Jarmila Frejtichová

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie? I v těch nejvypjatějších okamžicích dějin žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách i hospodách, sportují, pracují…Kniha, kterou držíte v ruce, vám ukáže rok 1968 z trochu jiného úhlu. Přečtete si, čím se lidé tehdy bavili, jaká divadelní představení hýbala kulturní veřejností, co se nosilo a proč z oběhu mizely tříkorunové mince. Připomeneme vám olympijské hry v Mexiku a v Grenoblu, na kterých naši sportovci slavili nemalé úspěchy, vrátíme se do časů, kdy diváci psali do televize, aby nevysílala zábavné pořady, protože politické dění je mnohem zajímavější a zavzpomínáme na doby, kdy se pánům doporučovalo, aby si silný doutník přeci jen ve vlaku vykouřili raději na chodbičce. Nemůžeme se, samozřejmě, vyhnout osudnému datu 21. srpna. Rozhodli jsme na něj podívat netypickýma očima – očima těch, kterým bylo toho dne sedm, osm, deset let. Většinou nechápali tragiku událostí, ale ta vzpomínka je tak silná, že ani po padesáti letech nevymizí. Ponořme se tedy do hlubin času, do roku, kdy Donald Trump získává bakalářský diplom na Pennsylvánské univerzitě, Ivana Trumpová studuje střední školu v Gottwaldově a věnuje se lyžování, Vladimír Putin navštěvuje osmý ročník základní školy č. 193 v Leningradu, Sergej Lavrov studuje sinhálštinu na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě a Terry Pratchett se žení.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

V roce 1983 Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Ve světě pak silný rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Létat bylo tehdy poněkud nemoudré – taková koncentrace únosů, atentátů a neštěstí se vymyká všem statistikám. Na sportovním poli zazářila Jarmila Kratochvílová s dosud nepřekonaným světovým rekordem v běhu na 800 m. Ponořte se ve vzpomínkách do roku, kdy se také oficiálně zrodil internet a na trh přišel první komerční mobil!

V roce 1983 se děly věci spíše pod povrchem než na povrchu. To však rozhodně neznamená, že „na povrchu“ se nedělo nic. Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Skupinu 66 odborníků a jejich rodin unesli z angolského města Alto Catumbela příslušníci tehdejšího protivládního hnutí UNITA. Více než 1 300 kilometrů dlouhý pochod džunglí za otřesných podmínek si kupodivu vyžádal „jen“ jednu oběť.  Ve světě pak největší rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Pozadí celé události dodnes zůstává zahaleno tajemstvím a ani jedna ze zúčastněných stran nemá příliš velký zájem se k incidentu vracet. Létat letadlem bylo vůbec v roce 1983 poněkud nemoudré. Taková koncentrace únosů, atentátů a leteckých neštěstí se vymyká všem statistikám. Jediným světlým bodem letecké historie 1983 je slavné „zkušené“ přistání nezkušeného amerického pilota stíhačky Sea Harrier na palubě kontejnerové lodi Alraigo. Na sportovním poli září Jarmila Kratochvílová, jejíž světový rekord v běhu na 800 m nebyl dosud překonán, a je tak nejdéle trvajícím atletickým rekordem v historii. Zlatého slavíka získává opět Karel Gott, ale již se blíží moment, kdy bude na malou chvíli z trůnu sesazen.  Ponořme se tedy ve vzpomínkách do roku oficiálního zrodu internetu, roku, kdy byl na trh uveden první komerční mobil a Blízký Východ vyděsila záhadná epidemie omdlévání.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené. Zavzpomínejme spolu na jeden z nejdramatičtějších roků minulého století, na rok, kdy se na japonském ostrově Iwojima vzdávají poslední dva japonští vojáci, kdy úderník Kinter překonává normu o 547 procent a zaměstnanci komunálních podniků odmítají přijímat spropitné.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení? Připomeňte si dobovou reklamu, filmy, co běžely v kinech, i knihy, které se četly v roce 1958. V roce, kdy Československo slavilo ohromný úspěch na světové výstavě EXPO, kdy vzniklo Divadlo Na zábradlí a kdy bylo vynalezeno lego a instantní nudle.

Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Přesto vůbec není obyčejný. Nese v sobě poslední dozvuky temných padesátých let i naději nastupujících let šedesátých. Je to rok nenápadný, ale zlomový. Pojďme se podívat, co tento rok přinesl světu, naší zemi i obyčejným lidem. Studená válka se stává minulostí, ve Vietnamu padnou první Američané a společnost Husquarna uvádí na trh první motorovou pilu.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O jakých událostech se mluvilo v médiích, jaká auta byla v kurzu, kolik stál lístek na tramvaj nebo jak vypadala tehdejší Miss World? Připomeňte si oblíbené písně, dobovou reklamu i filmy, které běžely v kinech v roce 1968. Připomeňme si rok, kdy tanky armád Varšavské smlouvy ukončily pražské jaro a kdy Věra Čáslavská excelovala na OH v Mexiku.

Rok 1970 asi nebude v českých dějinách zapsán zrovna zlatým písmem. Je to rok tvrdého nástupu normalizace, vyhazovů z práce i čistek ve straně. Ale žije tady s námi více než 150 tisíc těch, pro které tento rok vůbec nebyl špatný. V tomto roce se totiž narodili. Projeďme se tedy zpátky proudem času do roku, kdy muži oslňují své protějšky v zářivě barevných rolácích, únosy letadel jsou skoro na denním pořádku a japonský spisovatel Mišima po nezdařeném pokusu o státní převrat páchá rituální sebevraždu seppuku.

Rok 1961 je v první řadě rokem velkých příběhů. Je to rok, kdy člověk poprvé vzlétl do vesmíru, ale také rok, kdy Berlín, Evropu i celý svět rozdělila zeď. První rok „šedesátek“ jako by svou ambivalentností předznamenával celé nadcházející desetiletí – desetiletí velkých nadějí i hlubokých zklamání. Zavzpomínejme společně na rok, kdy Otto Wichterle s pomocí stavebnice Merkur dokončil vývoj kontaktních čoček, kdy na území lidojedů zmizel dědic rodiny Rockefellerů a počet obyvatel Země dosáhl tří miliard.

Rok 1970 asi nebude v českých dějinách zapsán zrovna zlatým písmem. Je to rok tvrdého nástupu normalizace, vyhazovů z práce i čistek ve straně. Ale žije tady s námi více než 150 tisíc těch, pro které tento rok vůbec nebyl špatný. V tomto roce se totiž narodili. Projeďme se tedy zpátky proudem času do roku, kdy muži oslňují své protějšky v zářivě barevných rolácích, únosy letadel jsou skoro na denním pořádku a japonský spisovatel Mišima po nezdařeném pokusu o státní převrat páchá rituální sebevraždu seppuku.

Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Přesto vůbec není obyčejný. Nese v sobě poslední dozvuky temných padesátých let i naději nastupujících let šedesátých. Je to rok nenápadný, ale zlomový. Pojďme se podívat, co tento rok přinesl světu, naší zemi i obyčejným lidem. Studená válka se stává minulostí, ve Vietnamu padnou první Američané a společnost Husquarna uvádí na trh první motorovou pilu.

Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny. Jinde už to bylo o poznání divočejší. Ve Spojených státech po aféře Watergate odstoupil prezident Nixon, Isabel Perónová se stala první prezidentkou v dějinách, ABBA dobývala svět popu a maďarský inženýr Rubik vymyslel kostku. Vraťte se zpět v čase a prožijte to nejzajímavější z tohoto roku!

V roce 1983 Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Ve světě pak silný rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Létat bylo tehdy poněkud nemoudré – taková koncentrace únosů, atentátů a neštěstí se vymyká všem statistikám. Na sportovním poli zazářila Jarmila Kratochvílová s dosud nepřekonaným světovým rekordem v běhu na 800 m. Ponořte se ve vzpomínkách do roku, kdy se také oficiálně zrodil internet a na trh přišel první komerční mobil!