Václav Ryneš

Publicista Václav Ryneš při příležitosti sto let od výročí Československa a třiceti let od demokratické státnosti předkládá české veřejnosti publikaci Národ a stát v českých dějinách, která obsahuje dvě politologické studie Kontinuita českých dějin a Když křižovali český národ. Kontinuita českých dějin představuje studii zaměřenou na vývoj českých dějin v evropském kontextu. V textu se promítají různé dějinné souvislosti, politické a společenské, které propojují vznik kontinuity a integrity českého národa. Studie Když křižovali český národ představuje určitý pohled na dobu první, druhé a třetí Československé republiky. Autor upozorňuje na krizové okamžiky od demokracie přes hnědou totalitu až k rudé a vzniku socialismu. Obě studie představují široký politický úhel pohledu na českou národní a československou státnost.

Kniha navazuje na dřívější autorovy politologické a filozofické publikace Civilizace na prahu 21. století a Perspektiva lidstva, člověka a sociální stát. Nová publikace přibližuje organizační formy lidského sdružovacího procesu v dějinném vývoji. Poukazuje na vývojové pohyby a společenské jevy, které provázejí vývoj lidstva. Předkládá alternativy optimální, katastrofické a krizové situace dalšího možného vývoje lidstva. Jedná se o analytický, ale i syntetický pohled na perspektivu lidstva pod stálou hrozbou zbraní hromadného ničení z pozice současné občanské společnosti, tedy na období, kdy lidská společnost dospěla k možnosti sebezničení i hledání nových perspektiv v kosmickém prostoru.

Publikace přibližuje české veřejnosti období reformního socialismu, normalizace a zvonění klíči v roce 1989. Osobní prožitky na působení v mládežnických organizacích a zastupitelských orgánech, na invazi sovětských armád do Československa, na každodenní život v normalizačním Československu, přelomové měsíce sametové revoluce atd. se prolínají s úvahami a analýzami politického a společenského vývoje Československa v období reforem, za normalizace i po sametové revoluci. Autor k tomu využívá osobních vzpomínek i oficiálních dokumentů. Osobitým způsobem přibližuje současným generacím dnes již historické události posledních padesáti let.

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin – nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618–1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti.

Kniha Český stát a náboženství v obdobích krize pojednává o dvou rozdílných obdobích českých a československých dějin - nejprve se věnuje vývoji v zemích České koruny v 16. a 17. století a poté soustřeďuje pozornost na existenční zápas československého katolicismu ve druhé polovině 20. století. První kniha přibližuje období, kdy se čeští protestanté a čeští bratři jako významní představitelé stavovské státnosti utkali s katolickými panovníky, kteří se rozhodli realizovat rekatolizaci českých zemí. První stavovské povstání v roce 1547 ještě spor o katolickou či protestantskou orientaci v českých zemích nerozhodlo. Povstání v letech 1618-1620 za účasti všech stavů soustátí znamenalo v podstatě definitivní mocenský zlom a vítězství katolického panovníka. Druhá kniha analyzuje zápas katolicismu o zachování své existence v lidově demokratickém a socialistickém státu. Autor v knize pojednává zejména o vztazích mezi římskokatolickou církví a lidově demokratickou a socialistickou státností, včetně role Československé strany lidové, a představuje katolictví jako ideovou sílu, která přečkala čtyřicetileté pronásledování a později přispěla k demokratizaci české společnosti.

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku. A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu. Autor připravuje druhý díl publikace, v němž se hodlá zabývat dějinnými vývojovými trendy a východisky z globalizace planety. Václav Ryneš junior se v období komunismu angažoval v křesťanském a demokratickém seskupení, které mělo centrum v Praze a které se pokusilo reformovat Obrozenou ČSL. V letech 19671972 byl pracovníkem ideologického oddělení sekretariátu ÚV ČSL a jeho pracovních komisí. Pod jeho vedením vznikla nová organizační koncepce modernizace ČSL, ze strany byl ale vyloučen v období normalizace. Ryneš byl postupně členem vedení Sdružení organizací dětí a mládeže, která nahradila ČSM, předsedou Sdružení mladých poslanců Československa a členem komise pro vznik Svazu měst a obcí a reorganizace Národní fronty, poslancem ONV Praha a Národního výboru Prahy. Po roce 1989 byl v rámci ČSL rehabilitován a stal se zastupitelem hlavního města Prahy. Angažoval se při zakládání Křesťanské a demokratické strany i v rámci Občanské demokratické aliance. Je autorem celé řady článků a publikací historického, politologického a filozofického zaměření. Jmenujme například Národ a stát v českých dějinách (2018), Paradigma a vize lidské společnosti (2019), Léta touhy, víry i zklamání (2020) či Český stát a náboženství v obdobích krize 15471620 a 19481989 (2021).

Autor předkládá úvahu o vesmíru, lidské civilizaci a v druhé části o fenoménu křesťanství v lidských dějinách. Z politologického, filozofického a dějinného úhlu zaujímá stanovisko ke třem mimořádným událostem v kosmickém prostoru. Předkládá vizi života ve vesmíru, vývoj civilizačních forem a možného života ve víře, ale i v bezvěrectví. Poukazuje na lidskou kreativitu, na vstup křesťanství do civilizačního procesu, na vizi rovnosti před Bohem, vizi mezilidské solidarity či možnou symbiózu náboženského a vědeckého přístupu k základním otázkám lidské existence a perspektivy. Z pozice křesťanského demokrata předkládá ucelený úhel pohledu na vývoj lidské civilizace v kosmickém prostoru, na kreativitu, víru, naději a lásku.A byť autor nezastírá své náboženské přesvědčení, zároveň ponechává diskusní a intimní prostor čtenářům pro hledání a nalezení svého životního stylu a postojů. V publikaci jsou kladeny veřejnosti otázky životní existence, proč a z jaké příčiny, důvodu a účelu lidská bytost existuje v časoprostorových jednotkách kosmu.

Publikace přibližuje české veřejnosti období reformního socialismu, normalizace a „zvonění klíči“ v roce 1989. Osobní prožitky na působení v mládežnických organizacích a zastupitelských orgánech, na invazi sovětských armád do Československa, na každodenní život v normalizačním Československu, přelomové měsíce sametové revoluce atd. se prolínají s úvahami a analýzami politického a společenského vývoje Československa v období reforem, za normalizace i po sametové revoluci. Autor k tomu využívá osobních vzpomínek i oficiálních dokumentů. Osobitým způsobem přibližuje současným generacím dnes již historické události posledních padesáti let.

Kniha navazuje na dřívější autorovy politologické a filozofické publikace Civilizace na prahu 21. století a Perspektiva lidstva, člověka a sociální stát. Nová publikace přibližuje organizační formy lidského sdružovacího procesu v dějinném vývoji. Poukazuje na vývojové pohyby a společenské jevy, které provázejí vývoj lidstva. Předkládá alternativy optimální, katastrofické a krizové situace dalšího možného vývoje lidstva. Jedná se o analytický, ale i syntetický pohled na perspektivu lidstva pod stálou hrozbou zbraní hromadného ničení z pozice současné občanské společnosti, tedy na období, kdy lidská společnost dospěla k možnosti sebezničení i hledání nových perspektiv v kosmickém prostoru.

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky, dějin lidské civilizace a antropologie a snahou o celopolitologické pojetí hodnotící civilizační i lokální prostředí různých společenských a státoprávních systémů a jejich vývojových trendů. Pojetí vychází spíše z normotvorného, ale i hodnotového úhlu pohledu a z vyhodnocování reálných civilizačních jevů (geopolitického, společenského a antropologického významu). Toto se projevuje i v úhlu pohledu na civilizační procesy celoplanetárního, lokálního i dílčího významu. Publikace Z dějin lidství v kosmu navazuje na předešlou autorovu knihu Kosmos, civilizace a křesťanství a přibližuje z úhlu pohledu lidské bytosti a společnosti faktor lidství a lidské tvořivé síly v kosmu. Účelem publikace pak není přesvědčit nebo poučovat, ale dát podnět k úvahám, kam může vyústit nebo dospět lidská civilizace v kosmu.

Moderní politologie se rozvinula v 19. století, kdy důraz byl kladen na studium politických systémů. Je to moderní politická věda s odklonem od formalismů k empirickým přístupům. V pojetí autora se jedná i o jakýsi průsečík v civilizačním procesu a reziduální, analytickou a syntetickou vědu a nadstavbu ostatních společenských věd. Přístup Václava Ryneše je i pokusem o metodologii v oblasti geopolitiky, dějin lidské civilizace a antropologie a snahou o celopolitologické pojetí hodnotící civilizační i lokální prostředí různých společenských a státoprávních systémů a jejich vývojových trendů. Pojetí vychází spíše z normotvorného, ale i hodnotového úhlu pohledu a z vyhodnocování reálných civilizačních jevů (geopolitického, společenského a antropologického významu). Toto se projevuje i v úhlu pohledu na civilizační procesy celoplanetárního, lokálního i dílčího významu. Publikace Z dějin lidství v kosmu navazuje na předešlou autorovu knihu Kosmos, civilizace a křesťanství a přibližuje z úhlu pohledu lidské bytosti a společnosti faktor lidství a lidské tvořivé síly v kosmu. Účelem publikace pak není přesvědčit nebo poučovat, ale dát podnět k úvahám, kam může vyústit nebo dospět lidská civilizace v kosmu.

Studie představuje komplexní pohled na vývoj českého politického stranictví v 19. a 20. století, do jehož rámce autor zasazuje své úvahy a pohledy na dějinný společenský vývoj na teritoriu českých historických zemí. Velká pozornost je pak věnována období postkomunismu, přechodu od socialistické státnosti k demokracii a tržní ekonomice, rozpadu Československa na dva samostatné státy a formování české politické scény. Nejedná se jen o hledání společenských, politických a sociálních souvislostí, ale autor též hodnotí vývoj české společnosti a její politické reprezentace během uplynulých desetiletí, osvětluje faktory probíhající ekonomické i morální krize a předestírá možné perspektivy vývoje české společnosti.