Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 1 z 2

Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.

„18. augusta 2021 som strávila noc v Dome Anny Frankovej, presnejšie v zadnom dome. O Anne Frankovej, ktorú pozná celý svet, sa v skutočnosti veľa nevie. Ako by sme mali nazvať jej slávny denník, ktorý čítal každý školák a ktorého obsah si nikto z dospelých naozaj nepamätá? Je to svedectvo, testament, umelecké dielo? Je to denník mladého dievčaťa, ktorého jediná cesta viedla hore a dolu schodmi v priestore s plochou necelých štyridsať metrov štvorcových počas sedemstošesťdesiat dní. Predstavovala som si noc ako čas rozjímania, ticha. Predstavovala som si noc ako čas, keď vítam neprítomnosť Anny Frankovej, keď som v súlade s prázdnotou, keď ju prijímam. Mýlila som sa. Noc sa stala obývanou, osvetlenou odrazmi, zatiaľ čo v srdci zadného domu stále číhala naliehavosť, čakajúca, kým ju nájdem.“ Dom Anny Frankovej je prázdny byt. To, okolo čoho návštevníci v skutočnosti prechádzajú, je neprítomnosť jeho obyvateľov. A práve táto prázdnota mení byt – zadný dom – na múzeum. Lola Lafon spája osobné spomienky s úvahami o histórii, identite a literatúre. Keď začuješ túto pieseň nie je len príbehom jednej noci, ale aj skúmaním samotnej podstaty písania a pamäti.

Čo je to sloboda a čo pre nás znamená? Spočíva len v absencii strachu a obmedzení, alebo znamená aj účasť na spoločenských procesoch, vlastný politický hlas, aby nás ostatní počuli, uznali a napokon si na nás spomenuli? Táto esej, ktorá vyšla v Spojených štátoch v šesťdesiatych rokoch, odráža prísnosť a silu politického myslenia Hannah Arendtovej a precízne zhŕňa jej úvahy o slobode, ktoré sú veľmi hlboké a dokážu sa spojiť s výzvami a nebezpečenstvami našej doby. Arendtová sleduje historický vývoj pojmu sloboda, pričom berie do úvahy najmä revolúcie vo Francúzsku a v Amerike. Zatiaľ čo jedna sa skončila katastrofou, ale stala sa zlomovým bodom v dejinách, druhá zaznamenala triumfálny úspech, a predsa zostala lokálnou záležitosťou. Prehodnotenie myšlienky revolúcie sa dnes stalo nevyhnutnosťou a toto opätovné stretnutie s Hannah Arendtovou predstavuje potrebný impulz pre nové generácie.

"Dr. House – Pre fanúšikov z oddanosti seriálu" je nevyhnutnou čítankou pre každého oddaného fanúšika kultového seriálu. Táto kniha prináša jedinečný pohľad na postavy a príbehy, ktoré sa ukrývajú v každej epizóde. Obohatí vás o detaily, ktoré si možno neuvedomujete, a zároveň vás zavedie do zákulisia seriálu. Pre tých, ktorí si myslia, že vedia všetko o Dr. Houseovi – táto kniha vás prekvapí! Ak ste fanúšikom Dr. House, táto kniha vám ponúka fascinujúci pohľad na seriál, ktorý ste milovali. Spoznajte neodhalené detaily, neverejné zákulisia a nové pohľady na obľúbené postavy. "Dr. House – Pre fanúšikov z oddanosti seriálu" je ideálny spôsob, ako ešte viac prehĺbiť váš vzťah k tomuto nezabudnuteľnému seriálu. Nechajte sa vtiahnuť do sveta, ktorý ste si zamilovali, a objavte to, čo vám seriál neukázal. Pre tých, ktorí si myslia, že poznajú všetko o Dr. Houseovi, "Pre fanúšikov z oddanosti seriálu" prináša nový pohľad na tento fenomenálny seriál. Kniha obsahuje analýzy, tajné príbehy a fascinujúce detaily, ktoré vám pomôžu vidieť známe postavy v úplne novom svetle. Je to skvelá voľba pre každého, kto chce viac než len opakovať obľúbené epizódy. "Dr. House – Pre fanúšikov z oddanosti seriálu" je kniha, ktorá ponúka niečo pre každého, kto si nezabudol svoje obľúbené momenty zo seriálu. S rozsiahlymi analýzami a pohľadmi na psychológiu postáv, táto kniha prehĺbi vaše pochopenie Dr. Housea a jeho sveta. Ideálny darček pre každého, kto hľadá niečo viac než len ďalší fanúšikovský produkt.

„Doba je komplikovaná, a preto zrelá na skvelé príbehy. Na to však potrebujeme byť odhodlaní, plní energie, kompetentní a veselí. Ak sa takými dokážeme stať, dokážeme začať písať nový príbeh našej krajiny. A naše vnúčatá budú mať na čo spomínať,“ uvádza Ján Markoš v jednej zo svojich esejí, ktoré nájdete v tejto knihe. Ján Markoš každý týždeň píše pre Denník N rubriku Do hĺbky. Reaguje na aktuálne udalosti, ako filozof ponúka hlbší pohľad a nerezignuje na istú formu optimizmu. Má jedinečnú schopnosť pozrieť sa na udalosti, ktoré nás frustrujú, z prekvapujúceho uhla a zasadiť ich do širšieho kontextu. Ako šachista je schopný predvídať, ako môžu jednotlivosti ovplyvniť celok a aké následky môže mať ľahostajnosť voči drobným pochybeniam. A ako lektor kritického myslenia vie jasne odlíšiť, čo je podstatné a čo je len ligotavý balast. V každej zo 40 esejí, ktoré sme vybrali do tejto knihy, nám Ján Markoš poskytuje originálne myšlienky, ktoré majú silu presvedčiť nás, že svet nemusí byť až takým temným miestom, ako sa nám na prvý pohľad zdá.

V Psovi na ceste autor formuluje svoje úvahy o Slovensku a Slovákoch, ale aj o slovenskom spisovateľstve a to veľmi kriticky. Úvahy inšpirované postavou slávneho kontroverzného rakúskeho spisovateľa Thomasa Bernharda prelína príbeh náhodného krátkeho, no intenzívneho milostného vzplanutia starého muža a mladej ženy s nádherne opísanou sugestívnou milostnou scénou.

Kniha Přes Atlantik a zase zpět je souborem esejí, které vznikly v letech 1994-2024 jako doslovy k překladům anglofonních románů vycházejících v edici AAA nakladatelství Argo. V padesáti osmi textech se tu představuje dvacet pět autorů, vesměs předních českých anglistů. Editor Petr Onufer zvolil chronologické řazení esejí podle data vydání originálu; první esej tak pojednává o Kerouacově románu Na cestě, vydaném v roce 1957 (reeditovaný překlad Jiřího Joska byl v roce 1994 symbolicky rovněž prvním svazkem edice AAA), poslední pak o předloni vydaném románu Stella Maris od Cormaca McCarthyho, který v edici AAA vyšel na počátku roku 2024. Jednotlivé eseje přitom nenabízejí "jen" zasvěcené pojednání o anglofonní beletrii, ale také výmluvně dokládají, jakým způsobem a v jaké kvalitě se u nás během posledních třiceti let psalo a píše o jinojazyčných literaturách. V tomto ohledu je kniha přínosem nejen pro čtenáře se zájmem o anglofonní literatury nebo studenty anglistiky, ale rovněž pro bohemistickou obec či šířeji pro obecně kulturní publikum. Výbor Přes Atlantik a zase zpět přitom nemá ambici být syntetickými dějinami anglofonní literatury (je ostatně otázkou, zda lze vůbec podobnou práci dnes ještě napsat, zvláště pak v tuzemském prostředí), naopak usiluje o to být výzvou k dialogu, k společnému uvažování nad kvalitními prozaickými texty, k utváření i přehodnocování literárního kánonu anglicky psaných literatur v českém překladu. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Spisovateľ na sklonku života, večer pred spaním hľadí na knižné police, vyberá knihy, zaznamenáva svoje dojmy, kladie si otázky, vynárajú sa mu zabudnuté udalosti dlhého života. Komentuje udalosti doma i vo svete. Kniha v 26 kapitolách odhaľuje vnútorný vývoj autora. Skúma tajomstvá románu, načrtáva profily prozaikov ako Proust, Joyce, Faulkner, Greene. V časoch marx-leninského útlaku študuje kresťanských filozofov (Augustín, Pascal, Marcel, Mounier), v debatách sa vyznáva zo svojich pochybností. Načrtáva profily kontroverzných osobností našich dejín (Tiso, Husák, Dubček), uvažuje o našich vzťahoch k Maďarom, Čechom. Nevyhýba sa existenciálnej téme smrti, s ľahkou iróniou bilancuje vzťahy so ženami, spomína osudy svojich rodičov počas búrlivého dvadsiateho storočia. Skúsený autor a esejista predkladá mozaiku svojho života, ktorá zaujme čitateľa kritickým pohľadom na dnešok.

Sci-fi patrí medzi najpopulárnejšie žánre celej histórie kinematografie a špeciálne to platí dnes, v dobe masívneho rozvoja počítačových trikov a zároveň neustále sa zrýchľujúcich technologických zmien. Ide o strhujúci žáner. Vzhľadom na schopnosť vniesť vedecko-fantastický prvok do ľubovoľného príbehu dokáže strhnúť aj výbušnou akciou na Zemi či vo vesmíre, aj pomaly plynúcim príbehom s dominantným postavením symboliky či komorným zameraním. SF reflektuje stav súdobej spoločnosti a jej kultúru, zároveň ju však dokáže aj zásadnejšie formovať, a to výraznejšie než ktorýkoľvek iný žáner. Príkladom z literatúry nech sú predpovede technologických vynálezov v dielach Julesa Vernea z počiatkov žánru či cesty mimo atmosféru našej planéty do otvoreného vesmíru v raných kinematografických dielach (napr. Cesta na Mars z roku 1918).

Môžu nám včely pomôcť nájsť odpoveď na tie najelementárnejšie otázky ako „Čo je umenie?“ či „Aký je zmysel života?“ Môžu nám pomôcť zachrániť svet? Aj o tom je kniha esejí slovenského výtvarníka a sochára Tomáša Gabzdila Libertínyho Horieť intenzívne. Odpovede môžu byť rôzne, no jedno je isté – bez včiel to nepôjde. Slovenský výtvarník a sochár Tomáš Gabzdil Libertíny sa už viac ako osemnásť jarí venuje práci so včelami ako pomocníčkami pri tvorbe svojich sochárskych diel. V knihe poetických esejí s názvom Horieť intenzívne sa snaží uchopiť objavovanie a zdokonaľovanie svojho jedinečného pracovného i myšlienkového postupu, pri ktorom sa on sám stáva len prostredníkom a iniciátorom vzniku sochárskych diel, no hlavnú prácu urobia včely. Autor sa nevyjadruje obrazom ani objektom určeným pre vizuálny a hmatový vnem, ale slovom, ktoré nám umožňuje inak a bližšie nahliadnuť do jeho vlastného vnútorného sveta. Včely mu ako inteligentné a zároveň krehké spoločenstvo slúžia ako odrazový mostík k aktuálnym témam vzťahu človeka a planéty. Pod rúškom skúseností s tvorbou sochárskych diel a inštalácií v spolupráci so včelami sa prejdeme panoptikom rôznych tém, ktorých spoločným menovateľom je čas. Fenomén, konštrukt a pojem, ktorý v sebe nesie aj neodmysliteľnú ťarchu pominuteľnosti. Nič nie je večné. Ani sám čas. Za všetko, čo má nejakú hodnotu, sa však platí touto jedinečnou, plynúcou veličinou. Pozrieme sa aj na to, ako je dizajn všadeprítomný a neskrýva sa len v zapaľovači Zippo. Libertíny hľadá paralely medzi prírodným svetom a svetom umenia, pričom si hravo pomáha aj analógiami z prostredia popkultúry. Prekvapujúco prepája široké témy šťastia, žiadostivosti a lásky s esejistickými obrazmi pominuteľnosti, neustálej zmeny a gréckej tragédie. Na našej ceste touto esejistickou knihou nám ako vedľajšie postavy pomôžu s orientáciou aj Camusov Sizyfos, komunistický gýč a Kunderova Neznesiteľná ľahkosť bytia, Michelangelovi otroci, Gabriel García Márquez, Kierkegaard, ale aj Tisícročná včela. Kniha esejí Horieť intenzívne Tomáša Gabzdila Libertínyho je písaná v štýle zakladateľa žánru Michela de Montaigna s cieľom presiahnuť súčasnosť.

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto "hlasy Ameriky" a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

V pokračovaní bestsellera Muži mi to vysvetlia Rebecca Solnit ponúka úvahy o ženách, ktoré odmietajú byť umlčané, mizogýnnom násilí, krehkej mužskosti literárneho kánonu, nedávnej histórii vtipov o znásilnení a mnohých ďalších témach. Autorka svojím charakteristickým štýlom mieša humor, bystrú analýzu a nadhľad.

Už od 24. února 2022 vzdoruje Ukrajina bezuzdné ruské agresi. Miliony lidí před válkou utekly ze svých domovů, desetitisíce zahynuly, brutální destrukce se nevyhnula školkám, muzeím ani kostelům. Svět obdivuje, nakolik se přes mohutný válečný tlak Ukrajinci odmítli podvolit vůli moskevského diktátora. Obrovská země přitom zápasí nejen s přesilou východních nájezdníků, ale také s vlastním kulturním a historickým dědictvím. Šestice zpravodajů České televize nabízí ničím nezastřený kritický pohled i na slabiny bránící se Ukrajiny, jako je postsovětská strnulost, endemická korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí. A nachází jiskry naděje v odhodlání mladých mužů a žen ubránit svou vlast a brzy ji proměnit ve fungující svobodomyslnou demokracii.

Bojí se sloni smrti? Cítí stromy bolest? Proč si tak rádi vyprávíme o koncích světa? Proč náš jazyk nestačí k popsání výzev dnešní doby? A jakou roli v tom všem hrají vědci? I takové otázky pokládal spisovatel a novinář Štěpán Kučera v rozhovorech, které vycházely od roku 2017 v Salonu Práva. Nad souvislostmi antropocénu, "věku člověka", se tu zamýšlejí primatoložka Jane Goodallová, kybernetik a filosof Ivan M. Havel, teolog Tomáš Halík, teoretický fyzik Carlo Rovelli, filosof a spisovatel Michal Ajvaz, sociolog Daniel Prokop, zoolog a spisovatel Miloslav Nevrlý, filosofka Tereza Matějčková a mnoho dalších osobností české i světové vědy. Souborným vydáním těchto textů vzniká až románová polyfonie, která z různých autorských perspektiv ohledává nejednoznačnost lidského údělu a místo člověka ve světě živé i neživé přírody.

Deníkově uspořádaný soubor glos, zamyšlení, komentářů a fejetonů publicisty a básníka Františka Schildbergera je subjektivním svědectvím o jednom roce života - roce 2021; je to soubor v mnohém provokativní pro autorovu víru (v nauku a autoritu církve) i nevěru (v některá dogmata liberální společnosti). I pro stále přítomnou intenzivní radost ze života, spojenou často (a opakovaně) i s naštváním na ty, kdo nám - podle názoru autora - radost ze života kazí…

Tematicky uspořádaný výbor z díla francouzského bohemisty Xaviera Galmiche (* 1963) přináší čtyři desítky statí z let 2000-2021. Vedle textů o spirituální linii českého písemnictví jako odkazu barokního ducha (K. H. Mácha, O. Březina, J. Váchal, J. Deml, V. Holan, B. Reynek a další) obsahuje studie o fenoménech a tendencích společných celému středoevropskému prostoru, jako je multikulturalita a vícejazyčnost nebo specifická transformace prvků kultury fin de siecle i nastupující moderny. V těchto komparatisticky založených textech se Galmiche ukazuje jako nekonvenční badatel v oblastech přehlížených (humoristická literatura 19. století) i kanonických (RKZ), se zvláštním citem pro "esenciální outsidery". Texty "moderních klasiků" nahlíží neschematicky a nabízí nové kontexty jejich čtení (B. Hrabal, M. Kundera, J. Topol). Poslední oddíl je věnován problematice překladu a kulturního transferu, především na poli česko-francouzských vztahů. Knihu uzavírá obsáhlý rozhovor Jiřího Pelána s autorem.

Ako by sme dnes mali hovoriť o sexe? Od čias #MeToo sa mnohí zamerali na súhlas ako kľúčový rámec na dosiahnutie sexuálnej spravodlivosti. Ak chceme pochopiť sex v celej jeho komplexnosti, musíme sa posunúť ďalej od "áno a nie". Musíme preskúmať krehké vzťahy medzi diskrimináciou a uprednostňovaním, pornografiou a slobodou, znásilnením a rasovou nespravodlivosťou, trestom a zodpovednosťou, rozkošou a mocou, kapitalizmom a oslobodením. Musíme prehodnotiť sex ako politický fenomén. Bystrá a mimoriadne originálna kniha oxfordskej filozofky o tom, ako premýšľať o sexe v zložitej súčasnosti a nestrácať nádej na zmenu. Vydanie knihy a jej preklad z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia. Kniha vychádza s podporou Amnesty International Slovensko.

Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy. Většina textů se odehrává v místech, která jsou základním předmětem Jeleniny pozornosti – beznadějně zapomenutá a Bohem i lidmi odstrčené kouty středního Ruska, kde bují především bída, beznaděj, alkoholismus a prostituce. Kniha se tak stává svéráznou kronikou jejího života a profesionální práce posledních zhruba patnácti let. Výjimečný portrét národa a ženy, která nechce být umlčena. „Kniha Jeleny Kosťučenkové je důležitým průvodcem po jednadvacátém století. Autorka je příkladem všech reportérských ctností, od fyzické odvahy až po umění citlivě napsat prózu. Rusko, o němž zde vypráví, je Rusko, které bychom měli znát.“ – Timothy Snyder br> „Jací jsou dnešní Rusové? A proč jsou takoví? Přečtěte si tuto knihu. Autorka si léta vede deník duše svého národa, s láskou i nenávistí. Vědci tvrdí, že v těle není místo, kde by duše sídlila. Kde se tedy nachází? Autorka chodí po domácnostech a školách, ptá se na lásku a nenávist, na děti a rodiče. Poznáváme, jak vzniká monstrum, které nyní zanechává své stopy na Ukrajině. A jak nutí celý svět bát se budoucnosti.“ – Světlana Alexijevičová, nositelka Nobelovy ceny za literaturu „Kosťučenková nejenže nachází cestu do samotné temnoty, ale vydává se i do jejích nejčernějších koutů. To, co se z temnoty vynořuje, je její talent. Přečtěte si její knihu. Stojí to za to. “ – Dmitrij Muratov, šéfredaktor listu Novaja gazeta a nositel Nobelovy ceny za mír „Bystrý, trýznivý text… Autorka se odvážně pouští za hranice Kremlu a jeho státem řízené propagandy. Její novinářská integrita je nezpochybnitelná; nebezpečí, kterým čelí, jsou velmi reálná. Je to živé a dojemné vyprávění.“ – Publishers Weekly

Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel, i charakteristik osob, které zaujaly důležité místo v jeho životě. Celek nabízí souvislý úvodní vhled do Tischnerova myšlení a dává je poznat v jeho konkrétnosti, šíři i hloubce, včetně neodmyslitelného smyslu pro humor.