Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky strana 1 z 90
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Co je to jazyk? - Studie z filozofie lingvistiky
Lingvistika se často snaží prezentovat jako přírodní věda. Tvrdí se, že uživatelé jazyka jsou řízeni slepým jazykovým instinktem, a předpokládá se, že jejich jazykové chování lze popsat čistě ve fyziologicko-biologických termínech. Esa Itkonen ve své knize ukazuje, že tato představa je zásadně mylná, a přichází s pozoruhodně komplexním a přesvědčivým vysvětlením toho, jak jazyk existuje a funguje. Jeho argumentace je založena na tom, že jazyk je souborem milionů tzv. sdílených, tříúrovňových znalostí existujících tzv. v intersubjektivitě myslí jeho uživatelů – a že kvůli tomu má inherentně normativní charakter. Tato originální konceptualizace jazyka pak autorovi v 28 krátkých kapitolách a 6 apendixech umožňuje přesvědčivě vysvětlit a usouvztažnit řadu nesnadných teoretických i praktických otázek, které jsou aktuální i v současném českém myšlení o jazyce a v české jazykové situaci – například že „to, co má být, nelze odvozovat z toho, co je“ (normativita), ale že „to, co je, může mít vliv na to, co má být“ (jazyková změna) nebo že „my nemáme jazyk, ale jazyk má nás“ (jazyková správnost).
Vybrané texty o etnologii, lingvistice a Borgesovi
Výbor z díla Františka Vrhela (1943–2023), původně zamýšlený jako sborník k životnímu jubileu, nyní vychází jako pocta tomuto doyenovi české iberoamerikanistiky a lingvistické etnologie, kulturnímu antropologovi a legendární postavě pražské Filozofické fakulty. Přináší více než dvě desítky odborných statí, které ve své době nezřídka udržovaly kontakt s vývojem oboru, resp. s ním vedly kritickou diskusi, nebo se staly základními příspěvky k dané problematice, včetně několika textů o díle J. L. Borgese, jehož překládal. Svazek doplňuje autorova revidovaná bibliografie.
Tři příspěvky k slovanské srovnávací jazykovědě
Antonín Mátl (1909–1978) vystudoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po středoškolském učitelování působil od roku 1945 na akademickém pracovišti nejdříve Slovníku jazyka staroslověnského, pak Etymologického slovníku slovanských jazyků. Tento svazek chce připomenout torzo jeho slibně započaté práce na poli slovanské etymologie a historicko-srovnávací jazykovědy.
PONS Szavakból mondatok JAPÁN
A PONS Szavakból mondatok JAPÁN könyvvel azonfelül, hogy a japán szókincsedet bővítheted, kis lépésekben, az egyes szavaktól eljuthatsz a teljes mondatokig is. Így építs mondatokat a legfontosabb szavakból:
- Alapvető ismeretekkel: 30 témakör 300 legfontosabb szava, kibővítve 1000 kifejezéssel, szinonima- és ellentétpárral.
- Lépésről lépésre építkezve: a szavak jelentését mindig példamondatokkal alátámasztva, hogy mondatszerkezetekben lásd azokat.
- Jól követhető mondatfelépítéssel: a japán mondatrészektől nyilak mutatják az utat a magyar mondatrészekhez.
- Átfogó gyakorlatokkal: a tanulást gyakorló, ismétlő feladatok és egyszerű nyelvtani magyarázatok könnyítik meg.
- Hallás utáni értéssel: az online letölthető hanganyagban minden szó, kifejezés és példamondat megtalálható, amely segíti a kiejtést és a hallás utáni értést is.
Mezi domovem a kolonií
Slovakistka Jana Pátková představuje vzájemné obrazy Čechů a Slováků z perspektivy jejich národních reprezentací, jak jsou zastoupeny ve slovenské a české literatuře na ploše jednoho století. Sledované období zahrnuje počátek česko-slovenského setkávání představitelů rodícího se národně-emancipačního hnutí ve třicátých letech 19. století až po válkou přetržené kulturní vazby na konci třicátých let 20. století. Tradiční výzkumné téma česko-slovenských vzájemných vztahů autorka problematizuje pomocí postkoloniální analýzy marginalizovaných textů, jako jsou cestopisné prózy či zapomenuté romány.
Reading Lessons
An English teacher's love letter to reading and the many ways literature can make us, and our lives, better.
How can a Victorian poem help teenagers understand YouTube misogyny? Can Jane Eyre encourage us to speak out? What can Lady Macbeth teach us about empathy? Should our expectations for our future be any greater than Pip’s? And why is it so important to make space for these conversations in the first place?
In a career spanning almost three decades, English teacher Carol Atherton has taught generations of students texts that will be familiar to many of us from our own schooldays. But while the staples of exam syllabuses and reading lists remain largely unchanged, their significance – and their relevance – evolves with each class, as it encounters them for the first time.
Each chapter of Reading Lessons invites us to take a fresh look at these novels, plays and poems, revealing how they have shaped our beliefs, our values, and how we interact as a society. As she recalls her own development as a teacher, Atherton emphasizes the vital, undervalued role a teacher plays, illustrates how essential reading is for developing our empathy and makes a passionate case for the enduring power of literature.
Krátký úvod do literární teorie, 2. vydání
Jonathan Culler (nar. 1940) patří v současnosti k nejvýznamnějším americkým literárním teoretikům a vykladačům strukturalistické a poststrukturalistické tradice. Jeho Teorie literatury (orig. 1997) již byla přeložena do řady jazyků a těší se v mnoha zemích značné oblibě, neboť Culler má schopnost velmi kondenzovaně a přitom srozumitelně vyložit i značně obtížné poetologicko-filozofické úvahy. Teorii literatury nechápe nutně jako neměnnou znalost daných a nezpochybnitelných pojmů, regulí a schémat, ale především jako myšlení o literatuře, které je neustále v pohybu a které se odvíjí v těsném sousedství s jinými disciplínami, jako jsou filozofie jazyka, hermeneutika, sémiotika, psychoanalýza či kulturní studia. Velký prostor věnuje úvahám o samých pojmech teorie a literatura. Culler ví, že zpochybnit či „otevřít" určitý problém může i bez sdělení definitivního závěru znamenat někdy víc než podat striktní odpověď.
Cullerova Teorie literatury má bezpochyby ambice stát se i pro českého čtenáře oblíbeným průvodcem ve světě myšlení o literatuře.
dostupné aj ako:
Ők - én vagyok - 33 legfontosabb könyvem
Popper Péter életének egy válságos időszakában – az öregedéstől és különböző betegségektől szenvedve – búskomorrá vált és feleslegesnek érezte magát. Legmélyebb elkeseredéséből egy tibeti lámával való találkozás emelte ki, felesége pedig kiváló ösztönnel rávette, hogy az irodalomterápia segítségével gyógyítsa tovább önmagát. Azt javasolta neki: írjon egy könyvet azokról az irodalmi művekről, amelyek érzelmileg a legfontosabbak számára, amelyek gazdagították az önismeretét és formálták a karakterét, amelyeket rendszeresen újraolvasott. Ne törődjék az esztétikával, a kritikával, az irodalomtörténettel, csakis azzal, hogy az adott könyv az ő számára mit jelent. Az ötlet termékeny talajra hullt: a válogatás során Popper elmerült legkedvesebb könyveinek gyógyító világában, és egyszeriben úgy érezte, újra van dolga a földön.
Végül 33 kötetről írt, amelyek a legmaradandóbb hatást gyakorolták rá. A rendkívül színes válogatásban éppúgy helyet kaptak népszerű klasszikusok, mint olyan ritkaságok, amelyeket ma már alig ismer valaki. Az összekötő kapocs közöttük, hogy Popper mindegyiket úgy hordozta a lelkében egy életen át, akár egy szerelem emlékét. Állította: a jó könyvek azok, amelyek megmutatják, kik vagyunk és hogyan kellene élnünk a világban. Azt, hogy a választott könyvek ezt miként mutatták meg neki, egy-egy szubjektív miniesszében tárja az olvasó elé.
"Amikor az ember néha fülel elhangzott szavai után, meghökkenve tapasztalhatja, hogy tulajdonképpen nem ő szólt, hanem ‘valaki belőle’. Szerb Antal, Dante, Jókai, Thomas Mann, Füst Milán és még sok más író hangja, mondatai hallatszanak. Észrevétlenül belém lopództak volna? Ez az írás arról a 33 könyvről és íróról szól, akiknek a világlátásából annyi minden elkeveredett saját gondolataimmal és érzéseimmel, hogy ma már nemigen tudom szétválasztani őket. Ezért mesélek ezekről a könyvekről az Olvasónak, akit barátomnak érzek."
Tělo, smrt a ďábel v romantické literatuře
Kniha vychází z přesvědčení, že literatura 19. století představuje organický celek, jehož jednotu zavedené formule romantismus, verismus, dekadence zastírají či fragmentarizují.
Charakteristickým momentem této jednoty je orientace romantické a postromantické „imagery“ na téma pohlaví.
Praz analyzuje tento fenomén v řadě pronikavých kapitol. První kapitola je věnována „kráse Medúzy“, tj. kráse, jež budí děs či smutek – motivu, jejž můžeme nalézt v dlouhé řadě textů od Goetha a Shelleyho po Baudelaira a D’Annunzia.
Druhá kapitola je věnována metamorfózám „Satana“, prastarého symbolu (Tasso, Marino, Milton, Blake atd.), jenž znovu ožívá jakožto symbol transgrese v romantických figurách psanců, „osudových mužů“ či ve fenoménu vampyrismu.
Sadistické tendence jsou zkoumány v kapitolách Ve znamení Božského Markýze, „La belle dame sans merci“ a „Byzanc“. Korpus soustavných a drobnohledných analýz uzavírá kapitola věnovaná D’Annunziovi a jeho „smyslné lásce ke slovu“.
Prazova kniha patří k dnes již klasickým velkým syntézám typu Curtiovy Evropské literatury a latinského středověku, Frazerovy Zlaté ratolesti či Burckhardtovy Renesanční kultury v Itálii.
Első magyar (és angol) szótáram
Az első szótár, ami ír, olvas, beszél, és erre tanítja a gyermeket is.
A szótár célzottan a 6–10 éves korosztálynak készült. A szócikkek felépítése könnyen érthető, a szótárakban világszinten újításnak számító kézírásos alak megerősíti és elmélyíti az írott magyar ábécéről szerzett ismereteket. A kötet a szókincsen keresztül a gyermek anyanyelvi képességeit és tudását fejleszti, különös tekintettel az írásra, az olvasásra és a beszédre. Mindezt úgy, hogy közben folyamatosan biztosítja a gyermek számára az idegen nyelvvel történő könnyed ismerkedést. Tartalmazza a korosztály teljes aktív és passzív szókincsét: mintegy 3 700 szócikkben ábrázolja a 4 000 szavas aktív és 8 000 szavas passzív szókincset. Ebben segít a közel 7 000 beszédközpontú példamondat is.
A kapcsolódó webalkalmazás – www.anyanyelvem.hu – a szintén újításnak számító felolvasó videókkal és kézírás videókkal a beszédkészség és az íráskészség fejlesztését támogatja.
O písaní/Nepísaní
Bibliofília Etely Farkašovej O písaní/nepísaní je sondou do autorskej tvorby ako celoživotného procesu. Pre Farkašovú je jazyk miestom, z ktorého vidí svet. Písať pre ňu znamená komunikovať s postavami, ktoré vytvára, a zároveň komunikovať so sebou i s jazykom: ohmatávať svet zapamätanou skúsenosťou. Text sa stáva magickým prelínaním reálneho a imaginárneho, pomyselnou vesica piscis, šošovkou prekríženia duality v jednote. Esej v sebe ukrýva hlboké prepojenie medzi literatúrou a filozofiou. Zvláštnosťou edície bibliofílií je desať bazálnych slov, tvoriacich uzlové body textu. U Farkašovej sú to slová: vzlietnuť, prvoobrazy, poetická iluminácia, stávanie sa sebou, epiméleia, žiť v postavách, strpieť svoj vlastný čas, vnútorné letokruhy, jazykové spolustolovníctvo a chvála pomalosti. Čítanie knihy nás pozýva do ticha, do jadra vlastnej bytosti.
Čtivo
Díla a kontexty české populární literatury 1918-1939
Meziválečná populární literatura nepřestává ani po skoro sto letech inspirovat a provokovat: někdy přitahuje zdánlivou naivitou, jindy zase strhne napínavým dějem. Současně ale naše poznání této rozlehlé a nepřehledné krajiny zůstává jen velmi neúplné. Kniha Čtivo. Díla a kontexty české populární literatury 1918–1939 nabízí prvního ucelenějšího průvodce po jejích vrcholech i pádech, druzích i oblastech. Kromě osmi výkladových kapitol, přehledově se zaměřujících na vybrané charakteristiky (žánry, témata, publikační platformy) a způsoby čtení (gender, ideologie, transfer) populární literatury, přináší přehledné kalendárium a zejména dvacet interpretačních studií konkrétních textů, ze kterých vysvítá pestrost a originalita dobového čtiva. Jako každý správný průvodce, ani naše kniha nechce a nemůže své téma vyčerpat, nabízí ale mnoho tipů, kudy a kam se při poznávání tohoto „zlatého věku“ české populární literatury vypravit.
Spisovatelé království českého díl IV., G
Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků, zařadil Cerroni všechny jemu známé vzdělance Českého království. Protože doufal v přijetí díla i mimo jazykově české či německé oblasti, zvolil jako jazyk své práce latinu. Ačkoli byl Cerroni za svého života ve světě učenců respektován a svými kolegy nabádán, aby výsledky své historické práce publikoval, k jejich vydání nakonec nedošlo. Na zpracování hesel se podílejí latinisté, germanisté, bohemisté a hebraista, kteří edici opatřili textově-kritickým aparátem a výkladovými poznámkami a přeložili latinské biogramy učenců do češtiny.
Příhodnější spojení není možné
Svazek je kritickou edicí veškeré vzájemné odborné korespondence českého filologa a literárního historika Antonína Škarky (1906–1972) a filozofa a komparatisty ukrajinsko-ruského původu Dmytra Čyževského (1894–1977), která se dochovala z let 1939–1972 a čítá přes 80 korespondenčních jednotek.
Vedle standardního edičního aparátu kniha obsahuje úvodní studii, jež poukazuje na jedinečnost editované korespondence, svědčící mj. o tom, že oba bohemisté, žijící po většinu svého života v rozdílných částech politicky rozdělené Evropy, dokázali navzdory nemožnosti osobního setkávání právě v korespondenci navázat a dlouhodobě rozvíjet intenzivní a plodnou spolupráci, která nakonec ve druhé polovině 60. let 20. století vyústila až v konstituování unikátního vědecko-vydavatelského týmu napříč železnou oponou. Korespondence tak podává jedinečné informace o principech fungování odborné komunikace přes železnou oponu i o dobových problémech a limitech provozu humanitních věd na obou jejích stranách.
Zvláštnosti německých a anglických větných celků v porovnání s češtinou
Vědecké výzkumy i zkušenosti z pedagogické praxe ukazují, že německá i anglická syntax skýtají českým rodilým mluvčím četná úskalí, neboť některé jazykové jevy z češtiny neznají. Publikace je zaměřena na německé a anglické syntaktické struktury odlišné od češtiny, ve kterých čeští rodilí mluvčí často chybují. Představuje přímo chybné konstrukce a doplňuje je objasňujícími komentáři a vysvětlením podstaty těchto chyb.
Publikace volně navazuje na monografie Anglická, česká a německá slovesa ve vzájemném srovnání (2019, Ondráková, Tauchmanová, Göbelová) a Vyjadřování cizího mínění v němčině a angličtině (2021, Ondráková, Tauchmanová). Jejím cílem (stejně jako předchozích publikací) je pomoci zvládnout úskalí shod i rozdílů češtiny, angličtiny a němčiny.
Bedekr Kafka
Kniha vede čtenáře po dvou méně probádaných liniích české kafkovské recepce. První se inspiruje postavou Josefa K. z románu Proces, který má za úkol v jedné z kapitol provést italského obchodního partnera po chrámu svatého Víta. Podobně hledal později pražské kafkovské stopy dodnes nedoceněný spisovatel a překladatel Emanuel Frynta; pomáhal i prvním zahraničním „turistům“, kteří přijížděli do města ve snaze vypátrat kontext Kafkova díla. Druhá linie knihy se rovněž inspiruje topografickou metaforou: mapuje přítomnost Kafky v době, kdy zmizel z veřejného prostoru, byl přitom čten a vnímán jako zásadní autor mnohými českými básníky, spisovateli a výtvarníky, jejichž vztah ke Kafkovi, jak napsal v dopise Mikuláši Medkovi Zbyněk Sekal, byl „vroucí“ (Egon Bondy, Bohumil Hrabal, Jiří Kolář, Jan Hanč, Bohumila Grögerová, Josef Hiršal ad.).
Kromě tří ústředních kapitol (I. Kafkova Praha: od Eisnerova trojího ghetta po kafkovský baedeker Emanuela Frynty, II. Kafkovští turisté a jejich pražští průvodci, III. „Můj vztah ke Kafkovi je vroucí“: Kafka v padesátých letech 20. století) obsahuje kniha několik „zastavení“ věnovaných dalším tématům, bohatý obrazový doprovod a rejstříky.
Gramatické kategorie substantiv
Centrem autorova zájmu jsou významy mluvnických kategorií vyjadřovaných podstatnými jmény – tedy rodu, životnosti, čísla a pádu. Autor teoreticky analyzuje a empiricky dokládá, jak tyto kategorie fungují z hlediska jazykového systému a jak systémových možností využívá mluvčí. Reálným jazykovým materiálem ilustruje, jak se tvaroslovnými a slovotvornými prostředky utvářejí morfologické významy jmen a do jakého postavení se dostávají vůči významům lexikálním, tj. jak vznikají fragmenty komplexní sémantické struktury textu a komunikátu. Prostředky chápe jako přirozeně polyfunkční, jejich hodnoty zachycuje ve škálách tvořících kontinuum významů každé z gramatických kategorií.
Rozhovory s českými lingvisty 21. století
Kniha Rozhovory s českými lingvisty 21. století prezentuje rozhovory s 21 českými lingvisty a přináší čtenářům různorodé pohledy na jazykovou problematiku a lingvistický výzkum. Texty vycházejí z rozhovorů pořízených v letech 2020–2023 pro podcast Čejovna katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Tyto rozhovory byly přepsány a ve spolupráci s jednotlivými osobnostmi doplněny a aktualizovány. Publikace prezentuje především lingvisty „střední generace“ – ty, kteří v návaznosti na tradici přinášejí české lingvistice nové podněty a vtiskují jí aktuální podobu. Výběr jednotlivých osobností současně pokrývá různé oblasti lingvistiky i lingvistická pracoviště a ukazuje jejich provázanost. Probíraná témata se prolínají a navracejí, přičemž jsou vždy nahlížena a hodnocena prizmatem jednotlivců. V centru pozornosti tak stojí názorový svět a profesní příběh konkrétních osobností, zahrnující nejen odborná témata, jimiž se zabývají, ale také motivaci k výběru lingvistické profese. Ve svých odpovědích otevírají rovněž aktuální společenská témata, jako je jazyk politiky, problematika genderu, umělá inteligence či jazyk propagandy, a ukazují, že lingvistika může svým dílem přispívat k jejich řešení.
Tvořeni literaturou
O česky a německy psané literatuře z českých zemí se dosud vyprávělo v oddělených příbězích, které měly zdůvodnit svébytnost národních literatur. Tato kniha naopak poprvé nahlíží vývoj literatury v českých zemích jako celek. Sleduje napříč česky i německy psanou literaturou způsoby, jimiž literární díla znázorňovala a utvářela vnímání, jednání a cítění člověka dlouhého 19. století, tedy různé formy jeho subjektivity. Vypráví při tom o vzestupu, nacionalizaci a krizi sebeobrazu člověka spojeného od osvícenství s vírou ve schopnost kultivovat a harmonizovat své nitro. Vedle slavných osobností, jako jsou Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl, Božena Němcová, Adalbert Stifter, Marie von Ebner-Eschenbach či Franz Kafka, se zde potkávají i stovky dnes méně známých a zapomenutých autorů a autorek, kteří inovovali literární výrazové prostředky a společně utvářeli moderní obraz člověka.
Kategória literárna veda, jazykoveda a slovníky nájdete bohatý výber diel zameraných na štúdium literárnej vedy, jazykovedy a slovníkov. Nájdete tu literárne teórie, analýzy literárnych žánrov, jazykové javy a slovníky.
Nájdete tu zaujímavé knihy, ktoré vám pomôžu lepšie porozumieť literatúre, jazyku a ich vzájomným vzťahom. K najznámejším odborníkom v tejto oblasti patria Roman Jakobson, či Ľudovít Štúr.
