Knihy - Filozofia strana 1 z 183
zobraziť:
Podivuhodné chvíle se Sluneční písní
Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou - bez ohledu na věk - mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.
Vojna proti Západu
Nová brilantná a provokatívna kniha jedného z najvýznamnejších svetových politických spisovateľov.
V knihe Vojna proti Západu sa autor medzinárodných bestsellerov Douglas Murray pýta: ak sú dejiny ľudstva dejinami otroctva, dobývania, predsudkov, genocídy a vykorisťovania, prečo za to nesú vinu len západné národy?
Čína má dnes koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že naše hriechy sú jedinečné?
Teraz je v móde oslavovať nezápadné kultúry a, naopak, znevažovať všetko západné. Niečo z toho predstavuje potrebné zúčtovanie, avšak väčšina osudovo podkopáva základ toho, čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete.
Douglas Murray v knihe Vojna proti Západu ukazuje, koľko ľudí s dobrými úmyslami sa nechalo oklamať pokryteckou a nedôslednou protizápadnou rétorikou. Napokon, ak musíme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma a Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého dielo je prešpikované rasistickými urážkami a antisemitizmom? V Amerike ešte treba uhasiť ohniská rasizmu, ale čo s besniacim rasistickým peklom na Blízkom východe a v Ázii?
Z tohto intelektuálneho podvodu neprofitujú len nečestní vedci, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že tak odvrátia pozornosť od svojich vlastných súčasných zločinov. Diktátori s radosťou naskočia na vlnu „Amerika je rasistická krajina“ a ako PR imitujú jazyk antirasistických a „prospravodlivých“ hnutí, zatiaľ čo medzitým vyvražďujú vlastný ľud a uskutočňujú svoje autoritárske ťaženia..
Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna proti Západu nie je len prenikavým rozborom hlúpych protizápadných argumentov, ale aj novou a prísnou apologetikou civilizácie ako takej.
O vůli
Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258. V reakci na předchozí filosoficko-teologickou tradici Tomáš vymezuje vůli jako racionální žádost zaměřenou na blaženost, která převyšuje žádost smyslovou, a upouští od tradičního rozdělení na vůli dobrou a zlou. Novátorským a originálním způsobem rozpracovává problematiku svobody vůle. Ukazuje, že co do své přirozenosti vůle nezbytně chce svou blaženost, zatímco co do svého druhového určení zůstává vždy svobodnou vůči přitažlivosti jakékoli věci, dokonce i vůči sobě samé. Zkoumá také vztah svobody vůle a milosti a vzájemné uspořádání a spolupráci vůle a rozumu. Vymezením svobody vůle si Tomáš připravil půdu pro promýšlení tematiky svobodného rozhodování, jemuž věnuje následující, 23. otázku.
Kannibál kapitalizmus
„[A] kapitalizmus a saját fenntartóit falja fel”
A tőke jelenleg az élet minden területét kannibalizálja – felfalja a természetet, működése elemészti az egyenlőség és az igazságosság alapelveibe vetett utolsó reményünket, szépen lassan elfogyasztja az egymásról való gondoskodás képességét, és kizsigereli a politika gyakorlatát. Nancy Fraser feltérképezi a tőke falánk étvágyát, válságpontról válságpontra követve azt, az ökológiai pusztulástól a demokrácia összeomlásáig, az etnikai erőszaktól a gondoskodó munka leértékeléséig. Ezek a válságpontok a Covid19-ben érték el tetőpontjukat, amely precedens segíthet elképzelni azt az ellenállást, amelyre szükségünk van ahhoz, hogy véget vessünk ennek az önpusztító hajlamnak. Korunk kapitalizmuskritikáinak legelegánsabb, úttörő szintézise. „Kivételes munka, egy instant klasszikus” – írja a könyvről Cornel West.
Platón. Mistr antického myšlení
Kniha jednoho z největších žijících znalců antické filosofie představuje souhrnný a spolehlivý úvod do Platónova života, díla a myšlení. Silou argumentace, pozorností k detailu a suverenitou syntézy se řadí k nejlepší tradici výkladové platónské literatury; spojení vysoké odborné úrovně a čtenářské přístupnosti z ní současně činí publikaci užitečnou pro široký okruh čtenářů – nejen specialistů, ale i studentů a dalších zájemců o antickou filosofii.
Pozorování citu krásna a vznešena
Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období. Nadto jde o dílo populární, určené širší veřejnosti. Kant zde předkládá filosofická pozorování a formuluje hypotézy principů působících za jevy, jež pak ověřuje na pozorovaném materiálu. Vlastním tématem díla jsou vyšší či jemnější pocity (prožitky a požitky), jejichž základ Kant spatřuje v kombinaci pocitů krásna a vznešena, pro něž má člověk cit. Kant zároveň zkoumá jejich působení v morálce, u lidí rozdílných temperamentů, ve vztahu mužů a žen a v charakterech národů. V tomto smyslu jde o dílo podnětné nejen pro filosofy.
O krátkosti života
O krátkosti života (orig. De brevitate vitae) je takmer dvojtisícročný list Luciusa Senecu adresovaný priateľovi Paulinusovi.
Senecove diela boli vždy vysoko cenené a často prekladané. Po vynájdení kníhtlače vydal Gutenberg Senecove spisy hneď ako prvé po Biblii.
No jeho slávny list O krátkosti života sa dočkal prvého slovenského prekladu až teraz.
Dielo naprieč históriou ohurovalo nadčasovosťou. Seneca ako jeden z najznámejších predstaviteľov stoicizmu tu rozoberá večnú tému ľudského života: ako žiť zmysluplnejšie?
Seneca v liste menuje 8 dôvodov prečo nežijeme ako by sme chceli. Sú to chamtivosť, tvrdá práca bez hlbšieho zmyslu, závislosť, lenivosť, ctižiadostivosť, túžba po obchode, dobrovoľné otroctvo pre silnejších, túžba po boji, posadnutosť krásou a nevytýčenie si žiadneho cieľa.
„Človek nedovolí, aby sa niekto zmocnil jeho majetku. A ak dôjde k najmenšiemu sporu o hranicu, okamžite siahne po kameňoch a zbraniach. Ale dovolí, aby sa do jeho života miešali iní, dokonca si sám privedie takých, ktorí sa potom stanú jeho pánmi.“
Z listu, strana 21
#seneca #lucius seneca #stoik #stoici #zmyselzivota #motivacia #filozofia #klasicka literatura #staroveky rim #rimska literatura
Snídaně se Senekou
V dnešní době zaznamenáváme obrovský zájem o stoicismus, ale přestože je Seneca označován za „nejpřesvědčivějšího a nejelegantnějšího ze stoických spisovatelů“, nikdo dosud nenapsal knihu, v níž by jeho učení přiblížil běžnému čtenáři. Doufám, že moje kniha tuto mezeru zaplní a osvětlí vám jeho filosofii. Možná že tato kniha ukojí zvědavost některých čtenářů, již se o Senekovu filosofii zajímají.
Mezi stoiky Seneca vyniká hlubokým psychologickým vhledem do lidské povahy, ctižádosti i obav. Jako první učenec západního světa důkladně zkoumal psychologii konzumerismu. Výrazně přispěl i k pochopení emocí a hněvu a jeho myšlenky si uchovaly platnost dodnes. Krátce řečeno, Seneca nebyl akademický teoretik, nýbrž člověk, který to ve skutečnosti „všechno zažil“ – ty nejlepší i ty nejhorší stránky lidské povahy.[i] To, o čem psal, znal z první ruky a měl jedinečnou schopnost porozumět vnitřní, psychické motivaci lidí. Právě to z něj činí po dvou tisících letech nedocenitelného průvodce i pro moderního čtenáře. Senekova doba je tedy i naší dobou. Seneca je naším současníkem a my s ním sdílíme jeho nejhlubší obavy.
Orientovat se v myšlení
S narůstající medializací našeho světa a jeho přesycením texty a informacemi se zvyšuje potřeba orientace. Potřeba orientace je potřebou směrodatných vodítek, jejichž absence ochromuje lidskou schopnost jednat. Filosofickému uchopení otázky orientace věnuje jeden ze svých kratších textů Immanuel Kant. Jedná se o příležitostný text z roku 1786 Co znamená orientovat se v myšlení?. Tento text představuje společné východisko a orientační bod, na který navazuje sedm příspěvků z pera českých a slovenských autorů. Jejich společným jmenovatelem je tázání, které je rovněž Kantovou otázkou: co dnes může znamenat ono „orientovat se v myšlení“? Co je pro lidské myšlení směrodatným východiskem, umožňujícím neztratit se – ať již „v temné noci nadsmyslna“, nebo v prostoru přesyceném obsahy?
Studie navazující na Kantův text lze rozdělit do dvou skupin: ta první zahrnuje myslitele německé klasické filosofie Herdera, Jacobiho, Fichta či Schellinga, ve druhé se dostávají ke slovu dva z nejvýraznějších kritiků filosofické tradice – Wittgenstein a Levinas. Snahou autorů bylo vyjít od Kantova tázání a za pomoci vybraných myslitelů je podrobit další reflexi. Chtějí tak prověřit nosnost Kantova stanoviska i naznačit jeho meze. Čtenář má díky tomu v rukou sice dílčí, ale zároveň výrazný průřez moderním kontinentálním myšlením, který může sloužit jako vodítko k promýšlení otázky po orientaci v myšlení.
Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie
Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře. Jádrem krize moderní doby je krize soudobé racionality, krize vědy, jejíž pojmy ztratily svůj původní smysl v pozitivistickém scientismu. Klíčovým pojmem Husserlova systému, opěrným bodem a základním filosofickým problémem je tzv. předvědecký svět našeho života, jeho ontologie. Husserl věří v návrat víry v lidský rozum, ve filosofii, jejímž úkolem je odhalovat lidstvu, čím má být.
Vladár
Machiavelliho Vladár patrí k základnému fondu diel svetovej literatúry. Florentský sekretár, vyslanec a teoretik doň vložil myšlienky, vyvierajúce zo skúseností, ktoré nazbieral za svojej verejnej činnosti. Machiavelli je realista a jediný prostriedok na to, aby vlasť bola slobodná a nezávislá, vidí v tom, že opraty vlády chytí silná ruka, človek, ktorý sa nezľakne žiadneho nástroja, aby dosiahol svoj – v autorovom chápaní a čase vznešený – cieľ. Niektoré jeho zásady a poučky sú chladné a trpké, pochopiteľné len v kontexte doby. Práve pri Machiavellim však často dochádza k dezinterpretáciám. Dodnes sa naňho s obľubou odvolávajú štátnici a politici, no azda by bolo namieste nechápať jeho najznámejšie dielo ako všeobecne a nadčasovo platný návod na spravovanie spoločnosti.
dostupné aj ako:
Odpověď na Jóba, 3. vydání
Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném
muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu
přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře.
Západní eschatologie
Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky, jejíž počátky odhaluje od hebrejských proroctví přes antiku a rané křesťanství, sleduje její středověké oživení u Jáchyma z Fiore a odkrývá její pozdní sekularizované formy u Kanta, Hegela, Marxe a Kierkegaarda. Taubes obsahově navazuje především na Jonasovy a Löwithovy rozbory, svou úvahu však předkládá ve formě apelativního eseje, který v našem prostředí vyzývá ke konfrontaci s Kacířskými eseji Jana Patočky. Přijetí myšlenky, že čas jednoho dne skončí, má podle Taubese zásadní důsledky pro politické myšlení. Jestliže je přirozený čas zakoušen jakožto věčný cyklus událostí, pak jsou „dějiny“ časovou oblastí, v níž mohou lidé díky aktivním rozhodnutím měnit vývoj událostí. Zatímco univerzální dějiny píší vítězové, mesiášská či apokalyptická událost vstupuje do dějin a dává hlas utlačovaným.
Kézikönyvecske - Trubadúr Zsebkönyvek 61.
A rabszolgából filozófussá lett Epiktétosz e rövid írása a sztoikus gondolkodás egyik alapműve. A közel kétezer éve született Kézikönyvecske tanításainak jelentős része ma is erkölcsi igazodási pontként szolgálhat.
"Ha valaki rossz híredet kelti, ne védekezz a rágalmakkal szemben, hanem reagálj így: Bizonyára nem ismeri a többi hibámat, mert különben nem csak ezeket mondta volna."
Myslím, myslíme, som, sme
Významný slovenský filozof Miroslav Marcelli prednášal na Katedre filozofie Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde teraz pôsobí ako emeritný profesor. V súčasnosti prednáša na Katedre filozofie Fakulty humanitných vied Karlovej univerzity v Prahe. V najnovšej monografii je predmetom jeho záujmu problém racionality v perspektíve filozofických, psychologických a semiotických skúmaní. Populárnou formou sa zameriava na problematiku myslenia. Základnou otázkou týchto skúmaní znie: čo robí podstava slávnej Rodinovej sochy, jeho Mysliteľ? Zameriava sa na hľadanie odpovede na túto otázku – na filozofické prístupy, ktoré sa odvolávajú na novovekú racionalistickú tradíciu a predovšetkým na jej východiská v Descartovom chápaní rozumovej podstaty človeka ako veci mysliacej. Vychádza v edícii IDEA.
Obzor
Tradiční evropská filosofie, tzv. metafysika, vychází ze zdánlivě samozřejmého přesvědčení, že to vprostřed čeho člověk stojí a s čím se setkává, tzv. svět, je povahy celku vznikajících a zanikajících „věcí“, či „entit“. Až v druhé polovině dvacátého století se ve fenomenologické filosofii objevila myšlenka, že takovýto „celek toho, co je“ není ničím původním, nýbrž následným útvarem ustavujícího jej tzv. součtveří (Geviert), tzn. dění vzájemné soupatřičnosti čtyř vůči němu základnějších významových komponent země, nebes, božství a smrtelného člověka. Předkládaná monografie Obzor identifikuje jako exemplární výraz tohoto velkolepého dějství nepatrný fenomén obzoru (obzorníku) a jeho postupnou analýzou usiluje postavit čtenáři před oči původní podobu světa, v němž žijeme a umíráme.
Na sklade 1Ks
17,82 €
19,80 €
Filosofie nestárne
Ivan Dubský (*1926), významný představitel české filosofie 20. století, zemřel náhle 17. května 2023. Do poslední chvíle byl duševně naprosto svěží. Reedici přítomného sborníku jsme začali připravovat jako poctu k jeho nedožitým 97. narozeninám. Jeho původní verzi sestavil k Dubského 55. narozeninám Petr Rezek v roce 1981. V té době, kdy se v Československu po „excesu“ „pražského jara 1968“ naplno rozběhla „normalizace“ politických poměrů vynucená tanky armád Varšavské smlouvy, nemohl již Ivan Dubský, podobně jako další zde přispívající autoři, oficiálně tvořit, resp. pracovat ve svém oboru. Ani tento sborník nemohl vyjít jinak než jako „samizdatový“ strojopis v nákladu rovném počtu přispěvatelů. Přesto se našli autoři schopní fundované filosofické reflexe a ochotní deklarovat svůj obdiv k Ivanu Dubskému v samizdatové publikaci. Kromě 11 domácích filosofů přispělo do sborníku i 5 autorů zahraničních, a 15 domácích básníků a spisovatelů. Byla by škoda, kdyby tento dodnes aktuální dobový dokument propadl zapomnění. Kromě úplné bibliografie Dubského textů, stručných medailonů zahraničních přispěvatelů a životopisné črty Lenky Hanovské ponecháváme všechny texty v původním znění.
Romantická medicína
První díl antologie nastiňuje stav filosofie, přírodovědy, lékařství a jejich souvislostí koncem 18. století a tehdy nové objevy a teorie. Protože lékařství vycházelo do značné míry z filosofie přírody, předestírá tento svazek – po kapitole o filosofickém založení medicíny – zejména novou filosofii přírody, víceméně schellingovskou. Předložení autoři nejen kritizují moderní pojetí přírodovědy, ale také navrhují jiná vysvětlení.
Tato vize oživeného a propojeného světa je však přínosná a inspirativní i dnes, v době, kdy si stále více, ba osudově uvědomujeme své sepětí s celou přírodou, kterou už nevidíme jako předmět k užívání, ale vpravdě jako organický celek. Podobně i medicína dnes míří k celostnímu pojetí, a to nejen v psychosomatice, jež se postupně etabluje na západních universitách. Ohlédnutí za „romantickou medicínou“ můžeme tudíž chápat nejen jako splátku historického dluhu, ale též jako výzvu k novému promýšlení otázek, jež dosud zůstávají otevřeny.
Na sklade 1Ks
22,13 €
24,59 €
Krátké pojednání o existenci a existujícím
Kniha vznikla jako odpověď na hnutí existencialismu, které se rozšířilo v západní Evropě, zvláště ve Francii, po druhé světové válce. Court traité de l’existence et de l’existant (1947) se soustřeďuje zvláště na ideje J. P. Sartra, avšak zabývá se také dalšími existencialistickými filosofy, včetně Martina Heideggera a předchůdce existencialismu S?rena Kierkegaarda.
Ve skutečnosti jde v knize o mnohem více než pouze o reakci na tento filosofický směr.
V předmluvě Maritain ukazuje, že Sartre a jiní sice definují sami sebe jako existencialisty tvrzením, že „existence předchází esenci“, ale opravdovým existencialistou byl sv. Tomáš Akvinský, který zastával nejen nutnou prioritu existence (esse, bytí), nýbrž také nutnost esence (essentia). Současný existencialismus zdůrazňuje existenci na úkor esence, což je chybné. Maritain věnuje většinu své knihy výkladu filosofie existence u svatého Tomáše.
Ve čtyřech středních kapitolách autor vykládá a rozvíjí základní problémy lidského subjektu, jeho bytí a činnosti. Podává výklad o intuici jsoucna, o činnosti lidské svobody, o struktuře subjektu, o subjektivitě člověka, o jeho vztahu k Božímu působení, o zlu v jednání člověka a ve světě a o jiných významných skutečnostech života. Poslední kapitola Maritainovy knihy, nazvaná Ecce in Pace, ukazuje, že současný existencialismus je také svědectvím o síle a mezích filosofie jako racionálního zkoumání inteligibilního tajemství duchovní dimenze skutečnosti.
Mnoho témat současného existencialismu se týká hořkosti, úzkosti, strachu, odcizení. Maritain staví do kontrastu to, jak tyto úzkostné lidské zkušenosti vidí ateistický existencialismus z čistě filosofické perspektivy, a perspektivu křesťanského vidění lidské situace. Ukazuje, že křesťanská tradice spojením rozumu a víry prohlašuje, že lidské utrpení se může proměnit v radost.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
