakkor csendes forradalom van készülőben a női nem, a nőiség tudományában. Az utóbbi másfél évtizedben számos szakterület kutatói fedeztek föl elképesztő dolgokat azzal kapcsolatban, hogy mit is jelent nőnek lenni - milyen az, ha valaki úgy alakult ki, mint mi, hogy a szervezetének olyan jellegzetességei vannak, mint a miénknek -, és miként lehet változtatni azon, ahogy magunkról és a fajunkról mint egészről gondolkodunk.Cat Bohannon 2022-ben doktorált a Columbia Egyetemen, ahol a narratíva és a megismerés evolúcióját tanulmányozta. Tanulmányai jelentek meg a Scientific American, a Science, a The Best American Nonrequired Reading és a The Georgia Review című folyóiratokban, valamint a The Story Collidernél. Ez az első könyve. Párjával és két gyermekükkel az Egyesült Államokban él.

Profesori Brian Cox a Jeff Forshaw vás v tejto fascinujúcej knihe vezmú na vedeckú výpravu naprieč storočím fyziky od čias Einsteina až po Hawkinga a ešte ďalej – až k samotným hraniciam nášho poznania najzáhadnejších výtvorov prírody – čiernych dier. V srdci našej Galaxie je miesto, v ktorom dochádza k búrlivému narušeniu priestoru a času – miesto, kde sa zrážajú zákony gravitácie, kvantovej fyziky a termodynamiky, a jeho tajomstvá stále čakajú na odhalenie. Čierne diery sú 4 miliónkrát väčšie ako Slnko. Ide o prirodzené výtvory gravitácie, ktoré vznikajú, keď sa príliš veľa hmoty zrúti do primalého priestoru. A predsa, hoci ich prírodné zákony predpokladajú, nedokážeme ich opísať. Pôvodne sa dokonca tvrdilo, že neexistujú, a Einstein veril, že v ich vnútri sa skrýva koniec času. V posledných rokoch však výskum značne pokročil a objavilo sa hlboké spojenie medzi gravitáciou a kvantovou teóriou. Vďaka tejto knihe sa oboznámite s čiernymi dierami tak, ako nikdy predtým a dospejete k prekvapivému záveru, že pravda o nich môže byť ešte bizarnejšia, ako sa predpokladalo – možno nás spájajú s inými vesmírmi.

Bumann szenvedélyes, humoros és rendkívül informatív, mégis mélyen elgondolkodtató könyve utazás az állatok hangjának és viselkedésének lenyűgöző mélységeibe. Vajon mit visz magával a szél a mókusok csacsogásából? Hogyan formálják a cinegék dalai az erdők végtelenjének életét? És mi az a titokzatos nyelv, amely összeköti a vadon összes lakóját? És vajon megfejthető mindez az emberi fül számára is? Ez a kötet rávilágít arra, hogyan nyithatjuk meg érzékeinket - nemcsak a természet rejtett üzenetei, hanem saját belső világunk felé is. Bumann biológusi szakértelmével és művészi érzékenységével szövi a gondolatait olyan különleges módon, amellyel ez a könyv valódi térképpé válik a vadon hangjainak megértéséhez, arra biztatva, hogy füleljünk mi is, mert egy különleges világot fedezhetünk fel, tele mesés történetekkel. Egyszerre inspirál, tanít és emlékeztet arra, hogy a világunk sokkal gazdagabb, ha hallgatunk - igazán hallgatunk! -, és megértjük, mit mondanak azok, akik nem a mi nyelvünket beszélik.

Kniha slavného astrofyzika a popularizátora vědy Michia Kakua ukazuje, kam by lidstvo mohlo dospět v oblasti kosmických letů, zlepšování člověka a osidlování vesmíru. Mimo jiné se zabývá cestováním na Mars, hledáním mimozemského života, kombinováním lidské báze s robotikou a uvažuje také o možných stupních vývoje vesmírných civilizací. Zamýšlí se rovněž nad možnými scénáři vývoje či zániku vesmíru a způsoby, jak by budoucí lidská civilizace mohla přežít i jemu navzdory. Autorův pohled je optimistický, a přestože možné negativní dopady technologie nepřehlíží, zaměřuje se spíše na výsledky a přínos rychle se rozvíjejícího lidského poznání. Každé téma je podepřeno autorovou špičkovou vědeckou erudicí a kniha je díky jeho nebývalému vypravěčskému talentu přístupná všem zájemcům o vesmírné perspektivy lidské budoucnosti.

Kniha Podstata všeho australské fyzičky Suzie Sheehyové vypráví o fyzikálních experimentech, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj vědy a technologií 20. století. Od náhodného objevu rentgenového záření či závodu, kdo jako první rozštěpí atom, přes zavedení standardního modelu elementárních částic a interakcí až k dosavadnímu vrcholu: Velkému hadronovému urychlovači, 27 kilometrů dlouhému kruhovému tunelu, v němž obíhají protony až 11 000 krát za sekundu. Sheehyová velmi poutavě líčí, jak se fyzika doopravdy „dělá“. Nejen teoreticky u tabule, ale také s pomocí vlastnoručně foukaného skla, horkovzdušných balonů nebo podzemních detektorů o velikosti katedrály. Příběh dvanácti klíčových experimentů čtenářům objasní, že základní výzkum vedl ke zrodu řady vynálezů, které jsou pro nás dnes nepostradatelné, jako je bezdrátová komunikace, rádio, televize, chytré telefony, internet, mikrovlnka nebo diagnostické zobrazovací metody a radioterapie.

Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá? Matematický kouzelník Oliver Linton ve své nové knize nabízí přehledného a názorného průvodce světem čísel – od čísel přirozených přes iracionální a komplexní až po transcendentní. Setkáme se s otázkami, nad nimiž se zamýšlelo mnoho velkých postav světa matematiky od Eukleida a Fibonacciho po Eulera a Fermata, a dozvíme se, co všechno pro nás tito géniové v číslech objevili.

Stromy jsou od nepaměti nezastupitelnou součástí naší krajiny a člověka provázejí – obrazně i doslova – od kolébky po rakev. Mnohdy je považujeme za cosi samozřejmého, co nám poskytuje především hospodářský užitek. Marie Hrušková na stromy pohlíží jinak – jako na osobitá, často dlouhověká stvoření, která zasluhují naši úctu a ochranu. Její kniha se nám snaží zprostředkovat mimořádný význam, který pro nás stromy mají. Je příležitostí se na chvíli zastavit a nahlédnout do historie, do textů krásné literatury i Bible, do starého herbáře či sbírky japonských veršů a nechat se inspirovat tím, jak o stromech uvažovali naši předkové nejen v našich končinách… Uvědomíme si při tom, kolik dávných tradic spojených se stromy se zachovalo dodnes.

Kniha Bachova květová terapie pro zvířata nabízí šetrný přístup k péči o emocionální, duševní i fyzické zdraví zvířat pomocí Bachových květových esencí. Tato přírodní léčba například umožnuje zvířatům lépe zvládat stres, zmírňovat úzkost, překonávat strach a přispívá k jejich celkové vyrovnanosti. Díky praktickým návodům a konkrétním příkladům je kniha skvělou volbou i pro začínající chovatele, kteří hledají způsob, jak svým čtyřnohým i dvounohým svěřencům dopřát harmonii, pohodu a vnitřní rovnováhu.