„Nazarejci“ nebo také „mandejci“ či „přívrženci učení Jana Křtitele“ je prastará křesťanská obec, sídlící v jižní Mezopotámii, která, jak sama tvrdí a jak vyplývá také ze známé scénky křtu Ježíše Krista v Novém zákoně, reprezentuje velmi starou tradici kř

Český religionista a překladatel ze sanskrtu Jan Kozák (Ašvaghóša: Příběh Buddhova života, Praha 2005; Manuův zákoník, Praha 2012) vykládá přehlednou učebnicovou formou původní ideologii a náboženství Indoevropanů založených na védské moudrosti, tj. podstatu starého indoevropského „pohanství“: Díl I. – Véda, Díl II. – Pársové a buddhismus, Díl III. – Kult Velké Matky, IV. Díl – Vznik západního křesťanství. Kniha je doplněna velkou obrazovou přílohou.

Pozváním dalajlámy a předních badatelů z oborů medicíny, psychologie a neurovědy na společnou debatu připravil institut Mind and Life scénu pro fascinující výzkum léčivého potenciílu lidské mysli. Léčivá síla meditace prezentuje ve vší úplnosti třináctý dialog Mind and Life, diskuzi zabývající se celou řadou závažných otázek, které se týkají vědeckého a klinického uplatnení meditace: Jak meditační praktiky ovlivňují bolest a lidské utrpení? Jakou roli hraje mozek v naší emocionální rovnováze a zdraví? Do jaké míry může naše mysl skutečne ovlivňovat fyzickou nemoc? Kniha editovaná světoznámými vědci Jonem Kabat-Zinnem a Richardem j. Davidsonem přináší tuto úžasně dynamickou výměnu názorů spolu se zajímavými výzkumnými objevy, které vrhají světlo na povahu mysli, její schopnost zdokonalovat samu sebe prostřednictvím tréninku i na to, jakou hraje roli ve fyzickém a emocionálním zdraví.

Význačný starověký indický kodex mravů a správného chování kastovní indické společnosti, který ji řídil po tisíciletí až do novověku - důležitá literární památka pro studium náboženství, historie a práva. V bilingvinní podobě sanskrt - čeština.

Německo, 1944. Hlavní hrdinkou je Margot Baumann, mladá Němka, která převezme po své sestře práci na poště koncentračního tábora Sachsenhausen. Namátkou si sem tam nějaký dopis od vězně přečte a je překvapená, že i Židé dokážou používat tak krásná slova. Je totiž jako správná a dobrá Němka naučená, že Židé přináší jen zlo a neštěstí a nejsou schopny citu. Když po nějaké době narazí na dopis dalšího vězněného, Němce Dietera Kleinschmidta, který píše neznámé Židovce Margot, napadne ji, že mu místo ní odepíše ona. Když navíc dostane příkaz, aby všechny dopisy od vězňů spálila, potřeba navázat kontakt s Dieterem se ještě znásobí. Margot se tedy v dopisech vydává za Margot-Židovku, která byla podle všeho deportována do Osvětimi. Dokonce se jí podaří uplatit stráž, aby se mohla s Dieterem nakrátko několikrát vidět a předat mu jídlo. Margot si usmyslí, že udělá vše pro to, aby Dieter přežil. Během práce poblíž koncentračního tábora vídá vyzáblé vězně a postupně jí začíná docházet, že to, o čem píší svým milým v dopisech, je pravda. Pomalu jí začínají docházet hrůzy, které se za zdmi tábora odehrávají. Když na jaře 1945 Hitler páchá sebevraždu a spojenecká armáda se dostává do okupovaných zemí, je Saschenhausen téměř vylidněn. Ti, kteří přežili, musí absolvovat pochod smrti, a v táboře zůstávají pouze vážně nemocní. Margot, která se marně snaží najít Dietera, v táboře zůstává a pomáhá zůstavším. Situace se obrací – kdo je Němec, musí se bát. Když do tábora dorazí sovětská armáda a najde u Margot německý zapalovač se znakem SS, neváhají Margot potrestat (před zastřelením ji zachránilo jen to, že by se neměl kdo starat o umírající). Na obličej jí vypálí SS. Několik měsíců po válce se Margot, navždy znetvořená, stále schovává doma. Dieter, který dostal zprávu, že je Margot po smrti, se vydává hledat její hrob. Když ale přijíždí do města a zazvoní u Baumannových, zjistí, že je Margot naživu. Dojde k dramatickému setkání a následnému odloučení. Kniha končí dopisem Margotiny dcery z roku 2004, který naznačuje, že se Margot a Dieter nakonec shledali a strávili spolu zbytek života.

Nové důkazy o existenci starodávnych měst, kultur a národů v době před naší zaznamenanou historií. Kniha odhaluje pravdu o: - ztracených aspektech známych kultur, např. Boenskách pyramid, a civilizaci „Staré Evropy" - bájnych ztracených „zlatých" méstech Jižní Ameriky a Amazonie, která jsou dnes pomalu, ale jistě objevována - fascinujích příkladech ztracené technologie, jako je mechanizmus z Antikythéry - Atlantídě a skutečnosti, že byla reálnou civilizací. Analýzou historických a archeologických záznamů dospíva autor bestsellerů PHILIP COPPENS k pádnym důkazům, že civilizace je mnohem starší a také mnohem složitější než si dnešní veřejnost myslí.

Kniha je pramenem poznání původního křesťansko-gnostického učení i vhodnou vstupní branou do problematiky srovnávacího náboženství a studia starověké filozofie. Autor - svatý katolický otec žijící na přelomu 2. a 3. století n. l. - ve svém díle prezentuje nejen raně křesťanské gnostické učení, nýbrž také učení nejslavnějších starověkých řeckých filosofů Herakleita, Platóna, Empedokla a dalších.

Procházeje krok za krokem spousty starodávných spisů a artefaktů, zavádí čtenáře do „Uru Chaldejského“ a Abrahámových časů, kde o čtyři tisíce let později archeologové objevili v posvátném okrsku pozoruhodná pohřebiště, jedinečná svým bohatstvím a hojností nálezů a také desítkami sluhů pohřbených se svými pány. Tyto takzvané „královské hrobky z Uru“ dodnes zůstávají tajemstvím.

Čtyři cizí lidé jsou nezvěstní. Na místě jejich posledního výskytu pokaždé zůstane přání k narozeninám, kde stojí: DÁREK PRO TEBE JE TAHLE HRA. MÁŠ ODVAHU HRÁT? Policie se nijak neznepokojuje – vždyť je to jen hra. Rodiny zmizelých však šílí strachem a psycholožka a soukromá detektivka dr. Augusta Bloomová se nechá svým kolegou Marcusem Jamesonem, bývalým špionem z MI6, přesvědčit, aby se pustili do pátrání na vlastní pěst. Jak Bloomová proniká stále hlouběji do životů pohřešovaných, přichází na to, že všechny něco spojuje. A to něco je vskutku velmi nebezpečné. Případ nabývá kolosálních rozměrů s dalšími nahlášenými pohřešovanými a stále novými přáníčky, která po sobě zanechali. Doktorka Bloomová nemá času nazbyt – musí záhadu urychleně rozplést a najít manipulátora, který tahá za nitky. Nehraje však nepříteli vším, co podniká, nevědomky do karet? Co když jsou nezvěstní lidé ti, kterých byste se měli bát?

Fie se připravuje na to, že se stane kapitánkou Vran: skupiny zabijáků a hrobníků, jimiž všichni jen opovrhují. Když přijde příkaz najít tělo šlechtice, cítí, že za svou práci konečně dostane pořádně zaplaceno. Jenže se ukáže, že korunní princ Jasimir svoji smrt nafingoval, čímž připravil Fie o peníze. Místo toho jí výměnou za ochranu dá nabídku, kterou nelze odmítnout. Je možné, že po letech utrpení a výsměchu se Vránám konečně blýská na lepší časy?

Jedna z nejznámějších verzí Buddhova života sepsaná dvorním básníkem Ašvaghóšou v buddhistickém království gandharském (záp. Indie) asi v 1. či 2. stol. n.l. Právě z tohoto díla čerpal také italský režisér B. Bertolucci materiál pro svůj film "Malý Buddha". Ze sanskrtského originálu přeložil poprvé do češtiny Jan Kozák.

Komentář k Sáze o Hervaře nabízí osvětlení a výklad stěžejních témat, které textem ságy pronikají a určují tak její kulturní význam. V rámci pětice tematických studií však autor překračuje pouhý historický či literární komentář a rozvíjí bohatou síť souvi

V listopadu vyšlo už páté vydání úspěšného komentáře insolvenčního zákona od nejzkušenějšího kolektivu autorů. Komentář má nejrozšířenější výklad na trhu – reaguje zejména na zásadní novelu č. 31/2019 Sb., která od 1. 6. 2019 přinesla zásadní změny v úpravě oddlužení a také zavádí od 1. 11. 2019 velmi diskutovaný generátor přidělování. Dále autoři rovněž zapracovali do výkladu i novelu provedenou zákonem č. 230/2019 Sb. týkající se tzv. dětských dluhů, která nabyla účinnosti od 1. 10. 2019. Nové vydání také obsahuje nejaktuálnější judikaturu k jednotlivým ustanovením.

Kniha se věnuje staroseverskému náboženství a mytologii. Poskytuje přehledný úvod do kultury, mýtů a rituálů předkřesťanské Skandinávie doby vikinské a podrobný výklad věnovaný nejvýznamnějšímu severskému božstvu Ódinovi. Autor představuje jednotlivé mýty, v nichž hraje Ódinn stěžejní roli, z výkladu potom vyvstává síť souvislostí mezi těmito příběhy. Zdánlivě velmi odlišné výjevy Ódinova sebeoběť na kosmickém stromě, kde po devět nocí visel proklát kopím, či jeho dobrodružná výprava za medovinou básnictví a další mýty se tak ukážou kroužit kolem společného významového jádra, monomýtu, který v sobě integruje proces sebeoběti a iniciace.

„Nazarejci“ nebo také „mandejci“ či „přívrženci učení Jana Křtitele“ je prastará křesťanská obec, sídlící v jižní Mezopotámii, která, jak sama tvrdí a jak vyplývá také ze známé scénky křtu Ježíše Krista v Novém zákoně, reprezentuje velmi starou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Její gnostické učení obsahuje jak prvky védské a párské, tak také vlivy mezopotámské náboženské tradice.

Transdimenzionální inteligence, cestování časem, posmrtný život a tajná kolonie na Marsu.