Petr Čermák

Ambassador Antonín Panenka Fotbalový svět i jeho samotný fanoušek se poměrně často ptají: Kdo že je skutečně nejlepším jedincem v historii fenomenální hry, která se před půldruhým stoletím narodila v Anglii a postupně ovládla planetu Zemi a v roce 1930 započala éru 22 světových šampionátů. A obsažná kniha nás jimi provede. Od Uruguaye až po Katar 2022, poznáme mistrovské týmy a s nimi největší hvězdy jednotlivých mistrovství včetně famózních kanonýrů. A kdo je opravdu nejlepším fotbalistou historie? PELÉ – vysloví jméno fotbalového poloboha polovina fanoušků, vždyť třikrát přivedl Brazílii ke Zlaté Niké (1958, 1962, 1970), dobrá čtvrtina doslova vynese do nebe fantoma MARADONU, kapitána argentinského triumfu v roce 1986. Autor v knize oběma věnuje speciální přílohu VELIKÁNI. Současně vyslechneme názory, že tihle dva zcela výjimeční plejeři dominovali fotbalu zejména ve svém období, ale že od jejich času se hra a výkonnost a umění hráčů neporovnatelně posunuly. Nejlepšími z nejlepších jsou přece ti, kteří jsou nejlepší právě dnes. A těmi vyvolenými jsou bezpochyby CRISTIANO RONALDO a LIONEL MESSI, pětinásobný resp. osminásobný (!) držitel Zlatého míče. Myslí si to také Iker Casillas, který se ve volném čase intenzivně zabývá filozofií. „Ti dva jsou z jiné planety. Přemohli, co bylo, a předběhli to, co bude. Mají vlastní úroveň, společný level přístupný jen jim, o spoustu pater výš, než jsou všichni ostatní,“ zní výrok mistra světa a dvojnásobného evropského šampiona. Má hloubku a sílu a vyjadřuje reálnou skutečnost. Gólmanská ikona potvrzuje, že je dnes při veškeré úctě k legendám zpochybnitelný názor, že nejlepšími fotbalisty historie jsou právě Pelé či Maradona. Ano, stali se legendami. Ve své éře, podobně jako Alfredo di Stéfano či Johan Cruijff, vyčnívají vysoko nad ostatními, ale k současným géniům, Cristianovi a Lionelovi, je těžko můžeme přirovnávat, a vůbec – takové měření, které dělí tři desítky let až půlstoletí, je velmi obtížné. Alespoň je ale zřejmé, že Pelé, Maradona, Ronaldo a Messi jsou ikonami fotbalu. Až po nich následující výjimeční muži, které můžeme pojmenovat vládci desetiletí. V padesátých letech udivuje svět Alfredo di Stéfano, po boku Pelého září černá perla z Mosambiku, Eusébio. Sedmdesátá léta zase patří Johanu Cruijffovi a Franzi Beckenbauerovi. V „osmdesátkách“ vynikají společně s Maradonou Michel Platini a Marco van Basten, o desetiletí později udivují Italové, Paolo Maldini s Robertem Baggiem, na počátku nového věku jsou skvělí držitelé Světového poháru Zinedine Zidane, Ronaldo. A my můžeme být hrdí, že mezi nejlepší fotbalisty historie náleží také dva čeští držitelé Zlatého míče: JOSEF MASOPUST, souputník Pelého, a PAVEL NEDVĚD, opravdový fotbalový gladiátor, a s nimi samozřejmě JOSEF BICAN, autor rekordních 821 soutěžních gólů. Slavného Pepiho překonali pouze Cristiano (965) a Lionel (905), megahvězdy bez limitů. Tři Čechoslováci či Češi v první stovce fotbalistů historie! Už nám je nikdo nevezme stejně jako dvě světová stříbra. V roce 1934 je získala generace Františka Pláničky, v roce 1962 „Chilané“ v čele s Masopustem. A nyní máme naději, že na české hvězdy obou slavných šampionátů naváže současné Česko v čele s kapitánem Láďou Krejčím, Patrikem Schickem a Pavlem Šulcem. A tak se s našimi novodobými hrdiny CR7 a LM10 vydejme za jejich slavnými předchůdci a rovněž poznejme jejich možné nástupce Kyliana Mbappého a vycházející star Lamine Yamala, a to také ve speciální příloze VLÁDCI PLANETY FOTBAL. Interesantní a speciální otázka zní: zvedne někdo z nich po šampionátu v Americe 2026 nad hlavu pro každému hráče snový Světový pohár?

„S Messim mě nesrovnávejte. Je nemožné vyrovnat se tomu, co všechno pro fotbal udělal. Nikdo nikdy nebude jako Messi.“ LAMINE YAMAL Fanoušci i fanynky fotbalové hry v její nejúžasnější podobě, budu vám vyprávět jeden neuvěřitelný příběh, jehož malou část jsem poznal na vlastní oči. Myslím a jsem přesvědčen, že jsme se už stali svědky reálného lidského a sportovního zázraku. Má jméno LAMINE YAMAL. Tenhle dnes osmnáctiletý teenager byl k němu zřejmě předurčen už ve svých šesti měsících, kdy snědé mimino ve vaničce oplachoval dvacetiletý Lionel Messi. Tehdy ač teprve vycházející hvězda Barcelony, avšak už šampion Španělska a vítěz Ligy mistrů a s Argentinou mistr světa dvacítek. „Jdu fotit kalendář, budu koupat jednoho chlapečka,“ řekne v prosinci 2007 na tréninku svému idolu Ronaldinhovi – a naprosto nic netušíce – učiní při oplachování neznámého snědého mimina první a jakýsi magický dotek. Messi tehdy nemohl samozřejmě vůbec tušit, že sám získá osm Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu planety, a už vůbec ne, že v šatně Barcelony na Camp No právě koupe svého možného nástupce. A já se vydávám po stopách "Messiho magického doteku". Jak jsem před lety zíral udiveně na fotbalový chrám Barcy, přirozeně nevědoucí, že v jeho útrobách Leo koupal zázračné dítě, tak jsem byl emocemi zasažen v Mataró, stotisícovém město dalekém luxusu, spíše oáze nejrůznějších migrantů, poblíž metropole Katalánska. Seznamuji se se skromnou čtvrtí Rocafonda, kde je zápas o chleba každodenní všedností a kde v domě se starou pekárnou započal obdivuhodný příběh Lamineho, mého mladého hrdiny. Nahlížím do obchodu, který dodnes provozují jeho strýček a jeden ze třiadvaceti bratránků. Vchod zdobí nástěnná malba Yamala v barcelonském triku, doplněná vlajkami Maroka (země otce Mounira) a Rovníkové Guineje (země matky Sheily) a chlapcova rodného Španělska. Tady hned vedle na betonovém plácku začínal s fotbalem stejně jako mnoho kluků a holek ze střední, a hlavně chudší, třídy. Rodiče tady prostě na registrační poplatky v klubech nemají. Maličký kluk nejdříve sledoval, jak s balonem dovádějí táta a bratranec. Kulatou hračku si rychle zamiloval. „Strávil jsem více času na hřišti než doma. Pokaždé, když jsem vyšel na ulici, hráli jsme fotbal. Tyto zážitky ve mně zůstaly,“ svěřil se Lamine. Chlapec má sedm a na betonu v Rocafondě si ho všimne skaut Barcy a čerstvý školák se ocitá v proslulé akademii velkoklubu La Masia. Lamineho talent velice vnímá Fernando Llorente, reprezentant Španělska a hráč FC Sevilla, zvaný El Rey León neboli Lví král. „Ani Messi nebyl v jeho věku na takové úrovni. Dělá neuvěřitelné věci, nemůže být s nikým srovnáván.“ Sám malý i mladý Yamal mnoho jiných srovnání vyslechl už nesčetněkrát, ale nic s ním nedělají, naopak vědom si respektu i úcty k legendě, vysloví: „S Messim mě nesrovnávejte. Je nemožné se mu vyrovnat. Nikdy nikdo nebude jako Messi.“ Autor přesto oba – velikána a jeho nástupce – postaví vedle sebe v příloze LAMINE - Lionel a Cristiano. Yamal zažívá v prvním týmu Barcelony premiéru jako nejmladší hráč ve věku 15 let, devíti měsíců a šestnácti dnů v zápase proti Betisu Sevilla. Fanoušci ho přivítali obří choreografií s nápisem „El futuro no espera“ neboli „BUDOUCNOST NEPOČKÁ“ a také Lamineho portrétem s tradiční gólovou oslavou, jak prsty znázorňuje trojku, nulu a čtyřku, poctu své domovské čtvrti Rocafonda s poštovním směrovacím číslem 08304. Mladíka ozdobí titul „The Youngest“, nejlepší nejmladší hráč světa, rovněž jako nejmladší hráč La Ligy skóruje (16 let, 87 dní). Ve své první sezoně 2023/24 nastoupil do 50 zápasů a vstřelil sedm gólů a na dalších jedenáct přihrál. Ještě o dva měsíce dříve se poprvé objevil v áčku Španělů, aby pak na německém EURO nejprve v zápase s Chorvatskem naservíroval branku Carvajalovi a pak také doslova vytvořil nádherný gól podobný uměleckému dílu v semifinále proti Francii. Dva dny před svými sedmnáctinami. Den po nich už třímá nad hlavou pohár mistra Evropy. Právě opora Realu i národní La Roji Dani Carvajal, bek se šesti vítězstvími v Lize mistrů, vystihuje Lamineho téměř dokonale. „Je to ještě dítě, ale s talentem, který mají jen vyvolení. Jako by se ho dotkl fotbalový bůh.“ Ostatně ono se díky Messimu tak stalo! Tímto vším v čase evropského šampionátu euforicky žila velká rodina také v rocafondském baru El Cordobés, kde jsem se setkal s Lamineho tátou Mounirem a nadšenými fanoušky. „Můj syn bojoval o svůj sen a na něj dosáhl,“ svěřil mi Mounir Nasraoui. Co vlastně ten kluk dělá, co umí tak zvláštního a výjimečného? Dokáže se bleskovou kličkou či driblinkem uvolnit z uzavřeného prostoru, proniknout ke středu ze svého pravého křídla stylem á la Nizozemec Aarjen Robben, přihrát do šance anebo vypálit skvělou levačkou, kterou vstřelil tak výstavní gól Francii. Něco podobného předvádějí z levé strany parťák z nároďáku Nico Williams, hvězda Bilbaa, či v Bílém baletu Vinicius Junior. Právě tyto dvě zářící mladé hvězdy stejně jako dalších 18 dalších skvělých hráčů autor představuje ve speciální příloze symbolicky nazvané „TOP 20 STARS MUNDIALU 2026“. Možná se z nich jednou stanou „VLÁDCI FOTBALU“, jak autor nazval druhou speciální přílohu o opravdových velikánech. Avšak kdo podobným způsobem jako Lamine či Nico a brazilský „Vini“ téměř dvě desítky let rozkládá obrany soupeřů a činí gólmany bezmocnými? No přece ikonický Messi! „Yamal je levonohý, chodí dovnitř zprava. Jsou v něm záblesky Messiho, ale mluvíme o nejlepším hráči všech dob, takže je moudřejší nesrovnávat,“ upozorňuje Xavi. „Téměř vždy se rozhodne správně. To je ve fotbale nejtěžší. Nerad to slovo používám, ale Lamine je výjimečný. Má v hlavě bohatě rozvětvený strom bleskových úsudků – košatou korunu variant. Najde řešení za všech okolností.“ A co ještě mimořádného jsem u Yamala vypozoroval? Nehraje pouze fotbal, on se hrou baví a přenáší na fanoušky svou radost. Lamine má mimořádnou přirozenou inteligenci. Nejen herní a nehraje jen úchvatný fotbal jako z playstationu, ale také hovoří jako kniha! Vůbec ho netrápí, že jeho tržní hodnota činí nějaké čtyři miliardy korun a že si ho Barcelona cení na rovnou miliardu eur. S jakousi klukovskou úsměvnou obavou třeba sdělil, že myslel na svého učitele, aby se na něj nezlobil, že zanedbává docházku, ale že všechno dožene, ostatně se učil i na Evropě v Německu. Učitelem a zároveň Lamineho vzorem se přirozeně stal Messi, s nímž se u Blaugranas setkával. Jakýsi nadpozemský hráč, který za sedmnáct let v růžovomodrém dresu získal 34 trofejí, a s ním také Neymar, který ovlivnil Yamalův herní styl bleskovou schopností svých nohou. Jako by řekl obráncům: než se nadějete, jsem pryč! Největší talent a s Kylianem Mbappém megastar současného fotbalu touží kráčet ve stopách vládců nejpopulárnější hry, kterou si poprvé zamiloval na betonovém plácku Rocafondy. A právě tam začíná tento veliký příběh.

Výrazně přepracované a rozšířené vydání textu publikovaného poprvé v roce 2005 reaguje na nejnovější vývoj v oboru, zejména pak na sérii normotvorných gramatických příruček vydaných španělskou Královskou akademií v letech 2009–2011. Text je primárně určen studentům španělské filologie a seznamuje je se základy fonetiky a fonologie španělštiny. Pozornost je věnována i vztahu mezi mluvenou a psanou podobou současné španělštiny. Popis fonetického a fonologického systému, vycházející z artikulačních i akustických výzkumů, přihlíží i ke zvláštnostem jednotlivých regionálních a sociálních variant španělštiny a důsledně odráží aktuální stav vědění v oboru.

Nejlepší hokejista? „Pod tímto pojmem si představuji hráče, který, když se rozhodne, že dá gól, tak ho prostě dá. Někdo jako byl Gretzky nebo Lemieux.“ JAROMÍR JÁGR Ovšem takovým byl i sám slavný hráč s číslem 68, po Waynu Gretzkym druhý nejproduktivnější hokejista historie Národní hokejové ligy. Jinými slovy muž, který ukázal dalším skvělým Čechům cestu do nejprestižnější ligy světa. A oni, Dominik Hašek, Martin Straka, Patrik Eliáš, Milan Hejduk a další i současní David Pastrňák, Radko Gudas či Ondřej Palát Jag’se, jak mu za Atlantikem říkají, dokázali následovat a výtečně reprezentovat Česko, a to i v dresu se lvíčkem. A za své umění sklidili mnoho obdivu a úcty našeho hokejového národa. Až málo pochopitelně v posledních letech - s výjimkou zlata z mistrovství světa v Praze 2024 - také dost kritiky. Jako bychom zapomněli, že čeští hokejisté získali v samostatné éře na světových kláních 8 – slovy OSM – úctyhodných zlatých medailí včetně „Zlatého hattricku“ v letech 1999, 2000 a 2001 a ZOH v Naganu 1998. Úspěšnější byla pouze hokejová velmoc Kanada s devíti zlaty z MS a třemi z olympiád. Jeden z pádných důvodů, proč připomenout velké hrdiny naší úžasné sklizně, TOP 20 hokejových gladiátorů, a další výborné hráče, kteří jsou vlastně normálními pracanty ledních ploch. Takovými, jak je symbolicky vyjadřuje legenda Jágr: „Chceš být nejlepší? Tak musíš dělat věci, co nikdy nikdo nedělal. Možná se ti budou smát, možná tě budou pomlouvat, ale když vydržíš, budeš to ty, který stojí na vrcholu.“ Pojďme číst dvacet lidských příběhů českých hrdinů s hokejkou.

Ambassador Antonín Panenka. Fotbalový svět i jeho samotný fanoušek se poměrně často ptají: Kdo že je skutečně nejlepším jedincem v historii fenomenální hry, která se před půldruhým stoletím narodila v Anglii a postupně ovládla planetu Zemi a v roce 1930 započala éru 22 světových šampionátů. A obsažná kniha nás jimi provede. Od Uruguaye až po Katar 2022, poznáme mistrovské týmy a s nimi největší hvězdy jednotlivých mistrovství včetně famózních kanonýrů. A kdo je opravdu nejlepším fotbalistou historie? PELÉ – vysloví jméno fotbalového poloboha polovina fanoušků, vždyť třikrát přivedl Brazílii ke Zlaté Niké (1958, 1962, 1970), dobrá čtvrtina doslova vynese do nebe fantoma MARADONU, kapitána argentinského triumfu v roce 1986. Současně vyslechneme názory, že tihle dva zcela výjimeční plejeři dominovali fotbalu zejména ve svém období, ale že od jejich času se hra a výkonnost a umění hráčů neporovnatelně posunuly. Nejlepšími z nejlepších jsou přece ti, kteří jsou nejlepší právě dnes. A těmi vyvolenými jsou bezpochyby CRISTIANO RONALDO a LIONEL MESSI, pětinásobný resp. osminásobný (!) držitel Zlatého míče. Myslí si to také Iker Casillas, který se ve volném čase intenzivně zabývá filozofií. „Ti dva jsou z jiné planety. Přemohli, co bylo, a předběhli to, co bude. Mají vlastní úroveň, společný level přístupný jen jim, o spoustu pater výš, než jsou všichni ostatní,“ zní výrok mistra světa a dvojnásobného evropského šampiona. Má hloubku a sílu a vyjadřuje reálnou skutečnost. Gólmanská ikona potvrzuje, že je dnes při veškeré úctě k legendám zpochybnitelným názor, že nejlepšími fotbalisty historie jsou právě Pelé či Maradona. Ano, se stali legendami. Ve své éře, podobně jako Alfredo di Stéfano či Johan Cruijff, vyčnívají vysoko nad ostatními, ale k současným géniům, Cristianovi a Lionelovi, je těžko můžeme přirovnávat, a vůbec – takové měření, které dělí tři desítky let až půlstoletí, je velmi obtížné. Alespoň je ale zřejmé, že Pelé, Maradona, Ronaldo a Messi jsou ikonami fotbalu. Až po nich následující výjimeční muži, které můžeme pojmenovat vládci desetiletí. V padesátých letech udivuje svět Alfredo di Stéfano, po boku Pelého září černá perla z Mosambiku, Eusébio. Sedmdesátá léta zase patří Johanu Cruijffovi a Franzi Beckenbauerovi. V „osmdesátkách“ vynikají společně s Maradonou Michel Platini a Marco van Basten, o desetiletí později udivují Italové, Paolo Maldini s Robertem Baggiem, na počátku nového věku jsou skvělí držitelé Světového poháru Zinedine Zidane, Brazilec Ronaldo. My můžeme být hrdí, že mezi nejlepší fotbalisty historie náleží také dva čeští držitelé Zlatého míče JOSEF MASOPUST, souputník Pelého, a PAVEL NEDVĚD, opravdový fotbalový gladiátor, a s nimi samozřejmě JOSEF BICAN, autor rekordních 821 soutěžních gólů. Slavného Pepiho překonali pouze Cristiano (940) a Lionel (875), megahvězdy bez limitů. Tři Čechoslováci či Češi v první stovce fotbalistů historie! Už nám je nikdo nevezme! Nesmíme však zapomenout ani na ANTONÍNA PANENKU, jednoho ze strůjců našeho evropského titulu z roku 1976. Právě zakladatel “penaltového oblouku”, nejslavnější český žijící fotbalista, je ambassadorem knihy dějin mistrovství světa a osobností historie i současnosti. A tak se s našimi novodobými hrdiny CR7 a LM10 vydejme za jejich slavnými předchůdci a rovněž poznejme jejich možné nástupce Kyliana Mbappého a vycházející star Lamine Yamala. Interesantní a speciální otázka zní: zvedne někdo z nich po šampionátu v Americe 2026 nad hlavu Světový pohár?

„Chci být jedním z nejlepších hráčů všech dob.“ Autor knihy nejdříve pátrá ve Funchalu, hlavním městě Madeiry, ‚Zeleného ostrova‘, po prvních krůčcích chlapce s velkým snem, aby se s ním pak osobně setkal v Madridu. Psal se 20. leden 2011 a bylo po zápase Španělského poháru Atlétiko vs. Real. Tenkrát netušil, že právě stojí tváří v tvář mladému muži, tehdy šestadvacetiletému, který se už za jedenáct let stane nejlepším střelcem fotbalové historie. I proto může psát a vyprávět strhující příběh o obyčejném, a dokonce chudém, chlapci z ostrova v Atlantiku. Právě ve Funchalu a jeho čtvrti Santo António a ulici Quinta do Falcao se rodil veliký sen a Cristiano za ním odmalička neúprosně jde a probudí se z něj až ve chvíli, když později vysloví: „Chci se zapsat do historie fotbalu. Mám fantastické zaměstnání. Je požehnáním, protože můžu dělat to, co mám nejraději.“ A mohl bych doplnit – a co umím nejlépe. Ano, Ronaldo skutečně vystoupil na fotbalový Olymp, kde vládnou Pelé, Maradona, Di Stéfano, Cruijff, ale dnes nepochybně také sám Cristiano s Lionelem Messim. Základem naplnění takového snu je zázemí v rodině. Oporou mu je fotbalová máma Mária Dolores a Cristiano má pak jako osmnáctiletý hráč Sportingu Lisabon nevýslovné štěstí. Do Manchesteru United si ho vybere sám Sir Alex Ferguson. S velkým učitelem a druhým otcem, jak sám říká, vyhrají Ligu mistrů a třikrát Premier League. Ronaldo jako hráč Rudých ďáblů získá v roce 2008 svůj první Zlatý míč. Druhý a třetí obdrží už jako nejzářivější hvězda Realu Madrid, mistr Španělska a opět vítěz Champions League 2014. V lednu 2015 při třetí celebraci v curyšské opeře s dojetím – ale už bez slz – řekne: „Chci být jedním z nejlepších hráčů všech dob.“ A on se jím už skutečně stal stejně jako je NEJLEPŠÍM STŘELCEM FOTBALOVÉ HISTORIE – a míří k nadpozemské metě 1000 soutěžních gólů. V kariéře nastřílel na 950, z nich 140 za Portugalsko, dalších 141 v Lize mistrů a je tak rovněž nejlepším reprezentačním střelcem i kanonýrem nejprestižnější klubové soutěže. Ronaldo je – jednoduše a výstižně vyjádřeno – rekordmanem fotbalových rekordů, jejich výčet nám připadá nekonečný. Podobně jako u druhého fotbalového krále naší doby, Messiho. Cristiano a Lionel si zkrátka pronajali fotbalovou planetu na dobrých sedmnáct let, prostě svým uměním a svými osobnostmi předběhli svou dobu a také čas, který ve fotbale nastane. I v tomto jsou souměřitelní s Pelém a Maradonou. Právě Leovi pak předává vládu pouze na dvanáct měsíců, po nichž slaví svůj čtvrtý Zlatý míč a jakýsi vlastní “Rok Ronalda”. Cristiano totiž fotbalový rok 2016 zcela ovládne. Nejprve se těší z třetího vítězství v Lize mistrů a jen o půldruhého měsíce později slaví na EURO 2016 ve Francii titul s Portugalskem a čtvrtý Zlatý míč. “Jsem strašně šťastný. Prosil jsem Boha, aby mi dal šanci, protože jsme si ji zasloužili,” vysloví muž, který přesvědčil svět, že dokáže být rovněž lídrem národním. “Prožívám jeden z nejkrásnějších okamžiků v kariéře, neuvěřitelnou chvíli pro mě a celou naši zemi.” Velká žeň jednoho ze dvou panovníků současného fotbalu nekončí. Za rok 2017 získává Zlatý míč popáté. Tajemství úspěchu chlapce, pokřtěném v kostele Santo António, který s výjimkou Světového poháru vyhrál vše – pětkrát Champions League, tři anglické tituly (Manchester United), dva španělské (Real) a italské (Juventus) - je prosté. Neobyčejný talent a úžasná pracovitost, neutuchající touha být nejlepší a vyhrávat trofeje a také tlukot vítězného srdce. Cristiano navíc dnes společně s Lionelem Messim není jen nejlepším fotbalistou prvního dvacetiletí našeho věku, pro mladé generace představuje také obrovský vzor a symbol životního stylu i proto, že silnou hodnotou je pro něj velká rodina. Lze bez nadsázky říci, že Ronaldo je současnou nejvýznamnější sportovní celebritou planety, jako třetí sportovec světa a první fotbalista dokázal vydělat přes miliardu amerických dolarů, na sociálních sítích má stejný počet sledujících. Jednoduše chlapec z Madeiry napsal svůj úžasný příběh, který úspěšně pokračuje v mužstvu Al Nassr FC Rijád v Saudi Premier League. Jako kapitán a střelec dalších gólů přivede své Portugalsko na Mundial 2026 do Ameriky a stane se ústřední tváří světového šampionátu. A tak se společně s autorem v aktualizovaném a výpravném vydání s plakátem a velkým množstvím barevných fotografií a nově s přílohou RONALDO-MESSI-MBAPPÉ-YAMAL, rovněž s rozsáhlou textovou přílohou VLÁDCI FOTBALU o nejlepších fotbalistech planety, začtěme se do života chlapce a dnes muže rozměru titána. Žije svůj svět a splněný sen a stoupá k ‚LEGENDĚ jménem CRISTIANO RONALDO‘.

Autorizovaná kniha. MUDr. Josefa Jonáše by bylo nejlépe ozdobit přívlastkem „PAN PRVNÍ“ anebo ho označit za „GÉNIA PŘÍRODNÍ MEDICÍNY“. Zeptáte se – proč? Doktor Jonáš náleží k nejznámějším světovým badatelům a popularizátorům v oblasti přírodní medicíny, jíž se věnuje plných pětapadesát let. Po absolutoriu lékařství a psychiatrické praxi začínal studiem akupunktury a dalších diagnostických léčebných metod. V pozici primáře psychiatrie v nemocnici v Chomutově dal po sedmnácti letech vale klasické medicíně a obrátil se směrem k jejímu protipólu, medicíně přírodní. Už jako mladý lékař začal intenzivně studovat starou čínskou medicínu, ájurvédu neboli starou indickou medicínu, evropské i české bylinářství a nejrůznější přírodní metody léčby od starověku po současnost. Přečetl stovky knih, a když nastala sametová revoluce, byl první (!), kdo si založil vlastní soukromou ordinaci. Jeho jméno bylo počátkem 90. let tak známé, že se před jeho legendární ordinací v pražské Týnské uličce řadili lidé do dlouhé fronty. Jonášovy knihy – Křížovka života a Tajenka života I. a II. – se staly bestsellery ve statisícových nákladech. Jako vědec a lékař zaměřený na výzkum zejména staré čínské medicíny postupně dospěl k objevu originální „Metody kontrolované a řízené detoxikace organismu“, která je v podstatě takovým malým zázrakem: zbaví člověka toxinů, kterými se naše tělo zanáší z vnějšího prostředí, z potravy i z vlastního organismu, pokud nám dobře nefunguje zejména střevní mikrobiom. Jonášova detoxikace nás zbaví jedů, které jsou základní příčinou nemocí. Je to něco podobného, jako když uklízíme byt. Nenecháváme v něm povalovat prach, umýváme ledničku, pračku, toaletu. Zatímco klasická medicína pouze léčí příznaky nemocí a farmaceutickými přípravky usiluje o vyléčení pacienta, metoda doktora Jonášova léčí příčiny nemocí. Dívá se totiž na člověka celostním pohledem jako na živou bytost, v níž vše se vším souvisí – fyzické s psychickým – a vztahy mezi orgány jsou jasně definovány: řídící orgán ovlivňuje podřízený a naopak. Je známo, že lidský organismus je schopen poradit si s devadesáti procenty všech nemocí, pokud ovšem funguje jeho imunitní systém, jak má. Doktor Jonáš dnes, ve svých osmdesáti letech, dovedl svou metodu k dokonalosti. Pomohla mu k tomu digitalizace a objevení možnosti programovat lidský mozek tak, aby nebyl zatěžován tím nejhorším, čím současné moderní lidstvo trpí - stresem a úzkostí. Mimo jiné vynalezl úžasné preparáty, které mohou pomoci s našimi dvěma nejčastějšími zdravotními problémy: s vysokým krevním tlakem a vysokou hladinou cholesterolu. Kniha mapuje životní pouť jubilanta MUDr. Josefa Jonáše v celé jeho šíři, nevyhýbá se ani jeho prohrám, a naopak zvýrazňuje úspěchy a velké počiny velkého lékaře-hybatele a vizionáře v oblasti přírodní medicíny. Výpravná publikace je poctou průkopníkovi, který nikdy neměl na růžích ustláno, holdem mezinárodně uznávanému vědci s mnoha prvky jedinečnosti a nebojíme se uvést – rovněž geniality s vášnivou a vědomou touhou narovnávat lidské zdraví a pomáhat člověku tam, kde klasická medicína nestačí a selhává.

Audiokniha Slavomír Pískatý: 20 let kapitánem Jumbo Jetu, kterou napsal Petr Čermák. Legendární americké dopravní letadlo B-747 (první let 9. února 1969) a jeho první český kapitán, bývalý vojenský letec ČSLA Slavomír Pískatý (narozen 23. května 1958). Jak k sobě našli cestu? Proč má ikonický letoun na trupu onen nezaměnitelný hrb? Co všechno Jumbo Jet uveze?

„Bůh sestoupil na Zemi a jmenuje se Messi.“ SAMUEL ETO´O FC Barcelona, útok Messi – Eto´o - Ronaldinho, Mistr Španělska 2006, vítěz Ligy mistrů 2006. Velká cesta vzrůstem malého chlapce z Rosaria však v Barceloně započala už 14. prosince 2000 neobyčejným a vzrušujícím příběhem napsaném perem na papírovém ubrousku restaurace Pompela. Carles Rexach, sportovní ředitel Barcelony, sedící naproti třináctiletému Leovi, vytáhne pero, spontánně vezme nejbližší ubrousek a na něj napíše jednoduchou smlouvu mezi klubem a fotbalistou, vlastně klukem. Nevídanému aktu s údivem přihlížejí agent Horaccio Gaggioli a Josep Minguella, hlavní scout, Barcy. A právě příběhem magického až kouzelného papírového ubrousku začíná naše kniha o lehkosti fotbalového génia Lionela Messiho, zřejmě nejlepšího fotbalisty historie. Obsah ubrousku si přečteme. I Luís Enrique, bývalý kouč Blaugranas, o nadpozemském talentu Argentince svěřil|: „Leo by zápas rozhodl, i kdyby u něj jedl večeři.“ Jedinečný, neopakovatelný hráč, v jehož provedení působí fotbal jako opravdová hra, snadně, a přitom neskutečně účelně, je gólová. Leo se navíc stal vůdcem. I proto je Messi ozdoben přívlastkem Zlatého chlapce podobně jako mistr světa z roku 1986 Diego Maradona, uctívaný jako božský, dnes hledící na svého nástupce z nebe. Právě Diegovi autor věnuje v knize speciální přílohu MARADONA. Messi se jako čerstvý majitel Světového poháru může pyšnit ohromující bilancí 838 soutěžních gólů. Suma sumarum v průměru 50 branek za sezonu s číslem 0,77 gólu na zápas! Jen o krok za druhým fenoménem naší doby, Cristianem Ronaldem (901 gólů!, 0,72 na utkání). Oba si za posledních patnáct let podmanili fotbalovou planetu, za nimi zela a nadále zívá obří propast. Leo oproti skvělému Portugalci, mistru Evropy 2016, má však ve vlastnictví nejcennější Světový pohár a osm Zlatých míčů pro nejlepší fotbalistu, tedy o tři více než jeho věčný rival i souputník. Mého hrdinu Lea musí těšit, jak se o něm vyjádřil právě Cristiano, když odpověděl na otázku, kdo je nejlepším hráčem, jakého kdy viděl. „Největším fotbalistou je v mých očích Messi. Rozdíl mezi námi s Leem a dalšími výbornými hráči, jakými byli třeba George Best, můj brazilský jmenovec Ronaldo či Ronaldinho, je v tom, jak dlouho jsem s Messim na vrcholu.“ Oba přirozeně nechybějí v příloze VLÁDCI PLANETY, kterou autor rovněž obohatil Messiho biografii. Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradony a Cruijffa - jeden z nejlepších fotbalistů historie, ne-li nejlepší vůbec, a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. „Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal.“ Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: „Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,‘ vykřikovala vždycky. “A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky.“ Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. “Drobek”, jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů. Jenže – jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko? Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech neví, ani netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným růstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modrorůžoví „blaugranas“ se v roce 2000 zatím spíše pouze domnívají, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům. V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu světových šampionů dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned osmkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015, 2019, 2020 a 2023)! Lionel a Cristiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: „Lámání rekordů je výsledkem několika věcí: ve fotbale se to však stane, když vám k tomu pomůže tým. Myslím si, že se pořád učím nové věci, a určitě tady bude vždycky něco, co se dá zlepšit.“ Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli to, co bylo, a předběhli i to, co bude. A Diego Maradona, mistr světa z roku 1986, už o osmnáctiletém Leovi bez obav prohlásí: „Viděl jsem hráče, který převezme mou úlohu v argentinském fotbale. Jeho jméno je Messi a je mým nástupcem. On mě jednou nahradí a bude nejlepší na světě.“ Diegova předpověd se do puntíku naplňuje. S Barcelonou vyhrává vše, co je možné, krom jiného deset španělských titulů a čtyřikrát Champions League, jako kapitán Albiceleste nejdříve dosáhne v roce 2014 “jen” na stříbro na Mundialu v Brazílii, pak vede Argentince v létě 2021 k prvenství na Copa America, o rok a půl později si plní svůj největší sen. Po finálovém triumfu nad Francií v Kataru 2022 drží nad hlavou vytoužený Světový pohár, současně je se zápisem sedmi gólů a tří asistencí vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu. Výkon a způsob, jakým svou fotbalovou i lidskou osobností přivedl Argentince k titulu byl úchvatný i fantastický. Fanoušek si zřejmě v duchu říkal: není lepšího hráče dnes, ani v historii. Vydejme se v exkluzivním „zlatém“ vydání na Messiho neuvěřitelnou cestu, která i v jeho sedmatřiceti pokračuje skvělou formou v Interu Miami majitele Davida Beckhama. Úchvatná pouť dlážděná výsostným uměním velkého hráče i dobrého člověka nekončí ani v reprezentaci (triumf na Copa America 2024). Jednoduše pohleďme na trávník posetý fotbalovými diamanty a žasněme…

Legendární americké dopravní letadlo B-747 (první let 9. února 1969) a jeho první český kapitán, bývalý vojenský letec ČSLA Slavomír Pískatý (narozen 23. května 1958). Jak k sobě našli cestu? Proč má ikonický letoun na trupu onen nezaměnitelný hrb? Co všechno Jumbo Jet uveze? V unikátní společné biografii špičkového letadla a elitního letce najdete odpovědi na spousty otázek, ať jste zapálení fanoušci letectví, nebo jen „obyčejní“ cestující. Co dělat a nedělat, pokud zažijete poplach v oblacích? Jak žijí na cestách kolem světa dopravní piloti? Co se stane, když se v kokpitu civilního letounu potkají bývalí úhlavní nepřátelé, stíhači americké a československé armády? Slavomír Pískatý poznal Jumbo Jet do posledního šroubku. Z kapitánského křesla Korean Air mu velel 20 let, nalétal s ním 16 000 z celkových 25 000 hodin své letecké kariéry. Nahlédnete s ním nejen pod pokličku linkového létání s pasažéry, ale také do málo známého zákulisí nákladního letectví, neboť Jumbo Jet je vedle osobní dopravy ohromně oceňovaným nebeským náklaďákem. Můžete se těšit i na pikantní detaily. Jaká tajemství skrývá americký prezidentský speciál Air Force One? Věděli jste, že k pilotům B-747 se řadí i brunejský sultán nebo rocker Bruce Dickinson? Kde mají piloti B-747 únikový východ z kokpitu, když tam nelze otevřít okna? Jak mohou pilotům při přistání v noci pomáhat rybářské lodě? Čím je výjimečné pražské letiště Václava Havla? A nač vozil český kapitán B-747 v kokpitu 20 let školní atlas?

„Rozhodla silná kabina.“ ROMAN ČERVENKA, Mistr světa 2010 a 2024, Hráč sezony IIHF 2024. Roman Červenka svým výrokem vyjádřil podstatu českého zlatého pokladu z pražského šampionátu. Muž, který odehrál 208 reprezentačních utkání, v nichž má na kontě 27 gólů a 50 asistencí, za rekordmanem Davidem Výborným zůstává jen o jedenáct zápasů. „Červus“, jak mu spoluhráči říkají, je velkým týmovým hráčem. Za svou tvořivou a produktivní hru byl na vítězném mistrovství odměněn členstvím v All Star (3 góly, 8 asistencí), a poté zejména prestižním uznáním a titulem Hráč sezony 2023/24 podle Mezinárodní hokejové federace. „Nebojím se říct, že je legendou českého hokeje,“ svěřil o svém parťákovi z první reprezentační i nově pardubické první formace centr Lukáš Sedlák, další národní lídr. Své druhé světové zlato vidí Roman mnohem skromněji, na prvním místě velebí tým. „Že je skvělá kabina, se říká, ale měli jsme fakt dobré charaktery plus spoustu hodně dobrých hráčů. A ještě když přijeli kluci z NHL, dostalo mužstvo větší sílu. Zvedla se. Dodali nám větší jistotu, pocit, že můžeme porazit i ty nejlepší.“ Dovolím si napsat, že Roman Červenka je symbolem veliké a úspěšné kariéry srovnatelné jen s těmi nejlepšími hráči, na zlatém šampionátu zhodnotil a dal ve prospěch národního týmu své obsažné hokejové umění. A právě tahle deviza je obrazem a vkladem velkého hráče. Opravdového lídra. Jen uvažme, že v průběhu pomalu dvou desetiletí výtečně hrál v české lize (titul se Slavií 2008), zářil v Avantgardu Omsk (nejlepší střelec KHL 2011, neproduktivnější hráč play-off 2012), byl obdivovaný ve švýcarském Rapperswillu (nejproduktivnější a nejužitečnější hráč ligy 2022) a samozřejmě v dresu se lvíčkem na prsou (bronz MSJ 2005, bronz MS 2011 a 2022, zlato 2010 a 2024), přičemž poslední dva uvedené šampionáty vedl Čechy jako úspěšný kapitán. Roman si po vítězném pražském tažení za zlatem završeném triumfem nad Švýcary mohl s týmem i uvnitř sama sebe vychutnávat nádherný pocit i jakousi satisfakci. Ne vždycky měl české fanoušky zcela na své straně. Chtěli od něj ještě více, vědomi si jeho značných schopností, naprosto nejvíce. I po posledním bronzu na MS 2022 ve Finsku, kdy byl se ziskem 17 kanadských bodů vyhlášen nejužitečnějším hráčem, rovněž členem All Star. Tehdy byl společně s Davidy Pastrňákem a Krejčím součástí skvělé formace, která dovedla Česko po desetileté pauze ke světové medaili. Bronzu, opravdu sladkému, téměř pozlacenému, jakési předzvěsti „zlaté Prahy“. V onu opravdu zlatou postupně v průběhu šampionátu věřil sám, věřil v ní celý tým kouče a skvělého stratéga Radima Rulíka. „Já jsem vždycky věřil. Je to o vás,“ svěřil Roman po zlaté sklizni. „O tom, jaké budete podávat výkony. Jak na sobě makáte. Je třeba jít dál. Neznamená, že se člověk, s prominutím, posere z toho, když mu něco nevyjde, nebo když mu někdo vynadá. To by toho nikdo moc neodehrál. Takže jsem neměl podle mě myšlenky, že bych se na to vykašlal. Neměl. A hlavně k práci přistupuju tak, že musím vědět, že jsem udělal maximum. Pak se člověk sám sobě může podívat do očí. Já jsem fakt neustále makal, snažil se udržovat. Dneska vidíte, že se to člověku může i vrátit.“ Roman Červenka, skromný muž a velká osobnost českého hokeje, vyřkl jakési své krédo. Slovo, které platí obecně a globálně. Ostatně podobnými principy se řídili i největší giganti hokejové hry, které autor představuje ve speciální příloze nazvané NEJLEPŠÍ HOKEJISTÉ PŘELOMU 20. a 21. STOLETÍ. Na čele je fenomén Wayna Gretzkyho, s ním rovněž Jaromír Jágr a Mario Lemiuex. Společně s velkými současníky, Connorem McDavidem a Sidney Crosbym, také David Pastrňák. Roman Červenka, jeden z nejlepších českých hokejistů současnosti i nová legenda, je navíc sportovcem a člověkem charakterním a nesmírně pracovitým, současně zodpovědným manželem a otcem. Fanoušci si ho postupně zamilovali a stejně jako hráči ho vzali za národního lídra, a to není vůbec málo! Sám napsal příběh mimořádného sportovce s velkou a příkladnou kariérou. „Červus“ je zkrátka skromnou, avšak silně zářící, národní i globální hvězdou.

Legendární americké dopravní letadlo B-747 (první let 9. února 1969) a jeho první český kapitán, bývalý vojenský letec ČSLA Slavomír Pískatý (narozen 23. května 1958). Jak k sobě našli cestu? Proč má ikonický letoun na trupu onen nezaměnitelný hrb? Co všechno Jumbo Jet uveze? V unikátní společné biografii špičkového letadla a elitního letce najdete odpovědi na spousty otázek, ať jste zapálení fanoušci letectví, nebo jen „obyčejní“ cestující. Co dělat a nedělat, pokud zažijete poplach v oblacích? Jak žijí na cestách kolem světa dopravní piloti? Co se stane, když se v kokpitu civilního letounu potkají bývalí úhlavní nepřátelé, stíhači americké a československé armády? Slavomír Pískatý poznal Jumbo Jet do posledního šroubku. Z kapitánského křesla Korean Air mu velel 20 let, nalétal s ním 16 000 z celkových 25 000 hodin své letecké kariéry. Nahlédnete s ním nejen pod pokličku linkového létání s pasažéry, ale také do málo známého zákulisí nákladního letectví, neboť Jumbo Jet je vedle osobní dopravy ohromně oceňovaným nebeským náklaďákem. Můžete se těšit i na pikantní detaily. Jaká tajemství skrývá americký prezidentský speciál Air Force One? Věděli jste, že k pilotům B-747 se řadí i brunejský sultán nebo rocker Bruce Dickinson? Kde mají piloti B-747 únikový východ z kokpitu, když tam nelze otevřít okna? Jak mohou pilotům při přistání v noci pomáhat rybářské lodě? Čím je výjimečné pražské letiště Václava Havla? A nač vozil český kapitán B-747 v kokpitu 20 let školní atlas?

Evropský Pelé v Bílém baletu „Už jako malý kluk jsem měl sen, že se stanu fotbalistou Realu, nejlepšího klubu světa. Že jsem se stal jeho součástí, je ozvěnou mého srdce. Za tento klub a jeho znak dám svůj život!“ ‚Hala Madrid‘, neboli ‚Ahoj Madride a Estádio Santiago Bernabéu‘, mohl Kylian zvolat po dvanácti letech, kdy se ve svých třinácti s tátou Wilfriedem do svatostánku Realu vypravil za Cristianem Ronaldem, aby získal podpis svého idolu. Dnes má v nejslavnějším klubu planety pětileté angažmá v celkové hodnotě 250 miliónů eur. Mbappé, kluk z pařížského předměstí Bondy, však za oněch dvanáct let svou vrozenou rychlostí uběhl velkou cestu. Oprávněně si vysloužil metaforu a pojmenování „Evropský Pelé“. Co nejlepší fotbalista současnosti dokázal na mistrovství světa 2018 v Rusku, to předvedl před šedesáti lety na šampionátu ve Švédsku pouze nejslavnější Brazilec. Tehdy jako sedmnáctiletý vstřelil šest gólů a zařídil Kanárkům první z pěti titulů mistrů světa. Kylian ho v devatenácti napodobil a čtyřmi zásahy pomohl Francouzům ke druhému zisku Světového poháru. Na dalším mistrovství světa v Kataru 2022 přidal dalších osm (!) gólů, avšak Le Bleus podlehli až ve strhujícím finále (3:3, penalty 2:4) Messiho Albiceleste. Kylian v něm vstřelil hattrick, další gól v rozstřelu, avšak ani tento heroický střelecký výkon nestačil na zlato. Mbappé – ve svých pětadvaceti – mistr i vicemistr světa a jasný následník fotbalového trůnu, nástupce právě Lionela Messiho a Cristiana Ronalda, dvou géniů, kteří předběhli naši dobu a překonali všechny možné individuální rekordy, které zdolat bylo možné. Až na tři tituly mistra světa Pelého. „Král zůstává králem. Pelé psal fotbalovou historii a já se snažím vytvořit vlastní stopu,“ prohlásil Kylian. A Mbappého fotbalový otisk je sakramentsky výrazný, vždyť ve své mladé kariéře zapsal na 330 gólů, Cristiana a Lionela tak překonal, oba byli v jeho věku někde na metě 200! Jaké přednosti činí Kyliana naprosto výjimečným? Zejména vedení míče a excelentní technika v úžasné rychlosti, blesková klička a přesná střela. Připomíná geparda s balonem, po Cristianovi se stal nejrychlejším fotbalistou právě on, a to s úžasnou hodnotou 36 kilometrů za hodinu, přičemž brilantní technika i ve sprintu je u něj samozřejmostí. Donatello, jak mu díky určité podobnosti se želvím nindžou zpočátku v kabině Paris Saint-Germain říkali, je neudržitelný a nezastavitelný, pokud obránci nepoužijí nedovolený zákrok, což činí jako jedinou možnost v zoufalství poměrně často. Když se totiž Kylian zmocní balonu, ocitá se v roli Leonarda di Capria ve filmu „Chyť ho, když to dokážeš“. Co či koho považuje génius kamerunsko-alžírského původu ve fotbale za nejhodnotnější? „Vybral bych Messiho levou nohu, Neymarovu pravou, Ronaldovu mentalitu a Buffonovu třídu. Mě s nimi spojuje ctižádost, víra, že když udělám maximum, nic není nemožné. Nechodím do klubů, nezajímá mě noční život. Plně se soustředím na fotbal. Na to, jak dosáhnout nejvyšší možné úrovně.“ Jak je zřejmé, Mbappé má skvělou inspiraci, motivaci rovněž. A myslím, že jeho ambice nezměnila ani skutečnost, když v létě 2022 ještě odolal nabídce Realu Madrid, a zůstal v Paříži. Filozofickou otázkou je, zda se se měl vzdát svého snu, a neměl se skutečně stát členem Bílého baletu už tehdy, jak si vždycky přál, jak tolik toužil? „Vždy to bylo těžké rozhodnutí. Neměl jsem problémy s tlakem, s tím žiji od svých čtrnácti let. Všichni vědí, že jsem chtěl odejít už vloni. Byl jsem přesvědčený, že to bylo v té době nejlepší. Teď je jiná situace, a to po sportovní i osobní stránce. Ve Francii jsem vyrůstal, vždycky jsem tu žil. Odejít by nebylo správné. Změnil se i sportovní projekt. To mě přimělo zůstat, myslím, že můj pařížský příběh ještě neskončil. Věřím, že v Realu mi lidé porozumí. Realita je taková, že jsem Francouz. Jako Francouz chci zůstat tady a dovést Francii na vrchol, posunout svůj klub a ligu dopředu.“ Barvy klubu Saint-Germain šlo opustit opravdu velice těžko, jelikož nabídky a pozice, kterých se mu nově dostalo, jsou historicky nevídané. Kylian během dvou smluvních let vydělal nějakých deset miliard korun (!), k tomu mohl spolurozhodovat o složení kádru a nákupech hráčů. Smysl to dávalo s ideou, že klub chce být nejlepším v Evropě a na světě, cílem je konečně vyhrát Champions League. Aby „evropský Pelé“ město nad Seinou neopouštěl, k tomu také přispěl sám Emmanuel Macron. Nepochybuji, že géniovi s míčem řekl něco velkého ve smyslu: ‚Chlapče, zůstaň, jsi budoucnost Saint-Germain i Francie.‘ Podobných privilegií a společenského uznání se nedostalo nikomu jinému, než Pelému, Ronaldovi a Messimu. Idea byla krásná, leč nenaplněná. Ani s „uprchlíky“ z Barcy Neymarem a Messim, ani bez nich. Tituly v domácí Ligue 1 byly pro PSG málo, souboru velkých hvězd chyběl soulad a úžasný lodivod, tedy devizy, jaké zdobí nejlepší kluby posledních dvou let – Manchester City Pepa Guardioly a Real Madrid Carla Ancelottiho. Bylo od Kyliana velice moudré, že si bránu do klubu svého snu nechal pootevřenou a že s Florentinem Perézem, prezidentem Bílého baletu, byl nejen „na laně“, ale i nablízku. „Už se těším, až tě uvidím, jak rozzáříš Bernabéu,“ vzkázal Kylianovi Cristiano, který už před dvěma lety předeslal: „Příští roky budou patřit Mbappému. Za Real jsem dal 450 gólů, celkem přes 800 (dnes 895, tedy více než Gretzky v NHL!). Zkus to překonat!“ Výzvu jako hrom a nový velký začátek s kapitolou Real Madrid představuje v životě Kyliana Mbappého datum 16. červenec 2024. I proto tento uvěřitelný i neuvěřitelný Kylianův příběh, chlapce z chudého pařížského předměstí, a dnes nástupce Ronalda a Messiho na fotbalovém trůnu.

„Někdy mám pocit, že má ‚penalta století‘ překonala všechno, co jsem kdy na hřišti udělal. Je pravda, že pro mě měla zásadní význam. Stal jsem se slavnějším.“ ANTONÍN PANENKA 75 let, mistr Evropy 1976, patron knihy Co asi nejvíce zajímá fotbalového fanouška? Jednak přirozeně bitva o Světový pohár, která se koncem roku 2022 odehrála v Kataru se splněným snem Lionela Messiho, sedminásobného držitele Zlatého míče a jednoho z géniů v dějinách fotbalu. Argentinský polobůh triumfoval, bohužel, opět bez účasti nás, Čechů. Ovšem počátkem léta 2024 se, věřím, můžeme těšit na druhou nejsledovanější fotbalovou událost – EURO v Německu. Evropský šampionát, doslova za humny, jak časově, tak i pro cestu autem, událost, která nám učinila mnoho radosti. V její historii od roku 1960 získali Čechoslováci a Češi jedno zlato i stříbro a tři bronzy. Krásná bilance – obohatíme ji, anebo otevřeme brány čtvrtfinále jako na EURO 2020? A za druhé: fotbalový svět i jeho samotný fanoušek se i před touto vrcholnou akcí také ptají: Kdo jsou po boku Messiho, jeho idolu Maradony a samozřejmě Pelého, trojnásobného mistra světa a fotbalového krále, nejlepší jedinci v historii fenomenální hry? A jak se jmenují nejlepší Evropané? Ti, kteří se vryli do našich pamětí, a hlavně ti současní, které uvidíme na EURO 2024. Velkými současníky jsou nový fenomén KYLIAN MBAPPÉ a již legendární CRISTIANO RONALDO, pětinásobný držitel Zlatého míče a s 835 (!) soutěžními góly nejlepší kanonýr historie. S Messim (800 branek), megaplejer, prostě oba jsou TI VÝJIMEČNÍ Z NEJLEPŠÍCH. Myslí si to také Iker Casillas, bývalý gólman Realu Madrid a Španělů, dnes fotbalový filozof. „Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli, co bylo, a předběhli to, co bude. Mají vlastní úroveň, společný level přístupný jen jim, o spoustu pater výš, než jsou všichni ostatní,“ zní výrok mistra světa a dvojnásobného evropského šampiona. Ano, oba se stali legendami a stojí po boku Pelého a Maradony. Nás bude zajímat, kdo před Ronaldem a Mbappém vládl Evropě a kdo je na vrcholu současném, anebo k němu směřuje? Jací hráči se stali hvězdami evropských šampionátů? Španěl Luis Suárez a Rus Lev Jašin jako první mistři Evropy, 70. léta patřila Johanu Cruijffovi, Franzi Beckenbauerovi a Gerdu Müllerovi. V „osmdesátkách“ vynikají Michel Platini a Marco van Basten, později udivují Italové, a zejména trio Paolové Rossi a Maldini s Robertem Baggiem. Počátek našeho věku je „francouzský“ ve znamení Thierry Henryho a Zinedina Zidana. Následovali velcí tvůrci hry Xavi a Iniesta a po nich legendární Cristiano, mistr Evropy 2016, a úžasný mladíček Kylian. A my můžeme být hrdí, že mezi nejlepší fotbalisty evropské historie náleží také dva čeští držitelé Zlatého míče JOSEF MASOPUST, souputník Pelého, a PAVEL NEDVĚD, star bronzového EURO 2004. K nim se svou velikostí řadí ANTONÍN PANENKA, jeden ze strůjců našeho zlata z roku 1976. Právě zakladatel “penaltového oblouku”, jeden z nejslavnějších Čechů, je ambassadorem této knihy. Jsem rád, že mohu v úvodu přednést jeho alespoň stručnou autobiografii žijící a velice skromné legendy, s níž jsem mohl prožít krásný fotbalový svět. A tak se vydejme s novodobými hrdiny Ronaldem a Mbappém za jejich významnými předchůdci a rovněž poznejme současné hráče mimořádných kvalit Luku Modriče, Harryho Kanea, Roberta Lewandowského, Kevina de Bruyneho a objevme i jejich možné nástupce - Bruna Fernandese, Erlinga Haalanda, Gaviho či Judea Bellinghama. Interesantní a speciální otázka zní: Obhájí prvenství z Wembley v roce 2021 Italové s gigantem v bráně Gianluigi Donnarummou anebo na EURO v Německu zvedne nad hlavu pohár pro nového mistra starého kontinentu někdo z jmenovaných?

Čtete příběh o malém, a dnes velikém, hokejovém Davidovi, přezdívaném „Pasta“, české i globální star. David Krejčí, uznávaný hokejový mozek, nejlépe objasňuje, proč pravé křídlo Bostonu Bruins a českého reprezentanta vidí tak vysoko. „Pasta je schopný zvládnout úplně všechno. Není jen čistokrevným střelcem, má dokonale neviditelné nahrávky. Když vnímáte hokej v televizi, vše vypadá jednoduše, vidíte ho v akci naživo a jen kroutíte hlavou, co dokáže,“ vysloví jeden z nejlepších centrů NHL, ale rovněž obdivovatel umění Messiho a Ronalda. Ví tedy nepochybně, co říká. A jaký má David na takové hokejové umění recept? „Hokej je zábava,“ vysloví ledabyle, když sklízí obdiv fanoušků, žurnalistů. Se stejnou lehkostí překonává gólmany. Pasta slova svého parťáka více než naplnil v uplynulé sezoně, ve které se stal po Kanaďanu Connoru McDavidovi s 61 zásahy druhým nejlepším střelcem základní části NHL a v kanadském bodování ligy skončil třetí (113 bodů) právě za tímto novým velikánem a jeho spoluhráčem z Edmontonu Němcem Leonem Draisaitlem. Nabízí se jednoduše napsat, že Pastrňák, pokud uvážíme, že McDavid představuje vyšší galaxii, je nejlepším „normálním“ hokejistou planety. Hranici 60 gólů překonal jako teprve druhý hráč Bostonu, legendární Phil Esposito tuto metu zdolal čtyřikrát. „Když jsem byl mladší, Brad Marchand mi řekl, že musím cílit vždy o deset branek výš, než si myslím, že zvládnu. Věřil jsem, že jsem schopný dát 50 gólů, takže jsem mířil na šedesátku. Upřímně jsem si ale nemyslel, že bych ji mohl překonat.“ Pastrňák předložil důkaz své platnosti pro tým také na mistrovství světa 2022, kde oba Davidové s kapitánem Romanem Červenkou vytvořili rozdílovou formaci, která Česku po jedenácti letech vyhrála medaili. Bronz, ale opravdu sladký, pozlacený. „Pástrnak skórs,“ slyšíme v přenosech ze zámoří velice často, anebo „goal Pástrnak“. Pouhá dvě slova jsou už zažitými slogany, které se nikdy neomrzí. Fanoušci se trefami čísla 88 mohou kochat nekonečně, jelikož neustávají. Jak góly vlastně střílí? Tohle umění pregnantně definoval Tomáš Vokoun, zlatý reprezentační gólman z let 2005 a 2010, muž s velkou kariérou v NHL. „Pasta je předně fantastický hráč, který si toho dovolí strašně moc. Má ruce blízko u sebe, takže nikdy nevíte, kam vypálí. Jestli nahoru, dolů. Střílí rychle a přesně. Když má příležitost, nekompromisně ji promění. Navíc dokáže hrát s klidem. Ohromně si věří.“ David představuje nejzářivější hvězdu, stačí si jen uvědomit, že vysoce ceněný snajpr NHL zapsal v této soutěži v deseti sezonách 301 gólů, včetně asistencí 617 kanadských bodů a v české bilanci a v daném údobí se řadí za fenomenálního Jaromíra Jágra (387 gólů a 958 bodů), který v kariéře dosáhl na 1921 bodů (766 + 1155) a je po Waynu Gretzkym (2857 bodů) druhým nejproduktivnějším hráčem historie NHL. Tohle jsou už čísla jako z jiné planety, ale také z jiné doby, avšak i o srovnání gigantů, minulých i současných, autor píše. Čtenář se v příloze knihy NEJLEPŠÍ HOKEJISTÉ PLANETY dozví o top hráčích historie. Pastrňák má s Alexandrem Ovečkinem, kanonýrem washingtonských Capitals, nejtvrdší střelu. Jednoduše dělo. I proto také přezdívka „bostonský škrtič“, který svými zásahy zadusí soupeře. Společně s ruským šutérem „Ovim“ (v kariéře 822 gólů, „jen“ o 72 za Gretzkym!) dosáhl v roce 2020 na Art Ross Trophy pro nejlepšího střelce základní části. Škoda jen, že o rok dříve po finálovém souboji Bostonu se St. Louis nezvedl nad hlavu vytoužený Stanley Cup. „Stoprocentně je to nejhorší porážka, kterou jsem ve své hokejové kariéře zažil. Bolí moc, těžko se polyká, takové pocity jsem ještě nikdy neměl,“ svěřil David po prohraném finále. Možná ještě více ho v poslední sezoně muselo mrzet vyřazení v prvním kole play-off Floridou po té, co Bruins suverénně s rekordními 135 body a úžasným skóre 305:177 ovládli základní část a získali Prezidentský pohár. Talent s velkou morálkou má však stále jen mladých sedmadvacet a vlastně nejlepší léta i celou kariéru před sebou, ale už dnes je obdivován. Je třeba zajímavé, co řekli o umění čísla 88 další dvě největší hvězdy Bostonu: „Úžasný hráč, má hromadu talentu, fantasticky ovládá hru. Baví mě se na něj koukat,“ řekne křídelník Brad Marchand. A dnes již legendární centr Patrice Bergeron, který právě Bredovi a Davidovi předal žezlo vůdců? „Má obrovský talent, dokáže se uvolnit pomalu v jakékoliv situaci. Navíc vyhrává souboje, a to dělá ve hře velký rozdíl.“ V sumáři mohu napsat, že démon z Havířova si hraje svůj vlastní hokej, samozřejmě, s podporou skvělých spoluhráčů. David Pastrňák, nejlepší český hokejista současnosti, je navíc sportovcem a člověkem charakterním a nesmírně pracovitým, současně zodpovědným partnerem a nadšeným tatínkem, ale také fanoušky obdivovaným a žádaným šoumenem. Sám píše příběh mimořádného mladého muže na velké cestě, a že byla v počátcích pořádně obtížná! Dozvíme se, jak se obyčejný kluk z malého města stal globální hvězdou.

„Fotbal je moje řemeslo, a já chci být mistr.“ „Narodil jsem se v Anglii. Celý život jsem fanouškem City. O klubu vím hodně a góly začnu střílet okamžitě,“ svěřil Erling Braut Haaland v létě 2022. Nový fotbalový hrdina a idol se do Manchestru vydal ve šlépějích svého otce Alfa-Ingeho, který u Citizens na počátku našeho století hrál s kapitánskou páskou. Dokonce se traduje, že krátce před touto štací syna zplodil ve fotbalové šatně Leedsu United (!), a to s Gry Maritou, bývalou mistryní Norska v sedmiboji. Nástupce Erling má tedy geny jako hrom, a co před příchodem k City vysloví, hned v první sezoně naplní a v mnohém překoná. Stejně jako v Salcburku a Dortmundu se prezentuje jako gólový gigant, typologicky jakási ničivá mutace Cristiana Ronalda, Zlatana Ibrahimoviče, Roberta Lewandowského či také Marca van Bastena a Gerda Müllera, přirozeně v jejich nejlepších letech a fazoně. Vidím jen jeden velký a znatelný rozdíl. Erling je hlavně, a především, čistokrevný snajpr všemi způsoby a ze všech pozic a k tomu bleskurychlý běžec, navíc s nevídanými fyzickými parametry. Obránce děsí norský Thor, jelikož se na ně řítí devadesátikilový obr narostlý do 194 centimetrů. V nadsázce bych mohl napsat: Haaland nehraje fotbal, on střílí góly! Ale není tomu úplně pouze tak. Je forvardem nejen nebezpečným, ale také velice užitečným. Jelikož má rychlost geparda, dokáže pláchnout bekům a sám zakončit, anebo asistuje. Váže na sebe dva i tři obránce, generuje finální prostor pro spoluhráče, kteří mohou skórovat. Soupeře v první sezoně u City strašil průměrnou bilancí gól na zápas. Nasázel jich celkem 52. Řádil tedy podobně jako v Borussii (89 zápasů, 86 branek). V blankytně modrém dresu se následně stal nejlepším střelcem i rekordmanem Premier League (36 gólů), byl vyhlášen jejím nejlepším hráčem. S Citizens vyhrál nejvíce ceněnou ligu světa, Anglický pohár, dvanácti góly se také zasloužil o vítězství v Champions League a zisk nejprestižnější evropské klubové trofeje, která týmu z Etihad Stadium ve sbírce chyběla. Erling ji pomohl dobýt i pro Pepa Guardiolu, který s City do té doby vyhrál vše s výjimkou ušatého poháru. Právě šutér Erling, trenérský mág a s nimi špílmachr i král asistencí Kevin de Bruyne tvořili základní drahokamy mnohačetného úspěchu City. „Haaland je hráč, kterého jsme hledali,“ řekl slavný Belgičan, jeden z nejcennějších fotbalových mozků. Střelec „zabiják“ týmu prostě chyběl. Erling je nejmladším hráčem, který nejrychleji dosáhl 10, 20 i 30 zásahů v Lize mistrů, čímž překonal Ronalda i Messiho. Pokud ovšem uvážíme, že má Erling pouhých 23 let a na kontě nějakých 250 soutěžních branek včetně reprezentačních, může současné rekordní úrovně Cristiana (825 gólů) a Lionela (800) dosáhnout, samozřejmě, pokud dokáže udržet fantastickou formu a bude zdravý. Erling pro takové nastavení už dnes činí maximum, jak svěřil Erik Thorstved, bývalý gólman Tottenhamu. „Někomu z Haalandovy cesty vzhůru vyletí obočí navrch hlavy, ale mně ne. Erling je brutální monstrum. DNA, které se vymklo kontrole. Má speciální trenéry, kteří pracují na jeho kondici. Není ambiciózní, je posedlý.“ Nor má na fyzickou formu jasný recept. „Abyste uspěli, musíte trpět. Dát ze sebe všechno. Trocha bolesti není od věci.“ Doma má kryptokomoru a pije pouze filtrovanou vodu. Obklopil se lidmi z univerzit, kteří mají za úkol vyhodnocovat vědecké inovace, a usilují o využití poznatků pro daný cíl. Haaland je tedy v kladném slova smyslu „sportovně šílený“ jako Cristiano Ronaldo, který o sebe vždy pečoval jako vzorná máma o mimino. Jako svůj vlastní bodyguard hlídal životosprávu, kontroloval každý gram svého těla, pěstoval dynamiku a sílu. A žil i jedl zdravě. Druhé jmenované ovšem není zcela Erlingovým stylem. Stravuje se totiž jako nějaký titán. ´Jí jako medvěd,´ říkají spoluhráči. Prý spořádá šest tisíc kalorií denně, tedy dvaapůlkrát víc než normální člověk. Součástí jídelníčku jsou hovězí srdce a játra! „Vy tohle nejíte, ale já se starám o své tělo,“ sám objasňuje. „Konzumace vnitřností není tak častá, ale kdysi patřila k hlavní potravě. Orgány jako srdce a játra jsou bohatší na živiny. Srdce je libovější než steaky, a přitom je zdrojem bílkovin pro posílení svalů. Játra mají vysoký obsah železa a vitamíny pro obnovu regenerace.“ Erling dobře ví, proč tak usilovně trénuje a dbá o své tělo, proč meditacemi podporuje svou psychickou odolnost. Chce být před těmi, co jsou nejlepší. „Snažím se být o něco chytřejší, o něco bystřejší, o krok před soupeři. Když získám jednu vteřinu k dobru, obránci mě nezablokují. Dnešní fotbal je nesmírně náročný a propracovaný, hráči jsou všestranní fyzicky i takticky, a ta jedna vteřina má ohromný význam. Pro mě je symbolem všeho, úsilí i převahy. Myslím na to v jednom kuse.“ A Erlingovo krédo? „Fotbal je moje řemeslo a já chci být mistr. Do každého zápasu jdu hladový. Nezáleží na tom, co se stalo předtím. Vše začíná nanovo.“ Soudě podle Haalandovy mladé, avšak velice pozoruhodné, cesty, má Erling k dosažení velkého fotbalovému mistrovství nejlepší předpoklady. Čas ukáže, zda dokáže vystoupit na fotbalový Olymp, až za nejlepšími z nejlepších.