Knihy - Politológia strana 1 z 132

Zbierka komentárov známeho biznismena, manažéra a právnika Oszkára Világiho, ktoré vychádzali na stránkach denníku Hospodárske noviny. Jeho komentáre sú iné ako „bežné“ komentáre politických komentátorov. Nebojí a neostýcha sa dať najavo svoj názor. Dokonca jeden politik, bývalý premiér, si dodnes myslí, že vďaka jeho komentáru sa zrodila vládna koalícia. Na politiku sa vie pozrieť z úplného detailu, keď si všíma nejakú konkrétnu vec, ale rovnako aj z nadhľadu a systémovo. S Oszkárom Világim nemusíte vždy súhlasiť. Môžete mať iný pohľad na problémy, ktorým čelíme v EÚ, na správnosť či nesprávnosť riešení, ktoré sa prijímajú. Môžete sa inak pozerať na domácu politiku, na to, čo je naozaj zelená energetika a ako by mali konať lídri. A práve to je to najlepšie. Máte šancu nesúhlasiť s jeho argumentmi. Možno vás občas rozčúli, niekedy rozosmeje, ale vždy vás prinúti zamyslieť sa. Takýchto komentárov, ktoré sú o vyargumentovaných názoroch a nielen o pocitoch, je stále menej. A v tom sú vzácne. To potvrdzujú aj čísla čítanosti na stránke denníku HNonline. Jeho komentáre pravidelne oslovujú desaťtisíce ľudí, ktorí by sa nevracali iba tak. Silné meno priťahuje chvíľu, ale myšlienky pôsobia ako magnet roky.

Texty v tejto knihe spájajú hlavné spoločné témy: medzinárodná bezpečnosť, mocenské súperenie, vojenská hrozba a obrana proti nej. Upozorňuje, že všetky tieto aspekty sa týkajú aj Slovenska, aj keď jeho občania sa snažia pred tým zatvárať oči. Viaceré články analyzujú rast významu Číny a tiež medzinárodného napätia vo východnej Ázii. Ďalšie varujú pred ruskými imperialistickými zámermi a poctivo analyzujú možnosti a zámery strán v prebiehajúcej rusko-ukrajinskej vojne. Hlavné posolstvo sa ale týka zmeny medzinárodného prostredia, v ktorom rastie miera bezpečnostných hrozieb ba priamo vojnového násilia. Dlhé mierové obdobie sa skončilo a národy, ktoré chcú prežiť, musia opätovne obnoviť svoje vojenské kapacity aj zručnosti. Týka sa to aj Slovenska, ktoré má tú výhodu, že sa môže oprieť o politicky spriaznených demokratických spojencov v Severoatlantickej aliancii a Európskej únii, najmä USA, stále hlavnej svetovej vojenskej mocnosti. Ako zdôrazňuje autor, hry na „neutralitu“ môžu byť práve v čase zostrovania medzinárodnej eskalácie veľmi riskantné ba až samovražedné. Slovensko nemôže dúfať, že sa mu podarí uzavrieť do akejsi izolácie a všetky konflikty okolo neho len prehrmia. A na éru konfrontácii sa musí adaptovať mentálne, politicky, ekonomicky aj vojensky.

Ruská agrese proti Ukrajině představuje patrně největší výzvu evropské bezpečnosti od roku 1945. Nejenže ztělesňuje útok na samotné základy systému mezinárodního práva, ale i s novou naléhavostí nastoluje otázku, kam až sahají ofenzivní ambice současného ruského režimu. Předkládaná monografie osvětluje širší pozadí poslední ruské agrese a podává analýzu vývoje na Ukrajině po roce 2014 v souvislosti s aktuálním ozbrojeným konfliktem. Rozebírá jeho hlavní příčiny a zdroje, přibližuje fungování a průběh ruské hybridní válečné kampaně a hodnotí dopady probíhající rusko-ukrajinské války na stávající mezinárodní uspořádání.

Prvému prezidentovi uniesli syna, ďalší sadil so zahraničnými návštevami stromy a kul rýle. Najdlhšie úradujúca hlava štátu nemala počas politickej kariéry problém porušiť zákony, popliesť mená štátnikov, názvy organizácií, zemepisné či historické fakty a lietať, kam vietor fúka. Bývalý podnikateľ v čele krajiny hovoril po vražde novinára o mafiánskom štáte. Prvá žena na prezidentskom poste bola pre svoje postoje častým terčom populistických lídrov. Nepomerne pestrejšia bola plejáda politikov zastávajúcich druhý najvyšší ústavný post. Predsedom Národnej rady bol už spomínaný milovník pretekárskych áut, poľovačiek a športových zápasov, ktoré si vychutnával po boku oligarchov ako Juraj Široký či Ivan Kmotrík, a neskôr to dotiahol až na hlavu štátu. Do pamäti verejnosti sa zapísal i vyštudovaný estetik a marxistický filozof, ktorý 17. novembra 1989 kachličkoval kúpeľňu, postaral sa o nákladnú rekonštrukciu Bratislavského hradu i kritizovanú sochu Svätopluka a prioritne sa angažoval najmä v zdravotníckom biznise. Najvyššiemu orgánu parlamentnej demokracie šéfovalo aj niekoľko politikov, ktorí spôsobili pád vlastných vlád. Nelichotivé charakteristiky, až na výnimku, sprevádzali tiež našich viacnásobných premiérov: únos prezidentovho syna a Slovensko ako čierna diera, reformy a stretnutia v konšpiračnom byte na Vazovovej, vražda novinára a korupčná mafia na najvyšších poschodiach štátu. Tri dekády modernej slovenskej samostatnosti boli nezriedka jazdou ohrozujúcou samotné základy demokracie a voliči si často vyberali medzi veľkým a ešte väčším zlom. Napriek tomu boli v príbehu Slovenska aj viaceré pozitívne momenty. Vydajte sa s nami na cestu po trinástich vybraných fenoménoch slovenskej politiky, na ktoré sa pozreli komentátori, analytici a spolupracovníci redakcie Aktuality.sk vrátane autora bestselleru Fico Petra Bárdyho, šéfa politického oddelenia Martina Sliza, experta na slovenský extrémizmus Tomáša Kyseľa či autora bestselleru Slovenská mafia Jána Petroviča. Knihu ilustrujú ikonické fotografie.

Hortay Olivér Diplomáit és PhD fokozatát a Budapesti Műszaki és Gazdaságtudományi Egyetemen szerezte, ahol jelenleg adjunktusként oktat. A Századvégben 2019 óta az Energia- és Klímapolitika Üzletág vezetőjeként, valamint 2022-től a Gazdasági Folyamatok Kutatóintézetének igazgatójaként dolgozik. Közösségi média tevékenységét 2022 óta a Megafon tagjaként végzi. Fűrész Gábor Szociológus, több mint két évtizedes tapasztalattal rendelkezik a társadalomtudományi kutatások és a statisztika területén. 2019 és 2021 között a Századvég Gazdaságkutató vezérigazgatója, 2021 nyara óta a Századvég Alapítvány kuratóriumának elnöke. Egyre több jel arra utal, hogy az orosz-ukrán háború 2022-es kirobbanásával egy globális gyáva nyúl játék vette kezdetét, amelyben az USA a feltörekvő nagyhatalommal, Kínával méri össze erejét. A nyugati gondolkodást harminc éve uraló Nagy Eufória korszaka véget ért, és beköszöntött a Nagy Kiábrándulás káosza, a világ pedig egy új hidegháború kialakulásának kapujához sodródott. Az egyre intenzívebb gazdasági hadviseléssel újra vasfüggöny ereszkedik két pólus közé, a blokkok médiája egyre intenzívebben démonizálja a szembenálló nagyhatalmat és szövetségeseit, a fegyverkezés mértéke megközelítette azt a szintet, ami csak egy világháborúra való felkészüléssel indokolható, és egyre szaporodnak azok a közvetítő jellegű konfliktusok is, amelyekkel a főszereplők a közvetlen konfrontáció nélkül mérhetik össze erejüket. A kialakult helyzet több, korábban megingathatatlannak vélt mítoszt is megdöntött. Ez a könyv azt a három legfontosabbat mutatja be, amelyek az elmúlt évtizedekben a legnagyobb hatást gyakorolták a társadalmi folyamatokra, illetve amelyek a leginkább meginogtak az orosz-ukrán konfliktus és -tágabb értelemben - a kibontakozó új hidegháború során. Ahogyan a globális gyáva nyúl játékban az autók egyre nagyobb sebességgel robognak egymás felé, a viadal külső szemlélői és a folyamatok elszenvedői számára észszerűnek tűnő magatartás egyre messzebbre sodródik a játékosok belső realitásától. Az "akkor még jó ötletnek tűnt" típusú döntések olyan negatív spirált eredményeznek, amelyben a következő logikusnak tűnő lépés - a spirál egészének abszurditása ellenére - újra és újra lefelé mutat. A hazárdjátékok csapdája, hogy a résztvevők egyre inkább a már feltett vagy elbukott, és nem a még meglévő erőforrásaik miatt aggódnak. Az, hogy valaki elrántja a kormányt, kisétál a kaszinóból vagy negatív pozíciót zár a tőzsdén, egyúttal azt is jelenti, hogy a vereség véglegessé válik, és a költségeit le kell írnia. Amikor egy szerencsejátékos annak reményében vesz fel kölcsönt, hogy abból tovább játszhat, így lehetőséget adva magának korábbi veszteségei ledolgozására, döntését többnyire azzal indokolja, hogy ha nem így járna el, akkor a veszteség biztossá válna. Márpedig ilyen esetekben hiába mondja egy külső szemlélő, hogy a játék egésze káros és a folytatás felelőtlen, mert az, aki növekvő sebességgel robog egy másik autóval szembe vagy fizetése egy részét elveszítette a rulettasztalnál, már a spirálban van.

Po přečtení této útlé knihy se podíváte na politiku jinýma očima. Vznikla na základě oblíbené rubriky, jež se každý týden pravidelně objevuje v časopisu Reflex. Přímá stručná otázka, jasná nekomplikovaná odpověď. Renomovaný žurnalista se ptá, respektovaný politolog odpovídá. Jeho odpovědi často vybočují z toho, co z médií většinou slýcháme. Jsou to úvahy založené na důkladné znalosti českého politického prostředí (včetně politiky komunální), ale především vycházejí z hodnotově ukotveného občanského postoje. Nejlépe nejspíš charakterizoval tyto texty jeden ze čtenářů Reflexu, když napsal, že díky nim nejen dobře porozumíme české politice, ale současně jsou skvělou výchovou k občanství.

Kniha Pro nás dějiny nekončí je věnována problematice politického myšlení českého levicového exilu v letech 1968–1989. Jejími hlavními aktéry jsou členové Československé sociální demokracie, jejímž tiskovým orgánem byl v letech 1978–1989 čtvrtletník Právo lidu, reformně komunističtí prominenti vydávající v letech 1971–1989 v Římě dvouměsíčník Listy a emigranti z řad studentů kolem revolučně socialistického čtvrtletníku Informační materiály, který vycházel v letech 1971–1982 v Západním Berlíně. Autoři prostřednictvím důkladného analytického výzkumu ukazují, že mezi těmito třemi směry panovaly zcela zásadní rozdíly, které znemožňovaly nalezení ideologické a programové shody, což činnost levicového exilu výrazně limitovalo. Stejně tak se jim podařilo prokázat, že výrazné ideologické napětí existovalo i mezi exulanty po roce 1948 a emigranty po roce 1968. Navzájem si konkurovali nejen politicky, ale i při soupeření o finanční podporu od západních vlád, díky níž mohli exulanté působit prostřednictvím svých tiskovin na československou veřejnost. Nejkomplikovanější situace panovala mezi členy sociální demokracie do roku 1948 a sociálními demokraty, kteří se snažili o obnovení strany v roce 1968. Problematické rovněž bylo exilové politické působní komunistů, aktivně činných v obrodném procesu, vůči nimž poúnorový exil vystupoval s nedůvěrou. Jejich situace se změnila po založení Charty 77, jež jak v Československu, tak v exilu ideové rozdíly smazávala. Teprve pod vlivem Charty 77 se stalo zcela zřejmým, že společným cílem úsilí jednotlivých ideových proudů je absolutní porážka Husákova režimu, etablovaného po srpnu 1968. Kniha zároveň otevírá celou řadu problémů, jež po Listopadu 89 spoluurčovaly podobu politické a ekonomické transformace.

Zbohatli rýchlo a v podstate nepozorovane. Raz im pomohla privatizácia, inokedy kamarátske linky či pochybné kroky, ktorými balansovali na hrane zákona. Kniha Oligarchovia mapuje príbehy dvadsiatich vplyvných slovenských podnikateľov, približuje ich kauzy a spája súvislosti, ktoré im pomohli v ceste nahor. Odkiaľ sa vzali? Ako zbohatli? Haščák, Bödörovci, Brhel či Kvietik plnia stránky médií, ale na ich minulosť sa pomaly zabúda. Niektorí oligarchovia si dokonca najali tímy špecialistov, aby vylepšili ich meno a spoločenský status. Aby z nich už boli „iba“ úspešní podnikatelia bez prívlastku kontroverzní. Minulosť sa však vymazať nedá. Za ich strmým vzostupom nie sú len schopnosti či povestný kusisko šťastia. Majetok im nestačil. Chceli zasahovať aj do iných oblastí života a rozširovať svoj vplyv. Až si napokon prisvojili krajinu. Autorom knihy je novinár Tomáš Vašuta, ktorý sa dlhodobo venuje slovenským oligarchom. Text dopĺňajú kresby Filipa Györeho z projektu Hej,Ty!

Jestliže ve svých předchozích knihách Tim Marshall dokázal objasnit světovou politiku a popsat lokální i globální krize současnosti pomocí geografie, ve své nové, neméně poutavé knize čtenáři umožňuje nahlédnout do historie, jakož i porozumět výzvám dnešního komplikovaného světa prostřednictvím zdánlivě okrajového fenoménu, jakým jsou vlajky. Vlajky nás po tisíce let provázejí jako mocné symboly naší hrdosti, našich nadějí a našich snů. Máváme jimi, pálíme je, pochodujeme pod jejich barvami a ještě v 21. století za ně umíráme, ale také v jejich jménu zabíjíme. Čtenář bude překvapen, co všechno lze z vlajek, jejich historie a především ze sporů a bojů o tyto národní symboly vyčíst a o čem všem tyto emocemi nabité barevné „kusy látky“ vypovídají. ***** Kniha, rozdělená do devíti kapitol, věnovaných Spojeným státům, Velké Británii, Evropě, Blízkému východu, Asii, Africe, Latinské Americe, mezinárodním vlajkám a „vlajkám teroru“, se ovšem nevěnuje pouze „velkým“ globálním tématům, jež hýbaly a hýbou světem, jakými jsou například etnická a náboženská identita, nacionalismus, islamismus, mezietnické rivality či civi-lizační střety a konflikty, jež lze pozorovat na mnoha místech světa. Autor seznamuje čtenáře také s množstvím málo známých skutečností spjatých s historií vlajek: Dozvíme se například, že pokud je americká vlajka příliš opotřebovaná, existují přesná pravidla a rituály pro uspořádání jejího řádného pohřbu; že počet hvězd na modrém pozadí vlajky Evropské unie je výsledkem náhody (a možná také špetky italské pověrčivosti); že zásadní roli ve vývoji indické vlajky sehrál sám Mahátma Gándhí, zatímco nigerijská vlajka vznikla na základě kresby dvacetiletého studenta, který odpověděl na inzerát v novinách vyzývající k účasti v soutěži o nejlepší návrh vlajky pro nový svrchovaný stát… ***** Tim Marshall tak ve své knize propojuje dávnou historii se současným děním, velká témata s „anekdotickými“ příběhy z dějin a ukazuje, co všechno může onen „kus látky“ upoutaný k žerdi znamenat a proč potřebujeme staré i nové vlajky znát, chceme-li lépe porozumět tomu, co se děje v dnešním světě.

Od Čečenska po Ukrajinu Putinove vojny od svetového experta na moderné Rusko sú aktuálnym prehľadom konfliktov, v ktorých sa Rusko ocitlo od nástupu Vladimira Putina do premiérskej a následne prezidentskej funkcie. Autor mapuje vývoj od prvej a druhej vojny v Čečensku cez vojenský vpád do Gruzínska, anexiu Krymu až po inváziu na Ukrajinu a vysvetľuje, ako Putin a jeho vojny nenávratne zmenili Rusko 21. storočia. Galeotti prináša aj širší pohľad na Putinovu rekonštrukciu ruskej vojenskej moci od žoldnierov po spravodajských operatívcov a na to, ako sa Putin v tejto novej studenej vojne so Západom pri projekcii moci do zahraničia v čoraz väčšej miere spoliehal na vojenskú silu. Galeotti v týchto konfliktoch neprehliada ruské vojenské zlyhania na taktickej aj strategickej úrovni, zvlášť pri invázii na Ukrajinu, a predkladá možné scenáre vývoja nielen tejto vojny, ale aj budúcich vzťahov medzi Ruskom a jeho susedmi vrátane Číny. Tieto stránky okorenené príhodami a osobnými svedectvami od súčasných aj vyslúžilých ruských príslušníkov ozbrojených síl predstavujú napínavé a dôležité dejiny prebudeného ruského medveďa. Teraz je dokonalá chvíľa na to, aby sme pochopili prečo a ako Putin vysielal ozbrojené sily do vojen. A práve Mark Galeotti dokáže boriť mýty o veľkolepej ruskej armáde či poodhaliť to, čo prinesie budúcnosť ako žiadny iný autor. Z anglického originálu Putin’s Wars (Osprey Publishing, Great Britain 2022) preložil Peter Tkačenko.

Dostává se vám do rukou kniha, připomínající základní hodnoty společnosti, cílevědomě vytlačované ze společnosti už 30 let. Pro udržení životaschopné společnosti vysvětluje nevyhnutelnost návratu ke konzervativním hodnotám. Není to zábavné ani snadné čtení. Každá část knihy nutí k zamyšlení a k porovnání s vlastním vnímáním současné reality ve společnosti v současné nelehké situaci. ***** Začátek třetí dekády jednadvacátého století se nejenom v České republice, ale i v zemích Evropské unie, vyznačuje dramatickým vývojem společenských změn, o kterých jen největší zaslepenci mohou tvrdit, že vedou k lepšímu životu lidí (možná je několika vyvolených…). ***** Tato kniha tedy představuje syntézu popisů problémů, konzervativních názorů na současný vývoj a rovněž obraz funkční konzervativní demokratické společnosti. Progresivistické ideologie, které ovládly Evropu od začátku století, jsou na ústupu. Stále více obyvatel Evropy si uvědomuje, že cesta absolutního komunismu (žádný osobní majetek, vše sdílené, klasická rodina je přežitek, 76 pohlaví, zelené šílenství, jež ve svém dopadu ničí evropský průmysl, dopravu a energetiku stejně krutě jako válečný konflikt) je, společně s nezvládanou migrační vlnou neevropských etnik a kultur, jistou cestou do pekel společenského rozvratu, bídy a chaosu. ***** Společnost je dokonale morálně, ideově, hodnotově a díky nezvládnuté ekonomice i materiálně vyprázdněná. Vysoká inflace, drahé energie, rostoucí náklady, a především nejistota zaměstnanců a střední třídy vyvolávají rostoucí napětí ve společnosti bez toho, že by vláda byla ochotná tento vývoj vůbec registrovat. Tlak na bagatelizaci až liberalizaci užívání drog, včetně těch tvrdých, ohrožuje celou generaci našich dětí.

Éra Miloše Zemana skončila, ale dál představuje varovné memento. Česko během Zemanova prezidentství dostalo mimořádnou lekci, jak snadno lze i nejváženější úřad v zemi využívat pro vlastní, soukromé zájmy a dát přitom všanc zájmy našeho státu ve prospěch Ruska nebo Číny. Investigativní novinářka Zdislava Pokorná se dění na Pražském hradě během této éry věnovala s mimořádným nasazením, za které dostala Novinářskou cenu. Zjistila řadu nových informací, a to prostřednictvím rozhovorů s desítkami zasvěcených lidí a také díky stovkám hodin strávených přímo na nádvoří Pražského hradu, kde sledovala, s kým se Zemanovi muži stýkají. Krom toho kniha přináší také první podrobný životopis Martina Nejedlého, jehož působení v Rusku bylo dosud zahaleno mlhou. Popisuje, jak Vratislav Mynář vydělal první miliony a jak rostla jeho mocenská pozice. Odhaluje, jak se vyvíjel Zemanův vztah s oběma premiéry z posledních let - s Andrejem Babišem a Petrem Fialou. A shrnuje, jak se postupně zhoršoval prezidentův zdravotní stav, zatímco jeho nejbližší okolí to odmítalo řešit. Knihu doplňují rozhovory s přímými aktéry událostí –s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou, ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který býval na Hradě častým hostem, s vlivným úředníkem Janem Novákem či novou kancléřkou Janou Vohralíkovou.

V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit. Kaplan navazuje na poznatky, objevy a teorie významných geografů a geopolitických myslitelů z nedávné i vzdálené minulosti a vrací se k ústředním momentům historie. Zároveň se ale zamýšlí nad tím, jakým směrem bude dnešní globální vývoj pokračovat. Autor sleduje historii nepokojných oblastí ve světě a všímá si, jakou roli v těchto krajinách hraje podnebí, topografie či vztahy se sousedními státy. Popisuje například, že nelítostné podnebí ruské stepi a omezená vegetace vychovaly tvrdé obyvatele odhodlané bojovat do posledního muže. S tím ale nepočítali nacisté, kteří geopolitiku překrucovali, když se domnívali, že by území ovládaná Britským impériem a Sovětským svazem mohla být pohlcena větším Německem. Autor své poznatky následně aplikuje na současnou Evropu, Rusko, Čínu, Indický subkontinent, Turecko, Írán a arabský Střední východ. Nabízí celistvý pohled na budoucí konflikty v celé Eurasii. Budoucnost je vnímána v kontextu klimatu, území a dalších daností: například čínské zemědělství je schopné uživit pouze 23 % svého obyvatelstva, protože má k dispozici pouze 7 % orné půdy. Čína proto hledá zdroje energie, minerálů a kovů u krutých režimů, jako je Barma, Írán či Zimbabwe, čímž se staví do morálního konfliktu se Spojenými státy. Afghánistán se svou propustnou hranicí bude představovat hlavní trasu invazí směřujících do Indie, ale i záložní základnu Pákistánu, pro který je Indie hlavní nepřítel. Írán bude i nadále využívat výhodu, že je jedinou zemí, která má přístup ke zdrojům energie z Perského zálivu i Kaspického moře. Navíc Kaplan předpokládá, že Spojené státy budou litovat toho, že se angažovaly ve vzdáleném Iráku a Afghánistánu, namísto aby se zabývaly svým přímým sousedem Mexikem, který se řítí do zkázy v důsledku vraždění drogových kartelů.

Kniha Sebedestrukce Západu 2.0 s podtitulem Pád se zrychluje navazuje na publikaci Sebedestrukce Západu z roku 2020. Kolektiv autorů Institutu Václava Klause a jeho blízkých spolupracovníků v nové knize dochází k závěru, že Západ jako svobodný svět, chránící tradici a právo lidí žít si podle svého, přestává existovat a že dynamika tohoto negativního procesu se neustále zvyšuje. Z názvu sborníku se může zdát, že čtenáře „strašíme“. My ale strašit nechceme, chceme veřejnost motivovat, aby otevřela oči a začala probíhající jevy vnímat vážně a ve všech relevantních souvislostech. Západ – jak evropský, tak americký – nepočítá vůbec s možností, s velmi reálnou možností, civilizačního regresu. Myslíme si, že ani naši spoluobčané si tuto možnost neuvědomují, že si ji vůbec nechtějí připustit, že si myslí, že to všechno, co se odehrává, je krátkodobý výkyv, ale že ten krásný budoucí bohatý a vyspělý svět stejně, tak jako tak, nastane. Obáváme se, že tomu tak není. Z řady současných společenských jevů, které v esejích tvořících tuto knihu analyzujeme, naopak tušíme blížící se společenskou katastrofu, a před tou varujeme.

Hogyan tartja hatalmon a diktátorok legújabb generációját az információ manipulálása, valamint a demokrácia színlelése? Hitler, Sztálin és Mao az erőszakot, a félelmet és az ideológiát hívták segítségül egyeduralmuk fenntartásához. Manapság azonban a tekintélyelvűség fogalmát médiatudatos erős emberek alakítják, akik a szavak és az érdekeiket szolgáló hírmagyarázatok mesterei. A nyílt, tömeges elnyomás helyett az olyan politikusok, mint Jair Bolsonaro, Recep Tayyip Erdogan és Orbán Viktor, az információ torzításával és a demokratikus formák kijátszásával gyakorolják hatalmukat az állampolgáraik felett. Szergej Gurijev és Daniel Treisman érdekfeszítő könyvükben a tekintélyelvűség ezen új formáját írják le, miközben bemutatják a spindiktátorok felemelkedését és kevésbé erőszakos, ám igen hatékony módszereit hatalmuk fenntartására. Ezek közül kiemelkedik a hozzáértés imázsa, a demokratikus intézmények felhasználása a demokrácia aláásására, valamint a fokozott nemzetközi szerepvállalás annak érdekében, hogy még nagyobb hírnévre és pénzügyi befolyásra tegyenek szert. A könyvből és a politikusi portrékból az is kiderül, hogy a mai tekintélyelvű vezetők miben hasonlítanak a spindoctorokra, és miben különböznek az olyan diktátoroktól, mint Kim Dzsongun, Bassár el-Aszad, valamint Hszi Csin-ping. Szergej Gurijev orosz közgazdász, 2004 és 2013 között a moszkvai Új Gazdasági Iskola rektoraként dolgozott. Dmitrij Medvegyev orosz elnök beszédírója és tanácsadója volt, 2013-ban pedig megírta Alekszej Navalnij programját, amikor az ellenzéki politikus Moszkva főpolgármestere szeretett volna lenni. Ugyanebben az évben az orosz hatóságok többször kihallgatták az egykori Jukosz olajvállalat volt elnöke, Mihail Hodorkovszkij második perében, átkutatták az irodáját, lefoglalták az e-mailjeit és egy rémisztő és megalázó kihallgatásnak vetették alá. Ezek után döntött úgy, hogy elmenekül az országból. Jelenleg a párizsi Politikai Tanulmányok Intézete oktatója. Daniel Treisman amerikai közgazdász és politológus, a Los Angeles-i Kaliforniai Egyetem politikatudományi professzora. Kutatásai az orosz politikát és gazdaságot, valamint az összehasonlító politikai gazdaságtant érintik, beleértve a demokratizálódás folyamatát, az autoriter államok politikáját és a korrupció elemzését. Számos cikke, tanulmánya jelent meg olyan vezető közgazdasági és politikatudományi folyóiratokban, mint a The American Economic Review, a Foreign Affairs és a Foreign Policy. A Világbank és az Európai Újjáépítési és Fejlesztési Bank tanácsadójaként is dolgozott.

Publikácia jedného z popredných stredoeurópskych odborníkov na diplomaciu Erika Pajtinku, ktorú recenzoval aj bývalý minister zahraničných vecí SR Miroslav Lajčák prináša ucelený prehľad o súčasnom fungovaní a organizácií diplomatických inštitúcií EÚ, ale aj o ich historickom vývoji, pričom v jednotlivých kapitolách sa možno dočítať napr. o výsadách a imunitách diplomatov a diplomatických zastúpení EÚ vo svete, o protokolárnych pravidlách EÚ, o organizácii a fungovaní diplomatického zboru EÚ, ale aj o tom, aké úlohy v praxi plnia diplomati EÚ na „veľvyslanectvách EÚ“ vo svete. Publikácia prináša množstvo originálnych poznatkov, ktoré ešte neboli publikované v žiadnej inej odbornej publikácii od slovenského či českého autora, a niektoré dokonca ani v publikáciách zahraničných autorov, pričom je dnes jednou z mála publikácií na európskom knižnom trhu, ktoré sa komplexne venujú problematike diplomacie EÚ. Aj keď ide o odbornú publikáciu, je písaná čitateľsky veľmi zrozumiteľným jazykom, a teda si ju môžu prečítať nielen odborníci, ale aj širšia verejnosť, ktorá sa zaujíma o problematiku EÚ.

Kniha vyšla poprvé v roce 1968 a způsobila senzaci, protože krok po kroku vysvětlovala čtenářům, jak svrhnout vládu. Autoritářské režimy celého světa začaly v reakci na šíření knihy uvádět v chod preventivní opatření, která by zabránila popisovaným strategiím státního převratu. V roce 2016 vydal autor druhou, přepracovanou verzi, aktualizovanou pro 21. století. Uvažuje v ní například o zranitelnosti i těch nejstabilnějších demokracií západního střihu v období delší ekonomické krize. V uplynulém půlstoletí se svět sice dramaticky změnil, ale podstata státního převratu zůstala stejná. Luttwak čtenáře provází jeho fázemi, od plánování až po popřevratové přísliby pokroku a stability. Masová podpora obyvatel není podmínkou, stačí pasivní přijetí. Proto musí být převrat pokud možno nenásilný. V dokonalém provedení je rychlý a neteče při něm žádná krev. Krvavé převraty nejsou skoro nikdy úspěšné, a úplně selžou, pokud se jejich následkem rozpoutá drastická občanská válka. Kultovní kniha, jež se řadí mezi klasické učebnice politologie, analyzuje vojenské, sociální i kulturní podmínky, které pokusy o státní převrat umožňují. Zároveň přináší důležité úvahy a fakta o povaze a budování politické moci. Pro české vydání autor napsal nové úvodní slovo, v němž vzpomíná na vpád okupačních vojsk v roce 1968, který v Praze na vlastní oči sledoval.

David Miřejovský se během svého působení v Americe věnoval řadě zásadních témat – od prezidentských voleb Biden vs. Trump přes covidovou pandemii až po vzestup hnutí BLM. Pokrýval ale také řádění šílených střelců, která pravidelně otřásají americkou veřejností. Na pozadí zážitků z natáčení i ze života v Americe nyní osvětluje, proč část Američanů nedá na zbraně dopustit a proč je část z duše nenávidí. Poznejte americkou realitu očima žurnalisty, který se dostane i do míst, kam běžný turista nezavítá!

Vesmír: nová hranica, divoké miesto bez zákonov. Už teraz je kľúčový pre komunikáciu, ekonomiku, vojenskú stratégiu a medzinárodné vzťahy na Zemi. Stáva sa najnovšou arénou, ktorú ľudia preskúmajú, využijú – a možno dobyjú. Smerujeme do výšin a svoje mocenské súboje berieme so sebou. Tempo udávajú Čína, USA a Rusko. Špionážne satelity obiehajúce okolo Mesiaca, kovy z vesmíru v miliardovej hodnote, ľudia na Marse ešte za nášho života. To nie je sci-fi, je to astropolitika. Púšťame sa do nových vesmírnych pretekov – a môžu spôsobiť prevrat v živote na Zemi. Od územia a zdrojov po satelity, zbrane a strategické oblasti je geopolitika hore na oblohe rovnako dôležitá ako tu dole na zemi. Ak ste niekedy uvažovali, či sa ľudia vrátia na Mesiac, kto bude profitovať z jeho využívania alebo ako môžu vyzerať vesmírne vojny, tu nájdete odpovede. Táto pútavá kniha so všetkou hĺbkou a dôvtipom, ktoré urobili z Tima Marshalla najobľúbenejšieho britského autora o geopolitike, ukazuje, ako sme sa sem dostali a kam smerujme. Pokrýva rivalitu veľmocí, technológie, obchod, súboje vo vesmíre a čo to znamená pre nás všetkých na Zemi. Je to zásadný text o moci, politike a budúcnosti ľudstva.