Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 7 z 76
zobraziť:
Fotografie mezi prací a kapitálem / Věčná estetika pracovních gest
Americký fotograf, aktivista, historik a teoretik umění Allan Sekula (1951-2013) si za svůj celoživotní úkol vytyčil nově promyslet dokumentární tradici a umělecký realismus, zejména pokud jde o obnovu jejich spojitosti s radikální levicovou politikou. Ve svém díle se zabýval především kritickými dějinami fotografie, zobrazováním ekonomických vztahů a práce v podmínkách globálního kapitalismu nebo strukturálním násilím či ideologií neoliberalismu.
V eseji Fotografie mezi prací a kapitálem z roku 1983 se Allan Sekula věnuje nejen historii zobrazování těžby a pracujících v podzemí, ale i využití fotografie průmyslem jako nástroje dohledu nad manuální prací a budování veřejného obrazu průmyslových podniků. Problematiku fotografie jako práce a způsobů, jakými je práce zobrazována, rozvíjí autor v textu Věčná estetika pracovních gest, původně vydaném roku 1996. Obě eseje představují stále aktuální četbu a mimo jiné předjímají myšlenky a témata relevantní jak v kontextu soudobého materiálního obratu probíhajícího v umění a sociálních vědách, tak v rámci debaty o samotné umělecké činnosti jako práci.
Zápisník z šedesátých let
Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury, nových uměleckých forem a provokativních společenských myšlenek.
Soubor kratších recenzí, kritických reflexí, teoretických úvah a rozhovorů zachycuje zásadní dobové osobnosti i kolektivy a jejich tvorbu, například Piera Paola Pasoliniho, Stanleyho Brakhage, Nam Jun Paika, Susan Sontag, Yoko Ono a Johna Lennona, Andyho Warhola, Living Theatre nebo Allena Ginsberga, a prostřednictvím bohatých archivních materiálů předává jedinečnou atmosféru. S hravostí, erudicí i svébytnou poetikou Mekas pojednává o fenoménech rozšířeného filmu, intermediální tvorby či nových podobách happeningu a performance. Představuje se nejen jako filmový tvůrce, ale především jako citlivý a kritický pozorovatel a komentátor své doby.
Humor jako zvláštní rozměr vědomí
Je tomu více než sto let, co se vydal Haškův Švejk do světa, aby se stal nejpřekládanější knihou české literatury vůbec. Protože však doma není nikdo prorokem, pochopení autorovy geniality, záhadné velikosti jakoby „humoristického díla“, z něhož místy až mrazí, v Čechách u literárních autorit a profesorů mnoho nebylo. Zato odsouzení údajné vulgárnosti mnoho, stejně jako čtenářské popularity – s všeobecně přijímanou výjimkou: ženy nemohou pochopit Švejka, vždyť nebyly na vojně!
Tento „sešit“ esejů boří mýty, a to nejen tím, že jde o texty z nejlepších, jaké byly na téma Hašek-Švejk dosud napsány. Autorkou je totiž žena – a profesorka! Sylvie Richterová. Ćtyři desetiletí nahlíží a zkoumá Švejka, a to z Itálie, své druhé vlasti, tedy s patřičným odstupem od českého rybníčku. Její texty jsou jasnozřivými analýzami Haškovy geniality, jíž jsme si dosud možná nebyli plně vědomi. Ač na hlubině úvah filozofických, lingvistických a sémantických jsou texty zkušené spisovatelky napínavými příběhy, které čtenáře nepustí. Smích a jeho poznávací moc, moc a její skrytá směšnost, Hašek jako geniální objevitel zhoubné moci blbství, humor jako síla nadhledu a válka jako zplozenec idiocie. – stěžejní body, kolem nichž se vše točilo a točí. Tehdy – i teď.
Kŕč roztvorenej dlane trvá
Kniha esejí básnika Ivana Štrpku sa snaží pomenovať isté štádium slobody, ktorá bola viac získaná ako vybojovaná.
Múr síce padol, ale v ľuďoch pretrváva tradícia akéhosi nevoľníctva práve v súvislosti so slobodou. A tak prežívame akýsi kŕč roztvorenej dlane, ktorá bola v čase totality zovretá. Tá ruka sa síce otvorila, v spoločnosti sa zväčšil priestor, ale nerozvíjala svoje prirodzené pohyby a dostala kŕč. Jednoducho sme neboli na slobodu zvyknutí. Ani otrok, keď ju veľmi rýchlo získa, sa nevie hneď adaptovať. Mal určité istoty a obmedzenia a ten pud a obavy, čo bude, ostali. Postkomunistické spoločnosti neprešli katarziou, ktorou mali, rovnako ako ľudia neprešli vnútornou premenou.
Eseje „Kŕč roztvorenej dlane“; „Posedieť si chvíľu s kameňmi“; „Otázka škrupiny“ a „Post scriptum“ vyšli prvýkrát v knihe „Kŕč roztvorenej dlane a iné eseje“ (Archa 1995) a esej „Prekročme sa, preskočme sa!“ ako súčasť knihy „Kadlečík & Štrpka“ (KK Bagala 2011, príležitostná tlač).
Chůze, 2. vydání
Chůze existuje od počátku, stejně jako divoká příroda, do níž se Henry David Thoreau vracel při svých procházkách. Trávil chůzí denně několik hodin a vyhýbal se civilizaci. Ve své eseji apeluje na své současníky i na nás, abychom se stali jeho bratry řeholníky, chodci. Je s podivem, že již tehdy – Chůzi napsal v roce 1861 – kolem sebe spatřoval problémy, s jakými se potýkáme dnes: lidé se vzdalují přírodě a upřednostňují pohodlí za každou cenu. Thoreau hovoří o krajině, o jejím utváření člověkem a naopak, o utváření člověka krajinou. Vypráví o cestách v doslovném i přeneseném významu. Vznáší mnoho otázek a na řadu z nich také odpovídá.
dostupné aj ako:
A Kidnapped West
A provocative and rousing essay collection from one of Europe's greatest writers.
The people of Central Europe cannot be separated from European history; they cannot exist outside it; but they represent the wrong side of this history; they are its victims and outsiders.
In a moment of historic peril and uncertainty in mainland Europe, Milan Kundera makes the case for Central Europe as the nucleus of European values and as a lightning rod for its potential dangers.
For the countries that make up this region where democracy is under continued threat from Russian oppression, language and culture play an active role in affirming national identity. And each of these countries - Hungary, Poland, the Czech Republic and Slovakia - has been historically overlooked by the major powers of Western Europe. But Kundera cautions that this blindness puts Europe's cultural and political independence at risk, a warning that feels increasingly relevant to our current moment, and our future.
Beauty
90 classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘People should fall in love with their eyes closed. Just close your eyes. Don’t look.’
From Warhol’s romantic relationships to his thoughts on interior design, these candid, highly entertaining musings - on love, sex, beauty, work and space – give an intimate glimpse into the mind of one of the most iconic figures in twentieth-century culture.
Unpacking My Library
90 Classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘Every sort of passion verges on chaos, I know, but what the collecting passion verges on is a chaos of memories.’
From intimate musings on his book collection, to a dream-like trip through the bustling streets of Marseille, each of these essays offers a compelling journey into the mind of one of the twentieth century’s most influential philosophers.
A Short Guide to Towns Without a Past
90 Classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
Best known for his existentialist novel The Outsider, set in French-occupied Algeria, Albert Camus was profoundly influenced by the landscapes, towns and traditions of his youth. Selected here are some of his finest personal essays about Algeria and its environs, including the luminous ‘Nuptials at Tipasa’, one of his earliest works where he developed the themes that would inform his later philosophy: to thrive now, without hope for paradise, as mortal life alone can be worthwhile.
The Fire Next Time
90 classic titles celebrating 90 years of Penguin Books
‘It demands great spiritual resilience not to hate the hater whose foot is on your neck, and an even greater miracle of perception and charity not to teach your child to hate’
Told in the form of two intensely personal 'letters', The Fire Next Time is an excoriating condemnation of the terrible legacy of racial injustice, drawn from Baldwin's early life in Harlem and his experience as a prominent cultural figure of the civil rights movement.
Budeme, kým jsme?
Dívky, které nechtějí dospět v ženy. Tento jev svedl dohromady psychiatričku a sexuoložku Hanu Fifkovou a filozofku Terezu Matějčkovou. Poprvé se setkaly v roce 2024 při debatě o narůstajícím počtu dívek a mladých žen, které uvažují o změně pohlaví. Diskuse přerostla v několikaměsíční setkávání nad úvahami: Jak se do fenoménu promítla populární filozofická teorie, dle které si každý může stanovit, kým bude? Jakou roli hrají sociální média nebo současný feminismus? A promlouvá do fenoménu i rozšířené přesvědčení, že nad biologií vítězí společnost? Autorka knižního rozhovoru Tereza Matějčková se vrací i do devadesátých let, kdy Hana Fifková jako mladá psychiatrička a sexuoložka pracovala v bohnické léčebně na uzavřeném sexuologickém oddělení, otevírala téma sexuálního zneužívání v ordinacích a stala se „veřejnou sexuoložkou“ vysvětlující Čechům, co je ještě normální. Autorku nezajímají pouze tato témata, ale i osobnost zpovídané – její zázemí, život v bouřích i přijetí stárnutí. Jak ji samu ovlivnila její třicetiletá sexuologická praxe jako dceru, matku, manželku, babičku? A jak vidí člověk, který více než třicet let řeší otázky pohlavní identity, současnost? Kniha je doplněna rozsáhlým výkladovým slovníkem pojmů a jmen, který slouží jako mapa ve členitém terénu současných (nejen) genderových a sexuologických sporů.
Na sklade 1Ks
23,06 €
Hagakure
A Hagakure ("Lombok árnyékában") a szamuráj-író, Jamamoto Cunetomo (1659-1719) gondolatainak gyűjteménye. A könyv egyedülálló bepillantást nyújt a szamurájok szellemi és gyakorlati életvezetésébe egy olyan korban, amikor a harcosok számára a háború már csak emlék volt. A Hagakure a csendes feledésből csak a 20. században emelkedett ki, amikor a japán hadsereg alapművévé vált a csendes-óceáni háború idején. Ma nem csupán történelmi dokumentum, hanem örök érvényű tanítás arról, hogy miként élhetünk becsülettel, hűséggel és szilárd elvekkel egy állandóan változó világban
Dysphoria Mundi
‘This monumental work brings the commitments of the bibliophile to bear on a time and a world now irreversibly out of joint. Drawing on theories of language, mind, technology, immunology to retell a story of this world, Preciado’s work more firmly shatters the binaries responsible for the destruction of love and futurity.’ — Judith Butler
In Dysphoria Mundi, Paul B. Preciado has written a mutant text assembled from essays, philosophy, poetry and autofiction that captures a moment of profound change and possibility.
Rooted in the isolation of the Covid-19 pandemic, and taking account of the societal convulsions that have ensued, Preciado tries to make sense of our times from within the swirl of a revolutionary present moment. The central thesis of this monumental work is that dysphoria, to be understood properly, should not be seen as a mental illness but rather as the condition that defines our times. Dysphoria is an abyss that separates a patriarchal, colonial and capitalist order hurtling toward its end from a new way of being that, until now, has been seen as unproductive and abnormal but is in fact the way out of our current predicament.
With echoes of visionaries such as William S. Burroughs and Kathy Acker, Preciado’s theoretical writing is propelled by lyric power while providing us with a critical toolbox full of new concepts that can guide our thinking and our actions: transition, cognitive emancipation, denormalization, disidentification, ‘electronic heroin’, digital coups, necro-kitsch. Dysphoria Mundi is Preciado’s most accessible and significant work to date, in which he makes sense of a world in ruins around us and maps a joyous, radical way forward.
Svetlá v hmle
„Doba je komplikovaná, a preto zrelá na skvelé príbehy. Na to však potrebujeme byť odhodlaní, plní energie, kompetentní a veselí. Ak sa takými dokážeme stať, dokážeme začať písať nový príbeh našej krajiny. A naše vnúčatá budú mať na čo spomínať,“ uvádza Ján Markoš v jednej zo svojich esejí, ktoré nájdete v tejto knihe.
Ján Markoš každý týždeň píše pre Denník N rubriku Do hĺbky. Reaguje na aktuálne udalosti, ako filozof ponúka hlbší pohľad a nerezignuje na istú formu optimizmu. Má jedinečnú schopnosť pozrieť sa na udalosti, ktoré nás frustrujú, z prekvapujúceho uhla a zasadiť ich do širšieho kontextu. Ako šachista je schopný predvídať, ako môžu jednotlivosti ovplyvniť celok a aké následky môže mať ľahostajnosť voči drobným pochybeniam. A ako lektor kritického myslenia vie jasne odlíšiť, čo je podstatné a čo je len ligotavý balast.
V každej zo 40 esejí, ktoré sme vybrali do tejto knihy, nám Ján Markoš poskytuje originálne myšlienky, ktoré majú silu presvedčiť nás, že svet nemusí byť až takým temným miestom, ako sa nám na prvý pohľad zdá.
„Rád čítam každý jeden jeho text, lebo aj na udalosti a javy, ktoré sme už spravodajsky, analyticky a komentátorsky opísali, sa dokáže pozerať inak ako ostatní. Ponára sa. Rád čítam každý jeho text, lebo miestami je to čistá krása. Slová, ktoré kladie vedľa seba, niekedy vytvárajú vety, aké sa len tak ľahko nevidia. Hrajú sa.“ - Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníka N
dostupné aj ako:
Testodüsszeia
Mivel jár egy betegség, ha nem tudjuk megnevezni, ha évtizedekig nem tudjuk, hogyan fog változni, ha évtizedekig kell várni a diganózisra. Ha mindezek okán nincs elképzelés és tudás a gyógymódról, ha ötletek és próbálkozások mentén nő fel egy ember, miközben egyre nehezebbé válik számára minden fizikai tevékenység, és fiatalon kerekesszékben köt ki. Vajon hogyan épül bele az ismeretlen betegség és velejárói az identitásba? Mivel jár a küzdelem fizikai és lelki síkon? A Testodüsszeia önéletrajzi esszé, betegségkönyv: Magyary Ágnes, aki gyerekkora óta izombetegséggel küzd, nagy erővel, sok humorral, szép, szomorú és vicces emlékek mentén halad, megidézve Susan Sontag, Esterházy Péter vagy Robarto Bolano gondolatait éppúgy, mint az ókori írókat. A Testodüsszeia intellektuális kalandtúra, könyv a gyengeségről és az erőről.
Theres Always This Year
It might do all of us some good to reconsider what 'making it' even means.
Growing up in Columbus, Ohio, in the 1990s, Hanif Abdurraqib witnessed a golden era of basketball, one in which legends like LeBron James were forged -- and countless others weren't. His lifelong love of the game leads Abdurraqib into a lyrical, historical, and emotionally rich exploration of what it means to make it, who we think deserves success, the tension between excellence and expectation, and the very notion of role models, all of which he expertly weaves together with intimate, personal storytelling.
There's Always This Year is a triumph from one of America's most celebrated and insightful writers. It brims with joy, pain, solidarity, comfort, outrage, and hope. No matter the subject, Abdurraqib's exquisite writing is always poetry, always profound, and always a clarion call to radically reimagine how we think about our culture, and ourselves.
Memories of a Catholic Girlhood
‘[I]n Memories of a Catholic Girlhood [McCarthy] made a small, or perhaps more than small, masterpiece.’ — John Banville, Guardian
Blending memories and family myths, Mary McCarthy takes us back to the 1920s, when she was orphaned into a world of relations as colourful, potent and mysterious as the Catholic religion.
There was her Catholic grandmother who combined piousness with pugnacity, and her veiled Jewish grandmother who mourned the disastrous effects of a face-lift; there was wicked Uncle Myers who beat her for the good of her soul, and Aunt Margaret who laced her orange juice with castor oil, and taped her lips at night to prevent unhealthy ‘mouth-breathing’.
‘Many a time in the course of doing these memoirs,’ Mary McCarthy says, ‘I have wished that I were writing fiction.’ But these were the people, along with the Ladies of the Sacred Heart convent school, who inspired her engaging perception, her devastating sense of the sublime and ridiculous, and her witty, novelist’s imagination. Memories of a Catholic Girlhood is a major work by one of the leading American intellectuals of the twentieth century – witty, scathing, piercingly insightful and stylishly written.
Záchod, džíny, hostie
Nápaditá a z hlediska zájmu o oblast dějin každodennosti i podnětná kniha, v níž autor sleduje a vykládá kulturní obrazy věcí. Klade si například otázky, proč při svatbách rozbíjíme talíře, jestli jsou batůžky a snowboardy bytostně levicové, zda sýr může mít nějaké dějiny nebo jestli se už blíží se doba, kdy si budeme vše navzájem půjčovat.
Autorův výklad je podložen odkazy na plejádu literárních či jiných kulturních reprezentací; z tohoto postupu pro čtenáře plyne vědomí mnohosti obrazů a funkcí, jež tatáž věc či jev může v různých kontextech mít. Výklad má charakter esejí plynoucích volně asociativním úvahovým směrem, díky čemuž se velmi dobře čte a otevírá další otázky a podněty. Zkoumá například, jak se měnily a vzájemně překrývaly významy, které si spojujeme s každodenními věcmi, a jak se přetvářely důvody, proč je používáme. Třeba ve středověké Evropě nosili ponožky nejprve duchovní, aby tak symbolicky vyjadřovali svoji mravní čistotu. Paraple, deštník, slunečník původně symbolizovaly společenský status toho, nad nímž byly nošeny; od 16. století je v Evropě používaly proti dešti a slunci ženy, ale nikoli muži. Člověkem, který evropské muže postupně naučil tento předmět nosit a nestydět se za to, prý byl jistý anglický cestovatel a filantrop v 18. století. Kniha zve k objevování někdy až dobrodružných kulturních dějin aut, džín, stolů, ale i eucharistie. Zpochybňuje známou dichotomii Ericha Fromma „Mít, nebo být“, protože mnohdy jsou to právě věci, které nám definují a připomínají, jaká je či byla naše identita. Tedy kým jsme, nebo bychom chtěli být.
Dead Weight
In Dead Weight, Emmeline Clein brings together her own experience of disordered eating with the stories of other women - famous figures from across time and popular culture, and girls she has known and loved - and traces the medical and cultural history of anorexia, bulimia, orthorexia and binge eating disorder.
In writing that's electric, fierce and endlessly curious, Clein investigates the economics that underpin our eating disorder epidemic, grapples with the many ways disordered eating has affected her own friendships and romantic relationships, and illuminates how today's feminism has been complicit in disordered eating culture. Through it all, she challenges the accepted narratives women absorb every day about themselves, which connect female worth to inhabiting an ever-smaller form.
In an age of appetite suppression, Clein imagines a world where we allow ourselves to listen to our appetites and fight back against these diseases of self-destruction.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
