Knihy - Politológia strana 1 z 135
zobraziť:
Čekám, až si pro mě v noci přijdou
Básníkova zpráva o jedné z celosvětově nejakutnějších humanitárních krizí.
Mučivé vyprávění o útěku jedné rodiny před genocidou.
Přátelé Tahira Hamuta Izgila zmizeli jeden po druhém. Brutální perzekuce ujgurského národa čínskou vládou probíhala už dlouho, v roce 2017 však nabrala děsivých rozměrů. Ujgurové, převážně muslimská menšina obývající západní Čínu, prožívali ozvěnu největších hrůz dvacátého století zesílenou vševědoucím hi-tech státním dozorem. Přes milion lidí zmizelo v čínských internačních táborech pro muslimské menšiny.
Pro Tahira, předního básníka a intelektuála, nebyla perzekuce nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí v roce 1996 jej policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění a neskončil v převýchovném pracovním táboře. Přestože tam musel přežít tři roky, nikdy by si nedokázal představit, jak radikální bude o dvacet let později odpověď čínské vlády na ujgurskou otázku. Byl prvním náznakem Tahirův mnohahodinových výslech poté, co si telefonoval s kamarádem básníkem z Nizozemska? Nebo to bylo tehdy, když jeho starého přítele odsoudili na doživotí čistě proto, že volal po dodržování ujgurských občanských práv? Anebo to snad mohl začít tušit, když policie zabavila Ujgurům rádia a nainstalovala rušičky, aby je odřízla od vnějšího světa?
Jakmile si Tahir všiml, že se park poblíž jeho domova v podstatě vylidnil, protože většina jeho sousedů skončila za mřížemi, věděl, že si policie může kdykoliv přijít i pro něj. Jednou večer, poté, co jeho dcery usnuly, si vedle dveří položil boty, svetr a kabát, aby mu nebyla zima, kdyby jej policie o půlnoci odvedla. Tahir s manželkou pochopili, že jejich jedinou nadějí je útěk ze země.
Čekám, až si pro mě v noci přijdou je příběh politické, společenské a kulturní destrukce vlasti Tahira Hamuta Izgila. Tahir je podle všeho jediným vůdčím ujgurským intelektuálem a spisovatelem, kterému se z Číny od začátku masových internací podařilo uprchnout. Jeho kniha tluče na poplach, aby se svět probral a uvědomil si, jaká katastrofa se odehrává, a je to zároveň pocta jeho přátelům a ostatním Ujgurům, jejichž hlasy byly umlčeny.
30 let polemiky o Evropě
Před dvaceti lety rozhodlo dosud jediné u nás konané referendum výraznou většinou o přání občanů, aby se Česká republika stala součástí evropské unie. Veřejnost 15 let po pádu komunismu chápala vstup do EU jako potvrzení úspěšné transformace a jako vyjádření naší opětovné příslušnosti ke společenství normálních vyspělých evropských zemí. S tímto pocitem byla spojena i řada velkých, mnohdy značně naivních očekávání. Dnes, po dvaceti letech, můžeme oprávněně zdůraznit jejich iluzornost a naivitu.
Dnešní EU není dynamickým a výrazně prosperujícím uskupením, žije z podstaty a v mnoha ohledech už dávno není záchranou a nadějí, ale příčinou nebo součástí problémů, které se před námi vrší.
Václav Klaus naši politiku ve vztahu k EU nejenom formuloval a prakticky prováděl, ale také o ní od počátku své politické kariéry intenzivně a pravidelně veřejně diskutoval. Kniha 30 let polemiky o Evropě přináší texty přibližující pohled bývalého premiéra a prezidenta na unii. Čtenáři tak dostávají možnost posoudit, zda se ve svých pohledech na evropskou integraci a směřování EU mýlil, či nikoliv.
Bezpečná Evropa?: Pravdy a lži
„Proč chci být politikem? Začnu tím, že opravdu nechci být politikem proto, abych se mohl zúčastňovat oficiálních večírků, opíjet se, kouřit tlusté doutníky a předvádět se na recepcích. Jde mi o zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů, o vytváření prostředí, kde lidé, a mezi nimi i moje děti, mohou dál chodit na pivo a užívat si procházky po Karlově mostě nebo po šumavských horách…“
Kniha Davida Bohbota „Bezpečná Evropa?! Pravdy a Lži“ je plná informací o hrozbách jimž současná Evropa čelí. A nejen to, David v ní, ze své pozice bezpečnostního experta, předkládá nejen varování, ale i jasná řešení. Ta vycházejí, jak z jeho vzdělán a praxe, tak ze zážitků v jeho dětství a dospívání v Izraeli. To vše se čtenář dozví populární formou volného vyprávění a velmi jasných úvah a rozhovorů, které David za svůj bohatý život poskytl.
Ugyanaz a folyó
„A fontos történeteket csak akkor látjuk fontosnak, ha érthetőek számunkra, és csak akkor lesznek érthetőek, ha felismerjük a mögöttük álló jelenségeket.”
Sofi Oksanen esszéjében fontos történetek olvashatók, bűn elhallgatni őket, beszélni kell róluk. Ahhoz, hogy megértsük, és felismerjük a mögöttük álló jelenségeket, a szerző történelmi, kultúrtörténeti és társadalmi kontextusba helyezi Ukrajna és az Orosz Föderáció háborúját.
Azt járja körül, hogyan használja fel Oroszország újra a korábbi háborúk forgatókönyveit Ukrajnában, és miért akarja elhallgattatni a nőket belföldön és külföldön egyaránt. A Nyugat elhitte, hogy ilyen Európában nem ismétlődhet meg. Megismétlődött, és a szemünk előtt ismétlődik meg újra és újra. A szerző véleménye szerint Oroszország háborúja egyszersmind a női egyenjogúság ellen vívott háború is, amely során a népirtásban fegyverként használják a nemi erőszakot.
Az Ugyanaz a folyó megrázó és hiteles összefoglaló a háború egy olyan aspektusáról, amit a mai napig mély hallgatás övez.
Antikomunistické manifesty
Předmětem fundované a čtivé Flemingovy práce je čtveřice vlivných knih, které formovaly studenou válku: Tma o polednách (1940) maďarského novináře a intelektuála Arthura Koestlera, Ze tmy (1941) německého námořníka a dělnického aktivisty Jana Valtina, Zvolil jsem svobodu (1946) sovětského inženýra Viktora Kravčenka a Svědek (1952) amerického žurnalisty Whittakera Chamberse. Všichni autoři byli pravověrnými komunisty, které trpká deziluze přivedla k odklonu od jejich ideologie; všichni o tomto zvratu napsali emotivní svědectví.
Příběhy všech těchto čtyř knih a jejich autorů zasazuje John V. Fleming do širokého historického kontextu třicátých až padesátých let 20. století a rozebírá je ve všemožných souvislostech od politologických, literárněkritických až po psychologické. Především ukazuje na téměř fatální iluze levicové a částečně i liberální západoevropské veřejnosti ve vztahu ke stalinismu, komunismu a Sovětskému svazu zejména po druhé světové válce i obdobnou situaci americké veřejnosti hlavně během války. Nebezpečí vlivu stalinských komunistických stran na Západě a jejich sympatizantů bylo všeobecně podceňováno. Při demaskování vražedné a nelidské povahy sovětského systému sehrály – jak Fleming přesvědčivě ukazuje – čtyři analyzované knihy, „antikomunistické manifesty“, velice důležitou roli a napomohly k porážce stalinistických sympatizantů a k reorientaci západní veřejnosti a politických reprezentací směrem k obraně demokratických a liberálních hodnot.
Z hlubin české demokracie
Studie představuje komplexní pohled na vývoj českého politického stranictví v 19. a 20. století, do jehož rámce autor zasazuje své úvahy a pohledy na dějinný společenský vývoj na teritoriu českých historických zemí. Velká pozornost je pak věnována období postkomunismu, přechodu od socialistické státnosti k demokracii a tržní ekonomice, rozpadu Československa na dva samostatné státy a formování české politické scény. Nejedná se jen o hledání společenských, politických a sociálních souvislostí, ale autor též hodnotí vývoj české společnosti a její politické reprezentace během uplynulých desetiletí, osvětluje faktory probíhající ekonomické i morální krize a předestírá možné perspektivy vývoje české společnosti.
Ukrajina v plamenech
Autoři této publikace zmapovali v rozsahu a hloubce, kterou snese pozornost každého člověka, nezávisle od jeho předešlých znalostí o historii, komplikovanou chronologii ukrajinského národa. Osud Ukrajinců po staletí poznačují válečné konflikty, vyhlazování civilistů a neustálé přepisování historie ve snaze zmást populaci tak, aby zapomněla na její přirozené kořeny, mentalitu a směřování.
dostupné aj ako:
Druhý poločas
Období pozdního socialismu představuje v posledních letech v dějepisectví zemí bývalé Jugoslávie téma primárního zájmu. Pozornost historiků budí rozličné aspekty „druhého poločasu“ titoistické éry, v nichž lze hledat jak kořeny pozdějšího zániku socialistické federace, tak i vývojové tendence, které tento stát činily ve své době ve světovém kontextu perspektivním. Tato kolektivní monografie přináší studie, které poukazují na tematický záběr bádání o socialistické Jugoslávii. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na politické, národnostní, kulturní, náboženské a další aspekty vývoje tohoto státu během posledního čtvrtstoletí jeho existence. Cílem této knihy je nastínit současné trendy v historiografii pozdního socialismu ve státech někdejší Jugoslávie a odborné veřejnosti ukázat na možnou tematickou i interpretační inspiraci při výzkumu tohoto období v Československu. Tato kniha vychází u příležitosti významného životního jubilea Jana Pelikána, předního odborníka na dějiny jihovýchodní Evropy a dlouholetého pedagoga pražské filozofické fakulty. Autoři studií, historici střední a mladší generace působící vesměs v postjugoslávských zemích, se k Janu Pelikánovi hlásí jako ke svému učiteli, jehož práce ovlivnily jejich vlastní výzkum, který jim byl osobně nápomocen v jejich profesní dráze nebo se kterým měli příležitost přímo spolupracovat.
Dekadence a obrození
Diskurz o údajné „dekadenci“ evropské kultury na konci 19. století se často spojoval s představou, že příčinou tohoto úpadku je narůstající vliv Židů a že „obrození“ se tudíž neobejde bez jejich vyloučení. Na příkladech vybraných středoevropských intelektuálů židovského původu a německého jazyka podává kniha přehled náhradních kolektivů a projektů, k nimž se Židé vyhánění z německého národa a německé měšťanské kultury uchylovali. Tyto židovské odpovědi na nástup antisemitismu a (jím ohlašovanou) krizi liberalismu nechává kniha komunikovat s analýzami toho, jak se diskurz „dekadence a obrození“ propojoval s „židovskou otázkou“ v prozaickém i esejistickém díle Thomase Manna.
Radost z boje za lepší svět
Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování? Montgomery a Bergman nazývají situaci, kdy se jeden způsob dělání politiky vydává za ten jediný správný, rigidním radikalismem. V rozhovorech s lidmi aktivními v nejrůznějších politických proudech autoři zkoumají, jak se rigidní radikalismus šíří, ale také jak se ho daří odstraňovat. Kniha není návodem, jak být správně radikální, ale vybízí nás k experimentální cestě, jak měnit svět, sebe a sociální vztahy s druhými, a přitom z toho mít radost. Radost, která znamená měnit a být proměňován, cítit nebo dělat něco nového, společně konat a myslet.
Kniha obsahuje i rozhovory se Silvií Federici, Adriennou Maree Brown, Marinou Sitrin, Gustavem Estevaem, Leannou Betasamosake Simpson, Walidah Imarishou, Margaret Killjoy, Glenem Coulthardem a Richardem Dayem.
Dějiny politického myšlení III/2
V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.
Věk hněvu: Dějiny Přítomnosti
Odkud pramení hněv, který se šíří od Brazílie po Indii, od USA po Rusko, překračuje hranice náboženství i kultur a je rozšířen mezi chudými i bohatšími? Jaká logika vede k volbám autoritářů a politickému násilí? Jeden z nejvýznamnějších veřejných intelektuálů současnosti, indický spisovatel Pankádž Mišra, nás vrací ke kořenům kritiky modernity v Rousseauově kritice Voltaira. Fascinující esej provádí intelektuálními dobrodružstvími několika staletí a několika kontinentů. Analyzuje kořeny nacionalismu, náboženského fundamentalismu i dalších revolt vůči nespravedlnostem moderního světa a propojuje zdánlivě zapomenuté debaty a situace s dneškem.
dostupné aj ako:
Adventures in Democracy
Democracy is a living, breathing thing and Erica Benner has spent a lifetime thinking about the role ordinary citizens play in keeping it alive: from her childhood in post-war Japan, where democracy was imposed on a defeated country, to working in post-communist Poland, with its sudden gaps of wealth and security. This book draws on her experiences and the deep history of self-ruling peoples - going back to ancient Greece, the French revolution and Renaissance Florence - to rethink some of the toughest questions that we face today.
What do democratic ideals of equality mean in a world obsessed with competition, wealth, and greatness? How can we hold the powerful to account? Can we find enough common ground to keep sharing democratic power in the future? Challenging well-worn myths of heroic triumph over tyranny, Benner reveals the inescapable vulnerabilities of people power, inviting us to consider why democracy is worth fighting for and the role each of us must play.
A földrajz jövője
"Új űrverseny kezdődött. A zsákmány a győzteseké. A kihívást az jelenti, hogy az egész emberiség legyen a győztes."
A világűr: az új határvidék, vad és törvények nélküli hely. Már most is központi szerepet tölt be gazdaságunkban, kommunikációnkban, katonai stratégiánkban és földi nemzetközi kapcsolatainkban. Most ez az emberi felfedezések, a kizsákmányolás - és talán a hódítások - legújabb színtere. Felfelé és kifelé tartunk, és magunkkal visszük a hatalmi harcainkat. Kína, az Egyesült Államok és Oroszország jár az élen.
A fizikai területektől és a műholdakhoz szükséges erőforrásoktól a fegyverekig és a stratégiai csomópontokig a geopolitika ugyanolyan fontos odafent az égbolton, mint idelent a Földön. Aki kíváncsi arra, hogyan jutottunk idáig és merre tartunk, hogy visszatérünk-e a Holdra vagy milyenek lesznek az űrháborúk, a választ ebben a könyvben megtalálja.
"Egy ideje gyűlnek az arra utaló jelek, hogy a 21. század meghatározó geopolitikai története a világűrben íródik. Az elmúlt években ritka fémeket és vizet találtak a Holdon; egyes
magáncégek pedig, mint például Elon Musk SpaceX-e, jelentősen csökkentették a világűr elérésének költségét; miközben a nagyhatalmak rakétákat indítottak a Földről, hogy új fegyvereiket tesztelve megsemmisítsék saját műholdjaikat. Mindezek az események egy kibontakozó nagyobb történet részei."
India útja
A 2008-as globális pénzügyi válságtól a 2020-as koronavírus-világjárványig terjedő bő évtizedben tanúi lehettünk a világrend átalakulásának. A nemzetközi kapcsolatok és annak szabályai továbbra is a szemünk láttára változnak, a nagyhatalmi erő kritériumai nem azok, mint régen, a világ pedig egy soha nem látott multipoláris logika szerint formálódik.
Szubrahmanjam Dzsajsankar több évtizedes, diplomataként a világ üzleti-politikai csomópontjain szerzett tapasztalatai alapján reflektál ezekre a változásokra, vizsgálódása középpontjában Indiával. Higgadtan és elemzői szemlélettel taglalja, Indiának mint erősödő hatalomnak milyen kihívásokkal kell megbirkóznia a megváltozott nemzetközi környezetben, s felvázolja azt a nemzeti érdekek érvényesítése és a globális felelősségvállalás által kijelölt utat, melyen haladva visszakövetelheti az őt megillető helyet a világ színpadán.
"Miközben India felemelkedik a világban, nemcsak egyértelműen körül kell határolnia az érdekeit, de hatékonyan kommunikálnia is kell azokat. Jelen könyv ehhez kíván hozzájárulni, illetve ahhoz, hogy őszinte párbeszéd alakuljon ki az indiaiak között - és az se baj, ha ezt a világ is meghallja!"
DR. SZUBRAHMANJAM DZSAJSANKAR pályafutása hivatásos diplomataként több mint negyven évet ölel fel, csúcspontját 2015 és 2018 között betöltött külügyi államtitkársága jelentette. Ezt megelőzően, 2009 és 2013 között Kínában, majd Obama elnöksége idején Washingtonban volt nagykövet. Diplomataként különböző beosztásokban dolgozott Moszkvában, Washingtonban, Colombóban, Prágában, Budapesten és Tokióban. A külügyminisztériumban 2004 és 2007 között az Amerika-főosztály élén, 1993-94-ben a Kelet-Európa-főosztály igazgatójaként tevékenykedett. Diplomatakarrierje után, 2018-19-ben a Tata óriásvállalatnál töltött be vezető pozíciót, majd visszatért a politikába, s 2019 májusa óta India külügyminisztere. E könyv szakmai körökben, konferenciákon és üzleti fórumokon elhangzott előadások gyűjteménye, amelyből megérthetjük, milyen érvek és viták mentén formálódik napjaink indiai külpolitikája, és megismerhetjük, mi volt és mi lesz a jövőben India útja.
Antall Józseffel a világszínpadon
Mi is volt a rendszerváltozás? Színre lépett sokezernyi lelkes és tehetséges, bátor magyar. Az idő szavát korán meghallva szétnéztünk a tájon, felmértünk múltat és jövőt, és elindultunk. Ebben a könyvben erről az útról igyekszem számot adni a magam sajátos szemszögéből, ahogy én jártam végig, a hetvenes-nyolcvanas évek ellenzéki mozgalmaiból indulva, 1989-tól kezdve pedig Antall József, majd Boross Péter miniszterelnök külügyi tanácsadójaként. Lehetünk-e büszkék erre az útra mi, egykori szereplők? Éppen történetünk főszereplője, Antall József mondta többször, hogy a politika nem hozhat mindenre gyógyírt az életben, s különösen nem azonnal. Egyetértett Kossuth híres mondásával, miszerint a politika a lehetséges művészete – az élet által éppen felkínált eszközök ideális alkalmazása. Antall József 1990-től megteremtette a lehető legnagyobb mozgásteret magának és Magyarországnak a nemzetközi porondon, nagy választási felhatalmazással. Sokakat aggasztott is a világban és itthon az a nyílt határozottság, amellyel levezényelte első lépéseinket a teljes és gyors leválásra a szovjet blokkról, egészen a szuverenitásig, az euroatlanti integráció felé. Tudta, hogy meglehet, bele fog halni az irdatlan feladatba, hogy népével átjusson a túlsó partra – „az életével fizetett érte”, ahogy mondta egyszer társaságomban Batthyány Lajosról. Ő mégis 1992. augusztus 20-ai beszédében Szent Istvánt választotta elődjének. Az évezredes távlatú országépítőt, a cselekvőt. Azt üzente ezzel: a pusztulás kísértete, 1944–45, majd a kommunista diktatúra után hirtelen ismét eljött nekünk az emelkedés, országépítés kora. Antall mindig a teljes teret látta, s gyakran a legmeglepőbb helyen talált megoldást. Erre is mutatok példákat ebben a könyvben. Mint főtanácsadója, aki számtalan tárgyaláson ült ott az oldalán, felidézem a bátorságnak és a képzelőerőnek azokat az eseteit, amik őt az egész közép-európai rendszerváltozás legnagyobb politikusává, igazi államférfivá avatták. E könyvben a dokumentumokat kommentárjaim egészítik ki és magyarázzák, sőt kiadatlan személyes feljegyzéseim is, valamint az évek során írt esszéim és tanulmányaim. A hangnem ezért gyakran drámai. A nagypolitika terein és szobáiban, mint világszínpadon, folytatásos drámák játszódnak le. A tragédiákat és komédiákat testközelből éltem át, szereplőként is, megismerve a többi szereplő személyiségét, a rendezők szándékait, a díszleteket és a közönséget, s olykor beleírva a színpadi szövegkönyvekbe is.
Így mutatja be új könyvét az 1942-ben született Kodolányi Gyula, amerikanista, Kossuth- és Prima Primissima díjas költő és esszéista. Munkásságáért 2012-ben a Magyar Érdemrend középkeresztje a csillaggal kitüntetést kapta
Fico – Posadnutý mocou (mäkká väzba)
Svedectvá takmer troch desiatok kolegov, súputníkov i politických oponentov a rivalov Roberta Fica. Stovky hodín diskusií a desiatky e-mailov s priamymi aktérmi politického života aj expertmi pracujúcimi v zákulisí politických strán a predvolebných kampaní. Stovky hodín rešeršovania a analýz dobovej tlače, odborných kníh i popularizačných titulov. Aj tak by sa dala v skratke zhrnúť práca, ktorá predchádzala vzniku druhej knihy Petra Bárdyho s názvom FICO.
Vyše tristostranový titul, doplnený o desiatky fotografií a bohatý poznámkový aparát, nie je iba strhujúcim príbehom najúspešnejšieho politika v novodobej histórii Slovenska, ktorý sa pohybuje na scéne už od roku 1992. Je obrazom slovenskej politiky posledných troch dekád, spojenej s korupciou, kauzami a papalášizmom. A v neposlednom rade je tiež pokusom dlhoročného politického komentátora nahliadnuť do myslenia trojnásobného premiéra, ktorého túžba po moci bola silnejšia ako služba štátu.
„Nechcel som napísať sumár toho, čo je známe, ani knihu Bárdyho názorov na Fica. Ak mala kniha vzniknúť, musel som sa rozprávať s ľuďmi, ktorí boli v jeho blízkosti. Ktorí ho poznajú alebo poznali, vedia, aký je naozaj. Chcel som pochopiť, kto je Robert Fico,“ konštatoval šéfredaktor Aktuality.sk v prológu k svojej druhej knihe s názvom FICO.
Publikácia FICO – Posadnutý mocou mapuje vzostupy i pády politického lídra reprezentujúceho špecifický fenomén v novodobých slovenských dejinách. Analyzuje konkrétne kroky a skúma motiváciu muža, ktorý sa cestou na úrad vlády zmenil z tvrdo pracujúceho a načúvajúceho profesionála na stroj posadnutý mocou.
Autor oceneného debutu Obyčajný Matovič. Homo vulgaris prináša správu nielen o Ficovi a Slovensku, ale aj o nás – voličoch. Kniha FICO je tak ďalším sklíčkom do mozaiky, z ktorej sa skladá obraz turbulentného politického života na Slovensku.
Rendszerváltó mozgalom
A rendszerváltozás magyar valóságát, társadalmának jövőjét meghatározták a demokratikus átmenet során létrejött politikai szervezetek, amelyek közül az 1990-es, első szabad választásokon győztes Magyar Demokrata Fórum kialakulását és korai időszakát dolgozza fel a kötet, amelyet az olvasó a kezében tart. Szécsi Árpád arra kereste a választ, hogyan határozták meg mozgalmi előzményei és jellemzői az MDF történetének első két évét, illetve milyen szerepet játszottak a párt választási sikerében.
A magyarázó tényezők közül kiemelkedően fontos az előzetesen létrejött országos, informális hálózat, az alapítók személyes képességei és együttműködésük, a "mozgalmi MDF" tagságának aktivitása, áldozatkészsége, valamint öntevékeny kreativitása.
A választási győzelemhez nagymértékben hozzájárult továbbá a párt miniszterelnök-jelöltje, Antal József, akinek a politikus karaktere hitelesen illeszkedett a Fórum "nyugodt erő" imázsához, és aki a legmagasabb szintre tudta emelni az MDF nemzetközi elfogadottságát.
V kategórii literatúry politológia nájdete rozsiahlu zbierku kníh a diel, ktoré sa zaoberajú politickými systémami, inštitúciami a procesmi. Táto kategória ponúka literatúru o politike, politickej teórii, medzinárodných vzťahoch a politických ideológiách.
Objavte diela svetovo uznávaných politických teoretikov a výskumníkov, ktorí analyzujú mocenské štruktúry, rozhodovacie procesy, politické konflikty a spoločenské zmeny. Ich príspevky sú kľúčové pre lepšie porozumenie politických systémov a ich vplyvu na spoločnosť.
Medzi najznámejších autorov v oblasti politológie patria Niccolo Machiavelli, či Karl Marx.
V slovenskom kontexte môžeme uviesť Miroslava Kusého, Vladimíra Krivého a Miroslava Londáka ako významných autorov politologickej literatúry. Ich diela sa zaoberajú politickým vývojom, inštitúciami a politickým správaním na Slovensku.
