Knihy - Politológia s. 1 z 107
zobraziť:
Republika v exilu
Kniha se zaměřuje na civilní administrativní exilové vlády a na tomto prostředí zkoumá prezentaci československého státu v exilu. Všímá si nejen všedního dne politiků a úřednictva, ale i úlohy ceremonielu a politického marketingu při vytváření československé značky. Exilové vlády za druhé světové války investovaly značné prostředky do své kredibility a také mocenské prostředí kolem Edvarda Beneše přikládalo důraz otázkám reprezentativnosti. Práce sleduje československý exilový „vládnoucí dvůr“ jako velké státnické představení. Zajímá ji scéna s kulisami, rekvizitami, kostýmy a touto perspektivou nahlíží také do zákulisí inscenovaného.
Platí tak tvrzení objevující se v některých pamětech, že českoslovenští úředníci všech platových stupňů dokázali do konce války naspořit značnou část svých platů v britských bankách. Jak si ostatně koncem roku 1942 zapsal do deníku jeden z úředníků exilové vlády: „Ačkoli Němci poslali leteckou pěchotu do Tunisu, ovzduší optimismu trvá. Zastihl jsem naše zřízence, kteří se přeli o to, jaký kurz bude mít anglická libra po válce.“
Pomsta moci
Nevšedný a napínavý príbeh o budúcnosti demokracie, ktorý objasňuje jeden z najdôležitejších zápasov dnešnej doby: o budúcnosť slobody a porážku autokratických režimov.
Ekonóm a bývalý politik Moisés Naím prináša nevšedný a naliehavý pohľad do budúcnosti demokracie a zároveň objasňuje jeden z najdôležitejších konfliktov dnešných čias: ako zachovať slobodu a demokraciu vs. ako ovládnuť a poraziť autokratov, ktorí sa vynárajú v každej krajine ako huby po daždi.
V knihe Pomsta moci vysvetľuje politické trendy, podmienky, technológie a typ správania, ktoré prispievajú ku koncentrácii moci a k rozličným politickým a ideovým rozporom. Sústreďuje sa najmä na tri P – populizmus, polarizáciu a postpravdivosť. Ide o nástroje, ktoré sa v politike vyskytujú odjakživa, no súčasní politici ich kombinujú novým a ešte desivejším spôsobom, aby podkopali zásady demokracie. Ašpirujúci autokrati majú totiž k dispozícii aj nové možnosti a nové nástroje, ktorými sa dožadujú neobmedzenej moci. V spojení s novými technológiami a spoločenskými trendmi však nadobúdajú oveľa väčšiu silu.
Pomsta moci je plná kontroverzných postáv a strhujúcich príbehov o nástupe k moci, ale aj názorných príkladov trikov a taktík proti tým, ktorí sa snažia autoritársku moc oslabiť. Vďaka prístupu k najaktuálnejším informáciám a poznatkom v spoločenskovednom výskume Naím odhaľuje opakujúci sa vzorec stratégií na upevnenie moci, a to aj v krajinách s výrazne protikladným politickým, ekonomickým a sociálnym pozadím. Zároveň ponúka zamyslenie nad tým, čo možno urobiť pre to, aby znovu zvíťazili sloboda a demokracia. Výsledky boja o moc totiž v závere určia, či sa v budúcnosti uberieme demokratickou alebo autokratickou cestou.
A földrajz hatalma - Tíz térkép, amely rávilágít világunk jövőjére
Tim Marshall új könyvében tíz olyan térséget térképez fel, amelyek ma, a nagyhatalmi versengés új korában befolyással lesznek a nemzetközi politikára. Ezek Ausztrália, Irán, Szaúd-Arábia, az Egyesült Királyság, Görögország, Törökország, a Száhel-övezet, Etiópia, Spanyolország és a világűr. Kiderül, hogy a Száhelben fennálló gondokból miért következik, hogy Európának belátható időn belül újabb menekültválsággal kell számolnia; hogy a 21. században miért a Földközi-tenger keleti medencéjét tartják a világ egyik leglobbanékonyabb térségének; és miért gondolják sokan úgy, hogy a világűr lesz a hatalmak összecsapásának következő színtere.
A földrajz hatalma lebilincselő módon mutatja be, milyen módon formálta és formálja az emberiség múltját, jelenét és jövőjét a földrajz.
"Szövetségek köttetnek, majd esnek szét. Lehetetlen megmondani, hogy a következő évek során pontosan merre billen a hatalmi egyensúly. Most még forog a kaleidoszkóp, darabkái nem állapodtak meg."
Rusko v plamenech
Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Na základě série oficiálních prohlášení a znalostí Alexandra Litviněnka tato výjimečná kniha ukazuje, že k útokům islamistů vůbec nedošlo. Šlo o akci naplánovanou tajnou službou FSB s cílem dosadit Vladimira Putina na post prezidenta. Kniha také popisuje transformaci bývalé KGB v síť nových tajných služeb a způsob, jak tyto služby stvořily autoritativní režim v Rusku.
Estetické čtení Vladaře
Kniha nabízí komentář k Machiavelliho Vladaři, zřejmě nejznámějšímu dílu politické teorie. Výklad seznamuje čtenáře s hlavními idejemi a koncepty Machiavelliho politického myšlení a jejich historickým, ideovým a literárním kontextem. Machiavelli je vylíčen jako představitel estetické politické teorie, která namísto řeči zdůrazňuje roli smyslového vnímání jako předpokladu existence politického společenství. Kromě toho kniha věnuje pozornost Machiavelliho specifickému pojetí sociálního konfliktu a jeho kritice oligarchie. Studie vychází současně s novým překladem Vladaře.
Ruské storočie vojen
Kniha Ruské storočie vojen opisuje komplikovanosť vzťahov Ruska a ruského národa k Západu, ako aj často agresívnu politiku Moskvy voči svojim susedom. Autor v nej odkrýva detaily krutého mocenského boja kremeľských elít, nemilosrdnosť Stalinových čistiek, brutálne metódy bezpečnostného aparátu v boji s domnelými alebo so skutočnými nepriateľmi, ale aj obrovské utrpenie a hrdinstvo, ktoré počas druhej svetovej vojny sprevádzali boj proti Hitlerovmu Nemecku.
Kapitoly venované dlhej ére vlády Leonida Brežneva približujú problematické vzťahy Sovietskeho zväzu s komunistickou Čínou a odhaľujú tiež, prečo dnešné ruské elity a veľká časť ruskej spoločnosti pociťujú nostalgiu za existenciou Sovietskeho zväzu. Rozporuplný vzťah moskovských vládcov k svojim vlastným občanom demonštrujú tragické príbehy Černobyľskej atómovej elektrárne a raketovej ponorky Kursk.
Autor zároveň odkrýva detaily pôsobenia síl, ktoré mali za následok nástup reformného Gorbačovovho vedenia, následnú deštrukciu dovtedy zdanlivo nezničiteľného komunistického impéria, ale aj príčiny recidívy imperiálnej agresivity, ktoré viedli k napadnutiu Ukrajiny.
Zima přichází - Proč je nutné zastavit Vladimira Putina, 2. vydání
Nové vydání doplňuje předmluva rusisty a novináře Libora Dvořáka.
Začátek 90. let 20. století, rozpad Sovětského svazu, éra prezidenta Borise Jelcina, čečenské války a 15 let Vladimira Putina ve funkci prezidenta nebo premiéra Ruska. Všechny tyto události jsou ve větší či menší míře reflektovány v knize Garryho Kasparova Zima přichází. Popis prvních deseti let po pádu železné opony otevírá hlavní téma, kterým je autorův pohled na Vladimira Putina. Jeho vzestup z pozice někdejšího důstojníka KGB až na prezidentský post chápal Kasparov jako jeden z prvních jako signál, že se Rusko začíná odklánět od demokracie. Jako čelný představitel ruské opozice označuje autor současného prezidenta za diktátora, který má díky obřím zdrojům a nukleárním zbraním velkou moc po celém světě, a kritizuje vstřícný postoj Spojených států a dalších západních zemí k Rusku.
Garry Kasparov napsal tuto knihu již v roce 2015 a je zřejmé, že se bohužel v mnohém nemýlil. Hrozba Putinova Ruska je nyní mimořádně aktuální a svět se k ní musí postavit čelem.
dostupné aj ako:
Venezuela: Rozklad ráje
Strhující příběh jedné z nejbohatších zemí světa, která se pod vládou socialistů stala zkrachovalým státem. Řada lidí touží po vůdci, který by vyřešil jejich problémy. Dnešní Venezuela jasně dokazuje, kde podobná cesta končí.
Špidla aneb Zdroje jsou...
Bývalý premiér Vladimír Špidla v otevřeném rozhovoru o životě a zákulisí politiky.
Od ruské invaze v roce 1968 má v podvědomí, že kdykoliv se může stát něco, co člověku obrátí život naruby. Následkem brutality komunistické policie skončil na psychiatrii, později se i s univerzitním vzděláním musel kvůli špatnému kádrovému profilu živit manuální prací. Po listopadu 1989 ho strhla politika a vrhnul se do resuscitace sociální demokracie. Léta stál po boku Miloše Zemana, s jehož podporou dosáhl politického vrcholu, ale pak se rozešli a Miloš Zeman stál za pádem Špidlovy vlády. Během působení ve funkci premiéra musel zápasit s následky nejhorších povodní v historii naší země, současně úspěšně dovedl Českou republiku do Evropské unie. Šest let působil jako evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. V současnosti vede Masarykovu demokratickou akademii a na návrat do exekutivní politiky údajně už nepomýšlí. Jak dnes Vladimír Špidla hodnotí svá vítězství a porážky? Jak se dívá na Evropskou unii a na svoji spolupráci a následný souboj s Milošem Zemanem? Proč některé věci udělal a jiné ne? Jak vnímá válku na Ukrajině?
Politický veterán v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky.
Knihu doprovází řada fotografií z rodinného archivu Vladimíra Špidly i dokumentárních snímků z průběhu jeho politické kariéry.
Sto let česko(slovensko)-albánských vztahů
Tato monografie skládající se ze šesti historických analýz a tří příspěvků memoárového a přehledového charakteru poskytuje celkový pohled na stoletou historii česko(slovensko)-albánských vztahů nejen těch diplomatických a ekonomických, ale i vztahů kulturních, mezilidských či v oblasti vzdělávání. Tato kniha dokazuje, že Češi a Albánci, navzdory své geografické vzdálenosti a ne vždy silným politickým vazbám, v minulosti rozvíjeli a stále rozvíjejí jak silné obchodní vztahy, tak i oboustranné sympatie. Ty vycházejí z vazeb v minulosti, ale i z nárůstu přímých vzájemných kontaktů. Dnes, sto let od navázání diplomatických vztahů, se sympatie a kontakty mezi Čechy a Albánci zdají být ještě silnější.
Jaderné odzbrojení v mezinárodním právu a politice
K dvaceti letům působení našeho kolegy Miroslava Tůmy vydáváme sborník k jeho poctě a ocenění jeho výzkumu na poli jaderných zbraní a odzbrojování. Pod taktovkou Michala Smetany a Veroniky Bílkové se v něm kolektiv autorů a autorek věnuje řadě souvisejících, a v české debatě málo přítomných a přesto velmi důležitých témat od jaderné strategie přes kontrolu zbrojení po právní pohledy na jaderné odzbrojení.
Milion chvilek pro demokracii v památníku
Na podzim 2017 řadu lidí začíná znepokojovat nejen fakt, že se nastupující premiér Babiš opírá o loajálnost KSČM, ale i to, že je to podnikatel, který má za sebou několik hospodářských kauz a vlastní jedno z největších mediálních vydavatelství. Tehdy vzniká Milion chvilek pro demokracii. Tato pestrá publikace vás znovu vezme na místa, která po letech vybudila český národ k odporu. Najdete v ní nejdůležitější události od vzniku Milionu chvilek pro demokracii až po sněmovní volby v roce 2021.
Putyin emberei - Hogyan szerezte vissza a KGB Oroszországot, és gyűrte maga alá a Nyugatot
Vlagyimir Putyin Oroszországa az elmúlt években összehangolt akciók egész sorozatát indította azzal a céllal, hogy kiterjessze a hatalmát és meggyengítse a Nyugatot - elég csak az amerikai választások befolyásolására, a szélsőséges politikusok támogatására vagy az Ukrajnában zajló háborúra gondolni.
De hogyan kezdődött mindez, és kik állnak a folyamatok hátterében?
A Putyin emberei az orosz elnök szűk körének eddig ismeretlen történetét beszéli el: hogyan élte túl a KGB-hez köthető csoport a Szovjetunió összeomlását, miként tett szert óriási vagyonokra, nyerte vissza pozícióját, és milyen események hatására vált először az orosz, majd a világpolitika megkerülhetetlen tényezőjévé.
A szerzőnek, Catherine Beltonnak sikerült eljutnia az elmúlt húsz év legfontosabb kulcsfiguráihoz, az egykori bennfentesekhez, akik jól tudják, mi zajlik a Kreml áthatolhatatlannak tűnő falai mögött. Az ő beszámolóik alapján egy kegyetlen, pókháló finomságú rendszer rajzolódik ki, amely embereket emelhet a magasba vagy taszíthat a mélybe, dollármilliókat tüntethet el nyomtalanul, és egész nemzetek sorsát alakíthatja a saját érdekei szerint.
Belton egyedülálló részletességgel megírt munkája dermesztően izgalmas összefoglaló, amely segít megérteni, milyen erők formálják korunk legjelentősebb politikai változásait.
Putinovi ľudia
Zasahovanie do amerických volieb. Podporovanie extrémistickej politiky v Európe. Vojna na Ukrajine. Putinovo Rusko v uplynulých rokoch vynakladá veľké úsilie, aby rozšírilo svoj vplyv a podkopalo západné inštitúcie. Ako k tomu však došlo a kto to zosnoval?
Investigatívna novinárka a bývalá moskovská spravodajkyňa Catherine Belton v Putinových ľuďoch odhaľuje dosiaľ nevypovedaný príbeh, ako sa Vladimir Putin a skupina bývalých príslušníkov KGB v jeho bezprostrednom okolí dostali k moci a vyrabovali vlastnú krajinu. Belton sa ponára hlboko do vnútorných procesov v Kremli a vďaka výpovediam kľúčových aktérov odhaľuje, ako Putin nahradil svojvoľných oligarchov z jeľcinovských čias novou generáciou lojálnych oligarchov, ktorí ovládli ruské hospodárstvo, justíciu a rozšírili vplyv Kremľa do Spojených štátov a do Európy.
Výsledkom je mrazivý pohľad na pomstu KGB – príbeh, ktorý sa začína kolapsom Sovietskeho zväzu, keď celé siete agentov dokázali vyviezť zo štátnych podnikov na Západ miliardy dolárov a s nimi aj svoj vplyv. Putin so spojencami svoje dielo dovŕšili, keď obnovili moc Ruska, zmocnili sa hospodárstva, potlačili nezávislé hlasy a v zahraničí rozpútali tajné operácie.
Z anglického originálu Putin’s People (William Collins, Great Britain 2020) preložil Peter Tkačenko.
dostupné aj ako:
Podvojný svět
Předkládaná kniha rozpracovává podvojné politické myšlení jako alternativu k politickému monoteismu, který představuje rámec našeho pojímání světa. Nabízí tím alternativu ke slepé uličce současného globalizovaného liberalismu. Zatímco princip jednoho Boha ovlivňuje evropskou křesťanskou tradici i moderní ideologie liberalismu, konzervativismu a socialismu, podvojnost je skrytou možností evropské kolektivní paměti a možností, kterou rozvinulo čínské myšlení. Podvojnost vychází z působení dvou bohů či spíše božských sil, které se navzájem mohou popírat, ale také doplňovat, a které se navzájem obsahují. Nejedná se však o dualistický protiklad, dobra se zlem či pravdy se lží, nýbrž o napětí mezi pólem lásky (jin) a pólem zápasu (jang). Tyto póly mohou být opačné, ale také se navzájem zahrnují a společně vytvářejí svět, jehož jsou součástí. Na tomto základě jsou pak naznačeny základní rysy pojetí jednotlivce, přírody a společnosti, jež přesahuje tradiční monoteistické chápání. Takto definovaná podvojnost je následně aplikována v pohledu na evropské a české dějiny, i k pokusu naznačit cestu k politickému uspořádání, které by překonávalo současnou krizi globalizovaného liberalismu.
Válka na Ukrajině: kontext
Zaskočila vás tato válka? Nechápete, co se děje?
Nechte se uvést do kontextu. Dozvíte se, proč je Putin v Rusku oblíbený, v čem selhal Západ, jak se liší přístupy světových velmocí a jaká jsou možná východiska konfliktu.
Petr Holý vystudoval FSV a FHS UK. Pět let pracoval na oddělení bezpečnostních hrozeb Ministerstva vnitra. Potom se z vlastní vůle stal řidičem tramvaje. Díky této unikátní kariéře mohou být jeho analýzy psány fundovaně, ale zároveň svobodně, neformálně a čtivě.
A történelem vége és az utolsó ember
1989-ben, az amerikai külügyminisztérium ifjú munkatársaként adta közre Francis Fukuyama A történelem vége? című, mindössze néhány oldalas tanulmányát, és ezzel egy csapásra világhírű lett. Cikkek ezreiben vitatkoztak vele, a világ minden valamirevaló történésze és politikatudósa kifejtette véleményét az „endizmus”-vitában.
Majd Fukuyama könyvben is megírta az elméletét, s kiderült, hogy filozófiailag alaposan végiggondolt, mély elemzés alapján jutott el a következtetéshez, miszerint a liberális demokrácia „az emberiség ideológiai fejlődésének a végpontja”, „a kormányzás végső formája, s mint ilyen az egyetemes történelem vége lehet”. Azóta bármi történik a világban – terroristák rombolják le a Világkereskedelmi Központot, újabb háború tör ki valahol, valamilyen forradalom megdönt egy rendszert –, az újságírók szinte reflexből emlegetik Fukuyama óriási tévedését, aki naivan azt gondolta 1989-ben, hogy véget ért a történelem. Fukuyama legkomolyabb bírálója persze Samuel P. Huntington volt, aki szerint a jövő nem a liberális demokrácia diadalát hozza, hanem a civilizációk összecsapásait.
A világeseményeket elnézve és átélve mintha Huntington állna nyerésre… Sőt a „liberalizmus” mára a világ sok helyén, sokak számára szitokszóvá változott. Alaposan megváltozott a korszellem a kilencvenes évek óta – de talán éppen ezért érdemes újraolvasni (vagy végre rendesen elolvasni) Fukuyama könyvét. Hogy jobban megértsük, mit veszíthet az ember, ha nem tudja megőrizni a liberális demokrácia értékeit.
Historik mezi politology
Publikace je dílem studentů a kolegů Jana P. Kučery, který třicet let působil na katedře politologie FSV UK. Kniha proto zahrnuje texty věnující se problematice, s níž docent Kučera spojil svou přednáškovou i výzkumnou činnost. K nim patří studie M. Skovajsy a J. Dopierally věnované Richardu Wagnerovi a analýzy vztahující se k českým dějinám, jako jsou práce o českém údělu od D. Brabce a o politickém stranictví v českých zemích před rokem 1918 od J. Staubera. Zájemci o české dějiny 20. století zde najdou i text týkající se kontaktů T. G. Masaryka s Willou Catherovou z pera P. Justa či obsáhlou studii V. Smetany přibližující přítomnost Rudé armády v Československu v roce 1945. Své místo zde našla i analýza formování středoevropské identity od L. Cabady a studie současné ruské inteligence M. Romancova. Nechybí ani zamyšlení nad konceptem svobodné společnosti, jejímž autorem je K. B. Müller, či úvahy o ideologickém zakotvení fašismu J. Charváta, které doplňuje filozoficko-marsologická literárně zacílená úvaha J. Mlejnka. Stranou zájmu nezůstala ani témata vztahující se k Francii (příspěvek věnovaný národní identitě Nice z pera M. Perottina) či studie o světovém vlivu Velšanů B. Říchové. Publikaci uzavírá politicko- geografická analýza globálně nejoblíbenějšího sportu fotbalu spoluautorů M. Riegla a B. Doboše.
dostupné aj ako:
Masarykova teorie demokracie
Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru.
Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také titanismu, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je věnována pozornost masarykismu Masarykovy republiky, tj. otázce, nakolik demokracie Československé republiky odpovídala Masarykovým teoretickým východiskům.
