Alena Breuerová

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi. Na pražském Vítkově je odhalena monumentální socha Jana Žižky, cestovatelé Hanzelka a Zikmund se po třech letech vracejí do Prahy a Emil Zátopek vyhrává jeden závod za druhým.

Kolikrát už jste se sama sebe ptala... Proč jsem se na poradě neozvala? Proč jsem si neřekla o víc peněz, když si je zasloužím? Nebo proč jsem souhlasila, že na sebe vezmu práci někoho jiného? Odpověď je jednoduchá: protože jste hodná holka, která jde s proudem, aby zapadla. Ale zůstat potichu a být ignorována není cesta k úspěchu. Tahle knížka vám pomůže komunikovat v práci sebevědomě, odvážně, jasně – a zároveň diplomaticky.

Miliony lidí na světě trpí nějakým typem úzkostné poruchy a hledají odpovědi na nejrůznější otázky. Jakou úzkost to prožívám? Je ještě normální, nebo již „chorobná“? Kde se bere? Jak vzniká? Proč zrovna já? A ta nejnaléhavější otázka většinou zní: co mohu udělat, abych se zase vrátil do normálního života? Autoři, odborníci na úzkostné poruchy, přichází s informacemi, které lidem s úzkostí a jejich blízkým pomohou tyto potíže zvládnout.

Vydejte se po stopách našich dějin a vraťte se zpět do roku 1969 Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1969. V roce, kdy Československo poráželo Sovětský svaz v hokeji a první člověk se prošel po povrchu Měsíce.

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík. V Sovětském svazu s požehnáním nejvyšších míst vychází přelomová novela Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Denisoviče, která líčí „normální“ život v sovětském gulagu. V USA pak Ken Kesey vydává román Vyhoďme ho z kola ven, podle kterého Miloš Forman v roce 1975 natočí pětioscarový snímek Přelet nad kukaččím hnízdem. Každodenní život obyvatel Československa se ovšem mění jen pomalu. Bytová krize pokračuje, jen třetina domácností má koupelnu, vodovod je zavedený ve 47 % obydlí. Počet televizních přijímačů dosahuje milionu, hodně lidí ale pořád ještě chodí sledovat televizi do klubu nebo k sousedům. Vysokoškolské vzdělání má necelých šest procent žen. Koncem roku na chvíli všichni strnou – když americký špionážní letoun objeví na Kubě sila připravená na instalaci sovětských jaderných raket, je svět asi nejblíže nukleární válce. Tu se naštěstí podaří odvrátit, takže i nadále může v tanečních sálech znít twist a krasavice s drdoly vycpanými suchou houskou či drátěnkou mohou okouzlovat mladíky ve „švédských“ košilích. Zavzpomínejme tedy na rok, kdy záhadně umírá hvězda stříbrného plátna a milenka prezidenta Kennedyho Marilyn Monroe, do pražských ulic vyjíždějí první tramvajové vozy T3, které se stanou nejprodávanější tramvají na světě, a kdy se v deníku New York Times poprvé objeví termín „personal computer“.

Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Image bodrého muže z lidu mu přináší řadu příznivců, většinu ovšem ztrácí s příchodem měnové reformy. Co dalšího se dělo u nás i ve světě? Pojďte to zjistit!

Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán atentát na Kennedyho, pro Angličany rokem „velké vlakové loupeže“ a pro Němce rokem, kdy odešel do penze kancléř Adenauer. V Československu je ve vzduchu cítit předjaří. Na Barrandově se točí Limonádový Joe, před Semaforem stojí dlouhé fronty, vycházejí knížky, které si lidé navzájem trhají z rukou. Vraťte se do tohoto turbulentního období dějin – je opravdu na co vzpomínat.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi. Na pražském Vítkově je odhalena monumentální socha Jana Žižky, cestovatelé Hanzelka a Zikmund se po třech letech vracejí do Prahy a Emil Zátopek vyhrává jeden závod za druhým.

Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života. Desetitisíce těch, kteří právě tehdy spatřili světlo světa, mohou zavzpomínat - a jejich blízcí s nimi - na dobu, kdy docent Skála vymýšlel celosvětově uznávaný koncept protialkoholních stanic a ve školách se objevily žákovské knížky.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1958. V roce, kdy Československo slavilo ohromný úspěch na světové výstavě EXPO, kdy vzniklo Divadlo Na zábradlí a kdy bylo vynalezeno lego a instantní nudle.

Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O jakých událostech se mluvilo v médiích, jaká auta byla v kurzu, kolik stál lístek na tramvaj nebo jak vypadala tehdejší Miss World? Připomeňte si oblíbené písně, dobovou reklamu i filmy, které běžely v kinech v roce 1968. Připomeňme si rok, kdy tanky armád Varšavské smlouvy ukončily pražské jaro a kdy Věra Čáslavská excelovala na OH v Mexiku.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1969. V roce, kdy Československo poráželo Sovětský svaz v hokeji a první člověk se prošel po povrchu Měsíce.

Umírá Stalin i Gottwald, lidé přicházejí o své úspory, začíná vysílat Československá televize a Edmund Hillary spolu s šerpou Tenzingem stanou jako první lidé na vrcholu Mount Everestu.