Barbara Demick
autor
Daughters of the Bamboo Grove
In 2000, a Chinese woman gave birth to twins in a bamboo grove, trying to avoid detection by the government because she already had two daughters. Two years later, an American couple travelled to Shaoyang to adopt a Chinese toddler they thought had been abandoned. Their understanding had been that China's brutal one-child policy was leading to hundreds of abandoned girls, desperate for the care of adopted parents. What they didn't know - and what award-winning journalist Barbara Demick uncovered in 2007, while working as a correspondent in Beijing - was that their daughter had been snatched from her beloved family and her identical twin. Under China's one-child policy hundreds of poor Chinese were giving up their children due to soaring fines and threats of violence. More sinister still, international demand for adoptees was sky-rocketing, and local officials were forcibly seizing children and trafficking them to orphanages, who were selling them abroad. Daughters of the Bamboo Grove tells the gripping story of separated twins, their respective fates in China and the USA, and Barbara Demick's role in reuniting them against huge odds. Painting a rich portrait of China's history and culture, it asks questions about the roots, impact and consequences of China's one-child policy, the ethics of international adoption, and, ultimately, the assumptions and narratives we hold about the quality of lives lived in the East and the West.
Nie je čo závidieť
Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť a navyše – mnohí z nich sú presvedčení o tom, že zvyšku sveta naozaj nemajú čo závidieť. Pretože sami žijú v raji. A presne o tom je táto kniha.
Režim Kórejskej ľudovodemokratickej republiky nastolený v roku 1945 je nepochybne najtvrdším a najtotalitnejším systémom v súčasnom svete. Americká reportérka Barbara Demick nás vo svojej knihe Nie je čo závidieť pozýva na exkurziu do životov obyčajných Kórejčanov a Kórejčaniek, do ich obyčajnej každodennosti, o ktorej väčšina z nás nemá ani poňatia. A práve cez príbehy tých najobyčajnejších preniká Barbara Demick severokórejskému režimu hlboko pod kožu.
Kniha zachytáva chaotické obdobie po smrti Kim Ir-sena, keď sa k moci dostal jeho syn Kim Čong-Il a v krajine nastal nepredstaviteľný hladomor, ktorý zabil pätinu obyvateľstva a zásadne zvýšil počet ilegálnych utečencov z tohto komunistického raja.
Barbara Demick skladá portrét Severnej Kórey z príbehov šiestich hrdinov a hrdiniek z mesta Čongdžin, ktorým sa napokon podarilo z krajiny utiecť. Rozpráva o vplyve propagandy, o falšovaní reality, o sile zvyku, ktorá je často mocnejšia ako zdravý rozum. Barbara Demick, prvá šéfka redakcie Los Angeles Times v Pekingu, strávila pri práci na tejto knihe šesť rokov. Na základe rozhovorov s utečencami, prepašovaných fotografií či videozáznamov zrekonštruovala život v krajine, ktoré nie je dostupné pre nikoho, okrem jeho obyvateľov. A ponúka nám zároveň aj pozoruhodný portrét Čongdžinu, tretieho najväčšieho severokórejského mesta.
Každodennou severokórejskou realitou je bezhraničné uctievanie vodcu a strany, práca za mizernú alebo žiadnu mzdu a všadeprítomný strach. Kto neudáva, bude udaný. Kto neutečie, zomrie vo falošnej viere, že svoj život prežil v raji.
Výnimočná reportážna kniha Barbary Demick Nie je čo závidieť vychádza v preklade Samuela Marca
dostupné aj ako:
Nie je čo závidieť
Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť a navyše – mnohí z nich sú presvedčení o tom, že zvyšku sveta naozaj nemajú čo závidieť. Pretože sami žijú v raji. A presne o tom je táto kniha.
Režim Kórejskej ľudovodemokratickej republiky nastolený v roku 1945 je nepochybne najtvrdším a najtotalitnejším systémom v súčasnom svete. Americká reportérka Barbara Demick nás vo svojej knihe Nie je čo závidieť pozýva na exkurziu do životov obyčajných Kórejčanov a Kórejčaniek, do ich obyčajnej každodennosti, o ktorej väčšina z nás nemá ani poňatia. A práve cez príbehy tých najobyčajnejších preniká Barbara Demick severokórejskému režimu hlboko pod kožu.
Kniha zachytáva chaotické obdobie po smrti Kim Ir-sena, keď sa k moci dostal jeho syn Kim Čong-Il a v krajine nastal nepredstaviteľný hladomor, ktorý zabil pätinu obyvateľstva a zásadne zvýšil počet ilegálnych utečencov z tohto komunistického raja.
Barbara Demick skladá portrét Severnej Kórey z príbehov šiestich hrdinov a hrdiniek z mesta Čongdžin, ktorým sa napokon podarilo z krajiny utiecť. Rozpráva o vplyve propagandy, o falšovaní reality, o sile zvyku, ktorá je často mocnejšia ako zdravý rozum. Barbara Demick, prvá šéfka redakcie Los Angeles Times v Pekingu, strávila pri práci na tejto knihe šesť rokov. Na základe rozhovorov s utečencami, prepašovaných fotografií či videozáznamov zrekonštruovala život v krajine, ktoré nie je dostupné pre nikoho, okrem jeho obyvateľov. A ponúka nám zároveň aj pozoruhodný portrét Čongdžinu, tretieho najväčšieho severokórejského mesta.
Každodennou severokórejskou realitou je bezhraničné uctievanie vodcu a strany, práca za mizernú alebo žiadnu mzdu a všadeprítomný strach. Kto neudáva, bude udaný. Kto neutečie, zomrie vo falošnej viere, že svoj život prežil v raji.
Na stiahnutie
14,00 €
dostupné aj ako:
Nothing To Envy
In this landmark addition to the literature of totalitarianism, award-winning journalist Barbara Demick follows the lives of six North Korean citizens over fifteen years—a chaotic period that saw the death of Kim Il-sung, the rise to power of his son Kim Jong-il (the father of Kim Jong-un), and a devastating famine that killed one-fifth of the population.
Demick brings to life what it means to be living under the most repressive regime today—an Orwellian world that is by choice not connected to the Internet, where displays of affection are punished, informants are rewarded, and an offhand remark can send a person to the gulag for life. She takes us deep inside the country, beyond the reach of government censors, and through meticulous and sensitive reporting we see her subjects fall in love, raise families, nurture ambitions, and struggle for survival. One by one, we witness their profound, life-altering disillusionment with the government and their realization that, rather than providing them with lives of abundance, their country has betrayed them.
Edd meg a Buddhát
Tibetet a nyugati világ egy nomád, pásztorkodó életmódot folytató nép hazájának ismerte, amelyet kolostorokban élő, buddhista szerzetesekből álló spirituális közösség – élén a Dalai Lámával – vezet. Ez az idillikus kép a „világ tetején” elhelyezkedő, megközelíthetetlen és misztikus országról azonban pillanatok alatt romba dőlt, amikor a kínai kommunista hadsereg 1950-ben „felszabadította a feudális elnyomás alatt élő” tibeti népet, és megszállta az országot. A tibetiek azonban már sejtették, hogy mire számíthatnak, mivel az 1930-as években, amikor Mao Ce-tung vörös hadserege a kínai polgárháborúban a tibeti fennsíkra menekült, a kiéhezett katonák Ngabában kifosztották a kolostorokat, és megették a lisztből és vajból készült Buddha-szobrokat. A határ menti város a későbbiekben a tibeti ellenállás fészke lett – 2008-ban a kínai katonaság itt lőtt a tüntetőkbe, de ez az a hely, ahol egy évre rá egy szerzetes fölgyújtotta önmagát az elnyomás és a Dalai Láma száműzetése ellen tüntetve. Barbara Demick könyve, mely számos tibetivel készült riport alapján készült, ezt a XX–XXI. századi modern, deszakralizált Tibetet mutatja be leplezetlen őszinteséggel, amelyben mára a központi kérdéssé az vált, hogy a buddhista erőszakmentességből kiindulva elfogadják-e a kínai megszállást, és együttműködjenek-e az elnyomókkal, vagy harcoljanak a függetlenségükért.
Na stiahnutie
7,32 €
Jíst Buddhu
Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.
Vypredané
18,49 €
Jíst Buddhu
Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, která přišla o svou rodinu během kulturní revoluce, mladý mnich z legendárního kláštera Kirti, intelektuál a učitel riskující všechno kvůli vyjádření svého protičínského postoje spolu s dalšími Tibeťany z různých společenských vrstev řeší stejné otázky. Zůstanou v Čínou okupovaném území, nebo odejdou do exilu za dalajlamou? Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.
„Mimořádná kniha nejen o moderním Tibetu, ale také o současné toxické situaci v Číně.“ – Financial Times
„Demicková sází na absolutní upřímnost, pozorné naslouchání a ochotu odchýlit se od vytyčené trasy. Výsledkem její metody jsou dějiny vyprávěné skrze osobité výpovědi očitých svědků z různých vrstev tibetské společnosti.“ – Parul Sehgalová, The New York Times
„Tato pozoruhodná kniha poskytuje unikátní pohled na těžký osud Tibetu a umožňuje čtenáři pochopit, jak se žije lidem uprostřed politické bouře, kterou sami nevyvolali a jejíž podstatě nerozumějí.“ – Daily Mail
Predaj skončil
14,18 €
Není co závidět
Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, kde by šlo naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, kde byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét prezidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zapovězena? V zemi, kde by špioni podobní Orwellově ideopolicii zkoumali na politických shromážděních vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte?
Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea je skutečná. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém v moderních dějinách.
Novinářka Barbara Demicková odhaluje v knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji nevídaná fakta o zemi a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné pracovnice továrny, která miluje Kim Ir-sena víc než svou rodinu, a její vzdorovité dcery.
Demicková věnovala pečlivé rekonstrukci života v Čchongdžinu, městě zapovězeném cizincům, šest let. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videonahrávky. Kniha popisuje chaos, který nastal po smrti Kim Ir-sena, suverénní nástup jeho syna Kim Čong-ila, zničující hladomor, v jehož důsledku zemřela odhadem desetina populace, i vlnu následných ilegálních útěků ze země.
Kritika přirovnala knihu Barbary Demickové k Hirošimě Johna Herseyho a k Cestě Cormaca McCarthyho. Není co závidět znamená přelom v pomyslné sbírce publikací na téma totalitarismus.
Predaj skončil
12,40 €
Není co závidět
Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét presidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zcela zapovězena? V zemi, ve které by špióni podobní Orwellově ideopolicii na politických shromážděních zkoumali vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte?Tohle je ale opravdové místo - Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie.Novinářka Barbara Demicková ve své knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji odhaluje nevídané skutečnosti ze země a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné pracovnice továrny milující Kim Ir-Sena víc než svou rodinu a její vzdorovité dcery.Demicková strávila šest let pečlivou rekonstrukcí života ve městě zapovězeném cizincům. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videa. Kniha popisuje chaos způsobený smrtí Kim Ir-Sena, po němž následoval suverénní nástup jeho syna Kim Čong-Ila, zničující hladomor, na jehož následky zemřelo odhadem dvacet procent populace a vzedmula se vlna ilegálních útěků ze země.Mnohé knihy o Severní Koreji se soustředí na problematiku jaderného zbrojení. Není co závidět je jedna z mála, které se zabývají tím, jak se žije obyčejným občanům této země. V knize ožívá v pozoruhodném detailu realita všedních dní v nejrepresivnějším totalitním systému dneška. Při čtení jejího popisu budete mít pocit, že se procházíte po jedné z temných ulic severní Koreje.Kritici přirovnali tuto knihu k Hirošimě Johna Herseyho a k Cestě Cormaca McCarthyho. Není co závidět je přelomovým přídavkem do sbírky titulů o totalitarismu. Jak New Yorker tak Paris Rewiev zveřejnily úryvky z knihy.
O autorovi
Barbara Demicková začala mluvit se Severními Korejci o jejich životě v roce 2001, kdy se přestěhovala do Soulu za prací pro Los Angeles Times. Za reportáže ze Severní Koreje dostala Cenu za zpravodajství o lidských právech americké organizace Overseas Press Club, Cenu Osborna Eliotta udělovanou Asijskou společností a Cenu Arthura Rosse udělovanou Americkou akademií pro diplomacii.Před angažmá v Los Angeles Times pracovala v deníku Philadelphia Inquirer jako zahraniční zpravodajka pro Střední Východ a Východní Evropu. V době Bosenské války žila v Sarajevu a napsala o tamějším každodenním životě knížku Ulice Logavina: Život a smrt v sarajevské čtvrti. Tyto reportáže ze Sarajeva získaly Cenu George Polka, Cenu Roberta F. Kennedyho a dostaly se do finále Pullitzerovy ceny.Demicková vyrůstala v Ridgewoodu, ve státě New Jersey. V současnosti vede pekingskou redakci Los Angeles Times.
Predaj skončil
8,86 €
Není co závidět
Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét prezidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? Tohle je ale opravdové místo - Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie.
Vypredané
16,40 €
Nincs mit irigyelnünk a világtól
Észak-Korea a világ egyik legelnyomóbb és legtitokzatosabb országa. A besúgást bátorítják, a média a kormány ellenőrzése alatt áll. Az "Elfújta a szél" veszélyes könyvnek számít, melyet száműztek a polcokról. Az 1990-es években éhínség söpört végig az országon. Milliók haltak éhen, de a rezsim továbbra is kezében tartja a hatalmat. Számos interjú segítségével Barbara Demick elsőként mutatta be, hogy milyen is az élet ebben a rendkívüli országban hat hétköznapi ember sorsán keresztül, akiknek a szívszorító körülmények ellenére sikerült túlélni a Kedves Vezető országát.
Vypredané
11,53 €
Nothing to Envy
North Korea is Orwell's 1984 made reality: it is the only country in the world not connected to the internet; Gone with the Wind is a dangerous, banned book; during political rallies, spies study your expression to check your sincerity. After the death of
Vypredané
13,50 €
