Michal Stehlík

Audiokniha Zápotocký: Příliš mnoho životů, kterou napsal Michal Stehlík. Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů od historika Michala Stehlíka je komplexní portrét osobnosti plné rozporů.

Není malých dějin! Michal Stehlík a Martin Groman ukazují proměny krajiny, paměti i lidí na originálních příbězích z regionální historie Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska lze najít nečekané rozdíly a podobnosti. Propojení „velkých“ dějiny s historií konkrétních měst a regionů odhaluje souvislosti, které často zůstávají skryté. Autoři úspěšné série Přepište dějiny se s vámi vydají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukážou, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i to, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů. Historie se již nejeví jen jako sled událostí, ale jako živý příběh, který se stále vyvíjí. Moravský Krumlov – Velké Meziříčí – Náchod – Karlovy Vary – Cheb – Chomutov – Jesenicko – Liberec – Slavonice – Jihlava – Svitavy – Žďár nad Sázavou – Zlín a Slušovice – Třinec – Karviná – Most – Třebíč a Dukovany – Kladno – Brno – Uherské Hradiště – Bílá Voda – Hejnice – Želiv – Prostějov – Lutín – Vimperk Schwarzenberg – Ottendorfer – Czernin – Valdštejn – Mensdorff-Pouilly – Fiedor – Dalberg – Sigmund – Sternberg – Wichterle – Steinbrener – Schicht

Mezi různými kouty Čech, Moravy a Slezska lze najít nečekané rozdíly a podobnosti. Propojení „velkých“ dějin s historií konkrétních měst a regionů odhaluje souvislosti, které často zůstávají skryté. Autoři úspěšné série Přepište dějiny se s vámi vydají na cestu po známých i zapomenutých místech České republiky a ukážou, jak se v průběhu času proměňovala – nejen krajina, ale i paměť, příběhy a lidé. Dozvíte se o osudech zapomenutých osobností před rokem 1918, o šlechtických rodech, o změnách po roce 1945 i to, jaké skutečnosti měly vliv na ekonomický vývoj regionů. Historie se již nejeví jen jako sled událostí, ale jako živý příběh, který se stále vyvíjí. Moravský Krumlov – Velké Meziříčí – Náchod – Karlovy Vary – Cheb – Chomutov – Jesenicko – Liberec – Slavonice – Jihlava – Svitavy – Žďár nad Sázavou – Zlín a Slušovice – Třinec – Karviná – Most – Třebíč a Dukovany – Kladno – Brno – Uherské Hradiště – Bílá Voda – Hejnice – Želiv – Prostějov – Lutín – Vimperk. Schwarzenberg – Ottendorfer – Czernin – Valdštejn – Mensdorff-Pouilly – Fiedor – Dalberg – Sigmund – Sternberg – Wichterle – Steinbrener – Schicht.

Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého Antonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953. Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů je komplexní portrét osobnosti plné rozporů z pera historika Michala Stehlíka. „Neměl jsem bejt ani předseda vlády, ani prezident. Měl jsem zůstat v odborech.“ Antonín Zápotocký

Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého Antonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953. Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů je komplexní portrét osobnosti plné rozporů z pera historika Michala Stehlíka. „Neměl jsem bejt ani předseda vlády, ani prezident. Měl jsem zůstat v odborech.“ Antonín Zápotocký

Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny dvacátého století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přináší nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani dobové texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o dvacáté století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.

Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie.

Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie.

České 20. století v souvislostech Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny dvacátého století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přináší nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani dobové texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o dvacáté století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody. Tehdejší Československo prošlo asi největší společenskou změnou za poslední století. Změna se dotkla společenské struktury, ekonomiky, kultury, politiky i zahraničního zakotvení. To vše chce tato kniha, vycházející u příležitosti výstavy konané v Národním muzeu od června 2023, ilustrovat a přispět snad k pochopení období mezi lety 1948 a 1960.

Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo - a jakým způsobem - nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo "jistota"? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě! Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Kniha vychází ze stejnojmenného podcastu novináře Martina Gromana a historika Michala Stehlíka. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. První místo v kategorii Objev roku 2020 v soutěži Podcast roku.