Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 1 z 58

Kulturní historička a překladatelka Ivana Ryčlová vede rozhovory s ruskými redaktory, spisovateli a intelektuály z Rádia Svoboda, kteří žijí a pracují za hranicemi své vlasti a bojují proti Putinovu zločinnému režimu a jeho propagandě. Kromě těch, kteří opustili Rusko po zahájení agresivní války proti Ukrajině, jsou zastoupeni i ti, kteří Rusko opustili z důvodu konfliktu s režimem dříve. Někteří ještě v éře Sovětského svazu, jiní už za Putinova režimu, ale ještě před agresí vůči Ukrajině. Čtenář tak získá plastický obraz o tom, jak významné osobnosti ruského exilu, podílející se na ruském vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, nahlížejí na svět i na naši zemi, v níž mnohé z nich žijí, ale i na Rusko samotné a jeho budoucí vývoj. Publikace navazuje na knihu Rusko očima Rusů v exilu (Books & Pipes, 2023). Události posledních let – snaha Kremlu o ovládnutí Ukrajiny a jeho hybridní válka proti západnímu světu – znovu potvrdily, že svoboda slova a přístup k necenzurovaným informacím dnes zůstávají stejně důležité jako v dobách první studené války. Před třiceti lety se Svobodná Evropa na pozvání prezidenta Václava Havla přestěhovala z Mnichova do Prahy. Je to jen několik stovek kilometrů, v historickém a politickém kontextu to však byl skutečný přelom, který dokládal zásadní proměnu Evropy. Česko jako by převzalo záštitu nad symbolickým Zvonem svobody, neodmyslitelným symbolem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, a tím i konkrétní spoluodpovědnost za šíření naděje a demokratických hodnot ve světě. Petr Fiala, premiér České republiky

Co všechno musí umět a znát člověk, který velí policejnímu útvaru určenému k zásahu proti agresivním, nebezpečným nebo ozbrojeným pachatelům? Jaroslav Černý strávil ve službě 42 let, mimo jiné právě jako velitel Zásahové jednotky Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy. Syrový rozhovor, který s ním vedl renomovaný moderátor, publicista a spisovatel Miroslav Vaňura, je unikátním nahlédnutím do světa skutečného zločinu. Do světa, kde jde o vteřiny a kde na obou stranách barikády občas umírají lidé.

Jaké to je, když v dětství přijdete o zrak? Co když máte neposlušného vodicího psa? S čím se musí poprat nevidomý muzikant? A jak v devadesátkách vypadala policejní šikana namířená vůči Romům? Nejslavnější český romský harmonikář Mário Bihári, spoluhráč Navarové i Hrzánové, vypráví svůj životní příběh novináři Patriku Bangovi, držiteli ceny Magnesia Litera. Nechte se vtáhnout do světa dvou výjimečných mužů, kde je někdy těžké najít vhodné místo – jak pro harmoniku ve skladbách, tak pro sebe samotného.

Karol Sidon, významný český prozaik, dramatik, se ve své publicistické tvorbě šedesátých let zaměřuje na komplexní a překvapivě aktuální témata. Jeho články, publikované v periodikách jako Literární noviny, Sešity či Tvář, jsou charakterizovány kultivovaným stylem a originálními názory. Sidon se nebojí zkoumat bolavá místa československé společnosti, jako jsou romské osady na Slovensku či následky povodní. Vtipně líčí fanouškovství a jeho absurdity (texty o Karlu Gottovi nabraly povahu aféry svého druhu), přičemž se dotýká i těžkých témat, jako je návštěva Osvětimi, kde konfrontuje minulost s přítomností. Mnohé jeho texty reagují na okupaci Československa v roce 1968 a tragédii Jana Palacha, přičemž vyzývají k morální odpovědnosti a osobní statečnosti. Součástí jeho díla jsou také důvěrné rozhovory s významnými literárními osobnostmi, které přinášejí cenné pohledy na dobu. Na závěr Sidon reflektuje víru v Boha, zkoumá otázky spravedlnosti i lidské odpovědnosti a zaměřuje se přitom na židovskou tradici. Celý soubor textů je uspořádán chronologicky, a nabízí tak unikátní pohled na dobu plnou výzev a změn. Sidonova práce je nejen literárním odkazem, ale i důležitým svědectvím o české kultuře a historii. Ve stručném úvodním slově doplnil texty dobovým kontextem i osobní vzpomínkou filozof Zdeněk Pinc, Sidonův redakční kolega z Literárních novin.

Procestoval téměř stovku zemí, do těch nejchudších se vrací opakovaně, aby místním lidem pomáhal k lepší budoucnosti. „Plním si tak svůj dětský sen. Je to dar, za který jsem vděčný,“ říká Rastislav Maďar, odborník na infekční nemoci a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Navštívil místa, kde předtím nebyl bílý člověk, a získal si důvěru lidí, kteří se běžně s turisty nesetkávají. V rozhovoru s novinářkou Magdou Snížkovou vypráví nejen o nevšedních osudech z krizových oblastí různých koutů světa.

Lze krásu vyjádřit matematickým vzorcem? Dají se prsa zvětšit vlastním tukem? S čím nejčastěji chodí na plastiky muži? Na tyto a mnoho dalších otázek odpovídá renomovaný plastický chirurg Ondřej Měšťák, mimo jiné specialista na rekonstrukce prsů a operace nosů, vědec a v neposlední řadě syn legendárního plastického chirurga Jana Měšťáka. V knižním rozhovoru se čtenář dozví, jak těžké je stát se plastickým chirurgem, jak si správně plastického chirurga vybrat a které úkony hradí zdravotní pojišťovna. Projdeme různé druhy plastických operací na jednotlivých částech těla. Zabrousíme i do vážnějších témat, jako jsou mikrochirurgické operace onkologických pacientek nebo operace rozestupu břišních svalů po těhotenství. Prostor ale dostanou i odlehčenější dotazy, jako například zda Ondřej dostává nevyžádané zprávy od žen, zda si bere svou práci domů nebo odkud čerpá energii. Společně s autorem knihy Pavlem Hénikem si také zafilozofují o kráse.

Knižní rozhovor s předním českým myslitelem Narodil se do komunistické rodiny, v osmdesátých letech působil v kruzích alternativní kultury, po roce 1989 pomáhal u nás etablovat obory politologie a mezinárodních vztahů. Vedle toho vždy komentoval aktuální politické i globální dění a psal knihy, v nichž do českého prostředí často jako jeden z prvních vnášel témata jako multikulturalismus, feminismus nebo postkolonialismus. Pavel Barša byl a je v životě mnohým — věřícím komunistou, muzikantem, hospodským intelektuálem, akademickým kompradorem, imaginárním židem, politickým filozofem… Je však především výrazným a originálním myslitelem, který už několik dekád ovlivňuje tuzemskou intelektuální scénu. Když tedy knižní rozhovor s Pavlem Baršou líčí minulé i současné podoby jeho života, zároveň s nimi mapuje i vývoj politického a společenského myšlení v Česku, globální krizi liberalismu nebo výzvy, které s sebou přinášejí geopolitické konflikty či klimatická změna.

10 silných ukrajinských příběhů Tato kniha je věnována lidem, kteří byli brutální ruskou agresí vyhnáni ze své vlasti zcela nesmyslně a zbytečně. Představuje deset zajímavých osobností z nejrůznějších oblastí lidské činnosti. Studenta ČVUT Andrije, obor kybernetika a robotika, který k nám přišel po začátku války jako sedmnáctiletý, rok studoval češtinu a pak udělal přijímačky na ČVUT, učitelku angličtiny a ukrajinštiny Ninu, která má tři práce, aby uživila své dvě dcery, jejího manžela Mykolu, který bojuje už třetím rokem na frontě, historika z Oděsy Volodymyra, specialistu na Střední východ, který pracuje v Orientálním ústavu AV ČR, muzikoložku a skladatelku Olenu, která učí na třech základních školách, majitelku tří autentických ukrajinských bister Svitlanu, která studovala v USA a v Kyjevě vedla pětihvězdičkový hotel, profesorku speciální pedagogiky Oksanu, která přednáší na Masarykově univerzitě v Brně, herečku Chrystynu z Charkova, která chodila do jediné ukrajinské školy ve městě a hrála v jediném tamním ukrajinském divadle a dnes pracuje jako asistentka českého chlapečka s cukrovkou v základní škole, restaurátorku obrazů a výtvarnici Yanu, která vytváří národní ukrajinské panenky motanky, a sochařku Olgu. Přijeli k nám, my jsme je přijali, oni tu začali pracovat, bydlet, děti chodí do školy a vzdělávají se. Obohacují nás svojí kulturou, svými znalostmi a dovednostmi. Zkušená autorka biografií známých osobností představuje každého z nich prostřednictvím rozhovoru jako zajímavou, výjimečnou a vzácnou bytost, která si zaslouží pozornost vnímavého českého čtenáře.

Další sada rozhovorů spisovatele a publicisty Petra Macka, které původně vznikaly pro deníky Blesk a Aha!, a pro velký ohlas a úspěch vychází v nezkrácené podobě knižně! Svými životními příběhy čtenáře provázejí Milan Drobný, Iva Hüttnerová, Jiří Dvořák, Hana Čížková, Vladimír Hron, Zdeněk Žák, Ondřej Hejma, Lucie Borhyová, Zuzana Kronerová, Eva Adams, Hana Talpová a Petra Janů.

Investigativní reportér webu Odkryto.cz Jiří Hynek, který předtím v ČT přes 20 let mapoval vliv ruských oligarchů na českém území, vám odhalí temné stíny ruských aktivit v ČR. Nahlédnete s ním za zdi nemovitostí s nejasným vlastnictvím i za oponu vztahů v pravoslavné církvi a dozvíte se, jak u nás sankcionovaní politici i oligarchové dál prosazují své zájmy. Zjistíte, proč je někdy třeba, aby reportéři měli ochranku, a pochopíte, jak je to i v době mezinárodních sankcí s ruským vlivem v Česku složité...

V krátkom čase dokáže spracovať informácie obsiahnuté v tisíckach článkov, kníh či umeleckých diel a vygenerovať text, obraz alebo pieseň. Expresne rýchlo zvláda vyhodnotiť genetické či molekulárne informácie a pomôcť pri hľadaní nových liekov na doteraz neliečiteľné choroby. V reálnom čase spracúva astronomické dáta z teleskopov a posúva ľudstvo bližšie k nájdeniu odpovede na to, ako vznikol vesmír. V budúcnosti by mohla riadiť robotické misie na Mars, prispieť k predĺženiu života, pomáhať so vzdelávaním detí bez ohľadu na ich predispozície a sociálny status, dohliadať na našu bezpečnosť či upratovať naše domácnosti. Umelá inteligencia je fenomén, ktorý zásadným spôsobom mení takmer všetky oblasti nášho života: od medicíny, vedy, vzdelávania a umenia cez podnikanie i pracovný trh až po (kyber)kriminalitu či vyšetrovanie zločinov. Jej súčasný vývoj má však aj svoje limity. Trénovanie a prevádzka modelov umelej inteligencie sú výpočtovo i finančne extrémne náročné. Spotrebúva sa pritom také množstvo energie, že firmy špecializujúce sa na danú oblasť zvažujú výstavbu vlastných jadrových reaktorov. Zároveň stále existujú úlohy, s ktorými si dnešná AI nevie poradiť. Zorientovať sa nie je jednoduché, a preto vznikla kniha Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť. Vyše 270-stranová publikácia je unikátnym pohľadom na fenomén AI hneď z viacerých dôvodov. Je prvou knihou slovenskej proveniencie, ktorá dala dokopy špičkových slovenských odborníkov a odborníčky i zástupcov podnikateľskej sféry, aby ponúkli vlastný pohľad na život v ére AI. O najnovších trendoch, možných scenároch pre budúcnosť i rizikách umelej inteligencie hovorí 16 autorít z oblasti vedy, právnej či medicínskej praxe alebo podnikania, ktorí sa dokážu pozrieť na obe strany pomyselnej mince. Prostredníctvom série tematických rozhovor, ktoré viedli redaktori rešpektovaného technologického portálu Živé.sk Filip Hanker, Ján Trangel a Maroš Žofčin, tak nazriete pod povrch revolučného fenoménu. A cez prizmu expertov a expertiek na danú problematiku nahliadnete do budúcnosti, ktorá bude spätá s umelou inteligenciou a robotmi. Pridanou hodnotou knihy sú prehľadné súpisy najzaujímavejších trendov pre oblasti, ako sú nielen medicína, výskum vesmíru, podnikanie či trh práce, ale aj etika, právo, kybernetická bezpečnosť alebo vplyv AI na deti i mládež. Ďalším praktickým bonusom je slovník pojmov a skratiek, v ktorom autori knihy zrozumiteľným jazykom vysvetľujú potrebnú terminológiu. Sériu rozhovorov ilustrujú umelecké fotografie respondentiek a respondentov z dielne fotografov redakcie Aktuality.sk a vydavateľstva Ringier Slovakia Media, s. r. o. Kniha Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť je unikátnym pohľadom na fenomén AI hneď z viacerých dôvodov. Je prvou knihou slovenskej proveniencie, ktorá dala dokopy špičkových slovenských odborníkov a odborníčky i zástupcov podnikateľskej sféry, aby ponúkli vlastný pohľad na život v ére AI. O najnovších trendoch, možných scenároch pre budúcnosť i rizikách umelej inteligencie hovorí 16 autorít z oblasti vedy, právnej či medicínskej praxe alebo podnikania, ktorí sa dokážu pozrieť na obe strany pomyselnej mince. Nazrite vďaka nim pod povrch revolučného fenoménu a nahliadnite do budúcnosti, ktorá bude spätá s umelou inteligenciou a robotmi. Pripravte sa na budúcnosť s najnovšou knihou vychádzajúcou pod hlavičkou Živé.sk a Aktuality.sk, do ktorej prijali pozvanie nasledujúci hostia a hostky: Mária Bieliková, Michal Valko, Štefan Korec, Žofia Chrobáková, Vanda Benešová, Jozef Rodina, Daniela Vacek, Miroslav Chlipala, Michal Gregor, Radoslav Balajka, Zuzana Juráneková, Lukáš Hlavička, Marek Rosa, Ivana Molnárová, Dalibor Cicman a František Novák.

Okrem pádu asteroidu na Zem existuje len jeden ďalší scenár, ktorý by znamenal koniec sveta, aký poznáme – jadrová vojna. Spúšťačom tejto vojny by bola strela namierená na Spojené štáty americké. Scenár, ako by mohli vyzerať chvíle po odpálení zbrane s jad rovými hlavicami, je založený na faktoch pochádzajúcich z exkluzívnych rozhovorov s rôznymi odborníkmi, ktorí celé desaťročia spolupracovali na príprave týchto desivých procedúr. Plány súvisiace s globálnou jadrovou vojnou patria medzi najprísnejšie stráže né tajomstvá americkej vlády. Použitie jadrových zbraní je šialenstvo. Napriek tomu sa dnes skloňuje najčastejšie od obdobia studenej vojny. Ruský prezident Vladimir Putin povedal, že „neblafuje“ o možnosti použitia zbraní hromadného ničenia. Severná Kóre a nedávno obvinila USA zo „zlovestného úmyslu vyprovokovať jadrovú vojnu“. Všetci čakáme ako na ihlách. Čo ak odstrašovanie zlyhá? V knihe Jadrová vojna – Jeden z možných scenárov finalistka Pulitzerovej ceny Annie Jacobsen podrobne prevedie čitateľov fikt ívnym svetom, ktorý vznikne vypustením prvej jadrovej hlavice a skončí sa nukleárnou zimou. Ide o sugestívnu knihu, ktorá upozorňuje na hrozbu zániku súčasnej civilizácie. Jej cieľom je priblížiť, aká príšerná budúcnosť nás čaká, ak sa nespamätáme.

Amikor Antonio Spadaro olasz jezsuita teológus és a világhírű amerikai filmrendező, Martin Scorsese 2016 márciusában először ült le beszélgetni egymással, még egyikük sem gondolta, milyen tartalmas, mély és máig tartó intellektuális eszmecsere fog kialakulni közöttük. Spadaro atya kíváncsi és érzékeny kérdései nyomán Scorsese valamennyi fontos filmes témája előkerül: a szicíliai bevándorlók közt töltött gyerekkortól kezdve a szervezett bűnözés erőszakos világán át a valláshoz és a hithez való viszonyig. A kötet zárásaként Scorsese filmvázlata olvasható, amely Ferenc pápa ihletésére született. "Sokat tanultam abból is, hogy csak figyeltem, megéltem az utca életét, és hallgattam az utcai beszélők történeteit. Csodásak voltak. Az utcasarkon állók, a kalandjaikat elbeszélő keményfiúk, akik önmagukból sem ódzkodtak tréfát űzni. Anyám pazar mesélő volt, apám nemkülönben. Akárcsak a nagynénéim és a nagybátyáim. Mint a szivacs szívtam fel a történeteiket, de úgy képzeltem, hogy én csakis mozgóképekben tudnám kifejezni őket. Így nőttem fel: nézve a mozgóképeket a vásznon és a művészetet a templomokban: a szobrokat, a festményeket, a feszületeket, a festett üvegablakképeket, a kálvária stációit, amelyek olyanok voltak, mintha egy film kimerevített kockái lennének. Jézus-kutatásom útja tehát szükségképp a moziba vezetett."

Diktátoři dobře vědí, že sportovní výhra je stejně důležitá jako vítězství na bojišti. Zábavná i mrazivá výprava polského reportéra Zbigniewa Rokity do dějin fotbalu v Sovětském svazu nebo za slavnými střety mezi reprezentací impéria a malými satelity ve východním bloku. Tahle kniha nadchne sportovní fanoušky i ty, kteří pokládají běhání na hřišti za ztrátu času. Střet sovětské a maďarské reprezentace ve vodním pólu v roce 1956 nazval Quentin Tarantino „nejlepším neodvyprávěným příběhem všech dob“. Stejně by ale mohl označit i litevské mistry basketbalu a jejich cestu na olympiádu v roce 1992, kdy mohli poprvé hrát za vlastní svobodný stát. Jejich sponzory byla mimo jiné slavná rocková kapela Greatful Dead a litevský tým v barevných batikovaných dresech skončil na třetím místě. A věděli jste, jak vypadají mistrovství světa ve fotbale neuznaných států? Při pohledu na dnešní profesionální zápasy si málokdo vzpomene, že kopání do míče mělo v 19. století umravnit nezvladatelné britské studenty. Zbigniew Rokita nezapře svou politologickou a historickou erudici, takže se dozvídáme i o tom, proč se sport mohl stát populární mezi dělníky – kteří postupně získávali volný čas a mohli ho něčím vyplnit. A fotbal byl z pohledu nutného vybavení tou nejlevnější zábavou. Nebo jakou roli hrály kluby ve formování identity různých městských čtvrtí a národního cítění. A jak toho dokázali využít politici a diktátoři. Ostatně Rusko svou agresivní strategii vůči Ukrajině neprojevovalo jen zabíráním území, které mu nepatří, ale i ve fotbale. Sport nám ukazuje, že s vírou v sebe sama a vlastní vítězství může slabší porazit silnějšího. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Martina Veselky.

Aká by mala byť absyntovka desaťročia? Jednoznačne pútavá. Mrazivá. Osobná. Nástojčivá. Prežitá na vlastnej koži. A nabitá faktami. Smrť v bunkri Martina Pollacka je presne taká. Pri príležitosti desiatych narodenín Vydavateľstva Absynt teraz vychádza v novom limitovanom vydaní v originálnom dizajne. Myslíme si, že táto kniha je dnes ešte aktuálnejšia ako pri svojej premiére. Čo nám príbeh Martina Pollacka a jeho rodiny hovorí o našej vykoľajenej súčasnosti? „Zdedil som po ňom niečo? Nesiem v sebe kus z neho?“ pýta sa spisovateľ a reportér Martin Pollack pri pohľade na fotografiu svojho otca v uniforme SS. S desivým dedičstvom nacizmu sa nedokážu vyrovnať celé krajiny. Ako sa s ním teda má vysporiadať jeden človek, keď zistí, že jeho otec má na rukách krv stoviek nevinných ľudí? Ako sa má postaviť k faktu, že mnohí jeho rodinní príslušníci, všetky tie láskavé tety a sympatickí ujovia, boli nefalšovaní a presvedčení nacisti? Martin Pollack prichádza s mimoriadne osobným a o to dôležitejším príbehom – s príbehom vlastnej rodiny. V knihe Smrť v bunkri pátra po nacistickej minulosti svojich predkov, no predovšetkým biologického otca Gerharda Basta, vysokého predstaviteľa nacistickej SS, ktorého oddiel po potlačení SNP niekoľko týždňov operoval a vraždil aj na území Slovenska. Martin Pollack krok za krokom rekonštruuje jeho život, aby tak lepšie spoznal a pochopil nielen samého seba, ale aj naše pouzlené dejinné súvislosti. Prijať minulosť i všetky jej hriechy – to je možno dobrý spôsob, ako sa vyrovnať s temnými dejinami svojej rodiny. A je to možno aj dobrý recept pre celú spoločnosť. Kniha Smrť v bunkri je doplnená o dva osobné texty prekladateľa Michala Hvoreckého o živote a tvorbe Martina Pollacka.

V dnešní překotné době, kdy se svět kolem nás mění závratným tempem, je důležité občas se zastavit a zamyslet se nad tím, kde se nacházíme a co je skutečně podstatné. Kniha „Na čem dnes záleží“ nám k tomu dává jedinečnou příležitost. Autoři se v dialozích s inspirativními osobnostmi současného Česka zamýšlejí nad klíčovými otázkami dneška od technologických inovací až po společenské změny a čtenářům nabízejí svůj pohled na to, jaká budoucnost nás čeká a jak se na ni připravit. Kniha pomáhá lépe pochopit současné výzvy a zároveň je pobídkou k tomu, abychom se všichni aktivně zajímali o dění kolem sebe a snažili se ho svým drobným dílem ovlivnit k lepšímu. Kniha vychází se série 10 videorozhovorů: Autoři Tereza Svěráková a Filip Hrubý Moderátoři: Veronika Stehlíková a Jakub Železný Dvojice respondentů: Mikuláš Kroupa a Daniel Kroupa Petra Procházková a Josef Šlerka Adam Gebrian s Jan Školník Ondřej Šteffl a Dita Formánková Jana Matesová a Martin Vohánka Marek Adamczyk a Helena Třeštíková Dan Bárta a Marie Šabacká Jiří Ježek a Ruth Šormová Pavel Jungwirth a Alžběta Ressnerová Roksana Táborská a Miloš Říha Šípek

Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy. Intelektuál, kterého potkáte nejspíš na hokeji nebo v hospodě. Zemědělec, který má nejvíc času o víkendu, protože jinak stále něco opravuje ve stodole, případně sedí za volantem kombajnu. Cvičitelka slepeckých psů, která chodí stejně ráda do kostela i nekostela. Rockový hudebník, který na rádiu pro mladé moderuje pořad o hardcorové muzice. I takové jsou osobnosti, které spravují české a moravské farnosti a sbory. Právě s takovými se setkáte v této knize. Kniha Ten farář je nějakej divnej přináší sedm rozhovorů s duchovními různých křesťanských církví (Filip Boháč, Alexandra Jacobea, Pavel Jäger, Pavel Semela, Sandra Silná, Petr Wagner, Jan Wirth). Ukazuje nejen jejich svébytné zájmy, ale i podobně nekonvenční způsob uvažování o víře i nevíře, o sobě i o nás. Dost možná je právě tohle ten způsob, jak přiblížit křesťanství lidem, pro které je návštěva kostela něčím zcela nereálným. Předpokládají totiž, že tam narazí na středověk. Ve skutečnosti tam nekonvenční vlasatý týpek s elektrickou kytarou v ruce rozvíjí nápady ohledně založení hobitího kláštera.

Kdo nesmí chybět v žádné pořádné kriminálce? Soudní lékař. Ten, který dělá práci, jakou mu nikdo nezávidí. Prohlédnout zemřelého na místě, provést pitvu a vysvětlit, proč a jak dotyčný zemřel. Docent František Vorel se za svoji kariéru podílel na řešení více než sedmnácti tisíc kauz, včetně té rodiny Kramných a dalších mediálně známých případů. O jeho práci, životě a mýtech z detektivek s ním mluvila novinářka Blanka Kubíková – výsledkem je strhující dialog, který si získá nejen fanoušky true crime.

A kötet az Esterházy Péterrel készült, magyar nyelven publikált beszélgetésekből kínál válogatást: az első nyomtatásban megjelent interjútól (1982) az utolsóig (2016). Kuriózumok és kihagyhatatlan nagyinterjúk egyaránt megtalálhatók Pál Sándor Attila válogatásában a közéletibb fókuszú beszélgetésektől a műhelybeszélgetésekig, és itt olvasható az Esterházy Péterrel készült beszélgetések eddig ismert legbővebb bibliográfiai jegyzéke is.