Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 1 z 58
zobraziť:
Dělník. Hegemonie a figura
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
Úvahy emigranta
Je-li prvořadým úkolem spisovatele v exilu podat svědectví, můžeme Jana Čepa vyzdvihnout jako modelový příklad. Sotva se po několikatýdenní mizérii německých utečeneckých táborů nadechne pařížské svobody, vidíme ho ve skrovném hotelovém pokojíku psát sérii článků do věhlasného deníku Le Monde. Jde o trojici Úvah emigranta, podle nichž jsme nazvali celý knižní soubor.
Čep je jedním z prvních, ne-li vůbec prvním, kdo ve Francii osvětluje únorové a poúnorové dění v Československu. To, co francouzský čtenář mohl dosud znát jen z oficiálních, a tedy nutně propagandou deformovaných zdrojů, se nyní může dovědět z přímého svědectví intelektuála v emigraci. Již v těchto prvních textech Čep brilantně, byť spíše jen v náznaku, zachycuje mechanismy totalitní moci. Pokouší se vykreslit onu „atmosféru nejistoty a úzkosti, lži a neupřímnosti“, která v jeho vlasti zavládla po komunistickém převratu, a odhaluje západním čtenářům, jak k němu vlastně mohlo dojít. Poukazuje na zneužití mocenského postavení komunistickou stranou, v zádech jištěnou Sovětským svazem; upozorňuje na okleštění jazyka na ideologickou propagandu, která umně využívá polopravd a lží, technik manipulace a cenzury; odhaluje systematické vymývání mozků školní mládeže, ba celé populace; zdůrazňuje, že restriktivní zásahy se týkají nejen veřejného života, nýbrž i sféry soukromé, kde je nutno naučit se předstírat, hrát svou roli podle toho, s kým zrovna člověk mluví; opakovaně obrací pozornost na zneužití, perzekuci či rovnou likvidaci nepoddajných (nejen) intelektuálů…
Je pozoruhodné, s jakou pronikavostí dovedl Čep v článcích z přelomu čtyřicátých a padesátých let analyzovat tak složitou situaci, jakou byl konflikt komunistického režimu s katolickou církví. Jeho závěry, podložené pouze omezenými a propagandou zpracovanými materiály, které navíc získával na dálku a s časovým odstupem, se z dnešního pohledu jeví obdivuhodně přesné a ve svých analýzách si nezadají se současným historickým bádáním.
Čtení o Franzi Kafkovi
F. Kafka je počítán mezi nejvýraznější představitele klasické literární moderny a předivo žánrově různorodé sekundární literatury, jež se k jeho dílu či osobě vztahuje, se jeví jako nekonečné. Čtení o Franzi Kafkovi je skromným výřezem, už prvotní záběr byl ostatně zúžen na práce autorů, spjatých v některé fázi svých drah s kulturním prostorem českých zemí. Podstatnou částí antologie tak tvoří překlady textů, jež dosud byly k dispozici jen v německo- či anglickojazyčných originálech. Antologii započínají texty publikované v letech před první světovou válkou, resp. ještě za Kafkova života (M. Brod, C. Hoffmann, E. Weiß, R. Musil; J. Körner a znovu M. Brod), následuje ukázka z „chóru“ provázejícího autorovo úmrtí (L. Winder, O. Baum, M. Jesenská, F. Weltsch, M. Pujmanová, O. Pick, G. Janouch), dále pak konfrontace s prvními posmrtnými edicemi větších prozaických celků – Procesem, Zámkem a Amerikou (W. Haas, E. Weiß, F. Weltsch, F. Thieberger, O. Baum, P. Leppin, M. Brod, O. Pick, L. Winder, J. Mühlberger, znovu O. Baum) jakož i reflexe dalších edičních počinů a také zásadní události prostřednické – totiž vydání Zámku v překladu P. Eisnera (v této souvislosti jsou zahrnuty texty T. Vodičky, J. Hory, A. M. Píši a V. Renče). Poválečné uvažování o Kafkově díle reprezentují komentáře H. Politzera, J. Řezáče, F. C. Weiskopfa, P. Eisnera, E. Muira, V. Černého, H. Siebenscheina a P. Trosta, na ně – v oddílu Exily – navazují práce M. Broda, E. Hellera, H. Politzera, H. Siebenscheina (ten ovšem s určitou významovou licencí, šlo spíše o zájezd) a J. Urzidila. Závěrečný oddíl evokuje – byť také jen fragmentárně (v textech J. Dreslera, E. Goldstückera, R. Grebeníčkové, V. Černého, I. Dubského, J. Jedličky, R. Preisnera a V. Kafky) – dočasný návrat debat o Kafkovi do běžněji přístupných vrstev československé rozpravy o literatuře. Recepční dráhy sledovatelné v desetiletích následných antologie načrtává již jen letmo, povýtce bibliograficky.
Čtenář Josefa Kocourka
Po obrázkové knížce Pozdrav světu přichází Vít Ondráček ve vydavatelství Nezávislého podmelechovského spolku se svazkem Čtenář Josefa Kocourka.
Po čtyři a půl desetiletí se zajímá o pozapomenutého mimořádně nadaného literáta první republiky, kterému bylo vyměřeno jen 24 let života. Ondráček skládá ze vzpomínek, glos, postřehů, črt, příběh autora a jeho věrného čtenáře. Vzpomíná na dobu, kdy místo exotických dovolených podnikal výpravy do krajin ducha a duše, po svých a s knížkou v batohu. Chce připomenout „menšinového kantora z konce světa“ a naznačit, co pro něj náhle objevený spřízněný duch znamenal. Ondráček není literárním vědcem, prožívá neprofesionálně a naplno s pocitem, že tohle se mu přece taky kdysi dávno přihodilo.
Knížku doprovází autorovy linoryty z počátku 80. let, z doby normalizace, kdy byl v Kocourkově věku a literatura byla mu synonymem svobody. Svazek graficky upravil Luboš Drtina.
Ordinace. K čemu?
Kdo začne farářovat u evangelíků, je k tomu ustanoven při ordinaci. Co ono následné farářování dnes obnáší, z čeho čerpá, před jakými stojí výzvami -- tomu se věnoval kurz SpEKu v lednu 2024. Najdete tu mj. texty O. Macka (Farář:ka českobratrské církve evangelické mezi očekáváními, možnostmi a vlastními představami), Tomáše Petráčka (Základní rysy vývoje svátostného kněžství v katolické církvi a jeho současné výzvy), Kerstin Menzel (Citlivost ke kontextu a rozmanitost – perspektivy pro farářskou službu v současnosti i v budoucnosti), Charlese A. Wileyho III. (Rozmanitá obdarování aneb konec teologického vzdělání?), M. Ryškové, I. Ryšavého, biblické výklady Klary Butting (Gen 4,25–26) a Gerarda Minaarda (Mk 6,34). K čemu je mi farář? přemýšlejí laici M. Ducho, D. Titěra a E. Úlehlová) a F. Štěch na závěr zjišťuje Nahradí nás umělá inteligence (AI)?
Tri citróny – podobenstvo o srdci
Slovenská ľudová rozprávka Tri citróny je podobenstvom o srdci. Dvojica autorov: kardiológ a člen Nadácie C. G. Junga v New Yorku Rastislav Kučinský a poetka a esejistka Dana Podracká interpretujú jej obsah metódami historiografie, symboliky či psychoanalýzy ako aj rozkrývaním archetypálnych prvkov obraznosti. Vychádzajú z judaisticko-kresťanskej tradície, v ktorej nachádzajú odkazy na symboliku citrónov, skleného vrchu či stupňov zasväcovania počas putovania za výlučnou podobou ľudskej Božej lásky. Interpretácie oboch autorov sú poctou Pavlovi Dobšinskému. Poskytujú presahy do súčasnosti (Pieseň Citrón hudobnej skupiny U2 či podobenstvá zo súčasnej poézie) ako aj do priestorov metafyziky. Každý človek nesie v sebe stopy kultúrnych kódov, ktoré majú podiel na posúvaní jednotlivcov aj spoločenstva do vyššej sféry vedomia. Umenie neexistuje bez transformácie a platí to aj o reflektovaní podôb erosu a thanatosu z doby, v ktorej žili naši predkovia až po súčasnosť.
Nepřítomnost
Proč Dopisy mamince? Na tuto otázku autorka Nepřítomnosti odpovídá slovy Milana Kundery ze Zrazených testamentů: „Kdysi jsem si představoval, že člověk si udrží u sebe milovaného mrtvého vzpomínáním. Ale ve vzpomínkách nenajdeme přítomnost mrtvého. Vzpomínky jsou jen potvrzením jeho nepřítomnosti. Je-li pro mne nemožné považovat toho, koho miluji, za nejsoucího, jak se tedy bude projevovat jeho přítomnost? V jeho vůli, které budu věrný. Myslím na starou hrušeň, která zůstane před oknem, dokud vesničanův syn bude žít.“ Anna Mautnerová vypráví matce nejen o Mileně Jesenské, ale také o současném světě, který v ní vyvolává znepokojivé otázky a úzkost.
Město a literatura
Kolektivním monografie Město a literatura zprostředkovává více než dvacet pohledů na utváření literárních obrazů města v české i zahraniční literatuře od raného novověku po současnost, včetně doby covidové. Autoři ve svých esejích analyzují obraz města ve spisech J. A. Komenského, literátů 19. a 20. století, v próze, poezii i v dystopické literatuře propojené s vizualizací urbánního světa.
Město zde vystupuje jako reálný prostor, stejně jako prostor vhodný k útěku, jako prostor odmítaný i vzývaný, jako prostor snů, iluzí, utopií či jako prostor hodný zavržení. Města ale rovněž v literatuře sloužila jako metafora, vzdálená reálným světům, jako opozitum vůči venkovu či jako pouhé slovo, po němž zůstávají jen nejrůznější vůně a chuti.
Z každého rožka troška
Známy český kňaz a psychiater Max Kašparů vo svojej knihe Z každého rožka troška prináša výber toho najlepšieho zo svojej tvorby, doplnené o to, čo na Slovensku ešte nevyšlo. Čitateľ sa tak môže tešiť na pestrú plejádu úvah a postrehov, životných múdrostí a príbehov ale aj humor tak prísečný pre otca Maxa Kašparu. Láskavé a poučné slová sprevádzajú ilustrácie Jana Heraleckého.
Purpur
Zbierka krátkych filozofických esejí, epigramov a mystickej lyriky.
KNIŽNÝ UNIKÁT
Pevnú väzbu knihy s purpurovým textilným povrchom a ražbou zahaľuje tmavomodrý prebal s výrezom, ktorý umožňuje vidieť maľbu vsadenú do obalu. Purpur je súzvukom textov dvoch autorov. Jedným z nich je významná mysliteľka z Čiech, profesorka filozofie Anna Hogenová. Kniha je ilustrovaná farebnými akvarelovými maľbami umelca a filozofa Tibora Eliota Rostasa.
PURPUR
„Purpur je stav. Stav nanajvýš povznášajúcej blaženosti. Snúbi sa s prapočiatkom a nanebovstúpením duší našich.
Purpur tmavý, fialovou čerňou pretkaný je svetom, čo zjavuje sa na viečkach očí zahĺbených do trbletu plnosti prázdnoty."
Visszatérés Reimsbe
'Nem az a kérdés, hogy mit kezdünk magunkkal, hanem az, hogy mit kezdünk azzal, amivé mások tettek bennünket.' Rövidesen ez lett az életem egyik jelmondata: a magam által magamon elvégzendő munka alapelve. Ez a mondat azonban kettős jelentésre tett szert az életemben, mégpedig egymással ellentétes jelentésekre a szexualitásban és a társas érintkezésben: az első esetben ez a valóságom magamévá tételét és visszakövetelését jelentette, míg a másodikban a kiszakadást abból a társadalmi közegből, amelybe beleszülettem. Úgy is fogalmazhatnék: az első esetben azzá váltam, aki voltam, míg a másodikban elutasítottam, hogy azzá váljak, akivé válnom kellett volna. Az én esetemben ez a két változás egymással párhuzamosan ment végbe."
Didier Eribon az Amiens-i Egyetem filozófiai, bölcsészet- és társadalomtudományi karának professzora. Tanított a Berkeley Egyetemen is. 2008-ban elnyerte a Yale Egyetem által évente odaítélt rangos Brudner-díjat. Nemzetközi szinten napjaink egyik legjelentősebb gondolkodójaként tartják számon. Ebben a könyvében felidézi gyermekkorának munkásvilágát, és beszámol arról, hogyan hagyta maga mögött ezt a világot. Elbeszélése osztályról, iskolarendszerről, identitásról, szexualitásról, politikáról és demokráciáról is szóló elmélkedés.
O tichu, pomalosti a jiných hodnotách
Etela Farkašová se v nové esejistické knize vrací k fenoménu ticha/ztišení a pomalosti/zpomalení jako parciálním kritériím na přehodnocení způsobu života v přehlušené, hektické nonstop společnosti. Název knihy naznačuje, že autorčiným záměrem bylo zpochybnit představy o správnosti současného civilizačního směrování založeného na principu nekonečného růstu. Emociální zaujatost, s jakou autorka přistupuje k daným tématům, se prolíná s racionální argumentací, což je typické i pro další eseje slovenské filozofky Etely Farkašové. Ta se ve svých reflexích opírá o myšlenky vícerých domácích i světových osobností filozofie, společenských věd i literatury.
7. říjen. Fauda
7. říjen 2023. Den, který změnil svět. Bestiální útok teroristů z Hamásu zaskočil Izrael zcela nepřipraven. Největší masakr židovského národa od holokaustu způsobil izraelské společnosti hluboké trauma. Ozvěny minulosti najednou ožily a zásahly Židy na celém světě. Heslo Už nikdy více! nabylo znovu na aktuálnosti. Odpověď Izraele byla drtivá. Gazu proměnil v sutiny a zlikvidoval tisíce teroristů a jejich vůdců, včetně šéfů Hamásu i Hizballáhu. Zároveň se na Západě vzedmula vlna izraelofobního šílenství, která zasáhla především prestižní univerzity i hlavní města. Antisemitismus se často už ani neskrýval. Sedmý říjen se stal dnem, který si budeme pamatovat stejně jako 11. září.
Jak to, že Izrael 7. října tak selhal? Jak velké je trauma Izraelců? Co po masakru prožívají Židé? Čeho Hamás vlastně dosáhl? Mohl Izrael reagovat jinak než totální válkou proti Gaze? Proč se Západ zbláznil? Proč západní univerzity nenávidí Izrael? Proč arabské státy protestují proti válce v Gaze méně než Američané a Evropané? Jak to, že se Česko vymyká svou podporou židovského státu? Co bude útok a následný turbulentní vývoj znamenat pro celý region do budoucna? Může Netanjahu opět povstat jako fénix? Zajímají někoho rukojmí? Je možné Hamás zlikvidovat? Lze porazit terorismus? Je dvoustátní řešení mrtvé? Je mír vzdálen víc než kdy dřív?
Přední znalci regionu, spisovatelé, reportéři a politologové se snaží nalézt odpovědi na tyto i další otázky a nabízejí svou reflexi 7. října. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na izraelsko-palestinský konflikt, ale i na jeho souvislosti ve světě, společnosti a době, v níž žijeme.
kolektiv autorov
Jan Dobrovský, Irena Kalhousová, Michael Kraus, Veronika Kuchyňová Šmigolová, Fedor Gál
V zajatí oka
Najnovšia kniha z pera publicistu a zberateľa Ivana Melicharčíka s názvom V zajatí oka je voľným pokračovaním jeho predchádzajúcich štyroch publikácií o zberateľstve: Čo to vlastne zbierame (2022) Zberateľ, príbeh bez konca (2018) Zberateľ alebo zmluva s diablom (2012) a O zberateľstve alebo delirium collectoris (2024). Ide o nový súbor postrehov, myšlienok, úvah, poznámok, kritických glos, skúseností či príbehov súvisiacich s fenoménom zberateľstva, s vášňou, čo si občas zahráva aj so zdravým rozumom. Sám autor zápasí s touto diagnózou už takmer pol storočia. V 288-stranovej publikácii si všíma otázky budovania zbierky, svetlé i tmavé stránky zberateľstva, píše o neprehľadnom trhnu s umením, falzifikátoch, otáznikoch spojených s výtvarnou kritikou a teórii, o vplive umelej inteligencii i techniky na výtverne umenie, o investovaní do umenia... Kniha o umení zbierať umenie a o umení žiť s umením vychádza začiatkom novembra 2024 v nakladateľstve i+i print opäť v grafickej úprave Tomáša Vicena. Je bohato ilustrovaná dokumentárnymi fotografiami a reprodukciami výtvarných vzťahových diel.
Na sklade 1Ks
38,00 €
Proměny české otázky
V knize nepředkládá Mojmír Grygar čtenářům akademické pojednání řízené logikou předem daného rozvržení ústředního tématu. Kapitoly knihy začal psát jako sled událostí a úvah vztahujících se k aktuální situaci. Vrstvy základního tématu probíral postupně, část po části a s měnící se perspektivou. V čase hlubokých krizí a zlomů se problematika české otázky profiluje ostře a vykladače nutí zaujmout vyhraněné stanovisko. Autor, poučen dějinami, vystupuje na obrana národních zájmů a práv, vědom si toho, že v době zostřujícího se boje mezi Západem a Východem jsou ohroženy. V chronologicky řazených kapitolách od slovanských počátků, husitských válek a pobělohorské katastrofy až po dramatickou obrodu národa a státu, který byl ohrožen nacistickým plánem konečného řešení česko-německé otázky, klade autor důraz na takové řešení národnostních, náboženských a politických sporů, které by otevíralo cestu k tolerantnímu řešení extrémních postojů. Ostří autorovy polemiky se zaměřuje především proti politikům, historikům a publicistům, pokoušejícím se pozměnit a zfalšovat vznik a výsledek druhé světové války. V posledních kapitolách se autor vyrovnává s tématem ukrajinského nacionalismu. Právě na prahu války, která na Ukrajině doutnala již od roku 2014, se naléhavě vyjevily osudové otázky Čechů: Uchováme si svou samostatnost? Zabráníme tomu, abychom byli zavlečeni do osidel války?
Minulost sní o dnešku. Dějiny superhrdinů a kritické teorie
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury. Abychom se v těchto podmínkách zorientovali, musíme pochopit, jak se vyvíjela současná popkultura, ale také její kritika. V knize Václava Janoščíka čtenáři najdou nejen zvláštní a napínavou genealogii kritické teorie a superhrdinů – ve které vedle sebe stojí Superman a Adorno, Watchmeni s Temným Rytířem a Deleuzem, nebo Joker, Avengers a Bernard Stiegler –, ale autorův spekulativně-historický a popfilosofický projekt nabízí některé originální odpovědi na ambiciózní otázky dneška: Co přesně superhrdinové představují, nebo jakých problémů jsou symptomem? Co je kritická teorie dnes a jak se vyvíjela v průběhu posledního století? Jak byla formována psychoanalýzou, marxismem nebo poststrukturalismem? Co je dialektika nebo úkol myšlení? Jaké sny minulosti (20. století) realizujeme svými současnými životy (v 21. století)?
Bůh písně není mrtev
Kniha Bůh písně není mrtev je nejen sbírkou publicistických textů Vladimíra Merty, písničkáře, který posunul český folk k hranicím eseje. Je také cenným dokumentem, přispívajícím k mapování půlstoletí české historie, kultury a uměleckého boje za svobodu. Více než šestisetstránkový unikátní soubor úvah, komentářů a esejí, jež pokrývají desetiletí bouřlivé české i československé historie, reflektuje jak Mertův osobní umělecký vývoj, tak širší společenské změny od šedesátých let až po současnost. Texty nesou autorův charakteristický rukopis: kombinaci hlubokého zamyšlení a ostrého vtipu umělce, který redefinoval českou hudební scénu. Mnoho z textů má charakter dějinného fragmentu, který čtenáře vtáhne zpět do časů, kdy písničkáři jako Vladimír Merta byli hlasem odporu proti komunistickému režimu. Závěrečná esej Mrazivá mystika války, která získala Cenu Toma Stopparda 2024, přinutí čtenáře zamyslet se nad propastí mezi slovy a činy. Kniha ikony českého písničkářství je určena každému, kdo se zajímá o novodobou českou kulturu, historii a umění. Je ideálním zdrojem poznatků a souvislostí pro studenty, historiky, pamětníky, hudební nadšence a všechny, kdo hledají inspiraci a nové úhly pohledu. Nejde jen o knihu, jde o cestu časem a prostorem, která odhaluje pravé hodnoty a otázky, jež rezonují s každým, kdo miluje hudbu, kulturu a svobodu projevu.
Vydání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.
Stíny v našich duších: Kronika virového šílení, III. díl memoárů
Třetí díl memoárů Stanislava Komárka popisuje a komentuje těžko uvěřitelná léta koronavirové pandemie 2020–2022. Z jakého důvodu byla tato doba tak posedlá smrtí? Jak moc lze smrt trvale vytěsňovat a negovat, když nedílně patří k našemu životu a osudu? Jak klíčovou a neblahou roli sehrávala tehdy média? Představuje rok 2020 jeden z dějinných přelomů, srovnatelný třeba s rokem 1914? Jak prvky paranáboženského uvažování prosakovaly i tam, kde bychom je na první pohled nečekali? Jak prakticky funguje kolektivní projekce jungovského Stínu? Proč se téměř všichni tak ochotně vzdávali občanských svobod ve prospěch iluze jistot? Nejsme už svobodou unaveni a nezačal dějinný pohyb opačný k revoluci z roku 1989, to jest od důvěry v jednotlivce směrem ke vše kontrolujícímu státu-rodiči? Proč zájem o pandemii tak skokově upadl s vypuknutím války na Ukrajině, kdy se „ohnisko smrti“ přesunulo jinam a „vnitřní nepřítel“ byl nahrazen vnějším? A jak se může euroamerická společnost dál vyvíjet?
Mr Spocks Little Book of Mindfulness
Who better to teach us mindfulness and wisdom than Mr. Spock, that beacon of calm, rational thought. With quotes from STAR TREK and timely insights about modern life this book will be your guide. In a universe that seems to have gone mad, we turn to mindfulness to restore sanity. When humanity has lost its way, it takes a Vulcan to raise an eyebrow at our folly and lead us towards the truth. After all, it’s only logical …
The perfect holiday gift for the Star Trek fan in your life!
Essays on focus, computers, social media, love, family, self-acceptance and more.Filled with actual quotes from Mr. Spock and Star Trek characters, along with black & white illustrations. Includes source listing from TV episodes.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.