Knihy - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 1 z 88
zobraziť:
Columbine
Co se skutečně stalo 20. dubna 1999 na střední škole v Columbine?
Eric Harris a Dylan Klebold zastřelili dvanáct spolužáků, jednoho učitele a plánovali vyvraždit celou školu. Masakr na Columbine zanechal nesmazatelnou stopu v americké psychice, ale většina toho, co "víme", je mylná. Nešlo o sportovce, gotiky ani „trenčkotovou mafii“.
Dave Cullen byl jedním z prvních reportérů na místě a deset let pracoval na této knize, která je všeobecně uznávána jako definitivní popis celé události a všeho, co k ní vedlo. S nadhledem vyšetřovatele a psychologickou bystrostí se opírá o hory důkazů, poznatky předních světových forenzních psychologů a vlastní slova a kresby vrahů. Deset let připravovaná kniha, mistrovské reportážní dílo žánru True Crime, je definitivním popisem masakru v Columbine, jeho následků a významu od uznávaného novináře, který sledoval příběh od samého počátku.
Po událostech v Newtownu, Auroře a na Virginské technice je nutnost pochopit zločin, který tuto pohromu vyvolal, rok od roku naléhavější.
Královec. Město pohádka
Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ. Píše se nová kapitola kaliningradských dějin – stejně jako pruské kořeny překryla sovětizace.
O Přemyslu Otakarovi II. mluví především Češi, nejslavnějším rodákem z Königsbergu je samozřejmě Immanuel Kant. I jeho pomník se ale setkal – jako připomínka německé minulosti – s vandalismem. Na druhou stranu kaliningradští Rusové neradi vidí, když se do enklávy stěhují lidé z Petrohradu nebo Moskvy. Ještě nedávná prostupnost hranic jim dávala pocit větší sounáležitosti s Evropou a určité výjimečnosti. Dnes však vidíme především taktické rakety Iskander rozmístěné na hranicích NATO. To všechno je Kaliningrad, jeden z klíčů k tomu, jak porozumět další části mozaiky zvané Ruska federace. Reportáž polské rusistky Pauliny Siegień vychází z jejích častých novinářských cest do Kaliningradu v době před covidem a ruskou invazí na Ukrajinu a fascinací komplikovanou historií města.
Kniha vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Michaly Benešové.
Labyrint pohybu, 3. vydání
Hýbeme se buď málo, nebo špatně a pohyb se vytrácí nejen ze života, ale i z medicíny, tvrdí prof. P. Kolář, renomovaný fyzioterapeut, který už třicet let působí na poli rehabilitační medicíny, potažmo i té sportovní. V důmyslném soustrojí lidského těla a mysli se snaží najít skutečné příčiny, které ho porouchaly, a správnou léčbou navrátit pacientům ztracené zdraví. V rozhovorech s novinářkou R. Červenkovou odhaluje překvapivé souvislosti, neboť v našem organismu se nic neděje náhodně.
Náhradka
Novinářka Barbora Postránecká a fotografka Jana Plavec zachytily příběhy těch, kterým osud nadělil těžký začátek života. Jaké to je vyrůstat v dětském domově? Co dítě prožívá, když najde novou rodinu? A co všechno obnáší pěstounství či adopce? Aby vás osudy v této knize zasáhly, nemusíte hned uvažovat o náhradním rodičovství. Životy protagonistů totiž mnohdy nemají daleko k románovým zápletkám – a dokládají, jak moc záleží na tom, aby měl člověk během dětství u sebe někoho blízkého.
Vyjednavač
Sebevraždy, vyhrocené konflikty, zadržování rukojmích… to vše je pro policejního vyjednavače denním chlebem. Policista Karel Pošíval je jedním z těch, kteří zachraňují lidské životy nasloucháním a mluvením. V otevřeném rozhovoru vypráví o svých nejzajímavějších případech, vysvětluje techniky vyjednávání a ukazuje, jak je využít i v běžných situacích. Poznejte zblízka práci policejního vyjednavače a zjistěte, jak mohou různé vyjednávací postupy obohatit i váš život!
Zpověď farářky
Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa. Co si myslí o celibátu a založení rodiny? Jak vnímá vážné nemoci a odcházení svých farníků? Je ze služby někdy unavená? A jaké podoby může mít duchovní praxe v době zaměřené na výkon a hmotné statky? Sbírku nadčasových úvah doplňují rozhovory, v nichž nejznámější česká farářka vůbec poprvé promluvá i o nečekaných tématech.
Pero z Gryfa
Bájne bytosti, svety plné mágie a dobrodružstiev – práve preto tisícky čitateľov siahajú po žánri fantasy. Ako však takéto knihy vznikajú? A čo ich tvorcovia – sú zahalení rúškom tajomna rovnako ako ich príbehy? Zostavovateľ knihy Miloš Jesenský, sám lovec záhad a paranormálnych javov, vyspovedal šesticu významných postáv fantasy žánru na Slovensku. Juraj Červenák, Lívia Hlavačková, Alexandra Pavelková, Katarína Soyka, Daniel Šmihula a Ondrej Trepáč vás zavedú do najtajnejších zákutí svojej tvorby, ako aj slovenského a českého fandomu. Všetci respondenti i zostavovateľ sú totiž jeho živou históriou.
Kniha je jedinečná aj svojím poznámkovým aparátom a zhrnutím histórie slovenského i svetového fandomu. Je určená nielen „pamätníkom“, ktorí kedysi príbeh vzniku slovenskej fantastiky priamo zažívali, ale aj tým, ktorí ešte len začínajú navštevovať Rokfortskú akadémiu či legendárne cony.
Odnes můj žal
Ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka v souboru literárních reportáží nazvaném Odnes můj žal zachycuje osudy lidí těžce poznamenaných válkou na Ukrajině. Zvolená forma rozhovorů, ať vedených přímo nebo na dálku prostřednictvím komunikačních technologií, dodává jejímu svědectví na bezprostřední působivosti.
Autorka čtenáře seznamuje se širokým spektrem lidských typů, situací i dilemat, a tak mu přibližuje nejrůznější uprchlické osudy doslova na dotek. Zaznamenává třeba i sny, domýšlí, dovyslovuje nevyřčené věty, otázky, odpovědi či jen povzdechy. Čtyřiadvacet epizod, jejichž počet symbolicky zvolila podle osudného únorového data ruského vpádu, začíná na rusko-estonské hranici a obloukem sklenuje tamtéž, mezitím však čtenáře provede řadou míst – od Berlína přes Vratislav až po Moskvu –, z nichž nejbližší může českému publiku být Brno s divadlem Husa na provázku. Závěrečnou kapitolu pak rodačka z Rostova na Donu koncipuje jako osobní vyznání.
Kniha v ruském originále teprve vyjde, souběžně se připravují překlady do řady jiných jazyků.
Myšlenky zločince v české kotlině
Absolvovala studijní pobyty u FBI a Kanadské královské jízdní policie. Podílela se na vyšetřování nechvalně proslulých Orlických vražd. Za více než třicet let své kariéry pomáhala objasnit stovky vražd, loupeží i znásilnění. Jiřina Hofmanová je legendou české kriminalistiky. Ve vzpomínkách na své nejslavnější případy vám dá nahlédnout do pokřivené mysli lidí, kteří si vědomě vybrali cestu zločinu. Poznejte skutečnou práci vyšetřovatelů, která často stojí na dechberoucí analýze chování a emocí pachatelů!
Černá kniha českých bestiálních vrahů
Jedenáct příběhů českých bestiálních vrahů... jedenáct osudů nejen zločinců, ale i jejich obětí a pozůstalých, kterým se tragicky změnil život. Soudní procesy, popravy, sebevraždy, to je jen vrcholek ledovce, který většinou známe z médií. Co se však skrývalo v mysli pachatelů, jakými životními peripetiemi prošli, než začali zabíjet?
Nulová linie – Reportáž z Ukrajiny
Kreminna, zákopy ukrajinských vojsk, polovina března 2023. Je jasná noc, ale v zákopu panuje temnota, prostor osvětluje jen třepotavý plamen svíčky. Je dvacet minut do půlnoci. Jsem na nulové linii, tedy na linii kontaktu mezi ruskými a ukrajinskými vojsky. Kolem zuří dělostřelecká bitva. Mám strach. Stejný, jako mají všichni vojáci na nulové linii. Když 24. února 2022 začaly dopadat na Ukrajinu první ruské rakety, sedla válečná novinářka a fotografka Lenka Klicperová do auta a vydala se směrem na východ. Byla s ukrajinskými civilisty v prvních dnech invaze, kdy zemi ovládla panika a strach, který se ale postupně změnil v tvrdošíjné odhodlání bránit svou zemi. Mluvila s oběťmi válečných zločinů, pracovala na místě raketových útoků, na frontových liniích na celém Donbase. Její reportážní kniha ukazuje rok války, která změnila Evropu i celý svět a jejíž konečné důsledky zatím neznáme.
Ja a My
Jeden je sociológ, druhý je psychoanalytický psychoterapeut. Fedor Gál aj Peter Pöthe sa zaujímajú o oblasti poznania toho druhého a kladú si veľa zásadných otázok týkajúcich sa ľudského života a života spoločnosti. Kniha rozhovorov prináša až odzbrojujúce otvorenie sa nielen v témach všeobecných, ale aj tých osobných. Rodičia, sexualita, vzťahy, dospievanie, práca, zlomové momenty. JA sa tak plynulo preplieta s TY, aby sa spolu vliali do MY.
Prečo a ako potrebuje JA k svojmu vývinu TY? Ako je to s mojou identitou? Ako život rodičov ovplyvňuje náš vzťah k sebe samým aj k iným? Ako môže spoločnosť vygenerovať zlovoľného vládcu, ktorý terorizuje spoločnosť? Ako čeliť nenávisti voči inakosti, voči imigrantom? Čo môžem urobiť ja ako jedinec? Ako prepájať dobroprajných ľudí, aby sa cítili súčasťou MY?
“Mám malých klientov, ktorí majú vybrané miesto, odkiaľ skočia, aby to bolo naozaj rýchle. Žijem s tým a niekedy mi vlasy dupkom vstávajú. V takýchto prípadoch sa smrti bojím, cítim, že za ňu nesiem akúsi zodpovednosť, jednoducho to tvorí veľkú časť emočnej záťaže, ktorú prežívam v práci.” — PP —
“Dôležité je, tak ako sa hovorí v jednom zen-budhistickom poučnom príbehu, že hľadanie vlastného ja ani nemusí byť priveľmi sofistikované. Môže byť aj jednoduché. Môžeme sa ho pokúšať nájsť v pravidelne sa opakujúcich úkonoch každodenného života. V tom, že ich vykonávame NAOZAJ. Keď jem, tak jem naozaj. Keď pijem, tak pijem naozaj. Keď upratujem, tak upratujem naozaj.” — FG —
“V pätnástich-šestnástich rokoch som si povedal, že kašlem na to, či sa dostanem alebo nedostanem do pekla. To bolo vyslobodenie.” — PP —
“Prvé bitky. Tvrdé bitky. Dostal som na hubu. Začal som boxovať, aby som už druhýkrát na hubu nedostal. Baby. Zlín bol ženské mesto. Boli tam ženské fabriky, tam bolo šesť žien na jedného chlapa. Nebolo možné sa tejto téme nijako vyhnúť.” — FG —
dostupné aj ako:
Tajemství sprakkar
Proč je Island pro ženy nejlepším místem k životu? Eliza Reidová, první dáma Islandu, zkoumá postoj vůči ženám v zemi, jíž se dle výzkumů už řadu let daří výjimečně úspěšně stírat genderové nerovnosti. Stejně jako inspirativní první dámy Eleanor Rooseveltová, Hillary Clintonová a Michelle Obamová využívá Reidová svého postavení k tomu, aby světu představila to nejlepší ze své země, a s laskavostí a humorem ukazuje, jak může rovnoprávnější společnost přispět k rozvoji nás všech.
Na sklade 1Ks
20,80 €
21,89 €
dostupné aj ako:
A třináctý byl kat - Odsouzeni za vraždu
Kniha A třináctý byl kat... je v mnoha směrech ojedinělá. Autor, na počátku devadesátých let, kdy se české věznice z velké části otevřely i veřejnosti, správně odhadl, že tato možnost nebude mít dlouhého trvání. Po dobu několika týdnů a měsíců navštěvoval česká i slovenská nápravná zařízení. Vnímal, prožíval a následně popisoval vězeňskou atmosféru. Hovořil i s nejtěžšími zločinci, včetně vrahů.
Bestie
Když nemáte na výběr, musíte zkusit i nemožné – dostat se přes Mexiko do Spojených států. Třeba budete mít štěstí a cestou vás jen okradou, ale nezabijí. Nebo neznásilní. Doma není na co čekat.
Salvadorský novinář Óscar Martínez podnikl beznadějnou cestu mezi středoamerickými státy a USA několikrát. Bavil se s migranty i těmi, kdo jim pomáhají, nebo strážci zdi na hranicích. Potkával především strach: ten vyhnal lidi z jejich domovů. Strach z výpalného, strach z drogových kartelů, strach z bezvýchodné situace. A tak obyvatelé Guatemaly, Hondurasu nebo Salvadoru vyrazí pěšky pouští, a pokud se jim to podaří, naskočí na slavnou Bestii. Vlak, kde balancujete dnem a nocí na střeše a kromě pádu riskujete přepadení. Jenže tohle nebezpečí číhá všude, žádná cesta není bezpečná, protože kromě migrantů zajímavé také pašeráky drog. Násilí nikoho nepřekvapuje, o pár vraždách se ani nepíše v novinách. Na migrantech přece nesejde.
dostupné aj ako:
Střípky života
Kniha fejetonů, které vznikaly během let 2019 až 2023 a které jsou poznamenané dobou, kdy vznikaly. Fejetony jsou plné zamyšlení nad tím, jak silně funguje psychika, že životní situace nás učí, jak žít a jak jít dál, a že nám do cesty přicházejí situace, které nás mají poučit a posunout. Stejně je to s lidmi – nikoho nepotkáváme náhodou, každé setkání má důvod a v důsledku je to zase o naší mysli, přáních, pocitech a straších, které můžou za to, co se s námi děje. Ale hlavně je kniha o věcech mezi nebem a zemí, které neumíme pojmenovat, ale potřebujeme si je uvědomit, abychom pochopili. Protože cesta životem je cíl, ne smrt a konec.
Terapie pohybem
Rozhovory s lidmi, kteří léčí sebe či jiné pohybem.
Radek Brunner podává vrcholné běžecké výkony i s Bechtěrevovou nemocí, Daniel Orálek s artrózou v koleni uběhne ve skvělém čase etapový ultramaraton, Petr Havlíček bere úrazy při akrobacii jako samozřejmost, Jan Hainiš lyžuje po osmdesátce, Marie si po zranění páteře vleže v korzetu vizualizuje běh, Tomáše při léčení leukémie motivuje hlavně touha vrátit se na taneční parket, Anička po pádu na kostrč ukončí kariéru tanečnice a vystuduje fyzioterapii, abstinující alkoholik pomáhá ostatním přestat pít, zkušená psycholožka podporuje lidi v jejich snaze cosi změnit…
Obdivuhodné lidské příběhy o pohybu nejen ve smyslu fyzickém, ale i ve smyslu překonávání životních překážek doplňují krátké úvahy profesionálních terapeutů o vztahu pohybu a lidského zdraví.
Na sklade 1Ks
12,91 €
13,59 €
Slovník vojny
Čím je pre nás naša kúpeľňa? Miestom, kde sa pripravujeme na nový deň alebo úkrytom, ktorý nám pri nočných náletoch zachráni život? A čo kondicionér? Koľkým z nás sa pri tomto slove vybaví jadrový výbuch? A čo si predstavíme pri slove hviezda? Hviezda vytvorená z lepiacej pásky zabráni, aby okná pri výbuchu bomby rozbila tlaková vlna.
Vojna nielenže zásadne mení životy tých, ktorých postihla, ale mení aj významy slov. „Niektoré významy sa otupia a treba ich nabrúsiť. Iné sa, naopak, zaostria, až sa nimi možno poraniť.
Niektoré slová nadobro odumrú a opadajú ako lístie, iné sa vynárajú z akejsi polozabudnutej minulosti, nadobúdajú významy a dôležitosť,“ hovorí ukrajinský spisovateľ Ostap Slyvynsky. Keď sa vo februári 2022 začala ruská invázia do Ukrajiny, zostavil vlastný Slovník vojny. Ani jeden z textov však nie je fikciou či výplodom fantázie, i keď niektoré pôsobia priam surreálne. Všetky heslá vykresľujú udalosti tak, ako boli skutočne prežité, myslené a cítené.
Sú to útržky monológov odídencov, ktorí sa v prvých mesiacoch vojny premleli železničnou stanicou v Ľvive. Tam ich autor knihy a ďalší dobrovoľníci, ktorí utečencom pomáhali, zaznamenal.
Slovník vojny sa žánrovo pohybuje niekde na pomedzí poézie a reportáže a je mimoriadne silným záznamom situácií, ktoré si v mierových časoch vieme len ťažko predstaviť. Vydavateľ
ho doplnil fotografiami troch slovenských fotografov - Tomáša Benedikoviča, Gabriela Kuchtu a Vladimíra Šimíčka, ktorí počas prvého roka vojny absolvovali niekoľko reportážnych
ciest do Ukrajiny. Slovník vojny vychádza v preklade Veroniky Goldiňákovej.
dostupné aj ako:
Když promluvila
Americké reportérky, držitelky prestižní Pulitzerovy ceny, přinášejí svědectví o sexuálním obtěžování v showbyznysu, které pomohlo nastartovat celosvětové hnutí #MeToo. Vyprávějí o moci a kultuře, která nutila ženy mlčet a chránila pachatele.
Když známá herečka veřejně obvinila hollywoodského producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění, reportérky deníku New York Times Jodi Kantor a Megan Twohey se pustily do pátrání. Zpočátku to nevypadalo nadějně – herečka nechtěla mluvit na záznam, producent byl téměř nedotknutelný. Jenže postupem času se novinářkám podařilo nashromáždit tolik důkazů, že nemohlo být pochyb – Harvey Weinstein se dlouhá léta dopouštěl sexuálního násilí na obrovském množství žen. Své oběti držel v šachu pomocí úplatků a tajných dohod o mlčenlivosti. Megan a Jodi díky důsledným reportážním technikám spletitou síť odhalily a 5. října 2017 o Weinsteinovi publikovaly první článek. Strhla se lavina. Osudy hrdinek, které prolomily mlčení, inspirovaly ženy z celého světa, které se začaly ozývat s vlastními traumatickými zkušenostmi. Rozhořelo se hnutí #MeToo a změnilo svět. Kniha Když promluvila vypráví vzrušující příběh o síle pravdy ve službách nejlepší investigativní žurnalistiky. Autorky za svou práci získaly Pulitzerovu cenu a podle knihy byl natočen stejnojmenný film.
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
