Najnovšie - Knihy - História strana 1 z 37
zobraziť:
Kleopatra – Královna Nilu, 2. vydání
Život a smrt egyptské královny Kleopatry stále vyvolává mnoho spekulací mezi historiky a podněcuje fantazii běžných čtenářů. Autorka se v poutavém líčení osudu této proslulé panovnice soustředí nejen na politické pozadí historických událostí a složité vztahy v rodu Ptolemaiů, ale především na základní převratné události královnina života a dva zásadní muže jejího života – Caesara a Marka Antonia.
Hitler. Nic menšího než celý svět
Objevný životopis Adolfa Hitlera od uznávaného historika Brendana Simmse
Přestože Adolf Hitler patří k nejlépe prostudovaným postavám historie, v tom nejdůležitějším, co si myslíme, že o něm víme, se mýlíme. Jak vysvětluje Brendan Simms, Hitler se navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení neobával ani tak bolševismu, jako hrozby mezinárodního kapitalismu a moci angloamerického světa. Z těchto obav pak pramenil jeho antisemitismus i odhodlání zabezpečit Němcům „životní prostor“ nezbytný pro přežití ve světě ovládaném Britským impériem a Spojenými státy.
Brendan Simms nám s odkazem na nové prameny předkládá, jak se po 1. světové válce formovala Hitlerova ideologie. V jejím pojetí měly být nové Německé říši vzorem Spojené státy a Britské impérium, velmoci, které taktéž získaly svůj vliv pomocí rasismu, násilí a přisvojování si cizí půdy. Hitlerovým cílem bylo zajistit podobnou globální budoucnost i Německu, protože jinak se zdálo odsouzené nejen k bezvýznamnosti, ale kvůli emigraci a zahraničním vlivům i k vymření.
Nová kniha Brendana Simmse jako první dopodrobna vysvětluje Hitlerovy názory a ukazuje, že i to nejvražednější chování má, tak jako vždy, svůj prapůvod v ideách.
Heinrich Franz Boblig
Inkvizitor Heinrich Franz Boblig z Edelstadtu je proslulý především díky románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice. Stejnojmenný film v režii Otakara Vávry ho vykreslil v podobném duchu – jako fanatického pronásledovatele čarodějnic a hamižného zloděje. Jaký však byl doopravdy? Jaroslav Čechura ukazuje Bobliga jako respektovaného člena společnosti a vzdělaného právníka. Výsledný obraz není ani obžalobou, ani obhajobou historické osobnosti, ale jejím precizním zasazením do dobových souvislostí.
Obsluhovali jsme korunního prince
Korunní princ Rudolf (1858–1889), jediný syn císaře Františka Josefa I., je jednou z důležitých postav této knihy. Stejně jako Ferdinand V. Dobrotivý (1793–1875), Pražany láskyplně titulovaný „náš Ferdáček“, který po abdikaci na císařský trůn dožil zbytek svých dní na Pražském hradě. Tyto významné postavy naší historie, spolu s budoucím ministrem Aloisem Rašínem či senátorem Soukupem a s plejádou drobných a často bezejmenných figurek – zaplňují listy barvitých vzpomínek Antonína Fialy (1866–1936). Autor těchto pamětí se narodil na Pražském hradě, otec byl požárním hlásným na Svatovítské věži, matka sloužila na zdejším hradním hejtmanství. Malý Antonín trávil dětství i jinošská léta v bezprostřední blízkosti významných dějinných postav i drobných aktérů hradního a malostranského života. Nejen vzpomínky na to, jak Antonínova matka pekla pro následníka rakouského trůnu lívance, ale i na dětské lumpárny na chodbách tak řečeného „Burgu“ či studium na pražské kadetní škole a počátek dráhy důstojníka c. a k. armády, jsou cenným svědectvím tehdejších společenských poměrů.
Antonín Fiala se po pádu monarchie sžil s republikánskou érou a kariéru završil jako správce vysokoškolských Hlávkových kolejí. Na druhou polovinu 19. století však vzpomíná s neskrývanou nostalgií i svérázným humorem – a před námi tak vyvstává perem očitého svědka načrtnutý obraz „zlatých časů monarchie“, tak ostře kontrastující s národoveckým vykreslením Rakouska-Uherska jako temného „žaláře národů“…
Osobní svědectví bývají často blíže pravdě, nežli dějiny tesané do kamene dlátem, jež třímá ruka vítězova. Fialovy autentické vzpomínky proto snad mohou přispět k poctivějšímu zhodnocení této významné etapy naší historie.
Tato výpravná kniha má aspiraci zařadit se mezi žádané pragensie – i díky množství vzácných obrazových dokumentů a řadě nejstarších fotografických vyobrazení tehdejší Prahy.
Heydrichův muž na špinavou práci
SS-Sturmbannführer Alfred Naujocks
Špičkový pracovník bezpečnostní služby SS Alfred Helmut Naujocks dlouho patřil mezi muže, na které Reinhard Heydrich nejvíce spoléhal, a proto mu svěřoval úkoly, jež se přímo dotýkaly historie. Naujocks byl náturou odvážný a inteligentní dobrodruh gangsterského střihu, miloval dobrodružství a postrádal jakékoli morální zábrany. Výčet jeho aktivit je svým způsobem ohromující – zúčastnil se bojů nacistické strany o získání moci, řady likvidací politických oponentů v zahraničí, operací během sudetské krize a pozdějšího rozbití republiky. Jako šéf technické složky bezpečnostní služby SS připravoval kompromitující dokumenty proti maršálu Tuchačevskému, zřídil nevěstinec pro vyvolené s četnými odposlechy a pomáhal připravit zkušební projekt sachsenhausenské velkovýroby falešných bankovek. Vrcholem jeho kariéry byly akce v Gliwicích, kde poskytl záminku pro úder na Polsko a odstartoval druhou světovou válku, zatímco únosem britských zpravodajců z holandského Venlo nabídl totéž pro západní tažení.
Popis Naujocksovy kariéry je zasazen do širšího dějinného rámce a poskytuje tak zasvěcený a jedinečný pohled do zákulisí historie.
Montaigne
Velikán svetovej literatúry Stefan Zweig (1881 – 1942), spisovateľ, esejista, básnik a prekladateľ, stále oslovuje svojím dielom nových a nových čitateľov. V slovenskom preklade vyšli napríklad jeho romány Opojenie z premeny, Netrpezlivosť srdca, eseje Hviezdne hodiny ľudstva, Liečba duchom, autobiografický román Svet včerajška, biografické romány Balzac, Mária Antoinetta či Mária Stuartová. Sujetom poslednej Zweigovej knihy je renesančný mysliteľ, humanista a skeptik, otec literárnej esejistiky, Michel de Montaigne. Hoci biografia Montaigne nebola dokončená, zostali v nej autorove poznámky, ktoré zvykol vždy pred vydaním knihy odstrániť, nie je to jej nedostatkom, naopak. Podáva svedectvo nielen o Montaigneovi a jeho dobe, ale aj o Zweigovi.
Biografia Montaigne vznikla šťastnou náhodou. Stefan Zweig utiekol s nacistami okupovanej Európy do Brazílie, kde sa usadil v meste Petrópolis. Práve tu objavil Montaigneove dvojzväzkové Eseje, ktoré vnímal ako útechu vo svojom postavení vyhnanca. Montaigneov životopis písal s veľkým zaujatím, videl paralelu medzi nacistickou brutalitou a náboženskými vojnami v časoch Montaigneových. Za štyristo rokov sa ľudstvo nezmenilo. Stefan Zweig vzdáva úctu Michelovi de Montaigne, človeku a humanistovi, ktorý nikdy nezradil svoje vnútorné presvedčenie a aj v najťažších časoch zostal homme libre, slobodným človekom. Slovenský preklad je doplnený o esej Mareka Kurtu Zweig vs Montaigne.
Ďábelský generál
Kniha vypráví příběh nejvýše vyznamenaného německého velitele pluku za druhé světové války, známého jako „tankový hrabě”, Hyazinth hrabě von Strachwitz, šlechtic ze Slezska.
Bojoval v předních pozicích a jeho husarské kousky jako velitele tankového praporu mu vynesla mnohá vyznamenání. Své válečné tažení začal v Polsku, dále se zúčastnil bojů ve Francii, invaze do Jugoslávie a poté operace Barbarossa, kde si vysloužil Rytířský kříž. Následně během postupu na Stalingrad, získal Dubové listy za zničení 270 sovětských tanků při přechodu řeky Don u Kalače. V té době jako velitel pluku dosáhl Volhy a zuřivě bojoval na severním okraji perimetru šesté armády. Během bojů byl těžce zraněn a odvelen ze stalingradské kapsy, čímž byl ušetřen osudu zbytku 6. armády.
Po zotavení byl jmenován velitelem tankového pluku divize Grossdeutschland. V té době již dostával nové tanky tiger, jimiž byla vybavena část jednotek, kterým velel, a také rané modely pantherů. Po bojích u Kurska a následných obranných bojích byl následujícího roku převelen ke skupině armád Sever. Během rychle se měnících bojů v Pobaltí v roce 1944 byla jeho Panzerverband Strachwitz nasazena jako samostatná jednotka, jež čelila sovětským ofenzivám.
Byl průkopníkem vytváření „brigád lovců tanků“, složených z pěchoty pronikající hluboko do nepřátelských linií, která vyzbrojená panzerfausty a dalšími demoličními prostředky přepadávala sovětské tanky. Za války byl dvanáctkrát zraněn a se štěstím přežil těžkou autonehodu. V květnu 1945 se nakonec vzdal Američanům.
Velká část válečné kariéry von Strachwitze zůstala dosud nepopsána, protože oficiální záznamy 16. tankové divize zmizely u Stalingradu, a mnoho pozdějších bojových skupin tankového hraběte si je nikdy neuchovávalo. Díky houževnatému výzkumu se však autorovi přesto podařilo dát dohromady nesmírně podrobný popis života a doby tohoto bojového vůdce a zároveň zaznamenat zuřivé tankové boje druhé světové války.
Australský autor a badatel Raymond Bagdonas se celoživotně věnuje druhé světové válce se zvláštním zaměřením na východní frontu. Žije se svou ženou Gail v Brisbane v Queenslandu.
Lhář
Skutečný příběh Karla Köchera, československého špiona, který pronikl do CIA
Postava Karla Koechera vzbuzuje kontroverze už od mladých let. Cunningham líčí, jak se z nadaného středoškoláka s odbojářskými sklony stal agent StB, student filozofie na Kolumbijské univerzitě a „krtek“ v CIA. Vykresluje Koechera jako člověka, který má potíž s autoritami, bouří se i v rámci StB a jeho hnacím motorem je v prvé řadě touha vyniknout, něco dokázat, a to i v obecně prospěšném smyslu slova. Byl Koecher příliš naivní? Jak se s kariérou špiona morálně vyrovnával?
Po překonání nesnází čerstvých přistěhovalců si Karel a Hana Koecherovi v USA, kde strávili něco málo přes dvacet let, začali plnými doušky užívat života. Cunningham zachycuje převratné společenské změny, jež pár zakoušel na vlastní kůži, i drobné výstřelky, jako zálibu Koecherových v luxusu nebo dlouholeté provozování swingerských aktivit. Hana Koecherová, na počátku nesmělá dívka z komunistické rodiny, vyrostla vedle manžela v protřelou obchodnici s diamanty a kurýrku StB.
Autor nás však skrze případy, s nimiž Koecher v CIA přicházel do styku, zavádí především do různých koutů světa, což spolu s náležitým historickým kontextem dává dohromady fascinující obraz studené války a jedinců, kteří uvázli v jejím soukolí.
Mladý Štefánik
MILAN RASTISLAV ŠTEFÁNIK. Je nám známy ako pražský študent, učený astronóm, francúzsky generál a spoluzakladateľ Československa. Historik József Demmel nám ponúka Štefánikov polyfónny portrét z obdobia jeho mladosti. Spoznáme ho ako syna chudobného evanjelického farára z pohraničia Uhorska, člena rodiny plnej národovcov a mučeníkov, usilovného študenta na maďarskojazyčných uhorských gymnáziách a aj ako uvedomelého národovca počas miléniových osláv. Nechýba ani zamilovaný, a neskôr rozčarovaný Štefánik. Z týchto príbehov sa môžeme dozvedieť, že aj historická ikonická postava našich národných dejín bola človekom z mäsa a kostí.
Alžběta II. - Život královny
První ucelená publikace o životě Alžběty II.
Alžběta II. ztělesňovala vesmír, který bychom si bez ní ani nedovedli představit – bez jejích obligátních klobouků, jejího typického úsměvu a diskrétního zvyku podupávat pravou nohou, když před ní při přehlídce šla hudba.
Tato princezna diskrétního zjevu, kterou nic nepředurčovalo k nástupu na trůn, vládla nejdéle v historii a délkou vlády (sedmdesát let) překonala rekord své prapraprababičky královny Viktorie (šedesát čtyři let), a dokonce i císaře Františka Josefa (šedesát osm let).
Jean des Cars, čerpaje z nejlepších pramenů, nás provází životem Alžběty II. od jejího mládí po smrt manžela prince Filipa i její vlastní odchod. Procházíme s ním všechny malé i velké události, soukromé i veřejné, které poznamenaly její život: světovou válku, otcovu smrt, nástup na trůn, klepy okolo jejího manželství, vztah se zatracovaným strýcem, nevázaný život její sestry, manželské problémy jejích dětí, „rebelii“ vnuka Harryho, a dokonce i její vášeň pro korgi a koně.
Predpredaj
32,29 €
32,95 €
Anne Frank naplója - 1942. június 12. – 1944. augusztus 1.
„Egyetlen tisztességes ember sem hal meg hiába. Anne Frank bizonyosan nem. De ő nem meghalt valamiért, hanem sokkal inkább élt valamiért – a halál ellenére élt.”
A 77 éve megjelent napló kiadása új elő- és utószóval, kronológiával, illusztrációs anyaggal, valamint a korábbinál bővebb, 16 oldalas képmelléklettel lát napvilágot.
Anne Frank naplója örök érvényű olvasmány, egyaránt szól az övéihez hasonló gondokkal küszködő fiatalokhoz, az idősebbekhez, akik szeretnék jobban megérteni őket, és szól mindazokhoz, akik tudni akarják, mi történt a Prinsengracht 263. hátsó traktusában bujkáló családokkal a hitleri megszállás alatt álló Amszterdamban.
Anne Frank 1942. június 12-e és 1944. augusztus 1-je között vezetett naplót: kezdetben csak magának írogatott, később, amikor megérett benne az elhatározás, hogy híres írónő lesz, elővette régi írásait, és módszeresen átírta, javítgatta őket. Úgy tervezte, hogy naplója alapján könyvet ír a háborúról, és hű képet fest benne a német megszállás éveiről Hollandiában. Korai halála – nem sokkal tizenhatodik születésnapja előtt hunyt el a bergen-belseni koncentrációs táborban – megakadályozta terve megvalósításában.
Naplóját a Frank családot bújtató Miep Gies találta meg és helyezte biztonságba azután, hogy a családot 1944. augusztus 8-án elhurcolták, majd a háború után olvasatlanul átadta Anne édesapjának, Otto Franknak. A könyv 1947-ben jelent meg először, Otto Frank gondozásában, s azóta világszerte milliók olvasták.
„Az egész világ ismeri Annét. Hogy miért? Mert írt. Mert naplójában a múltat jelenné változtatta, a holtakat élőkké. A szavak csodája által. Az irodalom csodája által. Anne Frank naplója nemcsak a szenvedés, a zsidó sors dokumentuma, hanem egyben egy olyan gyereknek a története is, aki ebben a sorsban, ennek a sorsnak a következtében talál önmagára. … Megtanult szeretni, ítéletet alkotni, megbocsátani, kinevetni, megérteni – megtanulta, mi a félelem és az elégedettség, a szerencse és a szerencsétlenség –, és mindent regisztrált, amit szavakban átélt. „Szenvedélye lett az írás, benső szükséglete, ennek köszönhető, hogy naplójából irodalom lett, nevéből pedig mindazoknak a jelképe, akiknek sorsában osztozott.” - Heller Ágnes
Sibiřská odyssea
Tichá, avšak brutální kampaň, kterou vedl Sovětský svaz proti polským občanům, je ve stínu holokaustu a dalších hrůz druhé světové války často přehlížena. Wesley Adamczyk ve svých strhujících pamětech dává hlas statisícům obětí sovětského barbarství.
Wiesław Adamczyk byl ještě malým chlapcem, když ho v květnu 1940 spolu s matkou a sourozenci deportovali z jejich pohodlného domova v tehdy polském Lucku na sovětskou Sibiř. Jeho otec, důstojník polské armády, padl do sovětského zajetí a nakonec se stal jednou z obětí katyňského masakru, při němž byly rukou sovětské tajné policie NKVD povražděny desetitisíce polských důstojníků a příslušníků inteligence. Rozdělení rodiny a její deportace v roce 1940 znamenaly začátek desetileté odysey, během níž musel Wiesław přestát téměř nesnesitelné životní podmínky, naprostý nedostatek potravin i život ohrožující epidemie.
Kniha je vzpomínkou na dětství prožité v otřesných podmínkách a nejenže osvětluje jedno z nejtemnějších období evropských dějin, ale také sleduje ztrátu nevinnosti a boj proti zoufalství, které hrozilo zmocnit se malého chlapce. Je to bezprostřední a bolestné svědectvím o tom, jakými zkouškami musela jedna rodina v době války projít, a zároveň intimní kronikou zvěrstva, které pořád stojí stranou historické pozornosti.
Amerikai Prométheusz
Az Oppenheimer című film alapjául szolgáló könyv.
J. Robert Oppenheimer, a 20. század egyik legikonikusabb alakjának életrajza. A briliáns fizikus vezette az atombombát megépítő csapatot a második világháború idején, később pedig kénytelen volt szembenézni tetteinek morális következményeivel.
Ebben az elképesztő, hiteles életrajzban, melyen 25 éven keresztül dolgoztak, Kai Bird és Martin Sherwin megragadja Oppenheimer életét és az őt körülvevő korszakot, egészen gyerekkorától mígnem a hidegháború központi figurájává vált. Ez az életrajz maga a történelem: lenyűgöző és rendkívül részletes bemutatása a 20. század egyik legfontosabb alakjának.
Gróf Tisza István, a vértanú
Borosjenői és szegedi gróf Tisza István történetét kevesen ismerik, pedig ő volt hazánk legjelentősebb és legtöbbet vitatott politikai vezetője a 20. század hajnalán. Ki volt ő pontosan? Milyen okok vezettek szörnyű tragédiájához? 1918. október végén a magyar állam gépezete megbénult; a politikát ezekben a napokban a fronton és az utcán formálták. A Nagy Háború véget ért, s a vereség bűnbakjának Tisza Istvánt, Magyarország első világháborús miniszterelnökét kiáltották ki, akit október 31-én Hermina úti villájában gyilkoltak meg máig tisztázatlan körülmények között. A gróf korábban országgyűlési képviselő,a Magyar Királyság miniszterelnöke először 1903 és 1905 között, majd 1913 és 1917 között (egyben a király személye körüli miniszter), továbbá a Képviselőház elnöke 1912 és 1913 között, valamint több alkalommal a horvát-dalmát-szlavón tárca nélküli miniszteri tisztséget is betöltötte. A Magyar Tudományos Akadémia tagja. Politikai nézetei szerint az osztrák-magyar dualista rendszer fenntartásának volt a híve, valamint az akkor elterjedt liberális-konzervatív konszenzus képviselője, ezáltal egyszerre volt híve a joguralomnak, a parlamentarizmusnak és az alkotmányos monarchiának, ugyanakkor ragaszkodott az arisztokrácia és a dzsentri vezető szerepének és a korlátozott szavazati jog rendszerének fenntartásához is. Véleménye szerint csak ezek révén maradhat fenn a nemzeti kisebbségekkel szemben a magyar szupremácia, a hagyományos társadalmi rend és kultúra.
Elie Wiesel: Prelomiť mlčanie
Ako je možné, že napriek všetkej bolesti
a sklamaniam, ktoré poznačili
jeho pozoruhodný život, Elieho nepohltila
temnota a nezatienila ho pred slnkom?
Samantha Power, veľvyslankyňa USA pri OSN, v prejave
pri spomienke na Elieho Wiesela 1. decembra 2016
Ako svedok a obeť tragédie v Osvienčime podal Elie Wiesel (1928 – 2016) v memoároch Noc mimoriadne silnú výpoveď o hrôzach holokaustu. Ako sa tento krehký a nenápadný spisovateľ z karpatského mestečka stal takým vplyvným aktérom na svetovej scéne? Joseph Berger sa pokúša zodpovedať túto otázkou prostredníctvom rozhovorov s jeho priateľmi, vedcami, kritikmi, ale aj pomocou jeho literárnej tvorby.
Tí, ktorí Wiesela dobre poznali, vedeli, aký je hlboko ľudský a prirodzený. Rád spieval, s priateľmi si nôtil chasidské piesne, s ktorými vyrastal vo svojom rodisku v rumunskom Sighete, a neváhal sa pridať k divokým chasidským svadobným tancom. Svetového úspechu sa dočkal pomerne neskoro. Po štyridsiatke pracoval ako novinár na voľnej nohe pre francúzske a izraelské noviny, no ledva vládal platiť nájom, a keď sa chcel slušne najesť, niekedy sa musel spoľahnúť na priateľov. Wiesel bol zložitý človek. Mal citlivé ego, pre ktoré niekedy ťažko znášal prácu v skupinách, akou bola rada, ktorá vo Washingtone založila Americké múzeum holokaustu. V roku 1986 získal Nobelovu cenu za mier, pretože bol pre ľudstvo poslom, ktorý tlmočí odkaz mieru, pokánia, ľudskej dôstojnosti a ťažko nadobudnutej viery.
Elie Wiesel však nebol len vlajkonosičom preživších holokaust. Stal sa najobdivovanejším ambasádorom židovskej viery na svete a hlasom svedomia mnohých miest, kde sa pošliapavali ľudské práva. Svoj odkaz rozšíril, aby upozornil aj na iné genocídy a varoval, že svet sa z holokaustu nepoučil a ľudstvo sa stále nezbavilo etnickej nenávisti, prenasledovania zraniteľných menšín a masového násilia.
dostupné aj ako:
Egy jelentéktelen nő
"Az ellenség legveszélyesebb kéme, meg kell találnunk és el kell pusztítanunk!"
A Gestapo "sürgős" jelzéssel ellátott üzenetében szereplő "legveszélyesebb" kém: Virginia Hall.
A mára legendássá vált kémnő először diplomáciai szolgálatba szegődött, majd a második világháború kitörése után a brit kémszervezet, a Különleges Műveletek Parancsnokságának ügynöke lett. Franciaországban tevékenykedett, az ellenállás munkáját segítette, illetve valójában irányította: hálózatokat szervezett, akcióterveket dolgozott ki, és számtalan, partizánok által végrehajtott műveletet felügyelt. Többször is csak pillanatokon múlt, hogy nem tartóztatta le a Gestapo, de találékonyságának és vakmerőségének köszönhetően mindig megmenekült. Egy alkalommal gyalogosan jutott el Franciaországból spanyol földre, amely tettének értékét - ahogy számos egyéb fizikai teljesítményéét is - emeli a tény, hogy fiatalkorában egy balesetben elvesztette az egyik lábát, és élete nagy részében műlábbal élt. Fanatikusan, már-már hihetetlen bátorsággal szolgálta az ügyet, amelyben mélyen, tántoríthatatlanul hitt. A szövetségesek partra szállása után gerillatámadásokkal akadályozta a német csapatok mozgását. A háború után a CIA-nál szolgált, ám mivel nem kapott felkészültségének, tapasztalatainak és ambícióinak megfelelő megbízást, a lehető leghamarabb nyugdíjba vonult. Életében lényegében nem ismerték el a munkáját, valójában csak a közelmúlt kutatásainak köszönhető, hogy a CIA ma már a háború hősnőjeként emlékezik rá, a háború legnagyszerűbb női ügynökeként tartják számon, és a franciák az ellenállás igazi hőseként ünneplik.
De Virginia Hall nemcsak képtelennek tetsző kalandokat él át, hanem szörnyű szenvedésen is keresztülmegy. Elveszíti a barátait, borzasztó fizikai fájdalom kínozza, az állandó stressz ugyanis kikezdi az egészségét, továbbá a felettesei közönye és - általában a nők iránti - bizalmatlansága gyakran lehetetlen helyzetbe hozza, a tehetetlenséget pedig nehezen viseli. Miközben megismerjük a háborút a terepen dolgozó ügynökök szempontjából, beleláthatunk, miként tudott csak nagyon korlátozottan érvényesülni egy nő a korszak férfiak uralta világában (különösképpen a katonák és kémek között), még akkor is, ha a lehető legmagasabb színvonalon végezte a munkáját.
Az Egy jelentéktelen nő egy kivételesen bátor nő izgalmas és inspiráló története.
A kategória további termékei
Mexikó utolsó császára - Drámai történet egy Habsburg főhercegről, aki császárságot alapított az Újvilágban
Az 1860-as évek elején III. Napóleon francia császár különös tervvel állt elő: elhatározta, hogy a polgárháborúba süllyedt Egyesült Államok gyengeségét kihasználva francia fennhatóságú monarchiát alapít Mexikóban, és ezzel visszaállítja a dinasztikus Európa tekintélyét az Újvilágban. A köztársasági rendszert felváltó új császárság élére a fiatal osztrák főherceget, Ferenc József öccsét, Habsburg Miksát szemelte ki, aki naiv idealizmusa és saját küldetéstudata által vezérelve - és a francia diplomácia játszmái által alaposan megtévesztve - végül elfogadta a felkérést, és a baljós előjelek ellenére feleségével, Carlota belga hercegnővel az oldalán átkelt az Atlanti-óceánon, hogy Mexikó trónjára ülhessen.
Edward Shawcross a legkiválóbb brit történetírói hagyományokat folytatva lenyűgöző felkészültséggel és alapossággal, mégis olvasmányos és fanyar humorral átszőtt stílusban tárja elénk e véres tragédiába torkolló kísérlet drámai fordulatokban gazdag történetét. Shawcross ugyanakkor nemcsak a szűk négy évig fennálló császárság eseményeit veszi sorra: értelmezésében a mexikói "kaland" - amelyet a legtöbben őrültségnek tartottak, Marx pedig egyenesen a világtörténelem egyik legszörnyűbb vállalkozásának nevezett - csupán része volt annak a gigászi küzdelemnek, amely az amerikai kontinens jövőjéért és a nyugati félteke uralmáért folyt az Ó- és az Újvilág között.
"Ha Miksa külsőleg megfelelt is a szerepének, serege igen távol esett azoktól a díszfelvonulásoktól, amelyek gyerekkorában annyira untatták őt. Katonái összességében inkább egy alaposan felfegyverzett tömeghez hasonlítottak, mint egy fegyelmezett zászlóaljhoz; nem léptek egyszerre, az ágyúik messze mögöttük cammogtak, és ahogyan ez szokás volt, nők és gyerekek követték őket még távolabbról. Sokan, akik csak hat hete kerültek ide kényszersorozás révén, még mindig azokat a rongyos ruhákat viselték, amelyekben összefogdosták őket. Az egyenruhák, ha voltak egyáltalán, ritkán érdemelték ki az egyenruha elnevezést: igen nagy változatosságot mutattak attól függően, hogy viselőik éppen mit találtak és mi tetszett nekik."
Kníže Karel I. z Lichtenštejna 1569-1627
První monografie vzniklá na území českých zemí navazuje na dlouholetý badatelský zájem Dr. Marka Vařeky věnujícího se dějinám rodu Lichtenštejnů. Monografie zaměřená na osobnost prvního knížete Karla podává jasné odpovědi na jednotlivé etapy jeho života. Smyslem monografie bylo podat vyčerpávajícím způsobem veškeré dostupné informace k jeho ekonomickým a hospodářským strategiím, které mu otevřely všechny politické dveře u tří císařů přelomu 16. a 17. století. Čtenář se na skoro osmi stech stranách dozví zajímavé ekonomicko-politické souvislosti předbělohorské a pobělohorské doby. (150 vyobrazení, 80 tabulek)
Zapomenutý komunista Rudolf Marcián
Toto je příběh života krajského tajemníka KSČ v Olomouci Rudolfa Marciána, Po hříchu málo známá postava, přitom její osudy ilustrují kus našich moderních dějin, Komunista, partyzán i konfident se po válce stal nohsledem bolševika Alexeje Čepičky, Pod jeho ochranou stoupal až do předpokoje ministerstva… aby byl v létě 1950 zavražděn, Podivná smrt nadějného kádra se nestane ani významnou událostí, ani povelem k zahájení honu na zrádce socialismu, Proč musel Marcián zemřít a proč byl vymazán z národní paměti?
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
