Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 5 z 27

Strach je základní lidská emoce, kterou nás vybavila evoluce, abychom přežili. Může mít různé podoby od obav, přes hrůzu až po panické zděšení. Ne vždy je ale strach prospěšný, a ne vždy ho zvládáme. Kolik odvahy je potřeba pro dosažení upřímné komunikace nebo ke změně vlastního názoru? K dosažení blízkosti či přijetí odloučení? A jak moc se tyto překážky všedního dne liší od život ohrožujících nebezpečí, které číhají ve válečném konfliktu, na kolmé skalní stěně nebo při boji s alkoholismem? Známé osobnosti veřejného života, ale i nezlomení hrdinové všedních dnů se v rozhovorech zamýšlí nad tím, jak bojovat se strachem a kde hledat odvahu.Příběhy rozhovorů se zabývají i těžkými tématy a nesnadnými zážitky, primárně ale působí nadějeplně a inspirativně. Zachycené osudy osvětlují cestu k tomu si svůj strach přiznat, zpracovat ho a probudit vlastní odvahu.Jiří Pasz je fotograf, dokumentarista, novinář a humanitární pracovník. Marianna Stránská je multimediální výtvarnice zaměřující se ve své tvorbě na diváka jako specifickou složku díla.

Literární dokument novinářky Jany LeBlanc a fotografky Patricie Krivanek mapuje život českých žen, které mají domov v jiné zemi světa, než se narodily. Prostřednictvím jedenácti beletrizovaných autentických výpovědí ukazuje různé zkušenosti s životem v cizích zemích. Každý příběh se snaží zlomit předsudky, které o zemích nebo o životě v cizině máme, a relativizovat klišé, která s nimi spojujeme. Je v USA opravdu všechno možné, a to i pro matku-samoživitelku? Co když muslimka nemusí být od hlavy k patě zašátkovaná žena, ale klidně potetovaná holka v tílku? Dá se uchytit v cizině bez znalosti jediného slova cizího jazyka? Zkazí dítěti život, když mu rodiče v pubertě vezmou domov, kulturu a všechno, čím žije? Kniha je ambiciózní mezinárodní projekt přinášející autentický vhled do výjimečných osudů a zajímavostí ze života v různých zemích napříč zeměkoulí.

Kalifornie: 13 vražd, přes 50 útoků, 42 let trvající vyšetřování. Příběh pátrání po "skutečném Hannibalu Lecterovi". V roce 2018 oznámila americká policie zatčení "zabijáka z Golden State" - pachatele více než 200 vloupání, 50 znásilnění a nejméně 13 vražd, který v 70. a 80. letech terorizoval Kalifornii. Skončilo tak více než čtyřicetileté vyšetřování, jehož průběh popisuje ve své knize zkušený novinář William Thorp. V idylickém kalifornském prostředí se do popředí dostává celá jedna éra - období hippies, předměstí, a především zdánlivě nesouvisející kriminality. Vyšetřovatelům trvalo roky, než se jim podařilo na první pohled různorodé případy propojit. A ještě delší dobu trvalo, než se je podařilo spojit se sérií krvavých vražd. Zabiják z Golden State byl nakonec dopaden právě díky neúnavnému úsilí policie - zejména výjimečně talentované Carol Dalyové, Richarda Shelbyho a jejich následovníků, jejichž pátrání výrazně napomohl vědecký pokrok v oblasti zkoumání DNA. Thorp ve své knize přináší portrét výjimečného zločince a jeho doby. Příběh vyšetřování čtenáři pomáhá pochopit, jak mohl jeden člověk tak dlouho a beztrestně páchat ty nejodpornější zločiny.

Psycholog a párový terapeut Ján Hrustič má za sebou více než čtyřicetiletou praxi a tisíce párů, kterým pomohl najít cestu k sobě nebo se přátelsky rozejít. V rozhovoru se spisovatelkou a editorkou knižní edice slovenského Denníku N Monikou Kompaníkovou hovoří o tom, jak budovat hluboké a blízké vztahy, které vydrží. Tvrdí, že krásného vztahu lze dosáhnout a udržet ho racionálně, jen je třeba kultivovaného chování, které má jasná kritéria a pravidla – a ta se lze naučit. Ve druhé části knihy Ján Hrustič vypráví také o sobě, o svém dětství na vesnici v rusínské rodině, o své cestě k psychologii a mystice. Sám prošel velkou osobní proměnou díky psychoterapii a práci s vězni či handicapovanými mladými lidmi, a tak jeho rady vycházejí nejen z teorie, ale hlavně z dlouholeté praxe. Osamělost je, když žijeme vedle sebe, ale každý ve svém světě. Mnoho lidí si sedá každý den po mnoho let k jednomu stolu s člověkem, kterého vlastně nezná, neví, co prožívá, nezná jeho vnitřní svět. V takovém vztahu oba cítí prázdnotu a nenaplněnost. Co způsobuje, že se ve vztahu cítíme osamělí? Co dělat, když se ze vztahu vytratila intimita? Jak a kdy mluvit s partnerem o nepříjemných věcech a k čemu je dobrý nezávazný rozhovor? Jaký je rozdíl mezi zamilovaností a zralou partnerskou láskou? Jakou roli hrají v partnerství sebestřednost, manipulace nebo vztahy s rodiči? A je pravda, že díky konfliktům naše vztahy vzkvétají?

Jak dokáže kniha ovlivnit osud čtenáře? Název tohoto titulu je třeba vnímat spíše jako nadsázku. Rozhovory Aleše Palána vám totiž s největší pravděpodobností život nezmění. Přinášejí ale příběhy lidí, kterým se něco takového poštěstilo. O svém životě otevřeně mluví bývalá sexuální pracovnice, tatínek nemocného syna, farářka, majitel undergroundového vydavatelství, prodavačka v supermarketu, autor detektivek nebo zdravotní sestra. Všem stačilo si ve správný čas přečíst tu správnou knihu a život se jim zcela proměnil. Najednou bylo možné najít cestu ze slepé uličky, aktivizovat se, vyrovnat se s nepřízní okolí, nebo dokonce sám se sebou. Stává se to možná zřídka, ale kniha má stále moc měnit lidské osudy. Jen je potřeba jí věřit. A otevřít ji.

Naše předchozí kniha Ruka noci podaná byla založená na typickém preperském přístupu, že z města poničeného krizí má člověk utéct do přírody či na chalupu a začít zde v potu tváře sázet brambory a budovat svět jako osadníci na Divokém západě. Jenže při koronavirové pandemii nebo během ruské agrese na Ukrajině z konfliktních míst odjelo mnohem méně lidí, než kolik odjet mohlo. Jedno řešení je utéct a druhé řešení je pokusit se vybudovat odolnější a bezpečnější svět. A o tom pojednávají texty v této knize.

Kriminalista František Müller rozepsal další mrazivé případy z Plzeňska, které otřásly celou republikou. Proč trvalo takřka třičtvrtě roku, než se povedlo usvědčit muže, který spáchal na mladou ženu brutální útok kyselinou? Co vedlo dvě matky k tomu, že zavraždily svá novorozeňata? A jaký vliv mělo psychické onemocnění pachatele v případu zavražděného podnikatele? Nejen to se dozvíte z autentického vyprávění plného zákulisních detailů, které představuje policejní práci zcela bez filtrů.

Magda Frecer – Daniel Majling – Peter Komorník – Soňa Holúbková – Lacko Cmorej – Lucia Molnár Satinská – Jana Šlinská – Ján Markoš – Mária Jasenková – Samuel Kováčik Bez vzťahov by sme neboli tým, čím sme. Vytvárame si ich s ľuďmi, s prírodou a s prácou. Dokonca aj so záujmami, s miestami či s udalosťami. Vďaka nim sa vyvíjame, tvoríme a cítime. Sú to prepojenia, ktoré nám umožňujú byť súčasťou celku, ale aj lepšie spoznať samých seba. Napĺňajú život významom. Psychoterapeutka, divadelný dramaturg, autor softvéru, podporovateľka inklúzie, tanečný choreograf, jazykovedkyňa, knižná blogerka, spisovateľ, lekárka a teoretický fyzik hovoria o svojich rozhodnutiach, skúsenostiach a presvedčeniach. Na čo prišli? Akí sú, keď nepracujú? Aké podoby má blízkosť, ktorú objavili? Desať rozhovorov o tom, čo vidíme, keď spomalíme. Desať príbehov s odpoveďami na otázky, ktoré si nedávame každý deň.

Elitní vyšetřovatel, který sbírá nejzajímavější české policejní případy, a ředitel Muzea Policie ČR. Kdo jiný by mohl znát zločin lépe? Miloš Vaněček a Radek Galaš vás podruhé provedou temnými stezkami české historie zločinu. Začnete v časech první republiky a doputujete až do současnosti. Děsivá trojnásobná vražda v Rajském mlýně, záhadná krádež Pražského Jezulátka, bomba v OD Kotva a další případy – ty všechny doprovázejí autentické fotografie, dobové dokumenty, přepsané výslechy i náčrtky z místa činu.

Žijeme spoločne na jednej planéte, v jednom meste, míňame sa na tých istých uliciach. Tak prečo sa niektorí a niektoré z nás stále musia cítiť ako terče? A prečo sa to muselo skončiť výstrelmi a krvou na chodníku pred Teplárňou? Reportážna kniha Mareka Hudeca s názvom Spúšť sa detailne a z rôznych uhlov zaoberá tragickými udalosťami z 12. októbra 2022 pred obľúbeným bratislavským kvír podnikom Tepláreň. Rekonštruuje udalosti z osudného večera, skúma pohnútky vraha, no obzerá sa aj späť za zmarenými mladými životmi Juraja a Matúša i za príbehom zranenej Radky. Pomedzi úsilie objektívne spracovať najčernejší deň v moderných slovenských kvír dejinách do textu presakuje aj autorove hlboko osobné a intímne prežívanie týchto tragických udalostí. Marek Hudec sa však na život LGBTI+ ľudí v slovenskom kontexte pozerá aj v širších súvislostiach. Témy sa dotýka prostredníctvom príbehu prvého slovenského kvír aktivistu Imricha Matyáša z medzivojnového obdobia, cez príbehy ľudí, ktorí v totalitných časoch museli podstupovať averznú terapiu v snahe vyliečiť ich z homosexuality, ale aj tých, ktorí svoju identitu objavovali v deväťdesiatych rokoch a v niektorých chvíľach doslova bojovali o holý život. Dozvieme sa o histórii slovenských Pridov, o referende za rodinu, ktoré znamenalo zlom vo vnímaní LGBTI+ ľudí na Slovensku a rad príde aj na príbehy súčasných aktivistov a aktivistiek, ktorí a ktoré stále držia dúhovú zástavu nad hlavou. Na pozadí týchto príbehov vnímame aj to, ako sa menila a mení slovenská spoločnosť. A nie vždy je to k lepšiemu. Reportážna kniha Spúšť vznikla na základe rozhovorov s viac, než päťdesiatimi ľuďmi – blízkymi obetí, svedkov a svedkýň z miesta činu, kvír ľudí zasiahnutých násilím v mesiacoch pred i po vražde, pamätníkmi a pamätníčkami na udalosti z blízkej či vzdialenejšej minulosti. Marek Hudec nám rozpráva o tom, aké ťažké je niekedy v nenávistnej atmosfére bojovať o právo milovať, a aké krásne môže byť, keď láska napokon zvíťazí. Kniha Mareka Hudeca Spúšť s podtitulom Príbehy o láske a nenávisti vychádza v edícii Prekliati reportéri.

Jak překročit hranice nemožného? A proč jsme světová špička v léčbě dětské leukémie? Knižní rozhovor spisovatelky Petry Dvořákové s profesorem Janem Starým se obrací k nejdůležitějším momentům jeho života — od studia medicíny přes osudová setkání až po klíčová rozhodnutí, která vedla k zásadním zvratům v léčbě dětské leukémie u nás. Autorka mapuje jednotlivé kroky Jana Starého, které se v polovině osmdesátých let semkly v první léčebné úspěchy, kdy leukémii skokově překonalo až šedesát procent dětí. Zastavuje se u fascinujícího příběhu první transplantace kostní dřeně dítěte, kterou profesor Starý uskutečnil v den generální stávky v roce 1989. Prizmatem vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním dítěte nahlíží autorka až do současnosti, kdy je úspěšnost léčby dětí s leukémií téměř devadesátiprocentní a díky práci Jana Starého a jeho spolupracovníků jsme se stali světovou špičkou v oboru. Vyprávění životního příběhu tohoto lékaře je prodchnuto jeho lidstvím, laskavostí a hlubokou empatií ke každému člověku.

V padesátých letech 20. století zadržely československé bezpečnostní orgány poblíž státní hranice s Polskem člověka, který byl hluchoněmý a trpěl ztrátou paměti. Dvacet sedm let se Státní bezpečnosti nepodařilo zjistit jeho pravou totožnost ani co bylo jeho úkolem. Šlo o „imperialistického“ agenta? Válečného zločince? Odkud a kam vlastně šel? Přisvojil si cizí identitu? V jeho občanském průkazu sice stálo jméno Karel Novák, ale v dnes už odtajněných spisech vystupuje pod krycími jmény N-44, Neznámý či Marťan. Jeho sousedé a známí mu přezdívali Karel špion. Jeho tajemství odolávalo tvrdým výslechům i drogám a vlastně odolává dodnes. Otazníky je obestřena i jeho smrt na počátku osmdesátých let. Autor zpracoval jeden z nejtajemnějších případů Státní bezpečnosti na základě archivních materiálů, které čítají stovky stran. Příběh muže bez minulosti, Karla Nováka, zasadil do dobového kontextu s cílem zodpovědět nejen otázku, kdo to byl Karel Novák, ale také proč po dlouhá tři desetiletí vzbuzoval tak velký zájem Státní bezpečnosti.

Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie.

Zamysleli ste sa niekedy nad tým, aké nebezpečné účinky má vaše oblečenie na zdravie? Americká investigatívna novinárka Alden Wicker prináša šokujúcu knihu, v ktorej odhaľuje skutočnú cenu toxických a do značnej miery neregulovaných chemických látok, ktoré sa nachádzajú vo väčšine našich odevov. Autorka upozorňuje na etické problémy týkajúce sa pracovných podmienok v rozvojových krajinách, ako aj laxných environmentálnych noriem a v neposlednom rade poukazuje na problematiku textilného odpadu, ktorý sa hromadí v najchudobnejších krajinách. Rozpráva príbeh o neregulovaných toxických chemických látkach, ktoré sa práve teraz nachádzajú aj vo vašom šatníku, a povie vám, ako a prečo vám škodia a čo s tým môžete urobiť. Kniha Zabijaci v móde odhaľuje, ako výrobcovia odevov už viac ako 150 rokov úspešne zametajú obavy spotrebiteľov pod koberec, a ukazuje, ako syntetická móda a farbivá vyrobené z fosílnych palív úzko súvisia s nárastom autoimunitných chorôb, neplodnosti, astmy, ekzémov a ďalších ochorení. V skutočnosti existuje len slabá alebo žiadna regulácia oblečenia a textílií, ktoré každý deň nosíme – od uniforiem či rýchlej módy cez outdoorové vybavenie až po rúška, ktorých používanie sa v posledných rokoch mimoriadne rozšírilo. Alden Wicker vysvetľuje, ako sme sa sem dostali, čo je v stávke a čo všetko môžeme urobiť v boji za bezpečný a zdravý šatník pre všetkých.

Naši závislost na fosilních palivech by měla vyřešit elektrifikace všeho. Bude však spravedlivá? Lidská civilizace, pokrok i náš životní standard se zásadně odvíjí od energetiky. Zdrojů energie je přitom jen málo — a některé z nich se navíc ukazují být pro civilizaci smrtící. V posledních letech jsme proto svědky obrovského tlaku na přechod od fosilních paliv k udržitelným a zeleným variantám: slunečnímu záření, větru, vodní síle, někdy v budoucnu možná i k jaderné fúzi. S těmito zdroji však přichází nová výzva: Jak takovou energii uchovávat a distribuovat, jak ji plně využít? Symbolem zelené transformace se možná právě proto staly elektromobily. Baterie však mají v budoucnu sloužit i jinde než v dopravě. Vypukl proto neúprosný závod o to, kdo dokáže nejefektivněji těžit nezbytné vzácné kovy a minerály, zpracovávat je, uspokojit výrobou celý svět a zároveň si uchovat tajemství a přízeň vlád. Novinář Henry Sanderson v knize Zelená horečka cestuje od Chile přes Kongo až po Čínu, navštěvuje doly, laboratoře a obrovské továrny, zpovídá spekulanty, vědce i miliardáře a snaží se zahlédnout budoucnost, kterou má zelená energie přinést.

Chytáte sa do Chorvátska? Veď viete, to je tam, pri slovenskom mori. Áno? Tak si rozhodne nezabudnite pribaliť túto knižku! Spoznáte v nej nielen rôzne mestá a ich špecifiká, ale aj chorvátske vojny a chorvátske traumy. Fjaka je povinné čítanie k moru i do vnútrozemia. Tvrdenie, že v Chorvátsku máme svoj kúsok slovenského mora už takmer zľudovelo. Čo však v skutočnosti vieme o krajine, ktorá sa z komunistického impéria vykúpila krvou? Poľská novinárka a prekladateľka Aleksandra Wojtaszek je rovesníčkou nezávislého Chorvátska. Dlhé roky venovala snahe o pochopenie zložitého chorvátskeho organizmu, v ktorom sa miešajú mimosezónna lenivosť, dovolenkový zhon i celkom nedávne krvavé dejiny. Aleksandra Wojtaszek sa pozerá aj do špinavých a zabudnutých kútov minulého i súčasného Chorvátska. Vo svojej knihe rozpráva o histórii futbalového tímu Hajduk Split, nespokojných vojnových veteránoch, bývalých šičkách zo sprivatizovaných fabrík, ktoré vzali veci do svojich rúk, o väzňoch z chorvátskych koncentračných táborov, obyvateľoch jadranských ostrovov, obetiach transformácie, juhoslovanskej popkultúre i chorvátskej fantasy, upíroch, vymretých jazykoch, chorvátskom nacionalizme a iných -izmoch, o niekoľkých prezidentoch a jednom sedliackom kráľovi. V neposlednom rade sa, prirodzene, dotýka aj turizmu, najmä jeho odvrátenej strany. Vďaka Aleksandre Wojtaszek sa o obľúbenej „slovenskej“ dovolenkovej destinácii dozvieme čosi viac. A začať môžeme hoci názvom – viete, čo to znamená „fjaka“? Je to stav ducha, keď sa človek túži len pozerať do diaľky a rezignovať z akejkoľvek formy aktivity, rozplynúť sa v priestore. A to sa v Dalmácii rovná životnému štýlu. Kniha Aleksandry Wojtaszek Fjaka s podtitulom Chorvátska sezóna vychádza v preklade Karola Chmela.

Dialóg Zuzany Čaputovej a šéfredaktora týždenníka Respekt Erika Taberyho trval viac ako dva roky. Aké je byť ženou vo vrcholnej politike a matkou dcér, na ktoré útočia politici? S čím sa musí vyrovnať hlava štátu zmietaného pandémiou covidu, v čase vypuknutia vojny na Ukrajine či v situácii, keď je spoločnosť mimoriadne polarizovaná? Aké to je, keď sa človek ocitne na čele krajiny a inštitúcie, ktorá ako jediná v štáte nie je kolektívnym orgánom? Erik Tabery chcel vidieť a pochopiť človeka, ktorý z tejto roly celých päť rokov nemôže vypadnúť ani na sekundu. Ženu, do ktorej si ľudia premietajú svoje frustrácie, ale aj nesplniteľné nádeje. A Zuzana Čaputová mu to dovolila s otvorenosťou, ktorá nemá medzi politikmi obdobu. „Myslím, že po prečítaní knihy verejnosť uvidí mnohé udalosti v novom svetle. Snažil som sa pýtať tak, aby to bolo zaujímavé pre ktoréhokoľvek čitateľa, teda aj pre tých, ktorí až tak veľmi slovenskú politiku neriešia. Pokiaľ chcete lepšie pochopiť, aké to je byť na vrchole politickej moci a navyše ženou, táto kniha je pre vás.“ Erik Tabery

Tretia kniha Petra Bárdyho vás opäť zavedie do zákulisia slovenskej politickej scény. Na rozdiel od predchádzajúcich dvoch titulov však bude v centre príbehu žena. Prezidentka Zuzana Čaputová, ktorá pár mesiacov po vražde Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej ohlásila kandidatúru a ako politická outsiderka porazila ostrieľaného diplomata symbolizujúceho toxicitu vlád Smeru. Veľké víťazstvo znamenalo aj veľké očakávania a nádeje zo strany slovenskej verejnosti. Nakoľko sa ich podarilo naplniť, sa dozviete v najnovšej knihe z dielne Aktuality.sk Zuzana Čaputová – Odvaha k ľudskosti. Šéfredaktor Aktuality.sk sa podobne ako pri písaní predchádzajúcich dvoch politických bestsellerov stretol s mnohými ľuďmi z okolia ústrednej postavy knihy: nielen so súputníkmi, so spolupracovníkmi a s blízkymi ľuďmi Zuzany Čaputovej, ale aj s analytikmi a odborníkmi na slovenskú i zahraničnú politiku. Výsledkom niekoľkomesačného úsilia je obraz prvej ženy v prezidentskom kresle zasadený do turbulentného príbehu slovenskej demokracie. Kniha s názvom Zuzana Čaputová – Odvaha k ľudskosti však nebude iba portrétom štátničky a zrkadlom slovenskej politiky reprezentovanej takmer výlučne mužmi. Bude aj sondou do mysle a pocitov obyčajnej ženy Zuzany Čaputovej – matky dvoch dcér, právničky a občianskej aktivistky, ktorá sa rozhodla postaviť zlomoci mocných.

Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností. Teď znovu vidíme masové hroby, zničená města, mučení a znásilňování. Ale Ukrajina zatím bojuje. A na ukrajinské straně bojují i ti Čečenci, kteří nechtějí připustit, že by jejich národ měl reprezentovat Putinův sluha Ramzan Kadyrov. Reportérka Irena Brežná, která sledovala čečenskou válku zblízka a rozhodla se, že někdo musí vyslechnout oběti a snažit se předat zprávu dál. Reportáže Ireny Brežné přináší svědectví o čečenském utrpení, ale také lhostejnosti západních zemí a senzacechtivosti médií. Slovenská exulantka své texty publikovala v nejprestižnějších německých a švýcarských médiích, přesto trvalo mnoho dalších let, než evropští politici pochopili, že ruská strategie se nemění. Texty Ireny Brežné jsou také jedinečné v tom, že vnáší do reportáží ženskou perspektivu, citlivost. Díky tomu ji mezi sebe přijaly Čečenky a skutečně se dozvěděla, co prožívají a jak vnímají válku, která jim zničila domovy a rodiny.