Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 1 z 8

Diktátoři dobře vědí, že sportovní výhra je stejně důležitá jako vítězství na bojišti. Zábavná i mrazivá výprava polského reportéra Zbigniewa Rokity do dějin fotbalu v Sovětském svazu nebo za slavnými střety mezi reprezentací impéria a malými satelity ve východním bloku. Tahle kniha nadchne sportovní fanoušky i ty, kteří pokládají běhání na hřišti za ztrátu času. Střet sovětské a maďarské reprezentace ve vodním pólu v roce 1956 nazval Quentin Tarantino „nejlepším neodvyprávěným příběhem všech dob“. Stejně by ale mohl označit i litevské mistry basketbalu a jejich cestu na olympiádu v roce 1992, kdy mohli poprvé hrát za vlastní svobodný stát. Jejich sponzory byla mimo jiné slavná rocková kapela Greatful Dead a litevský tým v barevných batikovaných dresech skončil na třetím místě. A věděli jste, jak vypadají mistrovství světa ve fotbale neuznaných států? Při pohledu na dnešní profesionální zápasy si málokdo vzpomene, že kopání do míče mělo v 19. století umravnit nezvladatelné britské studenty. Zbigniew Rokita nezapře svou politologickou a historickou erudici, takže se dozvídáme i o tom, proč se sport mohl stát populární mezi dělníky – kteří postupně získávali volný čas a mohli ho něčím vyplnit. A fotbal byl z pohledu nutného vybavení tou nejlevnější zábavou. Nebo jakou roli hrály kluby ve formování identity různých městských čtvrtí a národního cítění. A jak toho dokázali využít politici a diktátoři. Ostatně Rusko svou agresivní strategii vůči Ukrajině neprojevovalo jen zabíráním území, které mu nepatří, ale i ve fotbale. Sport nám ukazuje, že s vírou v sebe sama a vlastní vítězství může slabší porazit silnějšího.

Okrem pádu asteroidu na Zem existuje len jeden ďalší scenár, ktorý by znamenal koniec sveta, aký poznáme – jadrová vojna. Spúšťačom tejto vojny by bola strela namierená na Spojené štáty americké. Scenár, ako by mohli vyzerať chvíle po odpálení zbrane s jadrovými hlavicami, je založený na faktoch pochádzajúcich z exkluzívnych rozhovorov s rôznymi odborníkmi, ktorí celé desaťročia spolupracovali na príprave týchto desivých procedúr. Plány súvisiace s globálnou jadrovou vojnou patria medzi najprísnejšie strážené tajomstvá americkej vlády. Použitie jadrových zbraní je šialenstvo. Napriek tomu sa dnes skloňuje najčastejšie od obdobia studenej vojny. Ruský prezident Vladimir Putin povedal, že „neblafuje“ o možnosti použitia zbraní hromadného ničenia. Severná Kórea nedávno obvinila USA zo „zlovestného úmyslu vyprovokovať jadrovú vojnu“. Všetci čakáme ako na ihlách. Čo ak odstrašovanie zlyhá? V knihe Jadrová vojna – Jeden z možných scenárov finalistka Pulitzerovej ceny Annie Jacobsen podrobne prevedie čitateľov fiktívnym svetom, ktorý vznikne vypustením prvej jadrovej hlavice a skončí sa nukleárnou zimou. Ide o sugestívnu knihu, ktorá upozorňuje na hrozbu zániku súčasnej civilizácie. Jej cieľom je priblížiť, aká príšerná budúcnosť nás čaká, ak sa nespamätáme

Lyrické fejetony o životě žen ve zralé dospělosti Euforie, smutek, krása, tělo, vztahy… To jsou témata, která Lenka Kapsová spolu s dalšími ženami zkoumala již ve své knize Padesátka. Čím žijí ženy v období přechodu. Nyní se vydává na samostatnou plavbu a zpracovává tytéž motivy v krátkých textech, které nazývá „lyrickými fejetony“. Přestože se knížka točí kolem života po padesátce, je tematicky rozkročená mnohem šířeji. Loučení s maminkou, dávná touha po bílých teniskách, trapná příhoda s inkontinencí nebo snaha kreativně se prosadit v kolektivu mladších mužů — to jsou témata, na něž autorka pohlíží svěžím a neotřelým způsobem. Pokud vás zajímá, zda se lze nepořádku dotýkat posvátně, jak využít neviditelnost coby superschopnost nebo proč generaci Z neříkat sněhové vločky, ponořte se spolu s autorkou do textů meandrujících dobrodružnými vodami života ve zralé dospělosti.

Nejsem žádný intelektuál, říkal o sobě Jan Rybář. O světlých i stinných stránkách života tak vypráví přímo a bez zbytečných ohledů. Dnes již zesnulý jezuita patří ke svědkům dramatických událostí 20. století. Pamatuje hrůzy 2. světové války, nástup komunistické totality, vězení a permanentní dohled StB. Pamatuje ale také naděje, které vzbudil 2. vatikánský koncil, a návrat svobody v roce 1989. Evangelijní svobodu a humor si nenechal vzít... Kniha získala 1. místo v anketě Dobrá kniha 2016.

Kdo nesmí chybět v žádné pořádné kriminálce? Soudní lékař. Ten, který dělá práci, jakou mu nikdo nezávidí. Prohlédnout zemřelého na místě, provést pitvu a vysvětlit, proč a jak dotyčný zemřel. Docent František Vorel se za svoji kariéru podílel na řešení více než sedmnácti tisíc kauz, včetně té rodiny Kramných a dalších mediálně známých případů. O jeho práci, životě a mýtech z detektivek s ním mluvila novinářka Blanka Kubíková – výsledkem je strhující dialog, který si získá nejen fanoušky true crime.

Slovenská novinárka Veronika Cosculluela nás vo svojej reportážnej knihe “Scvrknutý svet” pozýva na nezvyčajný výlet za mreže slovenských väzníc. Prostredníctvom príbehov väzňov, dozorcov, sudcu či lekára sa dostávame do miestností, do ktorých človek mimo systému nemá prístup. Ide o uzavretý svet, ale týka sa množstva ľudí – Zbor väzenskej a justičnej stráže zamestnáva okolo osemtisíc ľudí, za mrežami ich sedí okolo desaťtisíc, štyristo z nich prepustia každý mesiac na slobodu a to ešte nerátame rodiny, ktorých sa život za mrežami bytostne dotýka. O väzňoch sa v médiách píše nanajvýš na Vianoce, alebo pri odhalení nejakého škandálu či úteku. Pritom je tu množstvo otázok, na ktoré by sme radi poznali odpovede: Ako vyzerá život rodín, ktoré majú príbuzného vo väzení? Ako sa s tým vyrovnávajú vo svojom prostredí – v práci, v meste, na dedine? Aký je život bývalých väzňov na Slovensku? Akú šancu majú opäť sa začleniť do spoločnosti? Koho zatvárame za mreže a kto sú ľudia, ktorí na nich dozerajú? Odpovede hľadá Veronika Cosculluela vo svojej knihe “Scvrknutý svet”.

Zkušený slovenský reportér Tomáš Forró přináší nepřikrášlený, mnohostranný pohled na konflikt probíhající na Ukrajině, který se vymyká běžnému mediálnímu obrazu této války. Osobní zážitky a angažovanost, racionální analýza událostí na bojišti i v týle. A mezitím nedaleko našich hranic přibývají další kapitoly tohoto drsného příběhu. Díky Zpěvu sirén můžeme tuhle válku nahlédnout bez růžových brýlí, bez patosu a mýtů, jimiž je opředená. Tomáš Forró pracuje na celé šíři bojové linie, v bombardovaných městech, mezi vojáky v zákopech i mezi hladovějícími civilisty odkázanými na humanitární pomoc. Z novináře se pod vlivem extrémní situace na slovensko-ukrajinské hranici po únoru 2023 postupně změnil v dobrovolníka, a pak i přímého účastníka bojových operací. Kniha Zpěv sirén není chronologickou kronikou rusko-ukrajinských střetů, výčtem hrdinských skutků nebo krutosti jedné či druhé strany. Je to bolestivá a upřímná sonda do světa nedaleko nás. Navštívíme v ní všechny bojiště ukrajinského konfliktu, které zažijete očima přímých účastníků. Ať už jde o za zapálené bojovníky nebo dezertéry, kolaboranty, vlastence, oběti bombardování, nebo ty, kteří rabují domy a rozkrádají humanitární a vojenskou pomoc. Poznáme život na území okupovaných ruskou armádou, dilemata obyvatel měst, která se postupně mění v ruiny, smrtonosné operace partyzánů hluboko v nepřátelském týlu. Pocítíme hlad, zoufalství, bezmocnou nenávist, ale také střípky lidskosti, pospolitosti a naděje, která přežije i v nejhorších okamžicích. To ale není všechno. Tomáš Forró díky důkladné práci v terénu přináší dosud neznámé příběhy a informace, které ukrajinskou válku ukazují z nové perspektivy. Co by ruští generálové hledali v radioaktivních polích Černobylu? V čem udělala chybu rozvědka při plánování invaze? Jak se ve stínu války mění ukrajinská společnost? Také o tom píše Tomáš Forró ve své knize Zpěv sirén.

"Nemohu lhát a tvrdit, že neexistují špatní spisovatelé. Je mi líto, existuje spousta špatných spisovatelů." Nechcete být jedním z nich? Inspirujte se u mistra. Ať už si o knihách Stephena Kinga myslíte cokoli, jedno musí uznat každý: své „řemeslo“ zvládá skvěle. Je vynikající spisovatel, a to se odráží i na jeho „memoárech“. Kniha je napůl autobiografie a napůl příručka pro začínající autory a stejně jako Kingovy romány se čte jedním dechem. Potěší nejen mistrovy fanoušky, kteří se dovědí, co všechno mu stálo v cestě, než se stal světoznámým autorem, i o pozadí některých jeho děl. Začínajícím spisovatelům může poskytnout velmi cenné rady. Aktualizované vydání s novou předmluvou.

Co se za fasádou agenturních zpráv děje v Rusku? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu SSSR? Kde hledat historické kořeny nynějšího stavu a války proti Ukrajině? Na tyto a další otázky hledá v rozhovoru s šéfredaktorem deníku Alarm Janem Bělíčkem odpovědi Tomáš Glanc, slavista z univerzity v Curychu. Odborné znalosti přitom kombinuje s vlastními zkušenostmi – k Rusku ho pojí bezpočet vazeb, vedl také České centrum v Moskvě.

Ako vyzerá knižnica nesúca meno zločinca, ktorý nemal doma takmer žiadne knihy? Aký režim platil na mieste, ktoré predstavovalo prístupový bod k 70 miliónom megabajtov dát? Prečo bolo treba rozobrať všetky zásuvky i lampy v miestnosti a odstrániť každý prebytočný kus nábytku? Ako pracovali, čomu čelili a čo odhalili novinárky a novinári zapojení do projektu, ktorý začal písať svoj príbeh po vražde Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej? Odpovede nielen na tieto otázky prináša knižný debut investigatívneho reportéra Tomáša Madleňáka – Tajomstvá Kočnerovej knižnice. Redaktor Investigatívneho centra Jána Kuciaka vás zavedie do zákulisia unikátneho projektu, ktorý spojil sily viac ako desiatky konkurujúcich si redakcií s cieľom demaskovať prepojenia, vplyv a biznisové aktivity Mariana Kočnera. Hoci sa preň zaužíval názov Kočnerova knižnica, netreba si predstavovať regály plné kníh. Desiatky terabajtov dát uložených na serveri v zahraničí obsahujú súbory, fotografie, audio- aj videonahrávky z mobilov zločinca posadnutého zbieraním informácií o vlastných „kontaktoch“ – ženách a mužoch pôsobiacich na poli súdnictva, prokuratúry a polície, vo vysokých štátnych funkciách či na najvyšších poschodiach politiky i biznisu. Kompromitujúce materiály vhodné na vydieranie či budovanie vplyvu aj lustrácie a zvodky zo sledovania nepohodlných osôb vrátane novinárok a novinárov. A čo je najdôležitejšie – cely´ vyšetrovací spis vraždy Jána a Martiny zahŕňajúci aj forenzné správy, fotografie z miesta činu i domových prehliadok i ďalšie súvisiace dokumenty. Tisícky súborov sa vďaka precíznej novinárskej práci zmenili na kauzy odhaľujúce tristnú realitu Slovenska za predchádzajúcich vlád Smeru. Kým sa však dostali až k novinárom, uplynuli dlhé mesiace. „Na konci roka 2019, pár dní po tom, čo neznámy zdroj oslovil Pavlu Holcovú, sedel Arpád Soltész za veľkým stolom. Vedľa neho Fridrich, technik z OCCRP, ťukal čosi do laptopu. Na stole bolo sedem mikropočítačov – vecičiek, čo pripomínajú skôr kus techniky vytrhnutej zvnútra naozajstného počítača, než samostatný kus funkčnej technológie. Každý z nich spájali káble s jedným zo siedmich desaťterabajtovy´ch diskov, na ktoré kopírovali dáta,“ približuje začiatky Kočnerovej knižnice autor knihy, ktorá vychádza pod hlavičkou domovskej redakcie Jána Kuciaka Aktuality.sk a vydavateľstva Ringier Slovakia Media. Tomáš Madleňák vám odhalí aj to, kto vymyslel názov knižnice. Zavedie vás tiež na kľúčové porady spojené so zrodom a fungovaním projektu či na vášnivé diskusie týkajúce sa práce s dátami rôzneho charakteru, citlivosti i závažnosti. Umožní vám sledovať prácu ľudí, ktorí sa stretávali či míňali v stroho zariadenej miestnosti so stále zatiahnutými žalúziami a sklami oblepenými fóliou proti odpočúvaniu. A medzi ktorými bola aj reportérska trojica z investigatívneho oddelenia redakcie Aktuality.sk. Tajomstvá Kočnerovej knižnice však nie sú iba pohľadom do zákulisia investigatívnej žurnalistiky. Autor na 256 stranách demaskuje pozadie viacerých známych káuz, prinášajúc nové a doteraz nepublikované súvislosti. Na základe faktov a detailných analýz rozkrýva pavučinu vzťahov pretínajúcich sa v osobe Mariana Kočnera, ktorý si dnes odpykáva 19-ročný trest za falšovanie televíznych zmeniek a čaká na právoplatný verdikt v kauze vraždy Jána a Martiny. Kniha o pozadí vzniku a fungovaní Kočnerovej knižnice sa však nekončí len pri pomyselnej špine. V neposlednom rade je tiež apelom na verejnosť, aby nezabudla na pamiatku novinára a archeologičky, ktorí zomreli rukou nájomného vraha. Je poctou ľuďom bojujúcim za svet, v ktorom platia zákony pre všetkých. A dôležitým posolstvom o nevyhnutnosti spolupráce v čase, keď krajine vládne rovnaký premiér ako 21. februára 2018, keď zastrelili Jána a Martinu.

Prozkoumejte svět skutečného zločinu s Václavem Hnátem, tvůrcem youtubového kanálu a podcastu Temné spisy! Odhalíte tajemství sovětského ostrova smrti, mrazivé vraždy z pískovny Hausjärvi i nelidské praktiky gestapa a KGB. Poznáte osud Anděla z Dachau, vzestup a pád sicilské mafie i to, kdo byl nejzáhadnější mužem Československa. Napínavé příběhy nejnebezpečnějších zločinců i kriminálních organizací vycházejí na světlo – a rozhodně vás nenechají v klidu.

Kniha rozhlasových spomienok dlhoročnej redaktorky a moderátorky Kataríny Kovačechovej ponúka bohatú mozaiku životných príbehov významných slovenských osobností, s ktorými sa stretla pri mikrofóne. Autorka nás zároveň povodí aj po rôznych kútoch Slovenska – ukáže nám jeho krásne lokality a zaujímavú históriu. V knihe sa môžete tešiť na rozprávanie Kataríny Kolníkovej, Emílie Vášáryovej, Petra Jaroša, Juraja Sarvaša či Ľubomíra Feldeka. Zaspomínať si môžete na Vincenta Hložníka, Miroslava Cipára alebo Jara Filipa. Chýbať nebudú ani výlety na Muráň, Kalište, do Mošoviec, Dlhého Poľa, Hýb a ďalších miest. Dočítate sa toho však oveľa viac – nechajte sa teda unášať zvukom zvonov, ktorý sa rozlieha nad krajinou...

Za vznikem této knihy stojí objev dosud zcela neznámého a neprobádaného souboru archivních materiálů Zvláštních vojenských vyšetřovacích komisí z tehdejších pevností Josefov a Hradec Králové. Tyto komise v letech 1855-1857 řešily problémy spojené s vězněním revolucionářů, zejména pak jejich pokusy o útěk, podařené útěky, sepisování textů, zvláště pak dopisů, a živou spolupráci s dohlížejícím personálem. Hlavní aktéry knihy představují dva maďarští a dva polští revolucionáři, velezrádci, kteří nedobrovolně skončili právě v pevnostech na východě Čech. Po rekonstrukci osudů a zabavených textů těchto politických vězňů následuje analýza jejich malého vězeňského společenství v Josefově. Další část publikace tvoří srovnání známých literárních děl z prostředí tehdejších věznic italského karbonáře Silvia Pellica a českého spisovatele a radikálního demokrata Karla Sabiny. Materiály spjaté s vyšetřovacími komisemi, s příběhy a komunitou vězňů jsou součástí ještě širší interpretace dobové atmosféry čtyřicátých až šedesátých let 19. století v říši Habsburků. Rovněž souvisí s celkovou proměnou starého světa v nový v rámci procesu modernizace. Během jednotlivých kapitol lze totiž sledovat, jak to v pevnostních vězeních, a především v mikrosvětě Josefova v padesátých letech 19. století "fungovalo", jaké limity a mezery věznění revolucionářů tehdy mělo. Konkrétní postavy a zcela konkrétní problémy v Josefově a Hradci Králové tak mohou dobře odrážet i atmosféru v tehdejší společnosti a její celkovou zásadní politickou proměnu.

Mi történik velünk halálunk után? Hogyan dolgozzuk fel azt a brutális tényt, hogy váratlanul elpusztulhatunk egy átlagos napon? Hogyan birkózunk meg olyan jelenségekkel, amelyeket a tudomány nem tud megmagyarázni?Egy majdnem végzetes egészségügyi vészhelyzet vezetett oda, hogy Sebastian Junger megírja halálról szóló emlékezetes elmélkedését. Évekig sikeres háborús riporterként járta a frontvonalakat, kockára téve életét. Mégsem ezeknek az útjainak a során, hanem 2020 nyarán került legközelebb a halálhoz, otthonában, amikor erős hasi fájdalmai miatt kórházba kellett szállítani. Elhunyt apja meglátogatta haldoklása közben, és arra kérte, csatlakozzon hozzá. Ez volt az utolsó momentum, amire Junger emlékezett a krízis óráiból. Az orvosok később azt mondták neki, csoda, hogy életben maradt. A vele történtek sarkallták arra, hogy utánajárjon létezésünk legnagyobb kérdéseinek, a halál misztériumának.A Halálom óráiban orvosi dráma, lebilincselő önéletrajz és mélyreható nyomozás a végső, fel nem fejthető rejtély után."Mindnyájan egy hegy oldalán vagyunk, döbbenten a felismeréstől, hogy milyen gyorsan besötétedett; az egyedüli kérdés az, hogy olyan emberekkel vagyunk-e, akiket szeretünk - vagy sem. Nincs más - sem meggyőződés, sem vallás vagy hit -, csak ez van. Csak annak a tudása, hogy amikor végül lehunyjuk a szemünket, lesz valaki, aki vigyáz ránk, miközben annak a nagy, felmagasodó éjnek a belseje felé tartunk."

Moje největší prohra je sbírkou upřímných příběhů a osobních zpovědí 20 nejslavnějších automobilových závodníků, legend ze světa Formule 1, Indycar, NASCAR, Le Mans a rallye. V bezprostředních rozhovorech jezdci poodhalili svoje nejtěžší chvíle na trati i v soukromí a ukázali, že pod přilbami a ohnivzdornými kombinézami se ukrývají chybující, křehcí a hlavně běžní lidé. Tito moderní gladiátoři dokazují, že stejně jako za volantem se i v životě rodí největší úspěchy právě po nejtvrdších pádech až na samé dno. Will Buxton je britský novinář a komentátor F1 pravidelně účinkující v populárním seriálu Drive to Survive. Portréty respondentů nakreslil Giuseppe „Cammo“ Camuncoli, uznávaný tvůrce komiksů, který spolupracuje se studii Marvel, DC či Vertigo. V knihe nájdete rozhovory s jazdcami ako: Alain Prost • Alex Zanardi • Mika Häkkinen • Niki Lauda Jackie Stewart • Carlos Sainz • Damon Hill • Emerson Fittipaldi Ari Vatanen • Bobby Unser • Dario Franchitti • Derek Bell Emanuele Pirro • Felipe Massa • Jeff Gordon • Jimmie Johnson Mario Andretti • Rick Mears • Sébastien Loeb • Tom Kristensen

Ayrton Senna ještě neuměl pořádně chodit a už projížděl první zatáčky okolo domu na motokáře poháněné motorem ze sekačky. „Je to budoucí mistr světa,“ říkal o něm později Emerson Fittipaldi, když dvaadvacetiletého kluka představoval nejvýznamnějším osobnostem ve Formuli 1. Světovým šampiónem se stal třikrát. Mnozí ho dodnes považují za nejlepšího jezdce, který kdy seděl za volantem monopostu F1. Jeho tragická smrt na okruhu v Imole v roce 1994 šokovala celý svět a vybudovala kult velikána Ayrtona Senny. Kniha Richarda Williamse je stejná jako Brazilcův život – poutavá, rozmanitá a plná kontrastů. Ayrtona Sennu obdivovali přátelé i soupeři, získal si sympatie miliónu fanoušků po celém světě, ale nejednou neváhal vytlačit své soupeře z trati nebo se postavit autoritám v motorsportu i politice. Jezdil tak, jak žil – vždy na plný plyn.

Formule 1 je jedním z nejintenzivnějších a nejutajovanějších sportů na světě - i přesto, že jména závodníků, majitelů stájí i jejich manažerů zná každý. Nová kniha ze zákulisí přináší rozhovory s lidmi na různých úrovních, bez nichž by formule 1 nefungovala: od jezdců až po inženýry a mechaniky v boxech, trenéra, gumaře, odbornici v aerodynamice, koordinátorku logistiky nebo strojníka. Ti všichni se podílejí na činnosti stájí jako Mercedes, Red Bull nebo McLaren a ukazují, že F1 je především kolektivní sport. S předmluvou bývalého mistra světa Damona Hilla, s příspěvky od desítek zasvěcených osob - včetně Landa Norrise, Christiana Hornera a Tota Wolffa - a jejich fascinujícími příběhy a odhaleními vás F1: Přísně tajné zavede do světa formule 1 jako nikdy předtím.

Peter Vajda patril k najúspešnejším a najbohatším podnikateľom v deväťdesiatych rokoch na Slovensku. Po páde komunizmu založil prvú investičnú spoločnosť na našom trhu, ktorá zakrátko patrila medzi lídrov a dosiahla závratný úspech v kupónovej privatizácii. Ako úspešný finančník nemal ambície zapájať sa do verejného diania, no keď boli ohrozené hodnoty demokracie, neodmietol pomoc viacerým médiám. Jeho meno sa spája najmä so vznikom denníka SME. Úspešné podnikateľské aktivity Petra Vajdu a tiež prepojenie s denníkom kritickým voči mečiarizmu neostali bez povšimnutia vládnej moci. Tvrdo na ne doplatil, takmer o všetko prišiel a musel zo Slovenska emigrovať. Dramatický príbeh podnikateľa, filantropa a vizionára Petra Vajdu zostáva pre širšiu verejnosť absolútnou neznámou. Kniha novinára Petra Vavra je prvým pokusom tento dlh splatiť.

The Paris Review, jeden z najvýznamnejších literárnych časopisov na svete, publikuje už od päťdesiatych rokov rozsiahle a precízne rozhovory s poprednými autormi a spisovateľkami. Za takmer sedemdesiat rokov svojej existencie ich vyšlo niekoľko stoviek a len veľmi ťažko nájdete významného spisovateľa, ktorý by mu rozhovor neposkytol. V knižnom vydaní sme sa rozhodli postupne predstaviť každú literárnu dekádu zrkadlom jej najdôležitejších spisovateľov a autoriek.V našom výbere trinástich rozhovorov zo šesťdesiatych rokov sa okrem iného dozviete ako vznikal kultový Keroucacov román Na ceste, čo si myslela Simone de Beauvoir o láske, a prečo sa Céline na sklonku života stránil ľudí. V knihe nájdete rozhovory s nasledovnými autormi a autorkou: Saul Bellow, Jorge Luis Borges, William Seward Burroughs, Louis-Ferdinand Céline, Jean Cocteau, Simone De Beauvoir, Aldous Huxley, Jack Kerouac, Henry Miller, Vladimir Nabokov, Boris Pasternak, Ezra Pound, Isaac Bashevis Singer