E-knihy - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 6 z 22
Stovky e-kníh v slovenčine a cudzích jazykoch vo formátoch EPUB, MOBI a PDF.
zobraziť:
Ostrov kľúč
Hneď za Sochou slobody sa otvára brána do Ameriky. Má podobu maličkého ostrova, z ktorého do vysneného raja vedie len uzučký drevený mostík. Ako sa tam pomestia všetci tí ľudia so svojimi ťažkými batožinami a obrovskými snami?
Poľská reportérka Małgorzata Szejnert nás so sebou berie na ďalekú cestu. Prejdeme s ňou celý oceán, aby sme napokon zakotvili na brehu legendárneho Ellis Islandu pri pobreží New Yorku.
Od konca devätnásteho storočia až do päťdesiatych rokov dvadsiateho storočia sa tu nachádzala imigračná stanica, tesná brána, za ktorou bolo možné žiť svoje sny.
Do Ameriky tadiaľto prúdili davy ľudí, ktorým doma chýbal chlieb, bezpečnosť či sloboda. Na lodiach všemožných romantických mien sem prichádzajú Nemci, Škandinávci, Íri, Francúzi, Holanďania, Poliaci, Taliani, Gréci, Slováci, Česi, Rusi i Židia rôznej štátnej príslušnosti. Väčšina z nich tu strávi najviac pár hodín. Tí, ktorí nemali toľko šťastia, prežili tu častokrát aj niekoľko mesiacov, dlhú karanténu a nekonečné vyšetrenia. Nemálo však bolo aj tých, ktorí sa hneď museli vydať na cestu späť.
Tam, kde sa končí Americký cisár Martina Pollacka, začína sa Ostrov kľúč Małgorzaty Szejnert. Tieto knihy sú ako dve rôzne kapitoly toho istého príbehu. Príbehu o Európe, Amerike a obrovskej túžbe žiť dobrý a slušný život.
Małgorzata Szejnert sa však nezaujíma len o osudy imigrantov. Rovnako ju zaujímajú aj príbehy zamestnancov imigračnej stanice, lekárov, sestier, opatrovateliek či komisárov. Pred nami sa otvára veľkolepá freska jedného maličkého ostrova, ktorý navždy zmenil tvár Ameriky.
Výnimočná kniha Ostrov kľúč vychádza v preklade Karola Chmela.
Na stiahnutie
12,50 €
dostupné aj ako:
Cesta mrtvých
Skutečný příběh lovce ze sibiřského národa Mansů Saša žije daleko od civilizace na horním toku řeky Pelym, která pramení v podhůří Uralu. Ještě před dvaceti lety zde stávaly osady několika mansijských rodin, jež však jedna po druhé mizejí. Jen Saša dál zůstává v lesích — loví losy a medvědy, a jak mu ubývají přátelé, stále víc upevňuje pouto s láhví laciného alkoholu. V opilosti vztáhne ruku na jednoho ze zbývajících souputníků, Peťku. A ačkoli se v osamělosti rozlehlé tajgy odpuštění stává téměř životní nutností, spravedlnost brzy dosáhne i sem. Ani vězení však nedokáže spoutat duši lovce. Svobodný život v domovské tajze ožívá v Sašových vzpomínkách na rodinu i v obrazech starých příběhů. Nejhorší trest tak nakonec vyměří až sám čas — po návratu domů jsou Sašovi příbuzní mrtví a on ztrácí smysl života. Začíná jeho postupné odcházení z tohoto světa, provázené osobními démony i duchy lesa, jež jeho lid provázejí. Sašova postava odráží smutnou historii malého národa Mansů, který se stal obětí sovětské epochy a jejího zániku.
Na stiahnutie
9,79 €
dostupné aj ako:
Vykroč ako legenda
Desať známych mien, silných príbehov a rozhovorov. Čo prezradili športové legendy Moravcová, Hrbatý, Moravčík a ďalší? Aké mali začiatky a ako to chodí v zákulisí športového biznisu? V knihe Vykroč ako legenda sa dočítate aj o tom, ako išlo Zdenovi Cígerovi v NHL neraz o život, kde sa Veronika Velez Zuzulová dozvedela, že Mikaela Shiffrinová dodnes sleduje jej videá a hokejový tréner Ján Filc si v knihe zaspomína na pamätný olympijský turnaj vo Vancouveri.
Na stiahnutie
7,99 €
Uzol
Hlavnou postavou tejto knihy je mesto. Spálené mesto. Mesto z prachu, popola a ruín. Marek Hudec vo svojom dokumentárnom románe Uzol skúma rany, ktoré na Nových Zámkoch zanechali tony padajúcich bômb.
Tri zničujúce americké bombardovania medzi októbrom 1944 a marcom 1945 navždy zmenili tvár mesta Nové Zámky. Tisíce zabitých ľudí, veľká väčšina budov v troskách. Po druhej svetovej vojne boli Nové Zámky najviac zničeným mestom na území dnešného Slovenska a dobové zápisy prirovnávajú deštrukciu mesta, ktoré pokryla vrstva prachu a popola, k Sodome a Gomore.
Slovenský novinár a spisovateľ Marek Hudec sa ponoril hlboko do minulosti Nových Zámkov, aby nám vo svojej knihe Uzol ponúkol podrobný príbeh týchto hrozivých dní, o ktorých sa málo píše aj v historických knihách. Je to dokumentárna próza, ktorá zaznamenáva desiatky rôznych ľudských osudov – každý z nich je iný, no každý z nich osudovo poznačila trieštivá smrť, ktorá prišla z neba.
Nové Zámky boli významným železničným uzlom. Útok bombardérov, po ktorom sa stovky domov stratili v kráteroch a zo samotnej železničnej stanice sa stala len spleť skrúteného železa sa preto do istej miery dá pochopiť. Prečo však muselo zahynúť toľko nevinných civilistov? A prečo najzničujúcejšie bombardovanie prišlo v marci 1945, keď bol už koniec vojny prakticky na dohľad? To je jedna z mnohých záhad, ktoré sa Marek Hudec pokúša objasniť vo svojej mimoriadne silnej dokumentárnej knihe.
Na stiahnutie
11,30 €
dostupné aj ako:
Jíst Buddhu
Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, která přišla o svou rodinu během kulturní revoluce, mladý mnich z legendárního kláštera Kirti, intelektuál a učitel riskující všechno kvůli vyjádření svého protičínského postoje spolu s dalšími Tibeťany z různých společenských vrstev řeší stejné otázky. Zůstanou v Čínou okupovaném území, nebo odejdou do exilu za dalajlamou? Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.
„Mimořádná kniha nejen o moderním Tibetu, ale také o současné toxické situaci v Číně.“ – Financial Times
„Demicková sází na absolutní upřímnost, pozorné naslouchání a ochotu odchýlit se od vytyčené trasy. Výsledkem její metody jsou dějiny vyprávěné skrze osobité výpovědi očitých svědků z různých vrstev tibetské společnosti.“ – Parul Sehgalová, The New York Times
„Tato pozoruhodná kniha poskytuje unikátní pohled na těžký osud Tibetu a umožňuje čtenáři pochopit, jak se žije lidem uprostřed politické bouře, kterou sami nevyvolali a jejíž podstatě nerozumějí.“ – Daily Mail
Na stiahnutie
15,64 €
Diagnózy neprispôsobivého psychiatra
Max Kašparů rád provokuje a vyrušuje. No nerobí to samoúčelne, ale chce odovzdať svoje cenné skúsenosti a svoj vzácny pohľad na svet. A cez príbehy vyučovať a naučiť, čo je v živote podstatné...
Malá knižočka plná príbehov psychiatra, ktorý sa nechce prispôsobiť tomuto svetu a jeho diagnózy a pomenovanie chorôb z ulíc, kostolov a ordinácií. O tom sú diagnózy neprispôsobivého psychiatra.
Odporúčania:
Milí čitatelia, verím, že rovnako vy, ako aj ja s radosťou beriete do rúk knihu majstra pera Maxa Kašparů. Knihu na pohľad takú obyčajnú a útlu, avšak obsahom bohatú na osobnú skúsenosť, zrozumiteľnú vieru a predovšetkým neprehliadnuteľnú radosť zo života.
V oblasti vzdelania by som si dovolil prirovnať autora k svätému Augustínovi v malom vydaní alebo Erazmovi Rotterdamskému, v oblasti altruizmu k svätej Matke Tereze, v oblasti humoru k jednovaječnému dvojčaťu svätého Filipa Neriho a mohol by som pokračovať ďalej.
V každom prípade sa v publikácii stretnete s renesančným provokatérom, ktorý je nápadne podobný svojmu Majstrovi, ktorý vyrušoval a provokoval svojich súčasníkov. Nie však preto, aby ich vytočil, ale dal im priestor pochopiť, čo je dôležité a čo, naopak, možno tak trochu zanedbávať. Jednoducho povedané, nenechať na pokoji nič, čo si žiada pohyb tela, ducha i srdca.
Ako ho oslovujem pri každom našom stretnutí: Pán profesor, píš a ostaň naďalej neprispôsobivým kňazom, lekárom a občanom! Skončiť s tým, to by si v jeho prípade vyžadovalo pristúpiť k sviatosti zmierenia! Boh, Cirkev a svet takýchto čudákov potrebujú.
Príjemné čítanie!
(P. Siard Dušan Sklenka, O. Praem.)
Na stiahnutie
4,59 €
dostupné aj ako:
Päť výletov do pekla
Americká spisovateľka, legendárna vojnová reportérka, vášnivá a nespútaná cestovateľka, ktorá sa nebála lietajúcich granátov, milovala nedotknuté pláže a dobrú whisky.
Martha Gellhorn (1908 – 1998) počas svojej novinárskej kariéry nechýbala pri žiadnom veľkom konflikte 20. storočia. Písala o španielskej občianskej vojne, vylodení v Normandii, ako prvá informovala o oslobodení koncentračného tábora Dachau. Nevynechala ani Vietnam, vojny na Blízkom východe či konflikty v Strednej Amerike. V spomienkach sa vracia k najlepším zo svojich najhorších ciest, ktoré aj po rokoch zaujmú vykreslením situácií, miest či charakterov. S ironickým nadhľadom a svojským zmyslom pre spravodlivosť nás pozýva do Moskvy medzi sovietskych disidentov, nedávno dekolonizovanej Afriky, vojnového Karibiku, ale aj na návštevu Čankajšekovej Číny.
Či už cestovala sama, alebo ju sprevádzal jej manžel Ernest Hemingway (v knihe ako N. S. – neochotný spoločník), bola mimoriadne otvorenou a výstižnou pozorovateľkou, a hoci ľudí považovala za najškodlivejší druh na planéte, vždy pevne stála na strane slabších a utláčaných.
Na stiahnutie
11,99 €
Auroville
Život bez peněz a majetku. Bez náboženství a politiky. V komunitě, která všechno sdílí. Katarzyna Boni se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jak se v indickém utopickém městě Auroville po padesáti letech od jeho založení žije.
Ideály šedesátých let se rozpustily velmi rychle. Jen Auroville zůstalo. Město úsvitu založené v roce 1968 Matkou, která o něm řekla: „Auroville bude místem nekonečného vzdělání, neustálého pokroku a nikdy nekončícího mládí.“ První osadníci přišli na neúrodnou půdu a město stavěli z ničeho. Vlastníma rukama a dohromady. Projektované je pro padesát tisíc lidí, žije jich v něm pár tisíc. V ulicích města nejezdí auta, všechno je udržitelné a spravedlivé. Všichni mají stejně. Nikomu nechybí jídlo ani střecha nad hlavou. Peníze ve městě neexistují. Až na to, že bez peněz by město neexistovalo. Od založení ho podporuje UNESCO i indická vláda a soukromí dárci po celém světě. Takže jak je to s tou soběstačností ideálního města? Skutečně jsou si v něm všichni rovni? Nebo ta rovnost platí jen v jeho hranicích, ale chudých obyvatel okolních vesnic, kteří zajišťují řadu služeb, už se netýká? Do Auroville přijíždějí ročně tisíce turistů, včetně těch českých, aby našli sami sebe. A také čisté ideje, z nichž město vyrostlo. Někteří zůstávají jako dobrovolníci, stejně jako reportérka Katarzyna Boni, kterou znáte jako autorku skvělé knihy Ganbare! Workshopy smrti. Co našla ona?
Vychází v překladu Michaela Alexy v edici Prokletí reportéři.
Na stiahnutie
13,50 €
dostupné aj ako:
Stát v rozkladu
Proč naše země stále nevzkvétá
Koronavirová pandemie v plné nahotě ukázala ochablé tělo Česka. Stát není pořádně schopen postarat se o své chudé, nemocné a ohrožené. Navzdory novinovým komentářům však nejde o selhání té či oné vlády, toho či onoho politika. Kolabující zdravotnictví, porouchaný sociální systém i vyosené školství jsou důsledkem jejich dlouhodobého odsouvání na vedlejší kolej, ať už kvůli ústupkům průmyslové a ekonomické lobby, nebo z čisté ignorance a politické pohodlnosti. Nad čím se v době konjunktury daly přivírat oči, to se v době krize hlasitě ozývá: v hroutících se nemocnicích, absurdních exekučních výpisech i na křičících náměstích. Stát v rozkladu reportážní formou zachycuje dopady dlouhodobé politické rezignace na koncepční řešení oblastí, které možná nemají okamžitý ekonomický potenciál, avšak zásadně určují podobu a důstojnost života v Česku. Za abstraktními slovy jako zdravotnictví, vzdělávání, péče nebo kultura totiž vždy stojí živý člověk a jeho příběh.
Na stiahnutie
10,29 €
dostupné aj ako:
Beton a hlína
Klimatická krize se městům nevyhýbá. A lidé z měst se nevyhýbají klimatické krizi.
Většina obyvatel západního světa žije ve městech. V prostředí, které v naší kulturní představivosti nahradilo přírodu, v „betonové džungli“. Život ve městě si proto automaticky spojujeme s jejím opakem — s kariérou, rychlostí, pokrokem, civilizací. Globální perspektiva klimatické krize však ukazuje, že nic není vzdálenější pravdě: požáry, povodně ani sucho se na adresu neptají.
Ke stejnému zjištění se však dá dojít i pozorným lokálním zkoumáním. Tu je záhon, odněkud smrdí kompost, všude bzučí včely, tamhle někdo vysadil strom, v obchodě se prodávají vejce od nespoutaných slepic, kytička na kavárenském stolku je z náletových rostlin…
Spisovatelka Viktorie Hanišová v knize Beton a hlína prostřednictvím třinácti rozhovorů zachycuje rozmanitou snahu lidí žít udržitelně a zodpovědně i v hektickém prostředí měst. Zpovídá nadšence z komunitních zahrad i aktivisty ze zahrádkářských kolonií, pražské včelařky, organizátory kompostovacích systémů či provozovatele bezobalového obchodu. Osudy a přístupy se liší, avšak v jednom ohledu mají všichni zpovídaní stejně jasno — na kritickou otázku „Co dělat?“ odpovídají jednoznačně: „Něco!“
Na stiahnutie
11,29 €
dostupné aj ako:
Linda Bartošová: Novinářky
Česká mediální scéna pohledem žen, které mají zásadní vliv na její podobu
Moderují zpravodajské pořady, vedou velké mediální domy, píšou o tématech, která hýbou světem. Jaké překážky musely ve své kariéře zdolávat a kde berou motivaci? Linda Bartošová, jedna z hlavních tváří zpravodajské ČT24, vyzpovídala své kolegyně napříč mediálním prostorem. Daniela Drtinová, Světlana Witowská, Lenka Kabrhelová a další výrazné osobnosti české žurnalistiky vám představí specifickou pozici žen na mediální scéně s nebývalou otevřeností.
Na stiahnutie
14,66 €
Martin Bútora
Prítomnosť sociológa, diplomata a spisovateľa Martina Bútoru v slovenskej politike, spoločnosti a kultúre je podstatná a všestranná. Všetky tieto témy sú predmetom podrobných a do hĺbky idúcich rozhovorov, ktoré s ním takmer rok viedol Ján Štrasser. Detailne sa v nich venujú Bútorovmu detstvu, dospievaniu, štúdiu, profesijnému i osobnému životu, analyzujú domácu i zahraničnú politiku a tie najpálčivejšie témy, ktoré hýbali a hýbu svetom: ekológiu, migráciu, klimatické zmeny, ľudské práva, pandémiu ochorenia COVID-19 a mnohé ďalšie.
Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
Na stiahnutie
10,49 €
Dotknout se duše
Bilanční rozhovor o zdolávání vrcholů v horách i uvnitř nás
Špičkový horolezec, vyznavač alpského stylu, držitel mezinárodního ocenění Zlatý cepín. Ale také partner, otec, syn, bratr a kamarád. Marek Mára Holeček se svému lezeckému i soukromému životu věnuje naplno a s vášní. Jak se dostal k horolezectví? Které expedice a osobní milníky ho nejvíce ovlivnily? A kde hledat optimismus v minus čtyřiceti stupních? Otevřený rozhovor doplněný fotografiemi z Márova archivu ukazuje, že limity existují jen v naší hlavě.
Na stiahnutie
14,66 €
Můj rok 1982
Pojďte se s námi projít dobou, kdy byl Karel Gott svržen z trůnu popového krále a Zlatého slavíka získal brýlatý kluk z Bratislavy, napůl Angličan Miro Žbirka. Do povědomí se ale začali dostávat také Michal David nebo Víťa Vávra a naprosto nejhranějším hitem v rádiu byly Holky z naší školky. I Petr Janda měl dobrý rok – Jasná zpráva, Okno mé lásky, Osmý den… Tyto písničky znal každý. Za oceánem zase ukázal „měsíční chůzi“ Michael Jackson, který vydal svůj superúspěšný Thriller. Svět filmu přišel poprvé o básníky, byly natočeny Sněženky a machři a také evergreen S tebou mě baví svět. Některým dětem začal svítit ukazováček levé ruky, když vycházely z kina, kde hleděly s otevřenou pusou na E. T. mimozemšťana. Módu nově diktovala princezna Diana, tu ale prý v mrkváčích nikdo neviděl. My jsme zato jezdili v plísňákách stopětkami k Balatonu nebo na Mácháč, ale na otevření haly Rondo v Brně jsme se oblékli do gala. Ve Strakonicích posunovali vlastnoručně sochami a na Západě se začal prodávat první přehrávač CD s diskem skupiny ABBA. Američané létali co půl roku na Měsíc, jistý Ivan Lendl byl považován za nepřekonatelného a lidé si vyprávěli vtípky o komunistech (i když raději polohlasem). A pokud to šlo, měli se rádi a snili o tom, že ten socialismus jednou skončí.
Na stiahnutie
12,21 €
Můj rok 1952
Zpátky do minulosti! Tentokrát do roku 1952.
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl. Ale i v nejtemnějších obdobích dokáží lidé prožívat chvíle štěstí, zamilovat se, přivést na svět děti, radovat se ze života. A třeba se bavit v kině na pohádce Pyšná princezna, nebo fandit Emilu Zátopkovi při jeho trojnásobném vítězství na olympiádě v Helsinkách.
Na stiahnutie
12,21 €
Můj rok 1962
Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí. Jako houby po dešti se po celé zemi objevují divadla malých forem a týdeník Mladý svět vypisuje první ročník ankety Zlatý slavík. V Sovětském svazu s požehnáním nejvyšších míst vychází přelomová novela Alexandra Solženicyna Jeden den Ivana Denisoviče, která líčí „normální“ život v sovětském gulagu. V USA pak Ken Kesey vydává román Vyhoďme ho z kola ven, podle kterého Miloš Forman v roce 1975 natočí pětioscarový snímek Přelet nad kukaččím hnízdem. Každodenní život obyvatel Československa se ovšem mění jen pomalu. Bytová krize pokračuje, jen třetina domácností má koupelnu, vodovod je zavedený ve 47 % obydlí. Počet televizních přijímačů dosahuje milionu, hodně lidí ale pořád ještě chodí sledovat televizi do klubu nebo k sousedům. Vysokoškolské vzdělání má necelých šest procent žen. Koncem roku na chvíli všichni strnou – když americký špionážní letoun objeví na Kubě sila připravená na instalaci sovětských jaderných raket, je svět asi nejblíže nukleární válce. Tu se naštěstí podaří odvrátit, takže i nadále může v tanečních sálech znít twist a krasavice s drdoly vycpanými suchou houskou či drátěnkou mohou okouzlovat mladíky ve „švédských“ košilích. Zavzpomínejme tedy na rok, kdy záhadně umírá hvězda stříbrného plátna a milenka prezidenta Kennedyho Marilyn Monroe, do pražských ulic vyjíždějí první tramvajové vozy T3, které se stanou nejprodávanější tramvají na světě, a kdy se v deníku New York Times poprvé objeví termín „personal computer“.
Na stiahnutie
12,21 €
Předat dětem, co je k žití
Kniha Předat dětem, co je žití je výborem 30 rozhovorů s osobnostmi různých profesí, oborů, názorů či věr, které vyšly za 30 let existence časopisu Sedmá generace.
V knize se potkávají socioložky Hana Librová a Jiřina Šiklová, filosofové Erazim Kohák a Václav Bělohradský, ekologové Bedřich Moldan a Mojmír Vlašín, psychiatr Stanislav Grof, terapeutka Naomi Aldort, ochranář rysů Ludvík Kunc, ekologičtí aktivisté Satish Kumar a Vandana Shiva, výtvarník Vladimír Kokolia, hudebník Petr Váša, lesní expert Jaromír Bláha, katolický intelektuál Tomáš Halík a řada dalších.
Dobové rozhovory jsou v knižním vydání doplněny novými informacemi jak o zpovídaných osobnostech, tak o probíraných tématech. Kniha tak může sloužit jako svébytná kronika společenského, environmentálního či politického vývoje po roce 1989. Tematicky se rozkračuje od ochrany přírody, krajiny a zvířat přes klimatickou krizi, energetiku, postavení žen nebo výchovu dětí až po environmentální politiku, filosofii a psychologii.
Na stiahnutie
14,50 €
Interview
Akí sú slávni herci a herečky, keď nemusia hrať? Akú charizmu vyžarujú pri osobnom stretnutí? Čo čaká na novinárku pri rozhovoroch s najväčšími filmovými hviezdami? Ako sa správajú Leonardo DiCaprio, Johnny Depp či Catherine Deneuve?
Kristíne Kúdelovej, redaktorke denníka SME, sa podarilo vyspovedať už toľko osobností filmovej branže ako snáď žiadnej inej slovenskej novinárke. Kniha Interview odhaľuje zákulisie stretnutí s mnohými zábavnými detailmi, približuje atmosféru počas rozhovorov a neobchádza ani aktuálne spoločenské témy.
Je príležitosťou sadnúť si k celebritám na gauč v ich hotelovej VIP izbe, alebo si dať s nimi pivo v bare. Dostať sa bližšie, pocítiť ich celebritné fluidum. Začítajte sa do rozhovoru dvoch kamarátok novinárok, ktorý odhaľuje zaujímavé hviezdne súvislosti.
Na stiahnutie
7,99 €
Napřeskáčku 1
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. V prvním dílu výběru z komentářů z let 2005 až 2009 vzpomíná na své dětství a na zajímavé události, jichž byl účastníkem. Vypráví o lidech, se kterými se během své novinářské a diskžokejské činnosti setkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem jasně daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou.
V knize před námi defilují osobnosti ze světa sportu a umění, ale i švadlenky, sazeči z Panské ulice, spolužáci a první lásky, či kokršpaněl Petra Skoumala nebo kocour Picmaus. Kde jinde se může čtenář dozvědět, čím byl protivný Václav Havel; jaké to je, když vás veze motocyklový závodník František Šťastný; kde se čeká ještě na jednu tramvaj; kdo měl drzost ptát se Luboše Andršta, kolik strun má kytara; jak se Jiřímu Černému podařilo dostat za tři hodiny třináct pětek a jak balil holky Koťan, největší frajer z Královských Vinohrad?
Na stiahnutie
11,76 €
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
