Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 3 z 76
zobraziť:
Avantgarda a iluze
Kniha Milana Nápravníka Avantgarda a iluze přináší výbor z autorových studií, esejů či jiných textů, které pojednávají o historii levicové kulturní avantgardy a v širším smyslu o problematice vztahu surrealismu a novodobých politických ideologií. Zevrubnost analýz a polemická povaha autorova pohledu staví tento svazek do sousedství tak důsažných svědectví, jaká svého času podali např. Milovan Đilas či u nás Karel Teige nebo Záviš Kalandra.
Milan Nápravník (1931–2017) byl český surrealistický básník, esejista, dramaturg, autor rozhlasových her, malíř, fotograf a sochař.
A to je vlastně všechno
Souborné vydání Charmsových „dospělých“ próz v celém jejich panoramatu odhaluje autorovu ústřední tvůrčí polohu, totiž důsledný smysl pro nesmysl. Texty zároveň prozrazují paradoxní navigaci, kterou se Charms ve vnějším i vnitřním světě řídil. Poskytovala mu ji další pro něj příznačná poloha: čekání na zázrak. Čtenář a s ním vlastně i autor čekají na vyvrcholení, zdá se, že už k němu nedojde, jenže ono mezitím jakoby nic probíhá. Nepřichází v okamžiku, kdy se halasně projevují běžné literární pointy, nýbrž v nehlučném záchvěvu čtvrtého rozměru…
Druhý svazek Díla Daniila Charmse (1905?1942) je věnován výhradně jeho prozaické tvorbě, a to v její úplnosti. Pětisvazkové Dílo Daniila Charmse bude v nakladatelství Dauphin vycházet postupně. Prvním vydaným svazkem jsou Prózy (2025), následovat budou Úvahy (2026) a poté vyjdou svazky Hry, Dětem a Básně. Z charmsologických spisů dosud vyšla kniha Alexander Kobrinskij: Daniil Charms (2025).
Za Charmsova života vycházely tiskem jen jeho „dětské“ básně a povídky. Z „dospělé“ tvorby včetně zde shromážděných próz mu tehdy nevyšlo nic. Vzhledem k obsahu oné tvorby je to vlastně logické, uvážíme-li, že Charms žil v éře nejtvrdší bolševické cenzury stalinského SSSR. Na začátku třicátých let byl vyšetřován a vězněn (!) i za publikovanou tvorbu pro děti, takže o vydání jeho „dospělé“ tvorby prostě nemohla být řeč. Nelze ovšem tvrdit, že by Charmsovy texty za jeho života nikdo nečetl. Předčítal je přátelům, případně jim rukopisy či jejich opisy poskytoval k přečtení a internímu šíření, takže mnohé jeho výtvory byly v určitém okruhu leningradské inteligence dobře známy. Postupné zveřejňování Charmsova díla ovšem započalo až čtvrt století po jeho smrti.
V jedné ze svých deníkových úvah si Charms zapsal: „Mé výtvory jsou mí synové a dcery.“ Takový vztah k tvorbě vysvětluje, proč neničil své rukopisy, i když třeba s tím kterým textem nebyl spokojen. Jeho kolega Jakov Druskin tvrdil, že to byl důsledek odpovědnosti, kterou Charms cítil za cokoli, co řekl, natožpak co napsal, před Bohem, před věčností a konečně i před sebou samým. Autorův životopisec Alexandr Kobrinskij k tomu dodal: „To vše v jeho povaze nepochybně bylo, ale hlavní je, že Charms přece nemohl ničit vlastní potomstvo…“ To je důvod, proč vedle hotových textů vydáváme také autorovy náčrty a náměty, ba i rukopisy, které autor úplně nebo zčásti škrtl. Charmsovy prozaické texty jak z volných rukopisných listů, tak ze sešitových zápisníků řadíme do jednoho celku bez ohledu na jejich dokončenost či nedokončenost, a to pokud možno v chronologické posloupnosti.
Homo APIens
Homo APIens – budoucnost lidstva pod vlivem umělé inteligence
Nebude to klimatická krize ani pandemie, ale náš vlastní výtvor: umělá inteligence.
Kniha Homo APIens poutavě sleduje cestu lidstva od prvních znaků a písma až po dnešní digitální revoluci a nástup strojů, které dokáží myslet téměř jako my. Autor ukazuje, že stejně jako jazyk kdysi povýšil Homo sapiens, dnes AI otevírá éru nového druhu – Homo APIens.
Tento průvodce budoucností nabízí nejen hluboký vhled do společenských, ekonomických a filozofických důsledků AI revoluce, ale klade i otázky, které si musí položit každý z nás:
Co znamená být člověkem ve světě, kde stroje myslí rychleji a lépe?
Zůstane naše identita výjimečná, nebo ji pohltí algoritmy?
A dokážeme udržet kontrolu nad vlastními výtvory?
Kniha pro všechny, kdo chtějí pochopit, jak umělá inteligence mění naši budoucnost – a také naši představu o tom, co znamená být člověkem
Silent Catastrophes
From acclaimed critic, novelist and academic W. G. Sebald, author of Austerlitz and The Rings of Saturn, a collection of essay on the Austrian writers who inspired him
Appearing for the first time in English, Silent Catastrophes brings together W. G. Sebald's essays on the Austrian writers who meant so much to him.
The evolution of Austria from vast empire to diminutive Alpine republic, followed by its annexation by Nazi Germany, had a profound traumatic impact on the literary output of the nation. Essays on the writings of Kafka, Handke, Bernhard and more, explore the concepts of 'home/land', 'borderland' and 'exile' with deep compassion and insight.
A revelation to Sebald's English-language readers, Silent Catastrophes traces many of the themes which animate Sebald's own work and illuminates how melancholy - the contemplation of disaster in progress - is itself a form of resistance.
Diletantismus a další eseje
Rudolf Kassner (1873 – 1959) byl jednou z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých osobností evropského kulturního myšlení první poloviny 20. století. Narodil se ve Velkých Pavlovicích v rakousko?uherské monarchii a navzdory dětské obrně, která ho pro zbytek života odkázala na berle, se stal vášnivým cestovatelem, poutavým esejistou, překladatelem a kulturním filozofem. Kassner studoval filologii, latinu a filozofii ve Vídni a Berlíně a celý život usiloval o to, aby porozuměl lidské představivosti, kritizoval modernitu a zkoumal mystiku, hermetismus i filozofické myšlenky dalekých kultur.
Jeho dílo, které zahrnuje originální eseje, aforismy a filozofické studie, ovlivnilo řadu jeho významných současníků, například Rainera Maria Rilkeho. Kassner byl třináctkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to od uznávaných profesorů a kulturních osobností z Rakouska, Německa a Švýcarska. I když cenu nakonec nezískal, jeho myšlenky zůstávají trvalým odkazem evropské filozofie a literatury.
Tato kniha o diletantismu napravuje jistý dluh vůči tomuto v mnohém podnětnému mysliteli.
Země Lhostejnost
Kniha Země Lhostejnost přináší úplný soubor politických komentářů Karla Kryla z let 1990-93. Je nejen splátkou jednoho z výrazných dluhů, které máme vůči jejímu autorovi, ale i překvapivě aktuálním a výrazným hlasem do diskuse o přítomnosti a budoucnosti české společnosti, politiky a kultury. Krylovy články ukazují, jak mimořádného a vskutku nezávislého politického komentátora v něm česká a slovenská společnost ztratila. Vzhledem k nepřízni rozhlasových a novinových redaktorů na počátku devadesátých let neměl Karel Kryl možnost své publicistické texty představit širší čtenářské a posluchačské obci. I proto jeho komentářů vzniklo mezi léty 1990 a 1993 jen dvacet osm. Dosah regionálních periodik Moravskoslezský den a Znojemsko, v nichž většina těchto textů vyšla, byl minimální. Kniha Země Lhostejnost zásadním způsobem doplňuje obraz zpěváka, skladatele a básníka Karla Kryla. Ukazuje jej jako výsostně politického člověka se širokým vzděláním, záběrem zájmů a tvořivě blízkým vztahem k českému jazyku, který ve své publicistice rozvinul jako málokdo z jeho generace.
Boží zemětřesení
Co vypovídají zemětřesení o Bohu? Jsou pouze slepou, byť tvůrčí přírodní silou utvářející celá pohoří, která má však v případě zasažení obydlených oblastí ničivé následky, nebo nesou hlubší význam? Tato kniha zve čtenáře na cestu mezi přírodními vědami a teologií – na místo, kde se otřásá nejen země, ale i naše představy o smyslu přírodních katastrof. Autorka v knize propojuje poznatky o zemětřeseních z přírodovědeckého pohledu s biblickými texty a otázkami teodiceje. Odhaluje, že v Bibli zemětřesení často předcházejí velkým událostem a doprovází Boží zjevení a eschatologické události, což svědčí o Boží moci, velikosti a vznešenosti, ale jen zřídka představují prostředek soudu. V historickém vývoji teodiceje poukazuje na měnící se pohled na přírodní katastrofy – od přičítání odpovědnosti Bohu, přes nahlížení na ně jako na čistě přírodní jev až po důraz na lidský podíl, zejména na strukturální hříchy společnosti. Ukazuje tak, že v dnešním světě více než otázka „Kde je v tom Bůh?“ nabývá na naléhavosti otázka „Kde je v tom člověk?“ – tedy naše odpovědnost za důsledky přírodních katastrof, kterým lze často předcházet či je mírnit. Závěrem nabízí inspirativní úvahu o Boží „stopě“ v zemětřesení: o moci, slávě, řádu i kráse Stvořitele, které se v tomto přírodním jevu odrážejí, a zároveň o možném postoji křesťana k utrpení – v podobě sebereflexe, solidarity a konkrétní pomoci. Kniha tak nabízí čtenáři jedinečný pohled na zemětřesení nejen jako na přírodní proces, ale i jako na prostor setkání s Bohem a výzvu k lidské odpovědnosti.
Literary and Political Essays
One of the most celebrated novelists in the English language, George Orwell was also a prolific essay writer and literary reviewer, penning articles on such diverse subjects as the craft of writing, international politics and British cookery, and on such varied authors as Charles Dickens, H.G. Wells, Rudyard Kipling and P.G. Wodehouse.
This volume collects all of Orwell's major essays, including 'Shooting an Elephant', 'Inside the Whale', 'Politics and the English Language', 'Why I Write' and 'Politics vs. Literature', as well as a comprehensive selection of shorter pieces on a variety of literary and political subjects. As a whole, this collection will provide useful insights into Orwell as a committed intellectual and serve as an indispensable companion to his fiction.
O pravdu?
Saunaesocietatis veritas
Kniha vznikla jako soubor příspěvků členů brněnského saunového společenstva na téma: Co je pravda? Miloš Štědroň – muzikolog, hudební skladatel a hlavní saunový guru k této až filozofické výzvě podotýká: „Má smysl hledat nějakou PRAVDU jinak než jako něco, co zatím není matematicky zpochybnitelné... CO JE tedy PRAVDA? Něco momentálního, vztahového, co se změní, pomine? Připomíná to známou tezi o tom, že teorie se v průběhu let stává svým jakýmsi „opakem“... Luigi Pirandello to vyjádřil v dramatu Každý má svou pravdu... Já se k tomu připojuji. Rezignuji na pravdu, na kterou mnozí naši přísahají po druhé a jsou připravení přísahat nevím po kolikáté...Takže zůstává konfrontace ideálu a reality – QUID EST VERITAS?!?“ Publikace je proložena myšlenkami Carla Gustava Junga a oblehčena humorem a hlavně ilustracemi Pavla Čecha.
Týdenní čtení z Tóry: kniha Numeri, roky v poušti
Rabín Jonathan Sacks předkládá čtenářům své úvahy nad knihou Numeri, zabývá se problémy současnosti na pozadí starozákonních textů a naopak vysvětluje biblické texty na příkladech z dnešního světa. Jak zmiňují recenzenti a kritici, jedná se o výjimečnou publikaci propojující tradiční texty s problémy 21. století, autor se věnuje řadě detailů a přitom je schopen převodu na dnešnímu čtenáři pochopitelnější paralely. Jde o v pořadí čtvrtou knihu cyklu pravidelných úvah nad tématy týdenních oddílů čtení Tóry, nazvaného Covenant & Conversation. Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita. Je autorem třiceti pěti knih, včetně anglického komentovaného překladu ortodoxního siduru, Koren Sacks Sidur, a zásadních komentářů k machzorům ke svátku Roš ha-šana, Jom kipur, Pesach, Šavuot a Sukot. Řada jeho knih získala literární ceny. Mezi lety 1991 a 2013 zastával funkci vrchního rabína Velké Británie a Commonwealthu. Princ Charles ho nazval „světlem národa“ a Tony Blair „intelektuál ním velikánem“. Rabín Sacks pravidelně vystupoval v rozhlase, televizi a přispíval do tištěných médií jak v Británii, tak po celém světě a často přednášel na univerzitách. Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění. Roku 2005 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 2009 se stal doživotním členem Sněmovny lordů britského parlamentu.
Výjimečný stav
"Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu," píše Martin M. Šimečka ve své knize. To zlo se nazývá fašismus a má charakter pandemie, která napadá lidskou mysl a šíří se po území západní civilizace. Rozumíme však příčinám, kvůli kterým je fašismus zpět? A pokud jim rozumíme, ztratí tím na síle? Jak přemýšlet o lidech, kteří se vzdali rozumu, a o mlčící, pasivní většině? A je vůbec nutné o nich přemýšlet? Martin M. Šimečka se obratně pohybuje mezi vzpomínkami na život v disentu, myšlenkami historiků a spisovatelů a úvahami o povaze zla, o hlouposti, vzdoru i přátelství, o paralelní společnosti, která si vytváří vlastní pravidla a žije nezávisle na většině, aby našel odpověď na otázku: jak žít dobrý život v zemi, která se odvrací od demokracie?
Minima animalia
Kniha německého biologa a ekofilozofa je souborem devadesáti devíti přitažlivých úvah psaných v deníkovém formátu během jednoho přírodního roku – od vykvetení sněženek do jejich objevení se znovu počátkem dalšího jara. Hlavním „hrdinou“ každého zamyšlení je nějaká drobná konkrétní forma bytí na naší zemi: od jabloně přes růži, sýkorku, ropuchu po stéblo trávy, kámen, lišejník, oblak, mořské tvory a mnohé další. S úžasem nad krásou, účelností a vzájemnou provázaností světa, jehož jsme nedílnou součástí, autor přesvědčivě ukazuje, že příroda je ve svém celku ztělesněná v každém jednotlivém individuu i jeho osudu a zároveň nás nedozírně přesahuje. Každý organismus je touto přírodou. Je to kniha plná živoucnosti i něžné poetiky, která se nevyhýbá ani tématům jako odumírání, tlení a rozklad, a k tomu nabízí hluboce duchovní vhled do našeho vlastního, lidského života.
Ale i tak
Michael Třeštík se v životě opakovaně setkával s několika tématy, která v knihách bývají popisována s hlubokou odborností, vážností a vznešeným jazykem. On k nim ale přistupuje úplně jinak a po svém. Poezii začíná od sprosté básničky, hudbu selháním lesního rohu v Novosvětské a architekturu stočeným papírem. Všímá si nenápadných doteků umění a člověka, lidí, kteří tato témata do života přinášejí a příběhů, které se s nimi pojí. Kniha nabízí svěží a neobvyklé pohledy do zázemí tvoření, psaní, toho, jak vzniká a působí dílo, jaké stopy zanechává, jak ho můžeme vnímat a co nám může dát.
dostupné aj ako:
Fenomén záchranka
Jak vidí práci záchranářů a lékařů záchranné služby „zevnitř“ její dlouholetý pracovník? Lékař záchranné služby poutavým způsobem vypráví skutečné příběhy pacientů, lékařů a záchranářů. Základem jsou situace mezi životem a smrtí. Zabývá se i etickými dilematy, která úsilí o záchranu lidského života přinášejí.
Čtenáře si najde jak mezi zdravotníky, tak laiky.
Střední Evropa aneb Historie jednoho pomníku
Na blíže neurčeném místě v České republice se v jednom luxusním hotelu setkávají čtyři přátelé z 90. let: Maďar, východní Němec, Polák a Čech. Tato skutečnost umožní všem účastníkům setkání, aby se při debatách o střední Evropě vyrovnávali nejen s tímto fenoménem, ale rovněž se svou vlastní minulostí. Na tyto leckdy mučivé pokusy nejsou sami: bedlivě je při nich sledují i zástupci mladší generace – česká recepční a synovec polského hosta –, kteří si tak aspoň jako pozorovatelé mohou lépe uvědomit, odkud vlastně sami pocházejí, a kam tedy také asi patří.
Hra vznikala v době covidových uzávěr, v letech 2020–2021, formou on-line dialogu. Oba autoři se tehdy pokoušeli prací na společném divadelním dramatu překonat jednak fyzickou odloučenost, výsledku úředních nařízení, a také případná nedorozumění v chápání fenoménu střední Evropy, k nimž došlo v důsledku rozdílné historické zkušenosti a socializace. Hra je tak originálním spojením dvou odlišných pohledů na historii od dvou významných autorských osobností německého a českého jazyka, kteří se v minulosti seznámili jako autor – Schlink – a jeho překladatel – Kafka.
Bernhard Schlink (1944) je německý spisovatel. Světovou proslulost získal především díky románu Předčítač (1995), který byl rovněž zfilmován.
Tomáš Kafka (1965) je autorem několika básnických sbírek, divadelních jednoaktovek a zejména překladů z německého jazyka (např. Bernhard Schlink, Heinrich Hoffmann, Hans Magnus Enzensberger, Wilhelm Busch, Thomas Brussig, Werner Schwab).
Dva kohúty. Dve večere
Bola by história západnej civilizácie zásadne odlišná, ožarovalo by krajinu západného vedomia miernejšie svetlo, ak by dvoma kľúčovými udalosťami na jej počiatku neboli dve smrti, ale dve narodenia? Túto otázku si kladie významný americký literárny vedec George Steiner vo svojich esejach Dva kohúty. Dve večere. Osudy Sokrata a Ježiša Krista, ich životy, obvinenia a napokon popravy sa preňho stávajú východiskom úvah o vzťahu medzi jednotlivcom a mocou, o sile ideálu, o schopnosti človeka čeliť smrteľnosti na základe lásky k intelektuálnej a morálnej pravde. Steiner v esejach potvrdzuje svoju erudovanosť univerzálneho typu mysliteľa a schopnosť usúvzťažňovať rozmanité filozofické, náboženské, kultúrne, antropologické námety do jedného zmysluplného celku a nastoľovať kľúčové otázky dotýkajúce sa človeka a jeho bytia ako „skutočné prítomnosti“. Čitateľ esejí, ktorý sa nechá vtiahnuť do Steinerovho myšlienkového univerza, sa tak sám stáva členom aténskej poroty i jeruzalemského davu.
How a Game Lives
Over his illustrious career, Jacob Geller has written and produced a sprawling collection of video essays. Deftly interweaving video game analysis with complex narratives about art, politics and history, Geller's work positions games as vital tools for understanding each other and ourselves.
How a Game Lives re-examines ten of Geller's most iconic essays accompanied by his brand-new commentary, afterwords on each piece by some of the industry's best writers and stunning original artwork by Kilian Eng and other exceptional artists.
With videos like "Who's Afraid of Modern Art?", "Every Zelda is the Darkest Zelda", and "The Legacy of the Haunted House", Geller has taught audiences how to think about the art that's affected them. How a Game Lives immortalises those works and more and provides boundless insight into the construction, philosophy, and afterlife of each essay. Featuring original scripts and new industry analysis of the following works:
Who's Afraid of Modern Art?
Returnal is a Hell of Our Own Creation
Control, Anatomy, and the Legacy of the Haunted House
Does Call of Duty Believe in Anything?
The Decade-Long Quest for Shadow of the Colossus' Last Great Secret
Every Zelda is the Darkest Zelda
Art in the Pre-Apocalypse
The Golem and the Jewish Superhero
The Future of Writing about Games
Fear of Cold
Jsi, tedy jsem
Titul Jsi, tedy jsem. Prolomení ustavičnosti je knihou o lásce, kterou autor zúžil na lásku erotickou, takže větší část knihy tvoří pasáže o sexualitě. Autor v knize rozvíjí své pojetí lásky, ale zabývá se rovněž jinými autory, kteří se tímto tématem zabývají – od Platóna přes Eugena Finka až po Evu Illouzovou,. Autor chápe lásku jako výsostný projev tělesnosti. Karteziánsky znějící název prozrazuje hned na začátku, že láska je opakem nezpochybnitelné jistoty, neboť láskou vstupujeme do krajně nejisté, ale nejdůležitější oblasti. Více mohou prozradit názvy jednotlivých kapitol: Palčivá nejistota lásky; Řehole a krásné pozdviženi; Marnokřídlá láska; V sobě rozpolcená láska; Láska se stravuje plností okamžiku; Podoby proměn; Láska, nenávist, lhostejnost; Láska jako vášeň k lásce; Manželství mezi kooperativním podnikem a vzájemným vykořisťováním; Svoboda a závazek; Amo, quia absurdum; Prolomeni ustavičnosti; Láska svými smysly.
The Slicks
A rallying, celebratory essay about Sylvia Plath, Taylor Swift and unbridled female ambition by the adored author of Bluets and The ArgonautsIn The Slicks, Maggie Nelson positions culture-dominating pop superstar Taylor Swift and feminist cult icon Sylvia Plath as twin hosts of the female urge towards wanting hard, working hard and pouring forth – and as twinned targets of patriarchy’s ancient urge to disparage, trivialise and demonise such prolific, intimate output. A heady and rallying melding of popular culture and literary criticism, The Slicks is an inspired and unexpected assessment of two iconic female artists by one of the most revered and influential critics of her generation.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
