Najnovšie - Filozofia strana 1 z 94
zobraziť:
Philo Fiction: Historky z podsvětí filozofie
Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes? To je překvapující už jen proto, že byl příliš zaměstnaný pochybováním o všem, včetně toho, zda by měl vůbec vstát z postele. Méně známým, ale stejně zásadním faktem je, že Descartes měl nečekaně hodně společného s Tomem Cruisem. Kant a Nietzsche hrají důležité role ve Star Treku, zatímco John Locke byl zdrojem inspirace pro tvůrce Avatara. Filmy a televizní seriály jsou plné filozofie, což také vysvětluje, proč se Batman neustále potýká s vězňovým dilematem a proč se tvůrci Terminátora a Robocopa zamýšlejí nad podstatou mysli a vědomí. A pak je tu Marty McFly z Návratu do budoucnosti, jehož život je zkomplikován nejen cestováním časem, ale také nekonečnou debatou o svobodě a determinismu. Filozof Jiří Beňovský v této knize nabízí devatenáct krátkých příběhů, které sledují, jak se filozofie odráží v popkulturních zrcadlech filmů a televize. Pokud se chcete dozvědět, jak postavit stroj na výrobu štěstí nebo co se stane, když vám rozpůlí mozek, jste na správném místě. A pokud ne, vždycky si můžete zapnout Star Trek a zamyslet se nad tím, jak Kant a Nietzsche zachraňují galaxii jedním logickým argumentem za druhým.
Metakritika ke kritice čistého rozumu
Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jedním z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filosofických spisů. Představuje nejen nejostřejší dobovou reakci na hlavní dílo Immanuela Kanta, který byl nejprve Herderovým učitelem, nýbrž i jednu z nejzralejších sebereflexí Herderovy vlastní filosofie a filosofie německého osvícenství vůbec. V polemice s Kantem hájí některá základní paradigmata leibnizovského racionalismu a jejich konformitu se zjeveným náboženstvím. V kritické a idealistické filosofii konce 18. století naopak vidí systematickou destrukci křesťanského metafyzického myšlení a proti jejímu apriorismu a formalismu koncipuje vlastní plnohodnotnou alternativu novověké filosofie, založenou na kvalitativním a vývojovém pojetí daností lidského myšlení i bytí.
Quaestio temporis
Nakladatelství Torst vydává druhou knihu statí a esejů filosofa Ivana Dubského. Po knize Per viam, za niž obdržel cenu Českého literárního fondu, byl Ivan Dubský rozhodnut napsat její pokračování, tentokrát věnované filosofickému uchopení otázky času. Zamýšlené knize dal název Quaestio temporis (Otázka času). Promýšlení otázky času se Ivan Dubský věnoval celá desetiletí, od roku 2003 na knize Quaestio temporis soustavně pracoval. Když v loňském roce zemřel, v jeho počítači byl nalezen téměř hotový rukopis knihy Quaestio temporis. Přestože knize chybí poslední odstavec, byla autorem zkontrolována, zredigována a autorizována. Jde o knihu originálního, zcela původního českého myšlení, jež se opírá o veškerou tradici evropské filosofie. Jednotlivé stati shrnují a představují možnosti toho, jak byl ve filosofické tradici v průběhu staletí čas uchopován. To se pro autora stalo výchozím bodem k rozvíjení vlastního myšlení, jež s bohatou tradicí někdy polemizuje, v jiných případech ji dále rozvíjí. Jde o jeden ze vzácných případů skutečně původního českého filosofického myšlení, nikoli o knihu filosoficko-historickou. Je psána srozumitelným, jasným a čtivým esejistickým stylem.
Cestou do velkého neznáma
Knihou kázání Martina Grubera prosvítá osobitý humor, důkladná znalost keltské mytologie i spirituality a nadčasovost poselství evangelia. V divokých paradoxech a přímočarosti textů se zrcadlí složitá životní cesta tohoto kněze a básníka, jeho vášnivost pro Krista a ryzí touha po Bohu. To vše je podané svébytnou řečí, do níž se obtiskl jazyk dávných ostrovních legend a mýtů.
Malé dějiny filosofie, 9. vydání
Lidé se odedávna ptají nejen na to, co potřebují v běžném životě nebo při práci, ale i na to, co jejich každodenní obzory přesahuje. „Jaký smysl má moje existence? Kde leží hranice našeho poznání? Je člověk svobodný?“
Odpovědi filosofů se liší… Přesto tušíme, že za jejich rozdílnými koncepcemi a systémy se nachází skrytá jednota. A právě tyto věčné otázky a odpovědi nám čtivou formou zpřístupňují oblíbené Störigovy Malé dějiny filosofie. O jejich kvalitě vypovídá i to, že se jich po celém světě prodalo více než milion výtisků a vycházejí stále znovu (18. německé vydání r. 2016, čínské v r. 2017).
9. české vydání s aktualizovanou bibliografií českých překladů a odborné literatury.
Na sklade 1Ks
46,70 €
O bolesti
Ernst Jünger – Martin Heidegger – F. J. J. Buytendijk
Protože každý zná bolest, zdá se být tím nejznámějším. Filosofie, která se podle legendického líčení u Platóna s Aristotelem rodí z údivu, jenž je postojem, kdy to obvyklé se ukazuje neobvykle, nás však může přivést právě u toho, co je zdánlivě nejvíce známé, k pochybnostem a konfrontovat nás s neznalostí a nevědomostí. Ve třech kapitolách se podává zamyšlení nad bytností či podstatou bolesti ze tří rozdílných, vzájemně se doplňujících myslitelských stanovisek metafysiky, myšlení jiného počátku a filosofické antropologie, které reprezentují autoři Ernst Jünger, Martin Heidegger a Frederik J. J. Buytendijk. Pro každého má bolest zásadní význam při sebe pochopení člověka a jeho vztahu ke světu a k druhým lidem. Všichni vystupují proti reduktivnímu medicínskému pojetí bolesti a staví okolo své pozice příslušné určení člověka: Jünger jakožto pracujícího, Heidegger jakožto smrtelníka stojícího v oslovení pravdou Bytí ze spatření, Buytendijk jakožto vtělenou důvěru pokorně a trpělivě přijímající a nesoucí Kristovo znamení kříže. Zamyšlení nad podstatou bolesti je zároveň pokusem o určení toho, co je samotná filosofie, která se rovněž zdá být samozřejmá a známá jako bolest, ale stejně jako ta je i filosofie posléze tím neužitečným, čeho je paradoxně nejvíce zapotřebí.
Barbarstvo
„Východiskom pre túto knihu je jednoduché, hoci paradoxné zistenie, že naša éra sa vyznačuje bezprecedentným nárastom vedomostí a zároveň úpadkom kultúry. Pravdepodobne prvýkrát v dejinách ľudstva sa vedomosti a kultúra rozchádzajú až tak, že sa dostávajú do protikladu v mohutnej konfrontácii – v boji na život a na smrť, ak je pravdou, že triumf prvých vedie k zániku druhého“, píše Michel Henry v úvode k svojej filozofii kulúry. Tento text, ktorý prvýkrát vyšiel v roku 1987, vyvolal veľký záujem, ale aj ostrú kritiku. Dnes je, žiaľ, kruto aktuálny. Je svedectvom tragického pocitu „bezmocnosti, ktorý dnes zažíva každý kultúrny človek tvárou v tvár faktom“. Kvôli premysleniu našej doby je dôležité vrátiť sa k myšlienkam filozofa, ktorý analyzuje a zvažuje príčiny barbarstva nášho sveta. Z francúzskeho originálu La barbarie (2008) preložil Ladislav Tkáčik.
A következő forradalom
"Ha bármiféle hatást tudunk gyakorolni a megkövült közéletre, akkor a történelemnek is velünk együtt kell mozdulnia."
A közelmúlt kísérletei egy radikális demokráciaért Athéntól New Yorkig, Rodzsavától Londonig világszerte igyekeztek szembeszállni a megszorításokkal, a kapitalizmus gerjesztette ökológiai krízissel, az elnyomással, a tekintélyelvűséggel és a hierarchizálódással. Murray Bookchin utópisztikus víziói lassan fél évszázada az ilyen kísérletek politikai gondolkodóinak és a mögöttük álló társadalmi mozgalmaknak jelentenek kiindulópontot, amikor az elméletet cselekvéssé kell formálniuk. Merész és kifinomult tételei egy olyan antikapitalista agenda alapját jelenthetik, amely elvezet az ellenállástól a következő forradalomig.
A számos szamizdatban megjelent és online fellelhető fordítás után most először jelennek meg önálló kötetben Bookchin esszéi magyarul a szabadságról, a baloldal jövőjéről, az ökológiai válságról, a nacionalizmusról, vagy épp a közvetlen demokráciáról. A kötethez Ursula K. Le Guin írt előszót.
Kantián před Kantem?
Kniha se zabývá estetickými úvahami Karla Heinricha Heydenreicha (1764-1801), vlivného německého filosofa pozdního osvícenství, se záměrem ukázat, jak se v jeho pojetí estetika - ve středoevropském prostoru tradičně ukotvená filosofická disciplína - na konci osmdesátých let 18. století vyrovnávala s novými výzvami souvisejícími s nástupem transcendentální filosofie Immanuela Kanta. Kromě analýzy různorodých strategií, pomocí nichž Heydenreich aplikoval vybrané premisy Kantovy Kritiky čistého rozumu (1781) a Kritiky praktického rozumu (1786) na teorii krásy a umění, hledá práce odpověď na otázku, do jaké míry a zda vůbec je možné tyto úvahy považovat (jak na to opakovaně, avšak bez pádných argumentů, poukazovala dosavadní literatura) za předzvěst, ba dokonce za srovnatelnou alternativu Kantovy vlastní estetické teorie v Kritice soudnosti (1790).
Hlas echa
Francouzský psychoanalytik Erik Porge si ve své práci klade za cíl navázat na svého předchůdce Jacques Lacana, který do seznamu pudů (orální, anální, skopický) zařadil i pud invokační (poslechový). Pojmem „stadium echa“ nazývá Porge strukturální moment, který leží na pomezí mezi křikem a oslovením, předchází stadiu zrcadla a zároveň je i jeho součástí. Ve snaze o jasnou formulaci invokačního pudu se autor vrací ke klinickým jevům, jako je echolálie u autismu, objasňuje funkci psychoanalytikova mlčení a zabývá se strukturálními otázkami, mezi které je možné zařadit Nadjá [surmoi].
Heretická škola
Filosofická studie o proměně školy na instituci určovanou dnešní technovědnou civilizací. Obsahuje rozbory Sokratových dialogů, Komenského Boží svět jako školu, výukové antinomie E. Finka, jinost druhého E. Lévinase, edukační odpovědnost P. Ricoeura, pedagogiku komunikace K. Schallera a otevřenou duši J. Patočky. Též pojednává o problému tolerance, o současném věku jako světověku, a o školském vývoji.
Život podle Ducha
Esej o duchovní teologii podle svatého Pavla a svatého Tomáše Akvinského Jak žít duchovní život a vydávat svědectví evangeliu ve světě ovládaném vědou a technikou? Jak znovu sjednotit teologii, jež ustrnula ve svých rozumových konstrukcích, s mystikou či duchovní naukou opírající se o zkušenost víry a lásky? Jak se od zkostnatělé morálky spočívající na přesně daných závazcích a zákazech znovu vrátit k morálce vycházející z blahoslavenství a uspořádané okolo ctností? Servais Pinckaers ve svém teologickém úvodu do duchovního života načrtává hlavní cesty vedoucí k znovuobjevení a posílení duchovní spontaneity a působení Ducha svatého v srdci věřících. Přivádí čtenáře k pramenům, které duchovní život napájejí, ať už jde o Boží slovo, učení Otců či liturgii církve, a inspirován učením Tomáše Akvinského poukazuje na stěžejní roli ctností a darů Ducha svatého. Život podle Ducha, jak nám Pinckaers ukazuje, není ustrašeným a úzkoprsým dodržováním zákonů. Je to Boží dar, živý zákon vepsaný do našich srdcí, jenž nás uschopňuje k pravé svobodě a přátelství s Trojjediným.
Filosofie autenticity
Filosofie autenticity vychází z pradávné moudrosti zachované v radě „buď sám sebou!“ z pera Sapfó. Sókratův poukaz k nápisu nad Delfskou věštírnou „poznej sebe sama!“ svou radikalitu ovšem v poměru k doporučení oné básnířky poněkud ztrácí v tom, že bezděčně předpokládá již hotové jádro vlastní osoby coby předmět poznávání. Poznávat ovšem není co. Vždyť na počátku našeho života žádné já není a v jeho povaze je, že teprve má být. Jde o úkol budovat vlastní já a psychiatrické kliniky i běžné osudy dokládají obrovské počty těch, kteří v tomto snažení selhávají. Vytvoření já je povýtce obtížným posláním každého z nás a lze ho ztotožnit s nalezením smyslu života. Život samotný totiž žádný smysl nemá a je třeba mu ho dodat vlastním úsilím, přičemž hlavní překážkou úspěchu je to, že smysl je jedinečný, a že ho tudíž díky tomu nelze nikomu propůjčit, darovat či naopak zase ukrást. Vyloučeno je tak kopírovat ho. K ničemu není dělat to, co se dělá – dělají všichni ostatní. Obvyklé konce jsou za takových okolností horší počátků. Předkládaná monografie Filosofie autenticity. Buď sám sebou je rozdělena do dvou částí. Část první je zaměřena na ontickou stránku lidské bytosti. Předmětem je tudíž zdraví coby východisko dalšího bádání. Druhý díl se pak soustředí na štěstí – místo štěstí je ale daleko vhodnější uvažovat o smyslu; smysl má ovšem již ontologickou povahu, přičemž pochopení člověka nemůže tento přístup obejít. Nástrojem zkoumání je přitom výhradně reflexe, která je povýtce nepředmětná: předmět zkoumání při ní musí být totiž vždycky provázen též ponětím o sobě samém. Cestu k tomu dláždí zvláštní a ryze lidská schopnost myslet a myšlení spočívá ve schopnosti tázat se. Jen díky důslednému tázání lze totiž dospět k nalezení vlastního já a zcela originálního smyslu života.
Mimo dobra a zla
Vo svojej mimoriadne vplyvnej práci Mimo dobra a zla Nietzsche priamo nadväzuje na idey, ktoré básnicky stvárnil vo svojom vrcholnom diele Tak riekol Zarathustra. Keďže sú v nej obsiahnuté všetky základné pojmy a myšlienkové motívy jeho filozofie, obvykle sa pokladá za ideálny „vstupný portál“ do jeho myslenia.
Vychádzajúc zo zásadnej kritiky európskej kultúry založenej na platonizme a kresťanstve, ktoré svojimi dôsledkami nevyhnutne vedú k nihilizmu, hľadá nové formy morálky mimo jej historicky tradovaných, náboženstvom a dogmatickým myslením ovplyvnených noriem a hodnôt, proti ktorým stavia svoju filozofiu „imorality“. Ide mu o prekonanie „otrockej“ morálky masového, „stádového“ človeka „ušľachtilou“ či „aristokratickou“ morálkou sebauvedomeného a za seba plne zodpovedného jednotlivca. Nietzscheho myšlienkové zápasy svedčia o jeho priam sebazničujúcom nasadení pri uplatňovaní poslednej nepochybnej a nespochybniteľnej hodnoty, ktorú označuje ako „poctivosť“. Ich výsledky, brilantne formulované veľmi pôsobivým metaforickým jazykom, sú preto napriek všetkej svojej kontroverznosti a polemickosti predovšetkým svedectvom jeho úporného hľadania zmyslu a pevného záchytného bodu v čoraz neuchopiteľnejšom svete moderného človeka.
dostupné aj ako:
A mítosz hatalma - (Különleges kiadás)
Joseph Campbell világhírű mítoszkutató, aki a történelem legkülönfélébb, olykor egymástól időben és térben is távol eső mitológiáit és hagyományait megvilágító erővel rendezi egymás mellé, és azokra támaszkodva számtalan kortárs jelenségről is ütőképes értelmezést nyújt. Nagy hatású könyveiben az élet lényegében minden meghatározó témája előkerül: születés és elmúlás, szerelem és háború, Isten és erkölcs. A Troubadour Books Kiadó gondozásában megjelenő A mítosz hatalma egy szabadon áradó és páratlanul gazdag beszélgetésen keresztül enged bepillantást a mítoszok természetébe, amelyek örökérvényűségét mi sem bizonyítja jobban, mint hogy George Lucas is Campbell munkásságára támaszkodott a Star Wars - Csillagok háborúja világának megalkotása során.
Ctihodné město. Kniha názorů lidí ctihodného města
První český překlad pilíře vrcholné středověké aristotelské arabské filosofie zvaného druhý mistr Abú Násra al-Farábího.
Ústředním tématem Ctihodného města je ctnostný režim, politický řád, jehož hlavní zásadou je vytváření dokonalosti člověka prostřednictvím ctnosti. Al-Fárábí chápe společenské nebo politické vědy jako prostředek ke zkoumání člověka v té míře, v jaké se liší od ostatních živých bytostí i od bytostí božských. Snaží se porozumět jeho specifické povaze, jež vytváří jeho dokonalost, a způsobu, jakým ji může dosáhnout. Na rozdíl od jiných živočichů se člověk nestává dokonalým jen díky přírodním principům, jež v sobě má, a na rozdíl od bytostí božích není dokonalý odjakživa, ale musí své dokonalosti dosáhnout prostřednictvím činností, vycházejících z rozumového chápání, z úvah a volby mezi různými alternativami, jež mu jeho rozum předkládá. Společnost rozděluje al-Fárábí do dvou skupin: dokonalou (kámila) a nedokonalou (náqisa). Město považuje za nejmenší společnost, jež je schopna zabezpečit štěstí svým jednotlivcům, a ideální město je takové, v němž lidé vzájemně spolupracují na dosažení štěstí stejně tak jako společenství (umma) a osídlení (macmúra). Dokonalé společenství je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí, a dokonalé osídlení je takové, v němž lidé usilují o dosažení štěstí.
Kríza moderného sveta
najslávnejšie dielo francúzskeho filozofa a mystika.
Kniha Kríza moderného sveta z roku 1927 je Guénonovým najznámejším, ba najslávnejším dielom, v ktorom sa venuje jednej zo svojich ťažiskových tém: kritike moderného sveta a výkladu príčin, ktoré viedli k jeho vzniku. Na rozdiel od jeho neskoršieho diela Vláda kvantity a znamenia časov z roku 1945, ktorého preklad sme uverejnili v roku 2022, ide o prístupnú a pomerne ľahko zrozumiteľnú knihu. Pri jej čítaní si však uvedomíme, že za vonkajšou prístupnosťou sa skrýva hlboký a prenikavý pohľad, ku ktorému sa môžeme ako čitatelia opätovne vracať a nanovo vnímať jeho nástojčivosť a platnosť. Kniha sa v čase svojho vydania stretla s nečakaným ohlasom a surrealistický spisovateľ André Thirion sa vyjadril, že ľudia „poznali jej obsah aj bez toho, aby ju čítali“. Guénonov protimoderný a protidemokratický pohľad sa však iba veľmi na krátko stretol s prijatím v konzervatívnych a nacionalistických kruhoch. Autor totiž odmieta nacionalizmus ako skrz-naskrz moderný produkt, čiže výsledok rozpadu prirodzenejšieho, stavovského spoločenského usporiadania. René Guénon aj v tejto knihe potvrdzuje svoju dôsledne apolitickú univerzálnu metafyzickú perspektívu, ktorá je nadinidivuálna, takže si ju nemôže privlastniť nijaký jednotlivec či skupina.
dostupné aj ako:
Metapopulistická demokracie
Politika doby přechodu
Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.
Bůh
Edice Svár, kterou vede Tereza Matějčková, představuje filozofii, která není sevřena akademickým žánrem. První svazek, divadelní hra Bůh, může být čten jako filozofický dialog. Název edice odkazuje k přesvědčení zaznívajícímu v představené hře: „Místo vynuceného konsenzu raději přijmeme mírumilovný rozpor.“
Nejen život. Technologie prodloužily i umírání. Ferdinand von Schirach se v divadelní hře Bůh zamýšlí nad tím, jestli je eutanazie správnou odpovědí na tuto výzvu. Slovo dostává ateista i biskup, etička i člověk, který – ač zdráv – touží umřít. Kdo je Bůh z názvu? Šifra pro toho, komu patří náš život. Vyšší moci, společnosti, blízkým – nebo nám samým? Pozvolna se rozvíjí dilema. Žijeme-li ve svobodné společnosti, měli bychom si i o smrti moci rozhodnout sami, ani lékaři by o nás neměli rozhodovat jako bohové. Ale když kývneme na eutanazii, nebude mít stát povinnost pomoci i těm, kteří „jen“ nechtějí žít, přestože nejsou nemocní? Právě tak argumentuje protagonista hry: Povinnost žít přece neexistuje. Knihu přeložil Ondřej Šebesta. Doslov napsala Tereza Matějčková.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
