Najnovšie - Právo - Dejiny práva strana 1 z 2

Tento čtvrtý svazek ediční řady Fontes iuris romani, představující překlady základních pramenů římského práva do češtiny, navazuje na předchozí díly, které byly věnovány zákonodárnému úsilí císaře Iustiniana. Prvním z nich byla učebnice práva Institutiones vydaná roku 533 n. l. Na ni navázaly první dva díly zákoníku Digesta seu Pandectae téhož císaře, které vyšly v letech 2015 a 2019. Tento třetí a poslední díl Digest nabízí vybrané tituly z knihy 36. až 50.V tomto svazku nalezne čtenář partie zaměřené na neformální odkazy a dědění podle zákona. Dále se jedná o právní úpravu darování, nabytí držby koupené věci, dědicem nebo věci opuštěné. Značná pozornost je věnována specifickému nástroji ochrany oprávněných osob, kterým byla v římském právu interdicta, tedy příkazy či zákazy úředníků vydávané mimo soudní řízení. Následně se jedná o některé otázky spojené se soudním řízením, jako jsou procesní námitky, odmítnutí žaloby a především titul nazvaný „O závazcích a žalobách“. Zařazen je rovněž obsáhlý titul o tzv. verbálních závazcích, stejně jako úprava prominutí dluhu a zárukách, jejichž cílem bylo splnění rozsudku.Zatímco z předchozích knih byly vybrány tituly zvlášť typické, nebo takové, které mají vazbu na současnou právní úpravu, případně mohou být snad inspirující pro dnešního zákonodárce, jsou knihy 47. a 48. přeloženy celé. Římské trestní právo, které je zde upraveno, je totiž dnes tou nejméně známou částí právního řádu starověkého Říma. Kromě podrobné úpravy různých druhů krádeže, urážky na cti nebo loupeže se zde čtenář seznámí s tehdejší úpravou takových trestných činů jako vražda, volební podvody, násilí nebo falšování. V další knize jsou probrány otázky spojené s odvoláním. Poslední kniha Digest je pak věnována nejen úpravě místní správy, ale zejména se jedná o titul obsahující definice různých právních pojmů a ten, v němž nalezneme 211 právních principů, které jsou vlastně platné také dnes.Překlad je doprovázen originálním textem v latině. Jedná se o kritické vydání, a proto je český text doprovázen rozsáhlým poznámkovým aparátem (více než 3000 položek). Kniha je doplněna jmenným, místním a věcným rejstříkem. Tento překlad je prvním překladem Digest do češtiny.

Římské právo patří mezi významné odkazy antické kultury, které formovaly nejen evropské kontinentální právo, ale i myšlení a hodnoty evropské civilizace. Právní principy a systém římského práva se staly také základem pro budování českého právního řádu, zejména pak soukromého práva. Instituty jako jsou kupní či nájemní smlouva, dědictví, odpovědnost za škodu či ochrana vlastnictví, které tvoří páteř moderního soukromého práva, mají přímé kořeny v římském klasickém a justiniánském právu. I z těchto důvodů je římské právo tradiční součástí právnického vzdělávání na mnoha evropských univerzitách. Důvodů, proč římské právo inspirovalo a formovalo evropské právní myšlení během tisíce let jeho vývoje, je řada. Především jde o logicky ucelený právní systém vybudovaný na potřebách každodenní praxe a následně uspořádaný do institutů právní vědou. Mezi jeho silné stránky, pro které bylo vždy ceněné, patří pragmatický přístup spojený s mimořádným důrazem na rovnost a spravedlnost. Proto znalost římského práva je branou k poznání vztahu práva a spravedlnosti i v moderní době.

Druhé vydání kratších studií o historických, filosofických a protestantských souvislostech vzniku a vývoje myšlenky lidských práv. Úvodní Vratislavský deník z let 1941–1942 z doby nacistického věznění zachycuje intelektuální krizi, z níž se zrodila potřeba ukotvit hlouběji důraz na svobodu a důstojnost jednince. Zbytek svazku přináší studie o lidských právech, předtím roztroušené zejména v samizdatu. Význam prací B. Komárkové o lidských právech pro český disent připomíná úvod Jiřího Lederera. Práce této "české Hany Arendtové" (jak ji svého času nazval Jiří Gruša) však nabývá aktuálních významů tváří v tvář aktuálním otřesům lidskoprávních hodnot.

Hľadanie hodnotového zakotvenia trestného práva sa nezaobíde bez skúmania jeho filozofických a historických východísk. Odnepamäti spoločnosť diskutovala najmä o zmysle trestania, resp. o účele trestných sankcií. Monografia obsahuje detailný právno-historický výskum ukladania trestov od čias biblického staroveku a rímskej antiky, cez stredovek a osvietenstvo, až po charakteristiku trestného práva v rámci komunistického režimu. Osobitný zreteľ autor kladie na skúmanie filozofických a sociologických východísk trestného práva. Publikácia sa snaží v každej etape dešifrovať nosné princípy, ktoré sú recentnému trestnému právu vlastné a pritom ich existencia nachádza v dejinách (či vo filozofii) svoje nepopierateľné odôvodnenie. Zvýrazňovanie paralel so súčasnosťou vedie nielen k identifikácii koreňov restoratívnej justície, či určeniu možných smerov trestnej politiky, ale je obohatené aj o kriminologickú a penologickú komparáciu. „ ...Kultivovanosť až umeleckosť textu zaznieva z veľmi pôsobivo zvolených úvodných citátov k mnohým kapitolám... (tie) sú protipólom témy, ktorá je v zásade ľudsky ťažká, veď ide o trestné právo, tresty a trestanie v dejinách. Protipólom však v zmysle alternatívneho zrkadla toho istého, vyjadreného hlbokým i umeleckým ľudským duchom. Ťaživosť témy je na mnohých miestach „mrazivo“ zvýraznená, ale aj naopak – „odľahčená“ – autorovým výberom pikantérií a pútavých príbehov či reálnych opisov, ktoré sprítomňujú atmosféru zločinu a trestu podľa doby a miesta... Autor použil monumentálny rozsah zdrojov, vrátane zahraničnej spisby, právnych predpisov, súdnych rozhodnutí, vyhodnocovacích správ súdov... autentických archívnych prameňov...“. prof. JUDr. Mgr. Martina Gajdošová, PhD. „...Monografia sa zaoberá dejinami trestného práva od prvopočiatkov ľudských civilizácii až po recentný právny stav v Slovenskej republike. Osobitný zreteľ kladie na oblasť sankcií: historický výklad vytvára pozadie pre detailnejšie pochopenie kontinuity myšlienok o filozofickom odôvodnení trestania a o účele trestu. Nejde o typickú právno-historickú prácu, ktorá by bola odtrhnutá od praktického vnímania právnej vedy... Na podklade dôslednej analýzy trestného práva v rôznych historických obdobiach vystupuje do popredia diskurz medzi retributívnymi a restoratívnymi prvkami trestnej politiky ako ústrednej myšlienky diela... Tak rozsiahla publikácia o dejinách trestného práva ešte nebola v slovenských podmienkach napísaná.“ Dr. h. c. prof. JUDr. Lucia Kurilovská, PhD. „...Obsahová štruktúra monografie je logická a poskytuje vhodný historický rámec na pochopenie vývoja trestných sankcií a ich účelov. Autor taktiež identifikuje kľúčové filozofické teórie, ktoré ovplyvnili formovanie sankcií v právnych dejinách. Takto zvolená štruktúra práce nasvedčuje tomu, že autor sa zvolenej téme venuje hĺbkovo a detailne. Na margo toho treba zvýrazniť komplexnosť a ucelenosť tohto diela, čím sa odzrkadľuje jeho originalita... Monografia je kvalitným dielom, je napísaná prehľadným, pútavým, detailným, zrozumiteľným spôsobom i pre osoby, ktoré nemajú právnické vzdelanie. Zvolená téma doposiaľ nebola v slovenskej literatúre takto ucelene spracovaná a publikovaná...“. prof. JUDr. Margita Prokeinová, PhD. „...Monografie je významným dílem, které kombinuje historický přehled s filozofickou analýzou a nabízí cenné poznatky pro odborníky i širší veřejnost. Obdobná publikace o takovémto rozsahu mapující historii trestního práva zatím v České ani Slovenské republice nebyla publikována… Gregor poskytuje čtenářům rozsáhlý přehled vývoje trestního práva od starověkých civilizací, přes římské právo, středověk až po moderní právní systémy. Tento chronologický přístup umožňuje čtenářům sledovat evoluci trestněprávních norem a jejich aplikaci v různých historických obdobích… Filozofický přístup naopak poskytuje hlubší pochopení významu trestání a jeho role v právních systémech. Monografie Dejiny a filozofia trestného práva je výjimečným dílem, které si zaslouží pozorno

Monografie přináší výklad všech základních pojmů a institutů státovědy, jako je státní suverenita, vztah státu, společnosti a jednotlivce, ochrana lidských práv, ústavnost, dělba moci ve státě a fungování jednotlivých složek demokratického právního státu včetně politických stran a volebních systémů. Autoři ve výkladu státovědných otázek nabízejí nejen tradiční analýzu klasických institucí státu, ale mají vždy na zřeteli i dynamiku jejich současného vývoje v globalizovaném světě. Text je důsledně veden myšlenkou, že „studium klasických institucí má význam v tom, jak ve svém výsledku posouvají úděl člověka, jak přispívají k jeho emancipaci, jak nebrání nad míru, která je nezbytná, projevům jeho individuální a společenské svobody“. Výklad je ve značné míře opřen o studium pramenů, a to nejen právních, ale i dokumentů z příbuzných oborů politologie, sociologie, historie, filozofie, ekonomie či mezinárodních vztahů. Ve stejné míře autoři podávají ke svým závěrům srovnání s německou, francouzskou i angloamerickou naukou a sledují vývoj jednotlivých institutů od antických kořenů přes osvícenství až po současnost. Autoři tedy ve svých kapitolách nabízejí konfrontaci názorů klíčových autorů, stanovisek či rozhodnutí státních orgánů k dané problematice. Každá z kapitol je ukončena shrnutím a náměty k dalšímu přemýšlení o tématu. Kniha tak může sloužit jako základní literatura pro studenty právnických fakult, ale nabízí nové otázky a podněty také ústavním právníkům, politologům, sociologům či filozofům.

Téma apelačního soudu zažívá v posledních patnácti letech zvýšenou vlnu zájmu. Předkládaná kniha jde tomuto trendu naproti a přináší původní znění desítek pramenů vztahujících se k dějinám této významné instituce. Apelační soud významnou měrou spoluutvářel české právní prostředí – ať už skrze sjednocování rozhodovací praxe napříč městskými a dalšími soudy v rámci zemí Koruny české nebo koncentrací elit českého právního života 17. století. Zde předestřené archiválie jsou doplněny o podrobné studie, ve kterých je pojednáno o působnosti soudu, jeho vnitřním uspořádání, způsobu obsazování uvolněných postů či o procesu přijímání rozhodnutí v konkrétních věcech. Zpřístupněné prameny reflektují širokou škálu činností, v nichž byl apelační soud převážně aktivním hybatelem. Výsledkem je komplexní obraz činnosti soudu postihující jedno století – od vydání Obnoveného zřízení zemského po dvacetileté výročí od vydání Hrdelního řádu Josefa I. Kniha je tak vhodná nejen pro zkušené badatele, kteří se s apelačním soudem při výzkumu již setkali, ale též pro ty začínající, kteří do tématu raně novověkého soudnictví teprve pronikají a hledají pevnou oporu pro svůj výzkum.

Vychádza 2. vydanie úspešnnej učebnice, ktorá vypĺňa medzeru v právnohistorických skriptách. Osobitne treba oceniť, že spracované obdobie sa nekončí rokom 1945, ale historickú matériu spracováva až do súčasných dejín. Novú, modernú koncepciu učebnice vidieť v štruktúrovaní textu podľa jednotlivých právnych inštitútov, resp. inštitúcii a nielen výlučne na základe chronologického kritéria. Autor sa úspešne zhostil náročnej úlohy uchopiť rozsiahlu problematiku právnych dejín Slovenska v kompaktnej, logickej a prehľadnej štruktúre. Odborný text je napísaný živým štýlom, na ktorom sa odzrkadľuje autorova odborná erudícia v oblasti histórie a práva i dlhoročná pedagogická skúsenosť.

V štúdiách i vo vedeckých článkoch profesora Petra Blaha je ukryté bohatstvo poznatkov rímskeho práva, zároveň je v nich však prítomná aj neustále zdôrazňovaná téza významu rímskeho práva pre utváranie európskej kontinentálnej právnej kultúry, ako i pre formovanie a podobu európskej civilizačnej identity: „Tri mohutné ideové prúdy antiky zásadným spôsobom ovplyvnili európsku kultúru: grécka filozofia, katolícke náboženstvo a rímske právo.“ A práve táto téza Blahovho diela, hoci je kľúčová, zostáva akosi v úzadí. Cieľom publikácie Rímsko-právny gén európskej identity je upriamiť pozornosť slovenskej právnickej verejnosti práve na ňu. Predstavovať profesora Petra Blaha (1939 – 2018) slovenskej právnickej verejnosti by predstavovalo „nosenie dreva do lesa“. Jeho pedagogické pôsobenie a rozsiahla spisba rozprestierajúce sa v období od šesťdesiatych rokov 20. storočia do záveru dvadsiatych rokov 21. storočia, jeho akademické angažmán po roku 1989 na právnických fakultách v Bratislave a neskôr v Trnave nemohlo obísť nikoho, kto v týchto rokoch vyrastal, formoval sa a pôsobil v právnickom povolaní. Knižná publikácia Rímsko-právny gén európskej identity šestnásť štúdií rozčlenených podľa zamerania do troch oblastí: právnici a právnický stav; pojmy, princípy, kategórie – ich zrod a formovanie a na záver rímske právo dnes, vytvára obsahovo konzistentný monografický celok. Všetkými kapitolami knihy sa vinie myšlienka prelínania sa pojmov, ideí rímskeho práva európskymi dejinami, a to až do súčasnosti. Opakovane vyúsťuje nielen do spomínanej Európu identifikujúcej tézy, ale aj do naliehavého odporúčania oprieť harmonizáciu európskeho práva o odkaz rímsko-právnej vzdelanosti. Publikácia Rímsko-právny gén európskej identity vychádza pod editorskou taktovkou Pavla Holländera v zavedenej edícii Exempla Iuris vydavateľstva Kalligram.

Co je to vlastnictví? aneb Hledání principů práva a vlády (1840) je poměrně raný, ale snad nejznámější text Pierra-Josepha Proudhona. Začíná často citovanou větou „Vlastnictví je krádež.“ Nutno upřesnit, že nebrojí proti jakémukoli soukromému vlastnictví, ale spíše proti vlastnění nemovitostí, pozemků, a výrobního kapitálu, které vynášejí kapitálový zisk, považovaný za neoprávněný. Dopis panu Blanquimu o vlastnictví (1841) je věnován Adolphu Blanquimu, což byl bratr známějšího francouzského revolucionáře Augusta Blanquiho. Ve skutečnosti jde o jakési pokračování pojednání Co je to vlastnictví?, v němž Proudhon rozvíjí a upřesňuje své názory.

'A fascinating, comprehensive study that forces us to think again about what law is, and why it matters ... For those who want to understand why human society has emerged as it has, this is essential reading' Rana Mitter, author of China's Good War The laws now enforced throughout the world are almost all modelled on systems developed in Europe in the eighteenth and nineteenth centuries. During two hundred years of colonial rule, Europeans exported their laws everywhere they could. But they weren't filling a void: in many places, they displaced traditions that were already ancient when Vasco Da Gama first arrived in India. Where, then, did it all begin? And what has law been and done over the course of human history? In The Rule of Laws, pioneering anthropologist Fernanda Pirie traces the development of the world's great legal systems - Chinese, Indian, Roman, and Islamic - and the innumerable smaller traditions they inspired.

Pohnuté dejiny 20. storočia neraz dramaticky zasiahli aj do života univerzitných profesorov. Na mnohých miestach to demonštruje táto vedecká monografia. Čitateľa zoznamuje s osudmi a vedeckou tvorbou štyroch významných profesorov rímskeho práva, ktorí pôsobili na Slovensku v priebehu 20. storočia. Obsahuje vedecky spracované biografie Otakara Sommera Miroslava Boháčka, Karola Rebra a Petra Blaha. Na tomto základe monografia predstavuje ucelený pohľad na vývoj právnického vzdelávania v Československu, pričom reflektuje najmä zmeny vo výučbe rímskeho práva presadených pod vplyvom dobových udalostí. Prostredníctvom pútavého výkladu o zaujímavostiach zo života profesorov však poukazuje aj na dôležitú metodologickú otázku, prečo je výučba rímskeho práva dôležitá. Svojím biografickým charakterom môže kniha zaujať prakticky každého, ocenia ju však predovšetkým záujemcovia o problematiku právnického vzdelávania a jeho novších dejín.

Výklad práva je nedílnou součástí mechanismu fungování práva. Interpretace je pak o to těžší, pokud jeho předmětem má být právo tak staré, jako v Digestech, zákoníku císaře Justiniana z roku 533. Jde o text, který je kompilací úryvků stovek děl několika desítek autorů žijících v rozmezí tří set let. Kapitoly tvořící tuto knihu jsou zaměřeny na různé oblasti římského práva. Jedná se o rozbor použití termínu familia označující obvykle rodinu, ale nejen ji. Dále zde čtenář nalezne problematiku stručně označovanou jako fructus sine usu, tedy nabývání plodů z věci, k níž nabyvatel nemá užívací právo a otázky vztahu dědické posloupnosti podle závěti a posloupnosti intestátní. Závěrečná kapitola je pak z oblasti římského trestního práva a věnována je specifickému trestnému činu zvanému crimen falsi. Jako celek si tedy kniha klade ambici ilustrovat úskalí, kterým musí čelit právník studující římské právo obsažené v justiniánských Digestech.

Učebnica politickej, právnej a sociálnej filozofie, ktorá predstavuje teoretické riešenia politicko-právnych a právno-filozofických problémov v jednotlivých etapách vývoja politického a právneho myslenia i spoločenských zmien, ktoré boli významnými ideovými počinmi reflektované. Ide najmä o prínos najvýznamnejších mysliteľov k poznaniu východísk a povahy prirodzeného a pozitívneho práva, vzťahu etiky, práva a politiky, slobody, rovnosti a spravodlivosti, slobody a spoločenského poriadku, štátu a moci, ľudských práv. Zámerom autorov je oboznámiť študentov práva s dedičstvom politickej, právnej a sociálnej filozofie a zároveň poukázať na konfrontáciu rôznych stanovísk, rozličné štýly myslenia a spôsoby argumentácie. Jej cieľom je prispieť ku kultivácii myslenia študentov a k prehĺbeniu poznania rozmanitostí myšlienkového vývoja právnej, politickej a sociálnej filozofie.

Monografia predstavuje inštitút darovania s príkazom podľa rímskeho práva. Analyzuje darovania sprevádzané obdarovanému uloženou povinnosťou, ktorá nemusela spočívať iba v určitom použití darovanej veci (nemusela byť len účelovým určením), ale mohla mať aj širší zámer a jej splnenie mohlo byť v záujme darcu alebo tretej osoby. Autorka sa usiluje o zodpovedanie otázok, ktoré sú rovnako aktuálne i v modernom občianskom práve: Je darovanie s príkazom ešte stále darovaním alebo už zmiešaným, prípadne výlučne odplatným právnym úkonom? Aký nárok darcovi, respektíve tretiemu z príkazu vznikol? Aký je rozdiel medzi darovaním s príkazom a negotium mixtum cum donatione, či aký je vzťah medzi nesplnením príkazu a nevďakom obdarovaného?

Podvod je delikt, jehož definice existovala ve všech moderních právních systémech a zůstává určený až do dnešní doby. Kromě toho jde o jednání, které je vnímáno a také diskutováno v širokém obecně společenském, ne jenom striktně právním vymezení. Každá doba však podvodné jednání zpracovává svým způsobem, brání se mu prostředky sobě vlastními, vymezuje se proti němu podle aktuálních zvyklostí, případně jeho určitou variantu toleruje, resp. dokonce v jistém smyslu akceptuje, v krajní poloze výjimečně i oceňuje. Nad tím vším se zamýšleli autoři kolektivní monografie zachycující problematiku v časovém rozpětí od 16. až po 20. století především na území českých zemí, ovšem v širokých souvislostech nejenom geografických.

Publikácia po prvýkrát poskytuje v slovenskom jazyku ucelený prehľad o pôsobení rímskeho a kanonického práva ako súčastí supranacionálneho učeného práva (ius commune) v Anglicku. Počas väčšiny historického vývoja existovali v Anglicku rôzne sústavy súdov, ktoré aplikovali rôzne hmotné právo. Dominantnými boli kráľovské súdy aplikujúce anglické krajinské právo (common law), popri nich však existovali aj cirkevné súdy aplikujúce kanonické právo, ako aj súdy aplikujúce rímske (tzv. civilné) právo (napr. Súd admirality, vojenské súdy a súdy univerzít). Odmietavý prístup kráľovských súdov viazaných po väčšinu svojho vývoja formálnymi žalobami striktne separoval anglické common law od európskeho ius commune, čím tieto súdy na jednej strane zabránili rozsiahlejšej recepcii rímskeho práva v Anglicku, no zároveň umožnili pôsobenie rímskeho práva vo vymedzených oblastiach (napr. v oblasti medzinárodných obchodných vzťahoch spadajúcich pod právomoc Súdu admirality) takmer vo svojej čistej podobe, t. j. len v minimálnej fúzii s domácim právom. Publikácia sa vo svojej nosnej časti zaoberá infraštruktúrou učeného práva v Anglicku tvorenou právnickými fakultami univerzít ako vzdelávacími inštitúciami, súdmi ako právnoaplikačnými inštitúciami a profesionálnym zborom právnikov aplikujúcich rímske a kánonické právo. Súčasť diela tvorí aj prehľad najvýznamnejších predstaviteľov učeného práva v Anglicku. Je určená najmä záujemcom o rímske právo, dejiny kanonického práva, anglické common law a pre čitateľov zaujímajúcich sa o právnu komparatistiku, keďže približuje dôvody, pre ktoré sú niektoré oblasti súčasne platného anglického práva oveľa viac podobné kontinentálnym právnym poriadkom ako iné.

Vydržení je jedním z tradičních institutů kontinentálního majetkového práva. Jeho kořeny spočívají v právu římském, kde se formovalo společně se dvěma základními instituty majetkového práva vlastnictvím a držbou, které vydržení organicky propojuje. Ačkoli vydržení běžně označujeme za jeden ze způsobů nabývání vlastnictví, je tento aspekt jeho existence spíše důsledkem než příčinou. Smyslem vydržení, jak o tom hovoří již právník Gaius, je zejména ochrana poctivého držitele věci, stejně jako zajištění právní jistoty při dispozici s majetkem. Jde svým způsobem o nutnost danou konstrukcí vlastnictví, resp. rozdílem mezi vlastnictvím, coby právem k věci, a držbou, coby faktickou mocí nad věcí. O klikatých cestách historického vývoje vydržení nejen v právu římském, ale také v československém právu 20. století a českém právu 21. století, pojednává tato kniha.

Tamar Herzog offers a road map to European law across 2,500 years that reveals underlying patterns and unexpected connections. By showing what European law was, where its iterations were found, who made and implemented it, and what the results were, she ties legal norms to their historical circumstances and reveals the law's fragile malleability.

Napriek tomu, že nariadenie Rím I už niekoľko rokov predstavuje základnú reguláciu vzťahujúcu sa na otázku určenia rozhodného práva v zmluvných záväzkoch, nebola mu dosiaľ v odbornej literatúre venovaná vyššia pozornosť. To isté platí aj vo vzťahu k jeho „predchodcovi“, Rímskemu dohovoru, ktorý sa v európskom kontexte aplikuje od apríla 1991 a na Slovensku od augusta 2006. Vzhľadom na neustále sa zvyšujúcu mobilitu osôb, tovaru, služieb a kapitálu obsahujú súvisiace právne vzťahy čoraz vo väčšej miere tzv. cudzí prvok. To spôsobuje, že oveľa častejšie je potrebné riešiť otázku určenia rozhodného práva. Táto otázka je pritom v mnohých prípadoch kľúčová a je potrebné ju riešiť skôr, ako dôjde k uzatvoreniu príslušnej zmluvy. Cieľom tejto publikácie je prispieť k objasneniu ustanovení nariadenia Rím I, a tým spôsobom uľahčiť interpretáciu zmluvných vzťahov, ktoré majú spojitosť s právnymi poriadkami viacerých štátov. Kvôli prehľadnosti je pri každom článku tohto nariadenia uvedená aj korešpondujúca úprava Rímskeho dohovoru, ktorého ustanovenia sa ešte stále môžu aplikovať na existujúce zmluvy (uzatvorené do 16. decembra 2009). Komentár je určený širokej právnickej verejnosti (sudcom, vyšším súdnym úradníkom, advokátom, notárom, exekútorom, ...), ale môže byť taktiež nápomocný zmluvným stranám, účastníkom (stranám) v rámci riešenia ich sporov.