Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 1 z 27

Dr. Richard Shepherd, a nagyszerű igazságügyi patológus több mint 23000 boncolást végzett. A maga módján detektív, furcsa, gyakran megmagyarázhatatlannak látszó halálesetek rejtélyeit kell megoldania…Az igazságot kutatva sorozatgyilkosokat buktatott le, természeti katasztrófák következményeit vizsgálta, „tökéletes gyilkosságokról” rántotta le a leplet, szokatlan vagy valószínűtlen balesetek körülményeit derítette fel. Az általa szolgáltatott bizonyítékok gyilkosokat juttattak rács mögé, ártatlanok szabadságát adták vissza, kézenfekvőnek tűnő megoldási kísérleteket döntöttek romba. Tette mindezt nem kis személyes áldozatok árán.A Holtak vallatója nem pusztán a számára legtöbb vívódást okozó holttestekről és esetekről szóló beszámolók gyűjteménye; azt is bemutatja, milyen egy élet, amelynek minden pillanatában jelen van a halál.„Shepherd kiváló megfigyelő, aki költői érzékenységgel is tekint munkájára. A Holtak vallatója lenyűgöző olvasmány.” – The Times

Sociálne siete nám ubližujú ako jednotlivcom a kazia medziľudské vzťahy, rozkladajú spoločnosť a deformujú politiku. Máme sa horšie, nerozumieme si a nedokážeme riešiť problémy, lebo sa nedokážeme dohodnúť ani na tom, ako vôbec vyzerá realita. Výsledkom je oslabená spoločnosť, ktorá nie je schopná kolektívne konať a nedokáže sa ani brániť voči hrozbám. Sociálne siete existujú necelé dve desaťročia a za ten čas zásadným spôsobom zmenili svet, v ktorom žijeme, aj spôsob, ktorým v ňom žijeme. Zmenili nás – k horšiemu. Čo nám hrozí a čo potrebujeme? Čo v takejto situácii môžeme robiť a čo znamená, že sociálne siete musia byť zničené?

Udalosti a postavy z histórie Česka a Slovenska, ktoré si treba zapamätať. Tento knižný výber pozostáva z textov o spoločnej i paralelnej histórii Česka a Slovenska od roku 1918 po súčasnosť. Zachytáva dôležité medzníky ako vznik prvej republiky, okupáciu, normalizáciu či rozpad spoločného štátu, no i ľudské osudy – Palachovo samoupálenie, Dubčekovo váhanie, Mečiarov vzostup a pád, Ficovo opakované vládnutie aj prezidentku Čaputovú a jej premiérov.   Autorský záber Tomáša Gálisa (1976 – 2025), novinára, ktorý pôsobil v Hospodárskych novinách, v .týždni, v SME a napokon v Denníku N, bol široký. Okrem komentárov, rozhovorov či pravidelného Newsfiltra písal dlhšie i kratšie texty o histórii – o udalostiach a postavách, ktoré si treba všimnúť a zapamätať. Miloval Československo, mal rád Česko a Slovensko a prirodzene sa zaujímal o ich vývoj. Písal o celospoločenských pohyboch, o veľkých zmenách na úrovni štátnych hraníc, ale aj o premenách Dubčekovej či Biľakovej duše. Všímal si kultúrne fenomény – pamätníky i paneláky. Tomáš Gális bol nielen pozorovateľom a archivárom, ale aj presným komentátorom veľkých i malých dejín.

Bemutatja az egymással rivalizáló legendás siófoki szórakozóhelyeket, a diszkók világát, ahol a kidobóemberek osztották a törvényt és a hírhedt veszprémi alvilágot, ami a főváros legveszedelmesebb gengsztereit szolgálta ki. Az eldobott kézigránátok, védelmi pénzek, a megtorlást hozó árulások földjét. Piti bűnözők és nagypályás maffiózók, kalandorok és szélhámosok, akik a tóparton próbáltak birodalmat építeni - néha szó szerint a semmiből.Addig kóstolgatták egymást a kishalak, amíg a nagyhal befalt mindent...A Balaton nekünk a lángos, a romantikus naplemente, a zajos családi nyaralás.De mi történik, miután lemegy a nap?2025 őszén a rendőrség elfogta egy huszonnyolc évvel korábbi robbantásos merénylet gyanúsítottjait. Az 1997 nyarán meggyilkolt férfi a balatoni éjszakai élet ismert figurája volt. Terepjárója éppen Balatonalmádi felé tartott, amikor felrobbant a férfi alatt. A detonáció nemcsak egy embert ölt meg - egy korszak kapuját is berúgta.Innen indul Dezső András új kötete.A Maffiózók mackónadrágban, a Magyar kóla, a Fedősztori és a Nagyfőnök című bestsellerek szerzője most a Balaton sötét oldalát tárja fel. Bemutatja az egymással rivalizáló legendás siófoki szórakozóhelyeket, a diszkók világát, ahol a kidobóemberek osztották a törvényt és a hírhedt veszprémi alvilágot, ami a főváros legveszedelmesebb gengsztereit szolgálta ki. Az eldobott kézigránátok, védelmi pénzek, a megtorlást hozó árulások földjét. Piti bűnözők és nagypályás maffiózók, kalandorok és szélhámosok, akik a tóparton próbáltak birodalmat építeni - néha szó szerint a semmiből.Hiszen a Balaton nem csak a pihenni vágyók és az ügyeskedők paradicsoma volt. A vadkelet éveiben erős és befolyásos figurák keresztezték egymás útját, miközben ugyanaz a cél vezette őket: meghódítani a tavat. És mire a szivarfüst eloszlott, a diszkófények kihunytak, a régi maffiózók mackónadrágot húztak, a helyükre egy új elit lépett, akik visszautasíthatatlan ajánlatokkal, házilag írt törvényekkel terjeszkednek, a tét pedig már milliárdokban mérhető.Ez a könyv a magyar tengerért vívott hol zajos, hol csendes harc igaz története.

Valerián Čunderlík - muž dvoch tvárí: básnik, ktorého šarmu málokto odolal, ale aj sebecký manipulátor, ktorý svoju príťažlivosť využíval na to, aby si podmanil druhých. Minimálne štyri ženy na to doplatili. Hľadali lásku, no chytili sa do pasce zákerného sadistu. Ako vyšetrovatelia odhaľovali Čunderlíkove zločiny? Ako si vysvetľovali, že dokázal svoje partnerky trápiť, mučiť a ponižovať? A ako je možné, že mu toľko žien podľahlo a sľubovalo vernosť? Historická true crime reportéra Dušana Mikušoviča nie je lacným opisom násilia. Autor so zmyslom pre detail skladá Čunderlíkov život z archívnych materiálov, svedeckých výpovedí, vyšetrovacích spisov, ale aj osobnej korešpondencie. Čitateľa sprevádza mysľou človeka, ktorý pod maskou elegána skrýval tvár krutého milenca. Tento príbeh vás prenesie do obdobia slovenského štátu aj socialistického Československa a odhalí osud zločinca, ktorý inšpiroval aj autorov seriálu Dunaj, k vašim službám.

Cigary, salsa a rum. Ale tiež potravinová kríza, bieda a všadeprítomná ozvena revolúcie, ktorá v skutočnosti žije už len v sadrových kulisách a v hlavách ľudí opantaných propagandou. Bienvednido a Cuba! Vitajte na Kube! V podaní slovenskej reportérky Kristíny Böhmer to však nebude sterilná dovolenka v prímorskom letovisku, ale dobrodružná cesta naprieč ostrovom i jeho komplikovanými dejinami. V tejto knihe sa dozvieš: akú cestu prešla Kuba od oslobodenia spod španielskej nadvlády až po Castrovu revolúciu ako Castrova revolúcia zradila sny mnohých Kubáncov o spravodlivej spoločnosti prečo pri pobreží Kuby takmer vypukla nukleárna svetová vojna či dá sa na Kube cestovať aj mimo štátnych ubytovacích zariadení ako spolu súvisia dovolenka v rezorte a agrárna reforma Fidela Castra ako dopadli občianske pokusy o zmenu zdola a prečo je kubánsky režim taký pevný ako režim systematicky potláča prejavy občianskej neposlušnosti čo si radšej nezabudnúť pribaliť do batožiny pred cestou na Kubu Kuba má mnoho tvárí. Jedna z nich je hrdá a odhodlaná ako Che Guevara na ikonickom portréte. Druhá vyzerá ako tropický raj, kde môžete zabudnúť na všetky problémy. Tretia zas zo všetkého najviac pripomína väzenie. Reportážna kniha Kristíny Böhmer Na dne mora mapuje autorkinu cestu po Kube, v ktorej sa súčasnosť poznamenaná pandémiou covidu a najmasovejšími protestami proti kubánskemu režimu za uplynulé desaťročia prelína s minulosťou od jej kolonizácie až po revolúciu Fidela Castra. Svoju cestu po Kube a obrazy z dejín ostrova Kristína Böhmer konfrontuje s výpoveďami mnohých respondentov – od prenasledovaných disidentov a exulantov až po obyčajných Kubáncov a Kubánky, ktorých stretla náhodou počas cesty naprieč ostrovom. Vďaka tomu môže porovnať obraz, ktorý o sebe vytvára režim, s realitou bežných ľudí, ktorí svoj čas trávia neustálym čakaním. Čakaním v rade na ryžu. Čakaním na rozheganý autobus československej výroby. Čakaním na to, kedy sa im konečne podarí odísť preč. Z ostrova však veľa ciest nevedie. Na slávnom Malecóne, havanskej promenáde, často posedávajú miestni a hľadia na more, za ktorým tušia Floridu, a na nej množstvo ich príbuzných a priateľov, ktorým sa podarilo ujsť. Kniha Na dne mora však nerozpráva len o dejinách a politike, ale tiež o pozoruhodných mestách a obciach, či o kubánskej hudbe, tanci a náboženstve. Poslúži tak aj ako dobrý bedeker, ktorý, na rozdiel od iných turistických publikácií netají, že ostrov na tom vôbec nie je dobre.

Skutočné srdce Európy bije na Spiši. Tam, kde sa stretáva a?prelína osem rôznych kultúr. Tam, kde sa adresa domu za celé storočie nezmenila, no napriek tomu sa ocitol v?štyroch rôznych štátoch.?Tam, kde hranica predstavuje skôr ľudskú skúsenosť, než čiaru na mape. Dohody mocných. Posuny hraníc. Presídľovania ľudí. Náboženské obmedzenia. To všetko formovalo tvár dnešného Spiša. A?tiež jeho príbehy. V?tejto knihe sa dozvieš: ako región Spiša ovplyvnili spišskí Nemci a?aké stopy po sebe zanechali v?spišských mestách prečo bolo šestnásť spišských miest viac ako tristo rokov majetkom Poľska akých osem kultúr formovalo a?dodnes formuje tvár Spiša ako a prečo kežmarský Kostol svätého Kríža opakovane menil svoju príslušnosť ako v?minulosti vyzeralo pašeráctvo na hraniciach a?ako sa tento fenomén premietol do súčasnosti ako sa na Spiši posúvali hranice po svetových vojnách a?prečo je táto téma dodnes živáNa mnohé otázky je na Spiši ťažké odpovedať. Komu patrí jazyk? Komu územie? A?komu pamäť? A?čo so spomienkami, ku ktorým sa radšej nikto nechce vracať? Poľská novinárka Ludwika Włodek sa vo svojej reportážnej knihe Štyri vlajky, jedna adresa pokúša na tieto otázky odpovedať. A?pridáva množstvo ďalších. Kam sa podeli Nemci a Židia? Prečo tu žije tak veľa Rómov? Je Spiš viac poľský alebo slovenský? Ludwika Włodek rozpráva pozoruhodný príbeh regiónu Spiša – priestoru, kde sa počas posledných približne päťsto rokov opakovane menili hranice, štátna príslušnosť, režimy i?politická moc. Od spišského zálohu v 15. storočí, keď bolo šestnásť miest zastavených Poľsku a Spiš sa formoval ako hraničný priestor medzi Uhorskom a?Poľskom, až po zlomové 20. storočie, ktoré prináša rozpad monarchie, vznik Československa, spory o hranice, vojnové násilie, vyhladenie židovských komunít, vysídľovanie, znárodňovanie a?socialistickú prestavbu regiónu, ktorá znamenala radikálnu premenu vzťahu ľudí k domovu, pamäti i?minulosti. Pre slovenské publikum je kniha mimoriadne zaujímavá tým, že sa dotýka známeho, no často málo reflektovaného úseku našich vlastných dejín. Kniha Štyri vlajky, jedna adresa ponúka citlivú literárnu reportáž o pamäti miesta, o hľadaní identity i o tom, ako sa veľké dejiny Spiša za posledných päť storočí zapisovali do každodenného života ľudí, ktorí tu žili. Spiš je zároveň správou o?súčasnom stave Európy, ktorá nám hovorí, že najsilnejší sme vtedy, keď spolupracujeme.

Kde leží Českovietnamsko a jak se v něm žije? Do Thu Trang, známá blogem Asijatka.cz, ve své autobiografické prvotině lehkým perem popisuje každodenní myšlenky a situace, do kterých se jako česká Vietnamka dostává a nad kterými jí občas zůstává rozum stát. Rozebírá složitost rodinných vztahů i vlastní identity a hledání kořenů nejen druhé vietnamské generace v Česku. Zamýšlí se s humorem a empatií nad životem v česko-německém pohraničí, výchovou vietnamských dívek v Čechách nebo kulturními rozdíly, které od sebe odlišují českou a vietnamskou komunitu – a rovněž nad tím, co nás všechny spojuje.

A Pentagon azon programjának egykori vezetője, amely az azonosítatlan repülő tárgyakat (UFO) – mai nevükön: azonosítatlan rendellenes jelenségeket (UAP) – vizsgálta, most először tárja fel a régóta rejtegetett titkokat, amelyek nemcsak a nemzetbiztonságra, hanem a világegyetemről alkotott képünkre is messzemenő következményekkel lehetnek.Luis „Lue” Elizondo hosszú időn át magas rangú hírszerzési tisztviselőként és különleges ügynökként dolgozott, akit 2009-ben az Egyesült Államok kormánya egy rendkívül érzékeny, titkos programba vont be az UAP-ok vizsgálata céljával. Feladatának ellátásához Elizondónak az amerikai hadsereg legbizalmasabb programjaiban szerzett több évtizedes tapasztalatára kellett támaszkodnia, ám még így sem volt felkészülve arra, ami várt rá. Többek között az, hogy az amerikai kormány hosszú ideje, árnyékban működve kutatja ezeket a jelenségeket, és milyen elképesztő energiát fordít arra, hogy mindezt titokban tartsa.Éveken át Elizondo és kollégái ott álltak egy minden korábbinál nagyobb rejtély és eltussolás frontvonalában: azonosítatlan járművek, amelyek látszólag semmibe veszik a fizika ismert törvényeit – akár levegőben, víz alatt vagy az űrben –, már legalább a második világháború óta szabadon közlekednek a bolygónkon. A hadsereg, a CIA, sőt még korábbi amerikai elnökök is tisztában voltak azzal, hogy az emberiség valójában nincs egyedül az intelligens életformák között. Az UAP-okat irányító nem emberi intelligencia rendszeresen megfigyeli a legérzékenyebb katonai létesítményeinket, sőt be is avatkozott katonai és nukleáris műveletekbe. Az UAP-okkal kapcsolatba került katonák és hírszerzők gyakran komoly egészségkárosodást szenvedtek, és minderről nemcsak Amerikában, hanem világszerte készültek beszámolók.A tét óriási. Az Anomáliák: A Pentagon titkos nyomozása az ismeretlen után egy első kézből származó, leleplező beszámoló a Pentagon egyik legszigorúbban őrzött titkáról, és egyúttal felhívás is: ideje szembenéznünk az emberiség legnagyobb, létezésünket érintő kérdéseivel.

A pokol nem a TikTokon kezdődött. Hanem a nappaliban.Deni még kislány volt, amikor megtanulta a legkegyetlenebb leckét: akiben bízol, az bánthat a legjobban. Zorán nemcsak a család barátja volt, hanem a „pótapa”, a tekintélyt parancsoló volt rendőr, akire mindenki felnézett. Senki sem sejtette, hogy a zárt ajtók mögött a férfi módszeresen töri meg a gyermeki lelket. A „játékok”, amik túl durvák voltak, és a titkok, amikről tilos volt beszélni, egy életre elültették Deniben a szégyent és a bűntudatot.Amikor Zorán eltűnt az életéből, egy hatalmas űr maradt utána. Ebbe az űrbe lépett be a digitális térben egy újabb „megmentő”.A tizenhárom éves lány a TikTokon kapott egy üzenetet. Azt hitte, a herceg talált rá, aki kimenti a magányból. Nem tudta, hogy cseberből vederbe kerül. A „herceg” – egy nála harminc évvel idősebb, manipulatív férfi – évekig tartó pszichológiai és fizikai rabságba kényszerítette egy felsőváradi panellakás kilencedik emeletén. A „Bunkerben”, ahol a külvilág megszűnt létezni, és ahol a szeretet mértékegysége a fájdalom volt.Ez a könyv nem fikció. A történetet Tranay M., a TV2 Tények bűnügyi tudósítója írta meg, aki maga is részese volt a nyomozásnak. A kötet a szerző kutatásai, valamint az áldozat eredeti naplói, sokkoló chatüzenetei és hangfelvételei alapján készült.A „Csak én látlak...” felkavaró dokumentumregény a Z-generáció kiszolgáltatottságáról, a grooming (online behálózás) természetrajzáról, és arról, hogyan veszítettük el a gyerekeinket a virtuális és a valós ragadozók között.RÖVID LEÍRÁS (Ha valahol karakterszám-korlát van, pl. kisebb boltok):Deni tragédiája nem a TikTokon kezdődött, hanem otthon, a biztonságosnak hitt négy fal között. Zorán, a család barátja, a volt rendőr volt az első, aki visszaélt a bizalmával és megtörte a lelkét. A magányos, sérült kislány ezután az online térbe menekült, ahol egy még veszedelmesebb ragadozó várt rá. Egy 13 éves lány igaz története, akit egy manipulatív férfi hálózott be és tartott 5 évig rabságban egy panellakás 9. emeletén. Móricz Csaba bűnügyi tudósító dokumentumregénye a groomingról, a családon belüli titkokról és a menekülésről.

Chorvatsko znamená pro Evropany především azurové moře a letní dovolenou. Aleksandra Wojtaszeková však strávila hledáním jeho skutečné tváře více než deset let a napsala knihu, která dokáže dojmout i rozesmát a otevírá dveře k hlubšímu poznání jeho regionů. Díky znalosti jazyka, kultury i místních reálií propojuje v citlivě vyváženém vyprávění současnost s historií, legendy s realitou, každodenní život se společenskými traumaty. Najdete zde kapitolu o fotbale, o rozmanitosti místních jazyků a bohatství balkánských nadávek, o životě na pevnině i jadranských ostrovech, o bývalých prezidentech, generálech či selském králi. Autorka se nevyhýbá ani úvahám o nacionalismu a jiných ismech, věnuje se jihoslovanské popkultuře a fantasy a podniká také sondy do dějin bývalé Jugoslávie. Wojtaszeková o tom všem píše bez sentimentu, ale s nakažlivým zaujetím, které se přenáší na čtenáře. Výsledkem je komplexní a velice lidská kniha. A co je ta tajemná fjaka v názvu? Představuje dalmatský výraz pro stav duše, kdy člověk jen tiše hledí do dálky a nechává se pohltit vedrem. V Dalmácii se fjaka stala životním stylem – v naší knize i klíčem k pochopení Chorvatska.

Zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský několik let denně mapoval britskou společnost a místní události. Tato reportážní kniha postřehů z Londýna pak shrnuje jeho zážitky a zkušenosti, ale i pozadí práce zpravodaje v zahraničí. Jaká atmosféra panovala před Buckinghamským palácem přesně ve chvíli, kdy zemřela britská královna Alžběta II.? Co vyprávěl spolužák krále Karla III., který s ním bydlel na vysokoškolské koleji? A proč stál Karl Marx u začátku vztahu prince Harryho a jeho ženy Meghan? Doslova barvitým vyprávěním prostupují i osobní a rodinné strasti v Británii. Čtenáři se dozví, co znamenalo zažít brexit na vlastní kůži. Jaké bylo zákulisí natáčení s posledním československým válečným veteránem v Anglii, k čemu soužil kolíček na prádlo Sigmundu Freudovi, jak gin málem vyhubil celé město nebo kam se v Londýně vydat po stopách Jamese Bonda. A k tomu v ní naleznou i pár tipů na místa, která Lukáš v Londýně objevil, která si oblíbil a která v turistických průvodcích nenajdete.

Výjimečný, napínavý příběh o přežití v divočině, jenž odhaluje problémy a ukazuje houževnatost domorodců v kolumbijské Amazonii V červnu 2023 byly v kolumbijské Amazonii nalezeny čtyři domorodé děti, které hluboko v džungli přežily pád malého letadla. Všichni tři dospělí na palubě zemřeli při havárii a děti dokázaly přežít samotné čtyřicet pět dní v jedné z nejnehostinnějších oblastí světa. Kolumbijská veřejnost týdny napjatě sledovala rozsáhlé pátrání doprovázené domorodými historkami o zlých lesních duších i nekonvenční taktiky obrovského pátracího týmu. I přes několik jasných stop, že děti přežily, už většina lidí po několika týdnech neúspěšného pátrání přestávala doufat, že se děti podaří nalézt živé. Třináctiletá Lesly Jacobombaire Mucutuyová se však nevzdala. Kniha Čtyřicet dní v džungli vypráví o tom, jak se nejstarší sestra dokázala postarat o tři mladší sourozence a jak přežili čtyřicet pět dní v té nejdivočejší divočině, zatímco po nich usilovně pátralo několik speciálních jednotek kolumbijské armády společně se statečnými dobrovolníky z řad domorodců. Během vyprávění se čtenář ponoří do domorodé mytologie plné duchů, šamanů a psychedelických lektvarů, jež nakonec hrála v úspěšném nalezení dětí stěžejní roli a díky níž se tato záchranná mise nepodobala žádné jiné. Zkušený novinář Mat Youkee se pokusil osvětlit, proč děti cestovaly z džungle a zmapoval pohnutý příběh celé rodiny před havárií i několik měsíců po záchraně dětí. Jeho zjištění odhalují bolestnou historii amazonských národů nejen v Kolumbii. Lesly a její sourozenci byli obětmi ještě předtím, než vkročili do letadla.

Skutočný príbeh výnimočného záchranárskeho psa spod Tatier Hector je autentická kniha o priateľstve a odvahe, plná napínavých záchranných akcií v horách, po zemetrasení či výbuchu bytovky z pohľadu horského záchranára. Hlavnú úlohu však zohráva jeho štvornohý parťák Hector, ktorý mu bol v najťažších chvíľach oveľa viac, než len zvieracím pomocníkom. Dramatické príbehy z pátraní pretkávajú historky z Hectorovho výcviku, ale aj obyčajné chvíle medzi človekom a psom. Kniha je tiež vzdaním pocty slovenskej prírode a jej krásam, no mnohokrát aj neľútostným nástrahám.

Prelomová kniha investigatívneho novinára Mareka Vagoviča je šokujúcou sondou do temného zákulisia Generálnej prokuratúry na čele s Marošom Žilinkom. Nadmieru ambicióznym človekom, ktorý vzbudil nádej, že zákon môže platiť pre každého, svoju šancu však trestuhodne prepásol. Cestou na prokurátorský Olymp intrigoval a uzatváral politické obchody, takže sa stal rukojemníkom skorumpovaných politikov, oligarchov aj tajných. Prokuratúra pod jeho vedením rušila obvinenia vplyvným ľuďom ako na bežiacom páse. Počnúc Vladimírom Pčolinským a Jaroslavom Haščákom, cez Norberta Bödöra a Tibora Gašpara, až po Roberta Kaliňáka a Roberta Fica. Žilinka otočil po zadržaní Pčolinského, s ktorým sa stretával pred zvolením za generálneho prokurátora. Nahral si ho bývalý riaditeľ SIS? Čo mu sľúbil Žilinka za podporu kandidatúry? Je vydierateľný? Prečo zaňho hlasoval aj Smer? Akú rolu v tom zohral Kaliňák? Vagovič zbieral dôkazy v doteraz nezverejnených dokumentoch, ale aj v exkluzívnych rozhovoroch s elitnými prokurátormi – Danielom Lipšicom, Ondrej Repom, Michalom Šúrekom, Jánom Šantom, Ladislavom Masárom, Vasiľom Špirkom, Matúšom Harkabusom a Luciou Bizoňovou. Výsledkom sú mimoriadne otvorené svedectvá a desiatky nových zistení, ktoré dotvárajú plastický obraz byzantského typu manažéra, ktorému sa neoponuje. V bestselleri Vlastnou hlavou odkryl Vagovič – ako prvý investigatívny novinár na Slovensku – praktiky, osobnosť a pozadie Roberta Fica. V knihe Generálny omyl prináša prémiovo profil Maroša Žilinku. S exkluzívnymi informáciami z prvej ruky, ktoré mali zostať pod povrchom. Novinka Generálny omyl je aj voľným pokračovaním bestselleru Čurillovci z roku 2024. No pokým vtedy sa zameral na políciu, dnes ju prepája s fungovaním prokuratúry.

Zločin a trest v reportážním vydání. Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za podíl na brutální vraždě. Oběť, kterou si vyhlédli s kamarády, byla jen o pár let starší. Sledujeme rekonstrukci činu, vyšetřování a mediální hon, a přitom přemýšlíme o hranicích spravedlnosti a možnosti odpuštění. Wojciech Tochman jako vždy přichází až poté, kdy emoce opadly a bulvární novináři ztratili zájem. Zadává obtížné, snad i provokativní otázky. Je pro nás vražedkyně stále tak nebezpečná, aby musela být za mřížemi? Proč se média soustředila především na dívku, kterou nazvala „bestií“, ačkoli na rozdíl od dvou mladíků nezadala ani jednu ránu? Jakou funkci má pro společnost doživotní odnětí svobody? Strašné zločiny a násilí nás provázejí odnepaměti, tresty se ale měnily. Odrážejí různé způsoby, jak se vyrovnat s nejhorším ze všech přestupků proti lidskému řadu: zabitím jiného člověka. V duchu prastarého přísloví „oko za oko, zub za zub“ se můžeme snažit odstrašit další vrahy. Postupně jsme začali přemýšlet o trestu jako nástroji, jak jedince změnit, převychovat. Pokud se nerozhodneme, že je někdo nenapravitelný. Trest smrti se změnil na doživotí, ale vychází stále z přesvědčení o schopnosti soudu určit, kde leží křehká hranice mezi nadějí na nápravu a rozhodnutím o definitivním zavržení. Tochman nechce vraždu ospravedlňovat. Klade ale nepříjemnou otázku: co proces vypovídá o naší společnosti? Vidíme bulvární zájem o detaily zločinu, ale malou snahu hledat skutečné příčiny chování dětí, které se staly vrahy. Soud, který se nechává ovlivnit předsudky i touhou jednoho člověka po odplatě. Kdy se shodneme na tom, že vražedkyně byla už dostatečně potrestána? Pokud svého činu lituje, přiznala svou vinu – dáme jí možnost, aby se naučila žít mimo vězení, kde strávila pětadvacet let?

Krásna a brutálna biografia dokumentujúca hľadanie identity jednej ženy spolu s desaťročným úsilím jej rodiny identifikovať dvoch mužov, ktorí uniesli a zavraždili jej matku. Kristine S. Ervinová mala len osem rokov, keď jej matku, Kathy Sue Engleovú, uniesli z parkoviska nákupného centra v Oklahome a násilne zavraždili na ropnom poli. Najskôr prišiel smútok. Potom túžba vedieť: čo sa jej stalo, čo cítila v posledných strašných chvíľach a aká bola predtým, než tieto násilné činy ovplyvnili jej život. V neprítomnosti svojej matky sa Ervinová snaží zrekonštruovať ženu, ktorú nemôže nikdy úplne poznať – zo svojich spomienok, z listov, ktoré objaví, a z príbehov ostatných členov rodiny. Ako sa vynárajú ďalšie informácie o matkinej smrti, Ervinovej túžba spoznať svoju matku sa len zintenzívňuje a prelína sa s jej vlastným napätým dospievaním. Vyrovnáva sa s protikladmi toho, čím žena smie byť – osobnosťou nad rámec rolí manželky, matky, dcéry, obete –, ako má vyzerať „skutočná“ obeť a nakoniec, aká zložitá a neuchopiteľná môže byť spravodlivosť. Kniha Králičie srdce, napísaná odvážne a poeticky, spája témy moci, pohlavia a spravodlivosti do manifestu smútku a obnovy: naše príbehy nemusia byť jednoduché, aby boli pravdivé, a v rozprávaní je sila.

Za celý svoj už relatívne dlhý život som sa nestretol s takou mohutnou vlnou zla, ktoré sa dnes valí z úst takého obrovského množstva ľudí, a to do tejto životnej skúsenosti započítavam aj komunistickú diktatúru,“ píše Martin M. Šimečka vo svojej knihe. To zlo sa nazýva fašizmus a má charakter pandémie, ktorá napáda ľudskú myseľ a šíri sa po území západnej civilizácie. Rozumieme však príčinám, pre ktoré je fašizmus späť? A ak im rozumieme, stratí tým na sile? Ako premýšľať o ľuďoch, ktorí sa vzdali rozumu, a o mlčiacej, pasívnej väčšine? A je vôbec nutné o nich premýšľať? Martin M. Šimečka sa obratne pohybuje medzi spomienkami na život v disente, myšlienkami historikov a spisovateľov a úvahami o povahe zla, o hlúposti, vzdore aj priateľstve, o paralelnej spoločnosti, ktorá si vytvára vlastné pravidlá a žije nezávisle od väčšiny, aby našiel odpoveď na otázku: ako žiť dobrý život v krajine, ktorá sa odvracia od demokracie?

Profesor Pavel Pafko letos v červenci slaví pětaosmdesátiny, o rok později pak šedesát let v témže zaměstnání, totiž jako břišní a hrudní chirurg III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Rodák z Bratislavy, otec tří dcer, učitel tisíců mediků a mentor stovek mladých lékařů je držitelem mnoha ocenění, ale na ta v této knížce věru nevzpomíná - ani na pocty, ani na zásluhy. "Vždycky jsem to bral tak, že věci plynuly a já si jen tak plul. Nikdy jsem neuvažoval o tom, zda jsem na vrcholu nebo jak se na něj vyškrábat," říká Pavel Pafko, který se touto publikací s pokorou a úctou ohlíží za svým životem, přidává anekdoty z praxe, vzpomíná na své pacienty, žáky, přátele a souputníky a přemýšlí nad současnou společností, veřejnou sférou, kulturou, zdravím, životem a smrtí.