Najnovšie - Právo strana 2 z 11

Občanský soudní řád – Do právního řádu je nutné implementovat pravidla směrnice o zástupných žalobách, která se dotýkají procesního postupu v řízení o zástupné žalobě. Jelikož se přitom na procesní otázky ve směrnici pamatuje toliko dílčím způsobem, je nutné tato směrnicová pravidla doplnit o kompletní procesní rámec, na jehož základě bude možné zástupné žaloby projednávat. Směrnice o zástupných žalobách odlišuje dva procesní instituty. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád - Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Občanský soudní řád Směrnice o zástupných žalobách sama odlišuje dva procesní instituty – zástupnou žalobu na vydání opatření ke zdržení se protiprávního jednání (injunctive measures) a na vydání opatření ke zjednání nápravy (redress measures). Zatímco první z nich je procesně jednodušší a ve směrnici méně regulován, druhý by měl být podložen propracovaným mechanismem kolektivního soudního řízení a dopadá na něj také větší část otázek upravených ve směrnici o zástupných žalobách (např. otázka financování, smíru nebo náhrady nákladů řízení podle čl. 10 až 12 směrnice o zástupných žalobách). Za klíčový rozdíl obou variant zástupné žaloby lze považovat to, zda a jakým způsobem se spotřebitelé do případného řízení zapojují. Trestní zákoník Stávající právní úprava výslovně neupravuje důsledky spojené s učiněním takového prohlášení, proto se navrhuje zdůraznit, že soud k takovému prohlášení přihlédne při stanovení druhu a výměry trestu, neboť skutečnost, jaké měl trestný čin dopady na poškozeného, je součástí hodnocení závažnosti trestného činu, což je jedním z kritérií při volbě druhu trestu a stanovení jeho výměry. Stejně tak státní zástupce při sjednávání druhu a výměry trestu v rámci dohody o vině a trestu přihlédne i k takovému prohlášení poškozeného. Trestní řád Navrhuje se posílit poučovací povinnost státního zástupce v souvislosti se sjednáváním dohody o vině a trestu a předsedy senátu v souvislosti se sjednáváním nebo schvalováním dohody o vině trestu v řízení před soudem vůči poškozenému, který je obětí podle zákona o obětech trestných činů, pokud jde o jeho právo učinit prohlášení o dopadech spáchaného trestného činu na jeho život. Navržená úprava umožní poškozenému v praxi efektivněji uplatnit toto svoje právo i v případě, že se jedná o odchylné procesní vyřízení věci, než je klasické trestní řízení.

Cieľom novely zákona o sociálnom poistení je opätovne zadefinovať 13. dôchodok ako novú dôchodkovú dávku, ktorá nahradí doterajší 13. dôchodok, ktorý je štátnou sociálnou dávkou. Ustanovuje sa, aby nárok na 13. dôchodok mali poberatelia všetkých dôchodkových dávok vyplácaných Sociálnou poisťovňou, bez ohľadu na sumu vyplácanej dôchodkovej dávky. Nárok na 13. dôchodok budú mať poberatelia dôchodku aj vtedy, ak ich dôchodok je vyplácaný niektorým z príslušných útvarov silového rezortu. Suma 13. dôchodku sa určí každoročne a osobitne pre každý druh dôchodku vo výške priemernej mesačnej sumy daného druhu dôchodku za celý predchádzajúci kalendárny rok. Ak bude priemerná suma daného druhu dôchodku nižšia ako 300 eur, suma 13. dôchodku bude 300 eur. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela), po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 43/2004 Z. z. o starobnom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 28/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (druhá novela) UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 18/2018 Z. z. o ochrane osobných údajov – po novele zákonom č. 7/2024 Z. z. (prvá novela) a po novele zákona č. 109/2024 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 650/2004 Z. z. o doplnkovom dôchodkovom sporení – po novele zákonom č. 108/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 601/2003 Z. z. o životnom minime – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 447/2008 Z. z. o peňažných príspevkoch na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia – po novele zákonom č. 87/2024 Z. z. (prvá novela) Podmienkou poberania dočasného dôchodku a programového výberu je, aby súčet doživotne poberaných dôchodkových dávok sporiteľa bol vyšší ako platná referenčná suma, tzn. že doživotné zabezpečenie sporiteľov má byť minimálne na úrovni priemerného starobného dôchodku v čase, kedy sa tento dôchodok začína poberať. Nakoľko zákonom o starobnom dôchodkovom sporení sa doplňuje nový druh dôchodku, vyplatený 13. dôchodok by v prípade žiadosti sporiteľa o dôchodok zo starobného dôchodkového sporenia v mesiaci december automaticky vstúpil do predmetného súčtu. Do súčtu dôchodkových dávok však v súlade s účelom tohto ustanovenia majú vstupovať výlučne doživotne a pravidelne mesačne poberané dôchodky.

Soudní řád správní – Právní úpravy voleb se týkají zákony upravující například soudní přezkum volebních procesů nebo některé souvislosti odměňování členů okrskových volebních komisí, popřípadě využívající volební infrastrukturu ve věcech referenda. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní Soudní řád správní V novém ustanovení § 88 zůstává zachována možnost soudní ochrany ve věcech seznamu voličů. Volič, který zjistí nesprávnost údajů vedených o něm v seznamu voličů, se může obrátit v první řadě na kterýkoliv obecní úřad s návrhem na sjednání nápravy. Je-li pochybnost oprávněná, obecní úřad údaje ověří a opraví. V opačném případě o tom vyrozumí voliče podle zákona o správě voleb, vůči čemuž může volič podat návrh na soudní přezkum. Soudní přezkum podle tohoto ustanovení se nebude týkat chyb referenčních údajů pocházejících ze samotného informačního systému registru obyvatel spadajících pod režim zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhovatel se může domáhat soudní ochrany vůči obecnímu úřadu, který odmítnul provést nápravu. Nicméně s ohledem na zrušení místní příslušnosti může být obecní úřad, který je původcem chyby či nedostatku, odlišný od obecního úřadu, ke kterému volič přijde požádat o odstranění chyby. Z tohoto důvodu jsou účastníky řízení též i Ministerstvo vnitra, z titulu správce informačního systému správy voleb, a případně obecní úřad, který učinil do seznam voličů změnu, která je rozporovaná. Současně přibývá možnost soudní ochrany v případě, že není vyhověno žádosti voliče o vydání voličského průkazu, žádosti o jednorázovou změnu volebního okrsku a dále žádosti o zápis hlasování ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, případně jeho výmaz. Žalovaným správním orgánem v tomto případě je buď obecní úřad, nebo Ministerstvo zahraničních věcí v závislosti na tom, u koho volič žádost podal; některý druh žádosti (o zápis údaje o hlasování ve zvláštním volebním okrsku) však může být podán pouze u zastupitelského úřadu. I na tento druh soudní ochrany se volebním soudům stanovuje třídenní lhůta pro rozhodnutí, a to z důvodu, aby se volič mohl svého práva domoci ještě před hlasováním. Jde však o lhůtu třech pracovních dnů, neboť lze předpokládat, že soud bude ve většině případů pro své rozhodnutí potřebovat součinnost a podklady od správního orgánu.

Zákon o nemocenském pojištění je komplexní normou, která sjednotila nemocenské pojištění všech kategorií pojištěnců, hmotněprávní úpravu nemocenského pojištění, včetně posuzová ní zdravotního stavu pro účely tohoto pojištění i procesní pravidla pro organizaci a provádění nemocenského pojištění. Zákon upravuje nemocenské pojištění pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství, péče otce o dítě po jeho narození, ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj, poskytování dlouhodobé péče a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. Zákon o nemocenském pojištění byl od r. 2006 do ledna 2024 celkem 85-krát novelizován. K 1. lednu 2024 byl novelizován celkem 4 krát a velká změna nastane ještě 1. července 2024, kdy dojde k zavedení pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.

Všetko o kyberšikane a šikanovaní v škole v kontexte trestného zákona. Brožúra neponúka pohľad psychológa ale práve naopak, nazerá na problematika šikanovania z legislatívneho pohľadu a upozorňuje na trestnoprávnu zodpovednosť, napĺňanie skutkovej podstaty trestného činu v súvislosti s trestným zákonom a zákonom o priestupkoch a možné sankcie voči agresorovi.

Titul Daňový poriadok pre rok 2024 obsahuje novelizované úplné znenie zákony s komentárom. V novele Daňového poriadku dochádza k úprave druhej šance pri sankciách. Nakoľko sa sankcie ukladajú za porušenie ustanovení zákona, nie je možné stanoviť počty daňových subjektov, ktorých sa úprava dotkne, pretože nie je možné predvídať správanie daňových subjektov. Zavedenie systému tzv. „druhej šance“ znamená, že daňový úrad a colný úrad pri prvom zistení porušenia zákona pokutu, ktorú je možné určiť v rámci intervalového rozpätia, neuloží, ale vyzve na splnenie povinnosti, a ak bola povinnosť splnená oneskorene, upozorní daňový subjekt, že pri ďalšom porušení mu už bude uložená pokuta. Daňový poriadok alebo aj zákon o správe daní je zákon, ktorý upravuje procesnú stránku daňového práva. Daňový poriadok rieši napríklad proces daňovej kontroly, registračné konanie, daňové exekučné konanie alebo sankcie. Daňový poriadok pozostáva zo siedmych častí, niekoľkých hláv, dielov a oddielov. Prvá časť upravuje základné a všeobecné ustanovenia, Druhá časť upravuje činnosti správcu dane, Tretia časť upravuje platenie dane, Štvrtá časť upravuje daňové konanie, Piata časť upravuje zodpovednosť za porušenie povinností, Šiesta časť upravuje osobitné ustanovenia pre konkurz, reštrukturalizáciu a oddlženie a Siedma časť upravuje spoločné, splnomocňovacie, prechodné a záverečné ustanovenia.

Občanský zákoník - Ke stávající právní úpravě zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se přímo váže zejména právní úprava pojištění obsažená v občanském zákoníku a právní úprava podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích. S ohledem na návrh nové právní úpravy zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vzniká potřeba upravit některá ustanovení těchto souvisejících zákonů. Titul obsahuje úplná znění: - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Občanský zákoník V praxi působí problémy změny provedené v občanském zákoníku oproti předchozí právní úpravě v zákonu o pojistné smlouvě, kde byla stanovena výslovná povinnost pojistitele upozornit na následek nesouhlasu se změnou výše pojistného. V poslední větě § 2786 odst. 2 občanského zákoníku se uvádí, že pokud pojistitel neupozorní pojistníka na následek projevu jeho včasného nesouhlasu se změnou výše pojistného ve sdělení podle odstavce 1, pojištění trvá nadále a výše pojistného se při nesouhlasu pojistníka nezmění. Z praxe vyplývá, že pojistník obdrží zvýšený předpis pojistného na další pojistné období, a to bez jakýchkoli dalších informací. Pojišťovny předpokládají totiž nízkou znalost pojistníků o možnosti vyslovit nesouhlas, a tedy pro pojišťovnu ponechání původního pojistného představuje pouze minoritní riziko, než kdyby pojistníky informovala o možnosti projevit nesouhlas. Nepoučený pojistník v případě nesouhlasu pojistnou smlouvu rovnou vypoví standardním způsobem namísto explicitně projeveného nesouhlasu. Zpřesnění textu tak má za cíl odstranit tuto informační asymetrii, která je na úkor pojistníků. Je-li pojistné nebezpečí možnou příčinou vzniku pojistné události (§ 2767 odst. 1 občanského zákoníku), a pokud změněné okolnosti vedou ke výšení pravděpodobnosti vzniku pojistné události, pak má správně být v odstavci 2 uvedeno pojistné riziko, nikoli pojistné nebezpečí. Z důvodu posílení ochrany oprávněných osob se navrhuje jejich automatické informování ze strany pojistitele o výpočtu výše pojistného plnění, resp. o krácení či zamítnutí uplatněného nároku na pojistné plnění a o důvodech nemožnosti ukončení šetření pojistné události, a to v textové podobě. Upravuje se také označení osob, kterým se povinnost ukládá, aby bylo vyloučeno případné zužující pojetí (ve vazbě na skutečnost, že s ohledem na zkratku v § 94 odst. 3 zákona o pojišťovnictví se stávající pojem „kontrolující“ vztahuje pouze na osobu vykonávající dohled na místě a že v obecné rovině se kontrolní řád na ČNB

2018. május 25. napjától alkalmazandó Magyarországon is az EU általános adatvédelmi rendelete (GDPR). Ezzel párhuzamosan 2018. január 1. napján lépett hatályba az új polgári perrendtartás. A két jogforrás nagymértékben befolyásolja a polgári eljárásokban felmerülő adat- és titokvédelmi kérdéseket. A szerzők szándéka erre figyelemmel a polgári eljárásokban – kiemelten a polgári perekben – felmerülő adatvédelmi problémák és az azokra adható válaszok azonosítása. Az adatvédelemhez szorosan kapcsolódik a titokvédelem, így a polgári eljárásokban jelentkező titokvédelmi kérdések is (például: orvosi titok, üzleti titok kezelése). Jelen kötet ezen jogértelmezési kérdésekre is egyértelmű választ ad.A szerzők kifejezett célja volt, hogy hiánypótló jelleggel, holisztikus szemlélettel foglalják össze az adat- és titokvédelmi kérdéseket azzal, hogy a tudományos (dogmatikai) vizsgálaton túlmenően minden esetben az Európai Unió Bírósága vagy a magyar bíróságok ítélkezési gyakorlata is bemutatása és elemzésre kerüljön. Kiemelendő, hogy a GDPR polgári eljárásjogot is érintő legfontosabb rendelkezései kommentár jelleggel kerültek feldolgozásra.

AjánlóVegyes műfajú, igen hasznos, és hiánypótló munka Tercsák Tamás könyve. A vegyes műfajú minősítés azt jelenti, hogy egyszerre kommentárként, kézikönyvként, tananyagként és kismonográfiaként is olvasható, és az olvasó számára hasznosítható a kötet.Kommentár akként, hogy az üzleti titok védelméről szóló törvény lényeges, anyagi jogi rendelkezésein végig haladva azok logikai, nyelvtani, rendszertani értelmezését, magyarázatát kínálja, és hozzá az olvasó bírói gyakorlati alátámasztást is kap.Kézikönyv akként, hogy mind a gyakorló jogász, mind a vállalatvezető eligazítást talál a könyvben szinte minden, a gyakorlatában felvetődhető, üzleti titokkal kapcsolatos magánjogi és munkajogi kérdésről.Tankönyvnek /tananyagnak akként lehet a művet tekinteni, hogy a mellékletei jól áttekinthető rendszerbe foglalják azt, amit az az üzleti titok jogi védelméről – összefoglalóan – tudni kell és lehet.Monografikus jellegű azonban az üzleti titok témakörének a feldolgozási módszere. Ezt tanúsítja a bő és pontos történeti bevezetés, a gondolatok nemzetközi és uniós jogi háttér előtti kifejtése, az elfoglalt álláspontok szakirodalmi alátámasztása vagy éppen megvitatása. A monografikus szemlélet a döntő, ezt cáfolhatatlanul bizonyítja, ahogy a szerző az üzleti titok magánjogi védelmének nyitott vagy eredetileg nem nyitottnak szánt, de mégis bizonyos fokig nyitottnak bizonyuló fogalmait a polgári jog általános fogalmai alá rendezi, vagy azokkal összeveti. Az is sokkal inkább tudományos szakmunkára, nem pedig magyarázatra jellemző, ahogy a szerző – kellő érzékenységgel, és ebből adódó pontossággal - leírja azt az egyedülálló szabályozási/dogmatikai vándorutat, amelyet az üzleti titok és a védett ismeret (volt know-how) jogi szabályozása bejárt.A történetből és jelen jogi valóságából a munka révén kitűnik, hogy noha a jogalkotó az üzletititok-irányelv átültetésével - többek között - meg kívánta szüntetni az üzleti titok polgári jogi és versenyjogi szabályozásának a kettősségét, nem észlelte – legalábbis az üzleti titok védelméről szóló törvény indokolásában erre nem utalt - hogy a sui generis üzleti titok szabályozással, a sajátos vagyoni jogok, e jogok alá tartozó jogsértőnek minősíthető magatartások és kivételek rendszerének bevezetésével megerősödik egy új, igen nehezen kezelhető kettősség, a polgári jogi és munkajogi szabályozás párhuzamossága. A munka egyik legnagyobb érdeme, hogy egy kötetben magas színvonalon értékelve tárgyalja a hol párhuzamosan futó, hol egymástól eltérő szabályozási és jogalkalmazási utakat, amelyek világos elválasztását - ahogy ezt a munka is jelzi - sajnos a Kúria megközelítése sem segíti.Azt a jogalkotó az üzleti titok védelméről szóló törvény megalkotásakor nem tudhatta, hogy még egy – több szempontból zavaró – kettősség ugyancsak létrejön a jogi szabályozásban, ezt pedig a bejelentővédelmi törvény váltja ki. A szerző nem riad vissza a feladattól, és - noha egyáltalán nem volt könnyű dolga – összeveti az üzleti titok jogi védelmét és a bejelentővédelem releváns jogintézményeit.Hasonlóan kemény dió a véleményszabadság üzleti titokvédelem alóli kivételének érvényre juttatása. Itt a szerző azzal a jól megoldott feladattal szembesült, hogy nevesített belső (a törvényben szabályozott) kivétel híján, az Alaptörvényből, az Alapjogi Chartából, és az Emberi Jogok és az Alapvető Szabadságok Védelméről szóló Egyezményből adódó külső korlátként elemezze a véleményszabadság gyakorlását az üzleti titokjogosult védelmével szemben.A munka e jellemzői átvezetnek a hiánypótló jelleg értékeléséhez. Az üzleti titok védelméről szóló törvényhez eddig nem született kommentár. Ezt a törvény jelentős részére nézve helyettesíti Tercsák Tamás könyve. Ugyancsak hiányzik a tagállami magán/polgári jogok szempontjából dogmatikailag semleges üzletititok-irányelv magyarázata is. Ezt a munkából a hazai rendelkezések értelmezésén keresztül k

Az egészségügy és a polgárjog határterületével foglalkozó jogalkalmazók, ügyvédeknek, bíráknak, és mindazoknak, akik a kártérítés és a sérelemdíjjal kapcsolatos ügyeket kezelnek, igényeket érvényesítenek akár perben, akár peren kívüli eljárásban. Pethő András művének céljául a polgári jogi felelősségi tényállás – és annak kifejezetten a deliktuális ágának – konjunktív elemei közül a kárnak, mint a károkozás következményének, továbbá a sérelemdíjnak fogalmi és tartalmi meghatározását tűzte ki, ezen belül is kifejezetten az egészségügyi szolgáltató felelősségi körében felmerülő kár és sérelemdíj meghatározását. A könyv elsősorban az egészségügyi ellátások szemszögén keresztül, a gyakorlatban visszatérően megjelenő típusokról kíván visszajelzést adni, de egyúttal viszonyításra alkalmas példákkal is szolgál arra nézve, hogy a gyakorlatban milyen esetleges további igények érvényesítése lehetséges. A könyv az annak alapját jelentő, doktori képzés keretében végzett kutatásnak megfelelően a peres eljárásokban érvényesülő joggyakorlat feldolgozásával és értékelésével jut el az elméleti absztrakció szintjéig. Ennek megfelelően azzal a szándékkal született, hogy megállapításai a gyakorlati életben is felhasználhatók legyenek nemcsak az egészségügyi szolgáltató polgári jogi felelősségét, hanem általánosságban a kártérítést és sérelemdíjat érintő esetekben is.

Obchodný zákonník je najvyšším prameňom obchodného práva na Slovensku. Tento zákon upravuje postavenie podnikateľov, obchodno-záväzkové vzťahy a iné vzťahy s podnikaním súvisiace. Ostatná novela zákona zavádza novú terminológiu týkajúcu sa premeny a cezhraničné premeny spoločností. Tieto predstavujú zásadné zmeny v spoločnosti, kedy dochádza k transformácii imania spoločnosti, vzniku nových a zániku pôvodných spoločností, čo má významný dopad aj na spoločníkov spoločnosti, ktorí prestávajú byť spoločníkmi v pôvodných spoločnostiach a vzniká im vzťah k spoločnostiam novým, pričom veriteľom pôvodných spoločností sa mení subjekt záväzku. Aj preto bol zvolený pojem premena ako nové označenie pre tieto typy zmien v obchodných spoločnostiach. Aké ďalšie zmeny budú platiť v rámci obchodného práva, sa dočítate v dvojčísle mesačníka. Titul obsahuje úplné znenie zákona po novelách s komentárom: Legislatíva Obchodný zákonník s komentárom Obchodné právo vnímame ako súčasť súkromného práva. Dominujú tu súkromno-právne inštitúty, ale upravuje aj inštitúty s verejnoprávnymi prvkami, a to napríklad úprava obchodného registra. Predmetom obchodného práva je úprava postavenia a činnosti podnikateľských subjektov, ich vzťahu k orgánom štátu a samosprávy i ostatným fyzickým a právnickým osobám, ako aj právna úprava obchodno-záväzkových vzťahov, jednotlivých typov zmlúv i záväzkových vzťahov v medzinárodnom obchode. Predmetom sú aj základné problémy hospodárskej súťaže a súťaženia, problémy právnej úpravy cenných papierov, búrz, obchodného registra. Obchodný zákonník upravuje obsah samotného podnikania, pod ktorým sa rozumie sústavná činnosť vykonávaná samostatne podnikateľom vo vlastnom mene a na vlastnú zodpovednosť za účelom dosiahnutia zisku, ďalej upravuje rozsah podnikateľských subjektov, čiže podnikateľov, ktorým je osoba zapísaná v obchodnom registri, osoba, ktorá podniká na základe živnostenského oprávnenia, osoba, ktorá podniká na základe iného než živnostenského oprávnenia podľa osobitných predpisov alebo fyzická osoba, ktorá vykonáva poľnohospodársku výrobu a je zapísaná do evidencie podľa osobitného predpisu. Obchodný zákonník upravuje aj funkciu podniku a obchodného imania, obchodné meno, obchodné tajomstvo, inštitút obchodných spoločností a družstva, spôsoby konania spoločnosti, jej zrušenie, i likvidácia. Ďalším predmetom Obchodného zákonníka sú obchodno-záväzkové vzťahy, ako aj osobitné ustanovenia a o niektorých obchodno-záväzkových vzťahoch a druhy zmlúv. Obchodné právo zároveň rieši problematiku cenných papierov, činnosti búrz a problematiku obchodného registra.

Nový zákon o registri trestov upravuje okruh subjektov, ktoré môžu žiadať o odpis registra trestov, zužuje okruh právnych predpisov, v zmysle ktorých sa vyžaduje odpis registra trestov, nakoľko pre účely konkrétneho osobitného predpisu postačuje výpis z registra trestov, výpis z registra trestov pre prácu s deťmi a mládežou podľa osobitného predpisu alebo špecializovaný výpis z registra trestov. Zjednotením výpočtu trestných činov sa zohľadňujú podmienky bezúhonnosti pre vybrané úseky verejnej správy, čo znamená, že určitá skupina trestných činov je pre konkrétny právny vzťah vymedzená dostatočne a presne. Výsledkom je jednoduchší a prehľadnejší postup pri posudzovaní splnenia podmienok bezúhonnosti, a to nielen pre správne orgány, ale aj pre účastníkov správneho alebo obdobného konania. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách Zákon č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon – po novele zákonom č. 117/2023 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok – po novele zákonom č. 111/2023 Z. z. (druhá novela) a po novele zákonom č. 192/2023 Z. z. (tretia novela) Zákon č. 192/2023 Z. z. o registri trestov – nový zákon Zákon č. 54/2018 Z. z. o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti – po novele zákonom č. 189/2023 Z. z. (prvá novela) UPOZORNENIE NA ZMENU! Zákon č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) – po novele zákonom č. 146/2023 Z. z. (druhá novela) a po novele zákonom č. 205/2023 Z. z. (tretia novela) Zákon č. 160/2015 Z. z. Civilný sporový poriadok – po novele zákonom č. 201/2023 Z. z. (prvá novela) Zákon č. 71/1992 Zb. o súdnych poplatkoch a poplatku za výpis z registra trestov– po novele zákonom č. 192/2023 Z. z. (prvá novela) a po novele zákona č. 201/2023 Z. z. (druhá novela) Zákon č. 372/1990 Zb. o priestupkoch – po novele zákonom č. 183/2023 Z. z. (prvá novela) Do Trestného poriadku sa zavádza povinnosť orgánov činných v trestnom konaní odobrať daktyloskopické odtlačky prstov osobám, ktoré sú štátnymi príslušníkmi tretích krajín, prípadne osobám s dvojakým občianstvom, voči ktorým bolo vznesené obvinenie, pre účely ich identifikácie. Identifikátor odtlačkov prstov bude uložený v Kriminalistickom a expertíznom ústave Policajného zboru, pričom v prípade zastavenia trestného konania bude vymazaný a odstránený z databázy. Zmyslom ustanovenia rámcového rozhodnutia je poskytnúť možnosť ústredným orgánom registrov trestov na zabezpečenie informácií, v prípade pochybností o ich zápise cez systém ECRIS. Zohľadňovanie odsúdení súdmi členských štátov Európskej únie je postup, ktorý vykonávajú všetky justičné orgány v konkrétnom trestnom konaní. Základnými, rozhodujúcimi údajmi sú informácie získané cez systém ECRIS. V prípade potreby zadováženia samotného rozsudku (napr. v prípade postupu podľa § 47 ods. 2 Trestného zákona ide o povinnosť) je teda potrebné postupovať štandardnými nástrojmi justičnej spolupráce, ktorým je v danom prípade Európsky vyšetrovací príkaz.

Vyhláška s cieľom podporiť spravodlivý súdny proces vykonaný v primeranej lehote a zjednotiť postup súdov pri vybavovaní súdnej agendy a agendy správy súdu upravuje základné pravidlá a zásady vnútornej organizácie súdu a jednotlivých organizačných útvarov súdu vrátane organizácie práce, úloh zamestnancov súdu pri výkone súdnictva a pri správe súdu, náhradu nevyhnutných výdavkov osobám, ktoré sa zúčastňujú na konaní, niektoré postupy súdov pri vybavovaní občianskoprávnych vecí a trestnoprávnych vecí vrátane výkonu niektorých rozhodnutí v týchto konaniach, postup notára v konaní o dedičstve, v konaní o umorenie listiny a pri vykonávaní úkonov v konaniach vo veciach notárskych úschov, výkon administratívnych a kancelárskych prác na súde pri výkone súdnictva a správe súdu. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatných novelách 1. Vyhláška č. 543/2005 Z. z. o Spravovacom a kancelárskom poriadku pre okresné súdy, krajské súdy, Špecializovaný trestný súd a vojenské súdy – po novele vyhláškou č. 305/2022 Z. z. (druhá novela) 2. Zriadenie správnych súdov a reforma súdnej mapy – nová právna úprava Ak je v trestnoprávnej agende rozvrh práce okresného súdu založený na obvodovom systéme, rozvrh služieb sa môže osobitne určiť pre ktorýchkoľvek sudcov vykonávajúcich funkciu sudcu na pracovisku pre obvod pracoviska a osobitne pre ktorýchkoľvek sudcov vykonávajúcich funkciu sudcu v sídle súdu pre zvyšok obvodu súdu; ak sa rozvrh služieb takto neurčí, do rozvrhu služieb okresného súdu možno zaradiť ktoréhokoľvek sudcu a bez ohľadu na to, kde vykonáva funkciu sudcu. Súd, ktorý rozhodol o uložení ochranného dohľadu, zašle rovnopis takéhoto rozhodnutia súdu ústavu na výkon trestu odňatia slobody, v ktorom odsúdený bude vykonávať trest odňatia slobody. Spolu s rozhodnutím zašle ústavu na výkon trestu odňatia slobody aj nariadenie výkonu ochranného dohľadu na účel jeho následného zaslania súdu, ktorý po prepustení odsúdeného z výkonu trestu odňatia slobody bude ochranný dohľad vykonávať. Súd, ktorý ochranný dohľad vykonáva, oznámi začatie výkonu ochranného dohľadu súdu, ktorý nariadil výkon ochranného dohľadu. Súd, ktorý rozhodne o odložení alebo prerušení výkonu trestu odňatia slobody na čas dlhší ako tri mesiace a zároveň rozhodne, že sa má s výkonom ochranného dohľadu začať pred nástupom do výkonu trestu odňatia slobody, zašle rovnopis takéhoto rozhodnutia súdu, v ktorého obvode má odsúdený pobyt. Ak súd preruší výkon ochranného dohľadu z dôvodu výkonu väzby, výkonu trestu odňatia slobody alebo ochranného liečenia uskutočňovaného v liečebnom ústave, oznámi to súdu, ktorý výkon ochranného dohľadu vykonáva. Rovnako postupuje súd aj vtedy, ak dôvody prerušenia ochranného dohľadu zaniknú. Ak dôjde k upusteniu od výkonu ochranného dohľadu, súd, ktorý takéto rozhodnutie vydal, nariadi, aby sa od ochranného dohľadu upustilo, a uvedené skutočnosti oznámi probačnému a mediačnému úradníkovi, ktorý výkon ochranného dohľadu kontroluje. Probačný a mediačný úradník vypracuje správu o priebehu ochranného dohľadu vždy, ak o to požiada predseda senátu alebo prokurátor alebo ak dôjde k upusteniu, prepusteniu alebo zániku ochranného dohľadu do 30 dní odo dňa, ktorý je rozhodujúci pre tento postup.

Prinášame Vám Zákon o verejnom obstarávaní s komentárom po novelách. Na účely zrýchlenia procesu verejného obstarávania sa po novom zavádza úprava procesných ustanovení revíznych postupov, vrátane konania o preskúmaní úkonov pred podpisom zmluvy na základe námietok. Cieľom je skrátenie konania so zachovaním potrebnej úrovne ochrany práv dotknutých subjektov vrátane možnosti súdnej ochrany. Titul obsahuje úplné znenie zákona po ostatnej novele s komentárom: Legislatíva Zákon o verejnom obstarávaní ]Medzi najvýznamnejšie zmeny zákona o verejnom obstarávaní, ktorými sa sleduje naplnenie vyššie uvedených cieľov patrí v oblasti zjednodušenia postupov úprava niektorých existujúcich pravidiel, ktoré majú charakter národného goldplatingu, úprava finančných limitov pre zákazku, koncesiu a súťaž návrhov, so zachovaním úpravy finančných limitov pre podlimitné zákazky, zákazky s nízkou hodnotou a finančného limitu na uplatňovanie zákona priamo v zákone, zriadenie centrálnej obstarávacej organizácie pre štátne orgány, používané elektronické prostriedky budú musieť podporovať aj podávanie žiadostí o nápravu a námietky (jedno prostredie pre všetky úkony), flexibilnejšia úprava vylúčenia v prípade podozrení na existenciu dohôd obmedzujúcich súťaž, umožní sa v žiadosti o účasť a v ponuke predkladať aj elektronické kópie (skeny) a nielen elektronické originály, umožní sa uzatvárať zmluvu s ďalším uchádzačom v poradí, ak predošlý neposkytol súčinnosť, a to bez obmedzenia na prvých troch, ako je tomu dnes, zavedenie zjednodušeného režimu obstarávania zákaziek na sociálne a iné služby podľa prílohy č. 1 k zákonu, zjednotia a zjednodušia sa informačné povinnosti v podlimitných zákazkách a zákazkách s nízkou hodnotou, postihovanie špekulatívnych postupov hospodárskych subjektov pri využívaní námietok, podpora a zavedenie nástrojov na automatizáciu procesu zadávania zákaziek v podlimitných zákazkách a zákazkách s nízkou hodnotou a realizácia podlimitných zákaziek prostredníctvom jednotnej elektronickej platformy, ktorá bude upravená nielen na verejné obstarávanie bežne dostupných tovarov a služieb, ale aj na verejné obstarávanie tovarov, služieb a stavebných prác, ktoré nie sú bežne dostupné na trhu a na používanie iných kritérií než je cena, ďalej v oblasti skrátenia procesu rozšírenie katalógu postupov verejného obstarávania, pri ktorých bude obmedzené využitie revíznych prostriedkov (so zachovaním možnosti kontroly zo strany ÚVO), úpravy revíznych postupov a dohľadu nad verejným obstarávaním, cieľom ktorých je skrátenie dĺžky procesu verejného obstarávania, posilnenie koncentrácie v konaní o námietkach, v špecifických prípadoch osobitné odklony procesnej úpravy konania o preskúmanie úkonov kontrolovaného, mierne skrátenie lehôt a koncentrácia úkonov v podlimitných zákazkách a nakoniec v oblasti zvýšenia transparentnosti jednotná a verejne dostupná elektronická platforma na celý proces verejného obstarávania pre všetky podlimitné zákazky a zákazky s nízkou hodnotu (ak sa budú obstarávať oslovením viacerých záujemcov), zverejňovanie úmyslu zadať zákazku s nízkou hodnotou na jednotnej elektronickej platforme, pričom ak bude na predloženie ponuky vyzvaných viac hospodárskych subjektov, bude takýto postup prebiehať cez jednotnú elektronickú platformu, úprava smerujúca k zvý

Přinášíme novelizovaný Zákony o obcích s komentářem v úplném znění. Zákonem o obcích se řídí všechny obce v ČR. Zákon obsahuje úpravu základních pojmů týkajících se obce, práv a povinností obce v samostatné i přenesené působnosti, vymezuje orgány, které v obci působí. V zákoně je také zakotvena možnost zastupitelstva obce vydávat obecně závazné vyhlášky a možnost rady obce vydávat nařízení. Titul obsahuje: Měsíčník přináší novelizované zákony s komentářem. Přináší také rady z oblasti účetnictví, daní, personalistiky, pracovního práva, ekonomiky a řízení. - Zákon o obcích s komentářem - Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů – úplné znění vyhlášky Zákon o obcích s komentářem Obec je veřejnoprávní korporace, má statut právnické osoby, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto právních vztahů. Obec je tvořena třemi základními pilíři, a to: územím, na kterém je samospráva vykonávána; občany podřazenými územnímu samosprávnému celku, samosprávou – existencí územního samosprávného celku jako právnické osoby veřejného práva se soustavou samosprávných orgánů. Zákon o obcích je základním předpisem, kterým se řídí veškeré procesy v obci. Vyhláška o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů Vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: Katalog odpadů, postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, obsahové náležitosti zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu HP 9, HP 14 a HP 15, podrobnosti provádění vzorkování odpadů; způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů, obsahové náležitosti osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy.

Daňový poriadok upravuje správu daní, práva a povinnosti daňových subjektov a iných osôb, ktoré im vznikajú v súvislosti so správou daní. Od roku 2022 prináša Daňový poriadok viacero zmien, a to napríklad povinnosť oznamovania bankových účtov, či zmeny týkajúce sa index daňovej spoľahlivosti. Všetky novinky sa dočítate v odbornej publikácii aj s komentárom. Procesné hľadisko správy daní upravuje zákon č. 563/2009 Z. z. o správe daní (daňový poriadok) v znení neskorších predpisov. Niektoré činnosti súvisiace so správou daní sú upravené v konkrétnych daňových zákonoch. Autor: Ing. Daniela Ivanáková Titul obsahuje príspevky: Daňový poriadok s komentárom Primárnym cieľom ostatnej novely daňového poriadku bolo vytvorenie nových efektívnych nástrojov v boji proti daňovým podvodom a motivácia daňových subjektov k dobrovoľnému plneniu svojich daňových povinností. Zmenou prešlo hodnotenie daňových subjektov, tzv. index daňovej spoľahlivosti. Daňové subjekty, ktoré zodpovedne pristupujú k svojim daňovým povinnostiam (napr. včasné podávanie daňových priznaní a platenie dane), budú odmeňované benefitmi. Naopak tí podnikatelia, ktorí nie sú hodnotení ako spoľahliví, budú motivovaní k zodpovednejšiemu prístupu. V neposlednom rade na skvalitnenie výberu daní a očistenie podnikateľského prostredia prispeje aj vylúčenie daňovo nespoľahlivých osôb. Zámerom je, aby mal správca dane, na základe zákonom ustanovených dôvodov, možnosť rozhodnúť o vylúčení osoby, ktorá je štatutárom spoločnosti, ktorá si však riadne neplní svoje povinnosti. Týmto rozhodnutím bude fyzická osoba vylúčená z možnosti byť najmä štatutárom alebo členom štatutárneho orgánu, členom dozorného orgánu, alebo prokuristom vo všetkých obchodných spoločnostiach a družstvách. Nosným opatrením zákona je zavedenie povinnosti pre nových aj existujúcich platiteľov dane oznamovať Finančnému riaditeľstvu Slovenskej republiky (FR SR) čísla všetkých vlastných bankových účtov, ktoré používajú na vykonávanie ekonomickej činnosti, ktorá je predmetom DPH. S uvedeným opatrením súvisí zverejňovanie a aktualizácia zoznamu týchto bankových účtov platiteľov dane na webovom sídle FR SR. Táto zmena teda prispeje k zlepšeniu podnikateľského prostredia, keďže sa pravidelným aktualizovaním zoznamu vlastných bankových účtov platiteľov dane umožní lepšie preverenie obchodného partnera a zefektívni sa práca správcu dane pri vyplácaní nadmerných odpočtov dane z pridanej hodnoty. Priamy vplyv na zlepšenie výberu DPH sa predpokladá aj od zavedenia novej skutočnosti pre uplatnenie inštitútu ručenia za daň, ktorou je platba na bankový účet dodávateľa, ktorý v deň uskutočnenia platby nebol zverejnený na webovom sídle FR SR. Elimináciu rizika, ktoré so sebou prináša uplatnenie inštitútu ručenia za daň, umožňuje nový osobitný spôsob úhrady dane, ktorý umožní odberateľovi zaplatiť dodávateľovi len základ dane a samotnú daň odviesť priamo na osobný účet dodávateľa.

Titul obsahuje úplné znenia daňových a účtovných zákonov po ostatnej novele. Novelou zákona č. 199/2004 Z. z. Colný zákon sa menia a dopĺňajú niektoré zákony, ktorými sa implementujú niektoré ustanovenia nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2018/1672 z 23. októbra 2018 o kontrolách peňažných prostriedkov v hotovosti, ktoré vstupujú do Únie alebo opúšťajú Úniu... Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: • Zákon č. 35/2019 Z. z. o finančnej správe • Zákon č. 222/2004 Z. z. o dani z pridanej hodnoty • Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov • Zákon č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov • Zákon č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja V novele zákona sa realizujú zmeny týkajúce sa oprávnení colných orgánov pri kontrole plnenia povinností pri preprave peňažných prostriedkov v hotovosti. Upravujú sa podrobnosti dočasného zadržania peňažných prostriedkov v hotovosti a určovania ich hodnoty. Návrh zákona v nadväznosti na nariadenie EP a Rady (EÚ) 2019/1020 ustanovuje, že príslušným colným orgánom na kontrolu a prípadné pozastavenie prepustenia dovážaného výrobku do colného režimu voľný obeh je colný úrad. Zároveň novela zákona ustanovuje, že colný úrad dovážaný výrobok zničí vtedy, ak tak nariadi orgán dozoru, dohľadu a kontroly. Upravujú sa niektoré ustanovenia Colného zákona a zákona o finančnej správe na základe poznatkov z aplikačnej praxe. • Zákon č. 35/2019 Z. z. o finančnej správe Novela zákona na jednej strane ustanovuje, že prehliadku osoby je ozbrojený príslušník finančnej správy oprávnený vykonať aj vtedy, ak ide o kontrolu plnenia povinností podľa nariadenia EP a Rady (EÚ) 2018/1672 pri preprave peňažných prostriedkov v hotovosti, resp. kontrolu na účely plnenia povinností podľa predmetného nariadenia. Na druhej strane sa vypustenie textu v § 45 ods. 1 zákona o finančnej správe navrhuje z dôvodu, že overovanie, či podozrivá osoba nemá u seba zbraň, sa nevykonáva v rozsahu a spôsobom, ako je to ustanovené v § 40 ods. 1 zákona o finančnej správe. Ak by takéto overovanie mala robiť osoba rovnakého pohlavia, výrazne by sa skomplikovalo vykonávanie služobného zákroku a znemožnila by sa jeho operatívnosť a efektívnosť...

Publikácia, ktorú vydávame k 1. 1. obsahuje úplné znenie zákonov a súvisiacich právnych predpisov. Zahŕňa najdôležitejšie právne predpisy z oblasti obchodného práva, živnostenského podnikania, správneho a autorského práva. Zmeny v zákonoch sú prehľadne vyznačené. Titul obsahuje témy: obchodný vestník, ústava, obchodné podnikanie, živnosť, autorské právo, sloboda informácií, reklama, hospodárska súťaž ,ceny, verejné obstarávanie, aukcia, sudcovia, znalcovia, tlmočníci, Publikácia je tematicky rozdelená do piatich kapitol a určená je podnikateľom fyzickým osobám - živnostníkom, právnickým osobám, študentom vysokých škôl a osobám, ktoré majú postavenie autora a výkonného umelca, ale aj ostatným, ktorých obchodné právo zaujíma alebo s ním prichádzajú do styku pri svojich pracovných povinnostiach. Titul obsahuje úplné znenie zákonov a súvisiacich predpisov: 1. Ústava SR 2. Obchodné právo 3. Živnostenský zákon 4. Správne právo 5. Autorské právo Zákony II A obsahujú zákony a právne predpisy potrebné nielen pre podnikateľov podnikajúcich ako s.r.o. a a.s podľa Obchodného zákonníka. Publikácia obsahuje aj živnostenský zákon, podľa ktorého podnikajú podnikatelia fyzické osoby. Všetky právne predpisy sú uverejnené k právnemu stavu 1. 1. 2022. Novým právnym predpisom je zákon o ochrane hospodárskej súťaže účinný od 1. 7. 2021. Medzi ďalšie právne predpisy patrí napríklad zákon o verejnom obstarávaní, ktorý upravuje zadávanie zákaziek na dodanie tovaru, zákaziek na uskutočnenie stavebných prác, zákaziek na poskytnutie služieb, súťaž návrhov, zadávanie koncesií na stavebné práce, zadávanie koncesií na služby a správu vo verejnom obstarávaní. Autorský zákon upravujúci vzťahy, ktoré vznikajú v súvislosti s vytvorením a použitím autorského diela alebo umeleckého výkonu, v súvislosti s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálneho záznamu alebo vysielania a v súvislosti s vytvorením alebo zhotovením a použitím počítačového programu alebo databázy tak, aby boli chránené práva a oprávnené záujmy autora, výkonného umelca, výrobcu zvukového záznamu, výrobcu audiovizuálneho záznamu, rozhlasového vysielateľa a televízneho vysielateľa, autora počítačového programu, autora databázy a zhotoviteľa databázy je zaradený tiež v uvedenej publikácii.

Cieľom publikácie je komplexné a prehľadné spracovanie problematiky spoločnosti s ručením obmedzeným od jej založenia, vzniku až po možnosti zrušenia. V 300 stranách autorského textu sa podrobne venujeme právam a povinnostiam spoločníkov ako aj konateľov po právnej stránke, ale aj z pohľadu účtovného, zdaňovania príjmov, odvodových povinností ako napr. z pohľadu cestovných náhrad. Z daňovo-účtovného aspektu je v publikácii riešená aj problematika rozdelenia zisku, resp. úhrady straty v spoločnosti s ručením obmedzeným. Publikácia renomovaného autora z praxe je obohatená o platnú judikatúru z oblasti právnej praxe spoločnosti s r.o. a z dôvodu komplexnosti je doplnená aj o vzory najčastejšie sa vyskytujúcich zmlúv a právnych podaní v „živote“ spoločnosti s ručením obmedzeným. Svojou komplexnosťou osloví nielen podnikateľov, konateľov a spoločníkov s.r.o. ale aj širokú verejnosť. s.r.o. – SPRIEVODCA bez chýb, pokút a penále obsahuje tieto hlavné kapitoly : - Založenie a vznik s.r.o. - Spoločník s.r.o. – práva a povinnosti - Konateľ s.r.o. – práva a povinnosti - Konateľ a spoločník z pohľadu ZDP, odvodov a cestovných náhrad - Rozdelenie zisku a úhrada straty v s.r.o. - Zrušenie a zánik s.r.o. Spoločnosť s ručením obmedzeným je jednou z najrozšírenejších právnych foriem podnikateľskej aktivity, najmä v oblasti malého a stredného podnikania. V súčasnej dobe je spoločnosť s ručením obmedzeným upravená v § § 105 až 153 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník v znení neskorších predpisov. Okrem toho platia pre túto spoločnosť, rovnako ako pre ostatné formy obchodných spoločností, ustanovenia § § 56 až 75a Obchodného zákonníka (všeobecné ustanovenia o obchodných spoločnostiach). Spoločnosť s ručením obmedzeným sa zaraďuje medzi kapitálové spoločnosti, keďže základnou povinnosťou spoločníkov nie je osobná účasť na podnikaní spoločnosti, ale povinnosť vniesť určitý kapitál (peňažný alebo nepeňažný), pričom veritelia môžu uspokojiť svoju pohľadávku zásadne len z majetku spoločnosti a spoločníci sú postihnuteľní len v obmedzenom rozsahu. Podnikanie vo forme spoločnosti s ručením obmedzeným je vhodné vzhľadom na určité osobné rysy najmä tam, kde počet spoločníkov má byť obmedzený a relatívne uzavretý. Výhoda spoločnosti s ručením obmedzeným oproti iným formám obchodných spoločností je v tom, že umožňuje spojiť výhody osobných spoločností (verejná obchodná spoločnosť a komanditná spoločnosť) so spoločnosťou čisto kapitálovou (akciová spoločnosť). Spoločnosť s ručením obmedzeným má spoločné s akciovou spoločnosťou to, že obidve povinne vytvárajú základné imanie. Spoločníci nie sú priamo zo zákona povinní k osobnej účasti na podnikaní, avšak u spoločnosti s ručením obmedzeným možno osobnú účasť na podnikaní dohodnúť v spoločenskej zmluve. Je možné, že spoločníci vnesú iba vklady (zabezpečia kapitál) a vlastné podnikanie bude organizovať najatý manažment, alebo budú spoločníci okrem vkladov aj osobne angažovaní v obchodných záležitostiach spoločnosti alebo časť spoločníkov sa okrem vnesenia vkladu bude osobne podieľať aj na podnikaní a druhá časť vnesie iba vklady. Spoločné pre obidve spoločnosti je aj to, že majú zákonom neobmedzený predmet činnosti (osobné spoločnosti môžu byť založené len za účelom podnikania). Spoločnosť s ručením obmedzeným je tiež menej formalizovaná než akciová spoločnosť a kapitálové toky v nej sú prehľadnejšie.