Olga Nádvorníková

Monografie Románské jazyky a čeština ve světle paralelních korpusů ověřuje využitelnost paralelních korpusů – konkrétně paralelního korpusu InterCorp (http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp) – pro srovnávací analýzu románských jazyků (španělštiny, francouzštiny, italštiny a portugalštiny) a češtiny. Zabývá se čtyřmi vybranými tématy, která v románských jazycích reprezentují strukturně odlišné jevy, a na materiálu získaném z korpusu InterCorp zkoumá ze systémového hlediska jejich české protějšky. Analyzovanými jevy jsou kauzativní konstrukce hacer / faire / fare / fazer + infinitiv, komplexní slova s prefixy re- / re- / ri- / re- a sufixy -ble / -ble / -bile / -vel, ingresivní slovesné perifráze a gerundium. Výsledný obraz shod a rozdílů mezi analyzovanými jazyky představuje ve své komplexnosti a složitosti, doložené konkrétními čísly v podobě tabulek a grafů, výrazný posun na poli srovnávání románských jazyků a češtiny a umožňuje korigovat některé dřívější spíše intuitivní závěry. Významný přínos má monografie i na poli metodologickém: ukazuje možnosti a omezení metodologie paralelních korpusů.

Jak dnes v češtině užíváme přechodník? Jaké jsou jeho formální, sémantické a stylové rysy ve srovnání s jinými jazyky? Liší se frekvence a typy užití přechodníku v českých překladových a nepřekladových (původních) textech, např. vlivem interference z jazyků, které obdobné tvary používají hojněji (francouzština, polština)? Autorka zkoumá tyto otázky za pomoci rozsáhlých paralelních (překladových), referenčních a srovnatelných korpusů, přičemž zasazuje český přechodník do širšího rámce kategorie konverba. Kvantitativní translatologická analýza beletristických textů vydaných po roce 1990 ukazuje, že přechodníkem se ekvivalentní tvary překládají jen velmi zřídka, tj. projevy interference jsou vzácné (výjimkou jsou některé texty žánru fantasy). Přechodník je v překladech naopak statisticky významně méně častý než v původních českých textech, a to nezávisle na zdrojovém jazyku (dochází tedy k tzv. normalizaci). Výsledky dotazníkového šetření mezi překladateli a jazykovými redaktory naznačují, že nižší frekvence přechodníku v překladech může být do značné míry způsobena zásahy jazykových redaktorů a jejich pojetím stylové normy přechodníku, ale také vlivem autocenzury u překladatelů a obecně představami o očekávání čtenářů.