Najnovšie - Právo strana 1 z 3

Publikace „Mezigenerační nástupnictví v podnikání“ přináší komplexní přehled o problematice předávání rodinných firem a je inspirována diskusemi z konference ve Smolenicích. Publikace důkladně analyzuje právní úpravy v České republice a na Slovensku, se zaměřením na dědické právo, smluvní vztahy a ochranu majetku. Monografie srovnává českou flexibilitu svěřenských fondů s tradičním slovenským dědickým právem a zdůrazňuje roli notářů v zajišťování právní jistoty a transparentnosti. Díky důrazu na judikaturu kniha poskytuje praktické rady pro efektivní plánování mezigenerační obměny podniků, což představuje cenné informace pro každého, koho se téma mezigeneračního předávání podniků dotýká.

Cílem kolektivní monografie Policejní právo je poskytnout odborný výklad působnosti, pravomoci policejních institucí a mezí, ve kterých může být tato policejní pravomoc vykonávána. Po nezbytném teoretickém vymezení se již další výklad výhradně zaměřuje na právní předpisy vztahující se k činnosti univerzální policejní instituce v České republice. Čtenář by se měl seznámit nejen s personálním substrátem, řízením a organizací, věcné, místní a personální působnosti, vztahy a spoluprací Policie České republiky, ale také s povinnostmi příslušníků a zaměstnanců policie. Důraz je kladen na výklad základních oprávnění. Jedná se o omezování osobní svobody, postupy ke vztahu k věcem, institut vykázání, práce s informacemi, ale také použití donucovacích prostředků a zbraně. V závěru monografie je uvedeno institucionální a procesní zajištění kontroly Policie České republiky. Publikace je využitelná nejen pro studenty vysokých škol právního zaměření, ale také pro příslušníky nebo pracovníky policejních institucí České republiky. Jako pramen obsahující rozšiřující informace může být využita i studenty středních škol bezpečnostního zaměření. Laická veřejnost pak z monografie může čerpat základní informace o charakteru právního vztahu mezi občanem a Policií ČR.

Přinášíme druhé tištěné vydání zákona o Finanční správě České republiky s právním stavem k 1. 1. 2025. Tento zákon je primárně organizačním zákonem vytvářejícím soustavu orgánů pro výkon správy daní. Pokrývá však i řadu zásadních otázek, jako je celostátní působnost pro vyhledávací činnost a kontrolní postupy, náhradu nákladů řízení ve správním soudnictví nebo účinky uplatněných plných moci. Kniha tak představuje ucelený výklad tohoto základního právního předpisu pro organizaci a fungování celé soustavy orgánů Finanční správy České republiky. Tím se stává pro pracovníky těchto orgánů, daňové poradce a advokáty průvodcem každodenními situacemi. Oproti prvnímu vydání došlo k výraznému přepracování a rozšíření v návaznosti na jednotlivé novelizace například v souvislosti s vytvořením daňové analytické evidence, vznikem daňových informačních schránek a zavedením vybrané působnosti pro vyhledávací činnost a kontrolní postupy.

Komentář k zákonu č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, poskytuje důkladný výklad současné právní úpravy, zahrnující důležité aspekty, které ovlivňují správu místních poplatků, od judikatury po praxi obcí. Autory publikace jsou renomovaní specialisté, jejichž bohatá zkušenost čtenářům umožňuje pochopení komplexních otázek místních poplatků, které jsou klíčové pro fungování mnoha obcí. Publikace důkladně analyzuje ustanovení zákona o místních poplatcích a také kontext dalších právních předpisů, které toto téma ovlivňují. Důraz je kladen na aktuální právní stav a judikaturu, což je zcela nezbytné pro přesnou aplikaci zákona. V rámci knihy najdete také návrhy řešení sporných bodů a názorových sporů, což z tohoto komentáře činí neocenitelný zdroj pro ty, kteří se zabývají touto problematikou v praxi.

Tato kniha pojednává o nemajetkové újmě a jejím odčinění v penězích v českém a německém právu. Pozornost je věnována způsobu určení výše přiměřeného zadostiučinění v judikatuře českých a německých soudů, zejména vyčíslení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění, reflexní újmy sekundárních obětí, újmy způsobené zásahy do důstojnosti, svobody, cti a soukromí člověka nebo újmy za narušení dovolené. Kniha obsahuje stručné přehledy přiznaných částek přiměřeného zadostiučinění českými a německými soudy v jednotlivých případech.

A kiadvány szerzői: dr. Áts Ágota, dr. Bene Lajos, dr. Egri Noémi, dr. Fónyiné dr. Kazareczki Andrea, dr. Gál Zsófia, dr. Gondán-Evetovits Andrea, dr. Halmos Szilvia, dr. Harmat Erika, dr. Horacsek Kinga, dr. Jagusztin Tamás, dr. Kozák Henriett, dr. Morvai Ildikó, dr. Németh Andrea, dr. Örkényi László, dr. Palotás Gergely, dr. Papp Zsuzsanna, dr. Parlagi Mátyás, dr. Paulini Márió, dr. Rainer Lilla, dr. Rozgonyi Anna, dr. Szabó Kornélia, dr. Szász Levente, dr. Szemán Felicitász, dr. Szőke Zsuzsanna, dr. Turbucz Zoltán, dr. Várai-Jeges Adrienn, dr. Velinskyné dr. Lovas Kinga, dr. Völcsey BalázsA polgári perrendtartásról szóló 2016. évi CXXX. törvényhez készült kompakt kommentár célja kizárólag judikatúra szempontjából elemezni a Pp.-t és az ahhoz közvetlenül kapcsolódó eljárásjogi normákat. Éppen ezért a kiadvány az aktuális gyakorlati problémák felől vizsgálja a perjogi kódexet. Ez egyben azt is jelenti, hogy tudatosan kerüli a dogmatikai elemzéseket, tudományos elméletek és megközelítések bemutatását, áttekintését. A szerzők célja a mindennapi jogalkalmazói munkában jelentkező kérdések azonosítása és az azokra adható, szakmailag alátámasztható válaszok azonosítása. Ez több esetben az eltérő nézetek bemutatását és a szükséges keretben a kritikai szempontú értékelését is jelenti.

A fizetésképtelenségi jog harmonizációjának kérdése több évtizede foglalkoztatja az uniós jogalkotót. Míg az anyagi jog közelítése egyelőre limitált eredményeket hozott – gondoljunk itt főleg a 2019-es Szerkezetátalakítási irányelvre, valamint a fizetésképtelenségi jog egyes vonatkozásainak harmonizálásáról szóló, tárgyalás alatt álló irányelvjavaslatra –, a nemzetközi magánjogi megközelítésen alapuló harmonizáció a 2000-es Fizetésképtelenségi rendelettel, illetve annak 2015-ös átdolgozásával jelentős részben megvalósult. Fabók Zoltán műve az első olyan magyar nyelvű szakkönyv, amely kimerítően foglalkozik a határokon átívelő fizetésképtelenségi eljárások joghatósági szabályaival. A könyv a fizetésképtelenséggel kapcsolatos és egyéb polgári és kereskedelmi perek elhatárolásának kérdését, valamint az ezzel kapcsolatos problémákat is részletesen tárgyalja, továbbá kritikai megközelítésben vizsgálja az uniós bíróságok irányadó gyakorlatát. Az uniós jog mellett a magyar nemzetközi magánjogi szabályozás releváns rendelkezései is elemzésre kerülnek. A munka kitér arra a kérdésre is, hogy az egyes magyar fizetésképtelenségi eljárások mennyiben illeszkednek az alkalmazandó nemzetközi magánjogi rezsim rendszerébe.Dr. Fabók Zoltán, PhD, ügyvédként és egyetemi oktatóként dolgozik. A munka alapjául szolgáló kutatásokat a Nottingham Trent Universityn és az ELTE-n végezte.

V trestnom práve dochádza k zásadným a podstatným zmenám, ktoré sú v texte vyznačené tučným písmom. Titul obsahuje Trestný zákon, Trestný poriadok, Zákon o trestnej zodpovednosti, Zákon o Policajnom zbore v úplnom znení po novelách a upozornenia na zmenu v Zákone o registri trestov a v Zákone priestupkoch. Novela zákona obsahuje zásadné zmeny, ktoré menia nastavenie trestnej politiky štátu. Verejné zdroje a zdroje EÚ sú „chránené“ menej, páchateľovi hrozia celkovo nižšie tresty, ak sa obohatí na úkor štátu a EÚ. Upravujú sa podmienky prerušenia premlčania, zatiaľ čo doposiaľ bola podmienka buď vznesenie obvinenia alebo ak páchateľ spáchal v premlčacej dobe úmyselný trestný čin. Novela ustanovuje ako prerušenie plynutia premlčacej doby buď vznesenie obvinenia (okrem prípadu, ak obvinenie bolo následne zrušené), alebo ak páchateľ bol v premlčacej dobe právoplatne odsúdený za úmyselný trestný čin spáchaný v premlčacej dobe, na ktorý tento zákon ustanovuje trest rovnaký alebo prísnejší. Ak teda vyšetrovanie a súdne konanie trvá dlhšie, potom k prerušeniu premlčania nedôjde ani, ak páchateľ trestného činu pácha trestnú činnosť opakovane. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách: Zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon po novele zákonom č. 40/2024 Z. z., po novele zákonom č. 47/2024 Z. z., po novele zákonom č. 214/2024 Z. z., Nález Ústavného súdu Slovenskej republiky č. 215/2024 Z. z. Zákon č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok po novele zákonom č. 40/2024 Z. z., Nález Ústavného súdu Slovenskej republiky č. 215/2024 Z. z. Zákon č. 91/2016 Z. z. o trestnej zodpovednosti právnických osôb po novele zákonom č. 40/2024 Z. z., Nález Ústavného súdu Slovenskej republiky č. 215/2024 Z. z. Zákon č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore po novele zákonom č. 166/2024 Z. z. UPOZORNENIE NA ZMENU: Zákon č. 192/2023 Z. z. o registri trestov po novele zákonom č. 161/2024 Z. z. a po novele zákonom č. 179/2024 Z. z. Zákon Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch po novele zákonom č. 166/2024 Z. z. Od 6. 8. 2024 sa menia hranice škody, ktoré majú vplyv na to, čo sa považuje za trestný čin a čo je postihované miernejšie ako priestupok. Zároveň sa prostredníctvom hranice škôd posudzuje aj závažnosť činu, ktorá má potom vplyv na to, či je čin posudzovaný miernejšie alebo prísnejšie a teda, či súd uloží v prípade preukázania viny páchateľovi trest v rámci nižšej trestnej sadzby, alebo pôjde o tzv. kvalifikovaný trestný čin s vyššou trestnou sadzbou, kde súd musí uložiť vyšší trest. Vo väčšine majetkových trestných činov sa zároveň znižuje celková výška trestu, ktorá páchateľovi môže byť uložená, a to tak v základnej trestnej sadzbe, ako aj pri kvalifikovaných trestných činoch. Skracujú sa doby premlčania pri niektorých trestných činoch. Zvyšuje sa hranica trestnej sadzby, pri ktorej sudca môže uložiť podmienečný odklad trestu odňatia slobody, a zároveň navrhovaná zmena ukladá sudcovi povinnosť uprednostniť iný trest ako trest odňatia slobody, ak je to možné. Kombinácia týchto zmien spôsobí podstatnú zmenu v tom, ako sa bude posudzovať majetková a hospodárska trestná činnosť, aké maximálne tresty odňatia slobody bude môcť súd uložiť, a ešte sa aj skracuje premlčacia doba, po ktorú bude potrebné trestný čin vôbec odhaliť a začať trestné stíhanie. Okrem dopadu na to, že páchateľom trestných činov súdy budú ukladať nižšie tresty, táto zmena bude mať podstatný vplyv na práva poškodených. Pretože ak orgány činné v trestnom konaní neodhalia včas páchateľa, potom budú musieť často zastaviť trestné stíhanie, pretože dôjde k premlčaniu tohto trestného stíhania. Za trestné činy, ktoré poškodzujú finančné záujmy Európskej únie, a ktorých horná hranica trestnej sadzby prevyšuje šesť rokov bude musieť súd uložiť trest odňatia slobody. Naopak pri trestných činoch, ktoré poškodzujú finančné záujmy Európskej únie, a ktorých horná hranica trestnej sadzby neprevyšuje šesť rokov, páchateľ bude môcť vyviaznuť s alternatívnym trestom (napr. peňažn

Titul prináša úplné znenie Trestného zákona a Trestného poriadku a ďalších zákonov po novele s účinnosťou od 15.3.2024. Zmeny sú v texte prehľadne vyznačené. Doplnená Vyhláška č. 543/2005 Z.z. Pozastavenie účinnosti v prípade Trestného poriadku sa týka ustanovenia o zavedení procesného pravidla, podľa ktorého majú orgány činné v trestnom konaní a súd možnosť použiť dôkaz získaný nezákonným spôsobom v prípade, ak sa použije iba v prospech obvineného. Ďalšia pozastavená časť sa týka predĺženia lehoty na podanie dovolania v neprospech obvineného zo šiestich mesiacov na tri roky. Aké zmeny prináša novela Trestného poriadku nájdete v úplnom znení tohto zákona v novej publikácii. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Novely zákona č. 40/2024 Z. z. a č. 47/2024 Z. z. 1. TRESTNÉ PRÁVO ZÁKON č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon ZÁKON č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok ZÁKON č. 330/2007 Z. z. o registri trestov ZÁKON č. 91/2016 Z. z. o trestnej zodpovednosti právnických osôb ZÁKON č. 274/2017 Z. z. o obetiach trestných činov ZÁKON č. 256/1998 Z. z. o ochrane svedka ZÁKON č. 54/2019 Z. z. o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti ZÁKON č. 236/2017 Z. z. o európskom vyšetrovacom príkaze v trestných veciach ZÁKON č. 312/2020 Z. z. o výkone rozhodnutia o zaistení majetku a správe zaisteného majetku ZÁKON č. 650/2005 Z. z. o vykonaní príkazu na zaistenie majetku alebo dôkazov v Európskej únii VYHLÁŠKA č. 618/2005 Z. z. o tvorbe spisu orgánmi činnými v trestnom konaní a súdmi VYHLÁŠKA č. 619/2005 Z. z. o podmienkach a postupe prokurátora pri konaní o dohode o uznaní viny a prijatí trestu VYHLÁŠKA č. 275/2022 Z. z. o rozsahu vykonávania rozhodnutí, opatrení a úkonov trestného konania vo vyšetrovaní alebo skrátenom vyšetrovaní 2. SPRÁVNE PRÁVO ZÁKON č. 372/1990 Zb. o priestupkoch ZÁKON č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore VYHLÁŠKA č. 543/2005 Z. z. o Spravovacom a kancelárskom poriadku pre okresné súdy, krajské súdy, Špeciálny súd a vojenské súdy

Dr. Zavodnyik József hiánypótló művet tár a biztosítási szakma elé, amely a biztosítási jog szerteágazó területén szolgáltat tematikus magyarázatot: az alapfogalmak (biztosítás, biztosítási szerződés, biztosítási tevékenység) tisztázása után ismerteti a biztosítási szerződés egyes szereplőire irányadó jogokat és kötelezettségeket. Külön fejezeteket szentel a kárbiztosításnak (beleértve a gépjármű-felelősségbiztosítást), valamint bemutatja az összegbiztosítás (élet- és balesetbiztosítás) és az egészségügyi biztosítás sajátosságait.A jelen átfogó munka feldolgozza a nyilvános forrásokból megismerhető joggyakorlatot (elsősorban a Kúria döntéseire támaszkodva), de a biztosításfelügyeleti hatóság jogértelmezéseit is. A biztosítási szerződési jog sajátosnak minősíthető szabályainak megértését elősegítendő egyes ítéletek, jogesetek részletesebben kerülnek ismertetésre.Gyakorló jogászoknak, jogtanácsosoknak, biztosítási szakembereknek ajánljuk.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, je klíčovým předpisem pro vyšší územní samosprávné celky – kraje. Třetí vydání úspěšného komentáře k zákonu o krajích přináší aktuální pohled na ekonomické hospodaření krajů a nové instituty jako je digitální sbírka předpisů nebo videokonferenční jednání. Autorova rozsáhlá praxe ve veřejné správě, zejména jeho zaměření na analýzu postavení a činnosti územních samospráv pohledem právní a správní vědy a veřejných financí, poskytují knize přidanou hodnotu. Tento komentář je cenným zdrojem informací pro všechny, kdo se zabývají právem a správou krajů, ale i samosprávou jako takovou. Nabízí analytický pohled na hospodaření krajů a reflektuje současné trendy směrem k nezávislému rozhodování. Právní stav komentáře je k 30. 6. 2024.

Kniha mapuje změny ústavního režimu České republiky způsobené členstvím v Evropské unii. Kromě europeizace textu českých ústavních předpisů se publikace pokouší podchytit rovněž na evropskou integraci navázanou judikaturu českých i unijních soudů, právní předpisy dolaďující ústavní text, formující se ústavní zvyklosti, neformální politickou praxi i transformaci českých ústavních institucí. Kniha tak poskytuje přehled europeizované živé české ústavy dvacet let po vstupu do Evropské unie a její jednotlivé kapitoly pokrývají změnu chování klíčových českých ústavních aktérů (vláda, ministerstva, prezident, parlament, soudy), transformaci ústavních institucí evropskou integrací ovlivněných jen omezeně (území, obyvatelstvo) i dopad unijního členství na českou diplomacii a síť mezinárodních smluv uzavíraných Českou republikou.

Zmena Zákonníka práce spočíva v doplnení a prepracovaní ustanovení o povinnosti dodávateľa služby na území Slovenskej republiky vyplatiť mzdu, ktorá nebola vyplatená zamestnancovi zamestnávateľom, ak ten je priamym subdodávateľom dodávateľa služby, a v spresnení podmienok, za ktorých takýto dodávateľ služby môže odoprieť vyplatenie mzdy. V zákone o službách zamestnanosti sa upravujú podmienky zamestnávania štátnych príslušníkov tretej krajiny s výkonom práce na území Slovenskej republiky. Zavádzajú sa zmeny a doplnenia podmienok pri vydávaní a rušení potvrdenia o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu. Pre výkon vykvalifikovaného zamestnania bude postačujúce vysokoškolské vzdelanie 1. stupňa, pri vybraných zamestnaniach z oblasti informačných a komunikačných technológii budú postačovať vyššie odborné zručnosti, ktoré sa preukazujú odbornou praxou vykonávanou vo vysokokvalifikovanom zamestnaní. Predlžuje sa obdobie, na ktoré sa vydáva potvrdenie o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu zo štyroch na päť rokov. Pri vydávaní potvrdenia úrad práce, sociálnych vecí a rodiny nevykonáva test trhu práce. Upravujú sa podmienky zamestnávania v rámci dlhodobej mobility pre držiteľa modrej karty vydanej v inom členskom štáte EÚ a pre držiteľa modrej karty SR najmenej 12 mesiacov bez potreby vydania potvrdenia o možnosti obsadenia voľného pracovného miesta, ktoré zodpovedá vysokokvalifikovanému zamestnaniu, s cieľom jeho jednoduchšieho prístupu na trh práce v SR. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce – po novele zákonom č. 172/2024 Z. z., po novele zákonom č. 178/2024 Z. z. Zákon č. 5/2004 Z. z. o službách zamestnanosti – po novele zákonom č. 160/2024 Z. z. Zákon č. 404/2011 Z. z. o pobyte cudzincov – po novele zákonom č. 160/2024 Z. z. Opatrenie č. 149/2024 Z. z. o úprave súm životného minima – nové nariadenie – mení nariadenie č. 220/2023 Z. z. Zákon č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách – po novele zákonom č. 120/2024 Z. z. Nariadenie č. 136/2024 Z. z., ktorým sa ustanovuje výška finančného príspevku na poskytovanie sociálnej služby v niektorých druhoch zariadení sociálnych služieb na rok 2025 – nové nariadenie – mení nariadenie č. 243/2023 Z. z. Nariadenie č. 135/2024 Z. z., ktorým sa ustanovuje výška sadzby na jednu hodinu osobnej asistencie a výška peňažného príspevku na opatrovanie – nové nariadenie – mení nariadenie č. 232/2023 Z. z. UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 145/2024 Z. z. Zákon o pobyte cudzincov rozširuje rozsah pôsobnosti o niektoré nové kategórie osôb, ako napr. osoby s udeleným azylom alebo s doplnkovou ochranou, o sezónnych pracovníkov alebo pracovníkov v rámci vnútropodnikového presunu. Zjednodušuje niektoré podmienky prijatia vysokokvalifikovaných zamestnancov na územie Slovenskej republiky, zavádza uznanie odbornej kvalifikácie (okrem vysokoškolského vzdelania) ako kritéria na vydanie modrej karty, čím rozširuje možnosti získania modrej karty aj u zručných pracovníkov na základe ich vysokej kvalifikácie, resp. odbornej praxe. Novela zákona ďalej upravuje výšku platového prahu v rámci mesačného príjmu vysokokvalifikovaného zamestnanca (znižuje ju), ktorý je potrebné dosiahnuť na získanie modrej karty, upravuje niektoré dôvody na zamietnutie žiadosti o modrú kartu, na odňatie modrej karty alebo na jej neobnovenie, tiež uľahčuje podmienky mobility vysokokvalifikovaných zamestnancov a ich rodinných príslušníkov v rámci územia všetkých členských štátov a tiež upravuje podmienky na získanie dlhodobého pobytu na základe modrej karty.

Cílem navrhované právní úpravy je větší podpoření poskytování sociální služeb v přirozeném sociálním prostředí, a s tím jsou spojeny i systémové změny pro segment neformální péče. Tento záměr vychází mj. z doporučení Evropské komise ve vztahu k deinstitucionalizaci sociálních služeb a dlouhodobé péči. Návrh vyhlášky č. 102/2024 Sb. o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování je prováděcím předpisem k zákonu č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb. (dále jen „zákon“), který Ministerstvo zdravotnictví vydává společně s Ministerstvem financí. Titul obsahuje Zákon o sociálních službách Zákon o nemocenském pojištění Vyhláška o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění Upozornění na změnu zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu zákona o pedagogických pracovnících zákona o pomoci v hmotné nouzi zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákona o veřejném zdravotním pojištění zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Cílem by mělo být, aby pobytové formy poskytování sociálních služeb nebyly nabízeny jako první volba poskytnuté služby. Jeden ze zásadních novelizačních návrhů je proto posílení principu subsidiarity v oblasti poskytované péče, kdy v úvodních vymezeních normy se specifikuje prioritizace poskytované sociální služby v sociálním prostředí klienta. Rovněž se rozšiřuje poskytování sociálních služeb pro osoby závislé na návykových látkách prostřednictvím vymezení nové cílové skupiny a doplnění nových základních činností. Takto jsou nově např. definovány cílové skupiny u sociální služby „Azylové domy“. Navrhovaná právní úprava je mj. zaměřena na zákonné ukotvení sítě celostátních a nadregionálních služeb, s jejichž existencí již současné znění zákona počítá v souvislosti s oprávněním ministerstva vypisovat dotační řízení pro tyto služby, proto návrh zakotvuje povinnost určení sítě sociálních služeb nadregionálního charakteru, tato síť doplňuje krajské sítě sociálních služeb. Smyslem navrhované právní úpravy je aktualizovat zavedený jednotný a jednoznačný systém oceňování vykázaných a uznaných zdravotních služeb pro účely přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění, podle kterého všechny zdravotní pojišťovny postupují při oceňování shodně. Dotčenou vyhlášku je nutné vydat ve Sbírce zákonů v termínu nejpozději do 30. dubna 2024. Jedině tak budou zdravotní pojišťovny moci ocenit své nákladné pojištěnce v termínu podle § 21c zákona, tedy včas do termínu stanoveného pro předkládání výročních zpráv, aby se dané ocenění mohlo do příslušných výročních zpráv promítnout. Je také nutno dodržet lhůtu pro předložení výročních zpráv Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Té se mají podle ustanovení § 6 odst. 11 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 15 odst. 11 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, předkládat vládou schválené návrhy výročních zpráv zdravotních pojišťoven v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Z toho důvodu Ministerstvo zdravotnictví obvykle vyžaduje předložení zmíněných návrhů výročních zpráv ve lhůtě do 30. dubna. Z těchto důvodů nelze vydat navrhovanou vyhlášku s účinností podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Občanský soudní řád – Do právního řádu je nutné implementovat pravidla směrnice o zástupných žalobách, která se dotýkají procesního postupu v řízení o zástupné žalobě. Jelikož se přitom na procesní otázky ve směrnici pamatuje toliko dílčím způsobem, je nutné tato směrnicová pravidla doplnit o kompletní procesní rámec, na jehož základě bude možné zástupné žaloby projednávat. Směrnice o zástupných žalobách odlišuje dva procesní instituty. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Občanský soudní řád Směrnice o zástupných žalobách sama odlišuje dva procesní instituty – zástupnou žalobu na vydání opatření ke zdržení se protiprávního jednání (injunctive measures) a na vydání opatření ke zjednání nápravy (redress measures). Zatímco první z nich je procesně jednodušší a ve směrnici méně regulován, druhý by měl být podložen propracovaným mechanismem kolektivního soudního řízení a dopadá na něj také větší část otázek upravených ve směrnici o zástupných žalobách (např. otázka financování, smíru nebo náhrady nákladů řízení podle čl. 10 až 12 směrnice o zástupných žalobách). Za klíčový rozdíl obou variant zástupné žaloby lze považovat to, zda a jakým způsobem se spotřebitelé do případného řízení zapojují. Trestní zákoník Stávající právní úprava výslovně neupravuje důsledky spojené s učiněním takového prohlášení, proto se navrhuje zdůraznit, že soud k takovému prohlášení přihlédne při stanovení druhu a výměry trestu, neboť skutečnost, jaké měl trestný čin dopady na poškozeného, je součástí hodnocení závažnosti trestného činu, což je jedním z kritérií při volbě druhu trestu a stanovení jeho výměry. Stejně tak státní zástupce při sjednávání druhu a výměry trestu v rámci dohody o vině a trestu přihlédne i k takovému prohlášení poškozeného. Trestní řád Navrhuje se posílit poučovací povinnost státního zástupce v souvislosti se sjednáváním dohody o vině a trestu a předsedy senátu v souvislosti se sjednáváním nebo schvalováním dohody o vině trestu v řízení před soudem vůči poškozenému, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, pokud jde o jeho právo učinit prohlášení o dopadech spáchaného trestného činu na jeho život. Navržená úprava umožní poškozenému v praxi efektivněji uplatnit toto svoje právo i v případě, že se jedná o odchylné procesní vyřízení věci, než je klasické trestní řízení.

Cieľom novely zákona o sociálnom poistení je opätovne zadefinovať 13. dôchodok ako novú dôchodkovú dávku, ktorá nahradí doterajší 13. dôchodok, ktorý je štátnou sociálnou dávkou. Ustanovuje sa, aby nárok na 13. dôchodok mali poberatelia všetkých dôchodkových dávok vyplácaných Sociálnou poisťovňou, bez ohľadu na sumu vyplácanej dôchodkovej dávky. Nárok na 13. dôchodok budú mať poberatelia dôchodku aj vtedy, ak ich dôchodok je vyplácaný niektorým z príslušných útvarov silového rezortu. Suma 13. dôchodku sa určí každoročne a osobitne pre každý druh dôchodku vo výške priemernej mesačnej sumy daného druhu dôchodku za celý predchádzajúci kalendárny rok. Ak bude priemerná suma daného druhu dôchodku nižšia ako 300 eur, suma 13. dôchodku bude 300 eur. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela), po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov – po novele zákonom č. 7/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákona č. 109/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 108/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 601/2003 Z. z. o životnom minime – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 447/2008 Z. z. o peňažných príspevkoch na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Podmienkou poberania dočasného dôchodku a programového výberu je, aby súčet doživotne poberaných dôchodkových dávok sporiteľa bol vyšší ako platná referenčná suma, tzn. že doživotné zabezpečenie sporiteľov má byť minimálne na úrovni priemerného starobného dôchodku v čase, kedy sa tento dôchodok začína poberať. Nakoľko zákonom o starobnom dôchodkovom sporení sa doplňuje nový druh dôchodku, vyplatený 13. dôchodok by v prípade žiadosti sporiteľa o dôchodok zo starobného dôchodkového sporenia v mesiaci december automaticky vstúpil do predmetného súčtu. Do súčtu dôchodkových dávok však v súlade s účelom tohto ustanovenia majú vstupovať výlučne doživotne a pravidelne mesačne poberané dôchodky.

Soudní řád správní – Právní úpravy voleb se týkají zákony upravující například soudní přezkum volebních procesů nebo některé souvislosti odměňování členů okrskových volebních komisí, popřípadě využívající volební infrastrukturu ve věcech referenda. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Soudní řád správní V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum. Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná. Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.

Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzová ní zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do ledna 2024 celkem 85-krát novelizován. K 1. lednu 2024 byl novelizován celkem 4 krát a velká změna nastane ještě 1. července 2024, kdy dojde k zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.

Publikace Ochrana držby v občanském právu a civilním procesu se zabývá zevrubně staronovým institutem ochrany držby, který se v českém právu znovu objevil v roce 2014 v souvislosti s rekodifikací občanského práva. Autorka publikace se tematu ochrany držby věnuje dlouhodobě. Její snahou bylo poskytnout základní nástin problematiky za využití dostupných zdrojů, přiblížit ochranu držby právní praxi a pomoci jí s vytvářením náhledů na složité nebo problematické otázky, jako např. použitelnost žaloby na ochranu držby, průběh řízení nebo vztah tohoto řízení k řízením zahájeným zejména tzv. vlastnickými žalobami. Publikace obsahuje kromě výkladu i množství praktických příkladů, které pomohou lépe pochopit předestřený výklad. V publikaci autorka zohledňuje také relevantní judikaturu soudů.