E-knihy - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 4 z 22

Jak se po roce 1989 změnil český venkov a kterým výzvám čelíme v souvislosti s vysychající krajinou? Nejen o těchto otázkách přemítá Daniel Pitek, soukromý zemědělec, lesník, aktivista a autor nesmírně populárního blogu. Kvalita půdy, ochrana vodních zdrojů, klimatické změny, stav českých lesů, dostupnost potravin – to vše jsou témata, která jsou aktuálnější než kdy dřív. Pokud chcete skutečně pochopit zákonitosti přírody i moderního zemědělství, máte nyní jedinečnou příležitost.

Weilovy novinové reportáže a články pocházejí z doby mezi červencem 1933, kdy autor odjíždí na pracovní pobyt do SSSR, a koncem roku 1937, kdy publikuje román Moskva-hranice. Tehdy je dokonána roztržka s komunistickou stranou, která započala právě během pobytu v Sovětském svazu. Svazek obsahuje mj. titul z roku 1937 Češi stavějí v zemi pětiletek, v němž Weil heroizuje pracovní nasazení svých krajanů, kteří se rozhodli v SSSR žít a pracovat natrvalo.

Proč se za desítky let nepodařilo najít slavný štěchovický poklad? Protože romantický příběh o bednách plných zlata je falešná stopa a největší lež třetí říše. Existují důkazy, že tajemný vlak plný zlata do Štěchovic doputovat nemohl. Odhrňme spolu nános legend, vymyšlených nacisty i samotnými hledači. Objevme neznámou kapitolu dějin, ve které chtěli nacisté vyrobit nejstrašnější zbraň, jakou kdy lidstvo vymyslelo. Odhalme skutečný příběh štěchovického pokladu. Druhé vydání je opraveno a doplněno na základě nově zjištěných skutečností.

Brat, ktorý zomrel ešte pred svojou smrťou. Majiteľka bytu, ktorá po sebe zanechala tony odpadu a dvadsať psov. Otec, ktorý svoj byt prepísal na suseda len pár hodín pred smrťou. Dievčatko, ktoré muselo platiť dlhy za svoju matku, ktorú nikdy nevidelo. Majiteľ autoservisu, ktorý do áut montoval iné zariadenie, ako si zaplatili zákazníci. Nájomníci, ktorí museli zaplatiť plavecký bazén plný vody. Táto kniha prináša 15 najzaujímavejších a najšokujúcejších prípadov, ktoré riešili redaktori a redaktorky obľúbenej investigatívnej relácie RTVS Občan za dverami. Detailne vám približuje ich každodennú prácu a často neuveriteľné problémy, s ktorými za nimi chodia občania, ktorým sa zodpovedné štátne úrady otočili chrbtom. Bonusom knihy je stanovisko právnikov, ktoré ku každému prípadu vypracovali odborníci z právnickej organizácie VIA IURIS. Aj vďaka nim sa z tejto knihy stala vynikajúca príručka, ktorá vám pomôže vyhnúť sa problémom, do ktorých sa často môžete dostať aj bez vlastného pričinenia.

Presvedčenie o výlučnosti ruského národa a jeho predurčenosti vládnuť svetu nie je vlastné len megalomanovi z Kremľa a jeho propagandistom. Toto presvedčenie zasiahlo aj značnú časť ruského obyvateľstva. Kto sú vlastne Rusi? Ako premýšľajú? Čo od nich môžeme čakať? V čom sú iní a je nejaká nádej, že sa Rusko zmení? Tieto otázky tu zostanú aj dlho po tom, ako sa u našich susedov skončí šialený konflikt a v Kremli Vladimir Putin. Na veľa z týchto otázok odpovedajú respondenti knihy S Rusmi o Rusku. Sú to ľudia, ktorí sú pôvodom Rusi alebo sa v Rusku narodili a prežili tam podstatnú časť života. Mnohí z nich sa rozhodli odísť alebo boli k tomu prinútení. Niektorí zostávajú a pomáhajú režim budovať, iní proti nemu bojujú. Rozhovory vznikali od začiatku vojny do októbra 2022 a boli publikované v Denníku N. Ich autormi sú skúsení novinári a novinárky, ktorí sa dlhodobo zaoberajú situáciou v Rusku a na Ukrajine a niektorí z nich tam aj dlhodobo pôsobili. Preto boli schopní dostať sa aj k ľuďom loajálnym k režimu Vladimíra Putina - ľuďom, ktorí rozhovory dávajú len zriedka. V knihe nájdete rozhovory s historikom, ekonómkou, aktivistkou, filozofom, propagandistom, so satirikom, s novinárkou, s bývalým dôstojníkom, s poslancom štátnej dumy, s politickým geografom, so spisovateľkou či s hudobníčkou. Nie je to práve optimistické čítanie, ale obozretnosť založená na skúsenosti je vždy lepšia ako nepodložené ilúzie. V knihe nájdete tieto rozhovory a témy: Filozof Michail Epštejn o nešťastí Rusov Podnikateľ Jevgenij Bugrejev o tom, ako sa žije Rusovi na Slovensku Historik Sergej Lukaševskij o Putinovej propagande Propagandista Dmitrij Jevstafiev o expanzívnych plánoch Ruska Politológ Vladimir Pastuchov o tom, prečo sa Rusi cítia ponížení a opovrhovaní Satirik Viktor Šenderovič o pocite obkľúčenej pevnosti Bývalý dôstojník Michail Kadala o ruskej armáde Novinárka Žanna Nemcovová o ruskej spoločnosti za Putina Ekonómka Natalija Zubarevičová o ruskej ekonomike Historička Radžana Dugarová-De Ponteová o rusifikácii Buriatov a možnom konci Ruskej federácie Aktivistka Jelena Gajevová o živote v strachu Politológ Grigorij Mesežnikov o tom, prečo toľko Rusov stojí za Putinom Novinár Alexandr Mitrofanov o cárovi Putinovi Politický geograf Michael Romancov o veľmocenskom pocite Spisovateľka Ľudmila Ulická o spoločnej minulosti Ruska a Ukrajiny Aktivista Filipp Sedov o zaskočených slovenských konšpirátoroch Hudobníčka Maša Aľochinová o súvise vojnových a feministických tém Aktivistka Valentina Melnikovová o mŕtvych synoch Poslanec Stanislav Naumov o tom, ako prežíva správy z frontu Historik Nikolaj Mitrochin o ruskej cirkvi Autormi a autorkami rozhovorov sú: Kristína Böhmer, Tomáš Čorej, Petra Procházková, Iryna Puškar, Oliver Rehák, Vladimír Šnídl, Mirek Tóda, Daniel Vražda

„Kdo zápasí s nestvůrami, ať se má na pozoru, aby se při tom nestal sám nestvůrou.“ Friedrich Nietzsche Christopher Berry-Dee je muž, který hovoří se sériovými vrahy. Coby světově uznávaný investigativní novinář a kriminolog si získal důvěru řady odsouzených zabijáků. Vstoupil do přísně střežených věznic, kde s nimi podrobně probral jejich šokující zločiny. Výsledkem byly unikátní audiozáznamy a videozáznamy, které se staly základem jednotlivých kapitol této knihy. Berry-Dee podrobně rekonstruuje případy Arthura J. Shawcrosse, Henryho Lee Lucase, Douglase D. Clarka a Carol M. Bundyové a řady dalších. Popisuje svá setkání s některými z nejhorších mužů a žen světa, ale také doslovně reprodukuje jejich slova, jimiž vysvětlují či ospravedlňují své zločiny. Umožňuje tak čtenáři nahlédnout do propasti – do nitra lidí, kteří nemilosrdně vzali život jiným lidským bytostem.

Kolektív autorov - Eva Ava Šranková, Dominika Bedecsová, Pavel Šoral 3 autori, 33 príbehov, 314 rokov. Tri čísla, ktoré stručne, ale zato veľmi výstižne opisujú túto knihu. Ako ľudia sa už od počiatku snažíme prekonávať vlastné limity. Odjakživa sme museli vzájomne spolupracovať a často i bojovať s prírodou. No najmä za pomoci nej sme sa dokázali posúvať krok po kroku na ceste ľudskej evolúcie a zdarne sa dopracovať až do dnešného bodu. Pri dosahovaní svojich cieľov a snov museli zvádzať boj s prírodou aj protagonisti 33 príbehov vychádzajúcich zo skutočných udalostí. Bola to práve príroda, čo ich dostala do situácií na hrane života a smrti. No zároveň opäť len príroda stála za tým, že tieto doslova beznádejné okamihy nakoniec prežili. Všetci hrdinovia dokázali pozoruhodne zareagovať na nečakané, ba priam nezvládnuteľné okolnosti, vďaka čomu úspešne zdolali takmer všetky prekážky, ktoré sa im postavili do cesty, a získali tak ďalšiu šancu na život. Napriek bezmocnosti svoj boj nevzdali a ukázali obrovskú dávku odhodlania a nezlomnú vôľu žiť. Príbehy vás prevedú 314 rokmi, so začiatkom v roku 1704 a koncom v roku 2018. Zavedú vás do každého kúta našej planéty: na nehostinné púšte a rozbúrené moria, do veterných hôr aj do nepredvídateľných jaskýň, do horúcich dažďových pralesov aj do mrazivých arktických končín. Počas čítania budete mať husiu kožu, budete sa potiť aj mrznúť a s hlavnými hrdinami budete cítiť hlad aj smäd. Týchto 33 neuveriteľných príbehov napísali traja autori, pričom každý z nich píše iným štýlom a tónom. Každý príbeh vám bude predstavený v úplne inom svetle a z iného pohľadu – a aj to robí túto knihu výnimočnou.

V roce 1966, po promoci Jitky Abrahámové – dnes nejvýznamnější představitelky české klinické onkologie a radioterapie – byla onkologie nejméně probádaným polem. Většina pacientů tehdy umírala. Myšlenka na snížení mortality u nádorových onemocnění se pro ni stala životní vášní. A nadšení pro svůj obor si zachovává dodnes, kdy se v onkologii pozornost přesouvá k otázkám imunologie a imunoterapie. Prof. Abrahámová má obrovskou přednost: za všech okolností dovede nazývat věci pravým jménem. Umí poutavě vyprávět o úspěších i prohrách, radostech i strastech lékařského povolání, o strachu lidí z rakoviny… Nikdy nezapomene upozornit, že dnešní medicína dává i mnoho naděje, protože toho dokáže opravdu hodně – stačí přijít včas.

Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

Slovensko – krajina troch morí, z ktorých len jedno je skutočné, no aj tak k nemu nie je priamy prístup. Rodisko Nočného kráľa, pred ktorým sa triasol celý svet i Jánošíka, ktorý bohatým bral, no chudobným nič nedával. Aké je Slovensko videné poľskými očami? Dobre známe. A predsa ako keby prichádzalo z inej galaxie. Je Slovensko pre Poliakov len krajinou Tatier, halušiek, oštiepkov a iných ľudových stereotypov? Ani zďaleka! Je to raj surferov, aký nikde na okolí nenájdete, je to krajina, v ktorej vznikol muzikál o poľskom pápežovi a je to aj miesto, z ktorého môžete po smrti odletieť rovno na obežnú dráhu. No taktiež je to krajina s dlhodobými neliečenými traumami z minulosti i súčasnosti – od Jánošíka, cez Tisa až po Fica. Ufo nad Bratislavou je veľmi osobná a zábavná kniha o krajine, ktorú dobre poznáme, no nevieme sa na ňu pozrieť z takého uhla, ako naši najbližší susedia. Poľská spisovateľka Weronika Gogola, ktorá si Slovensko zvolila za svoj domov, s dávkou humoru a sympatie pozoruje svoju osvojenú domovinu. Výsledkom je jej vydarená reportážna knižka Ufo nad Bratislavou, ktorú by sme mohli nazvať aj návodom na použitie Slovenska. Či už tu žijete, alebo tadiaľto len prechádzate. Knižka Ufo nad Bratislavou vychádza v preklade Alexandra Horáka.

Mnohí by chceli, aby sme uverili tvrdeniu, že Ukrajinci sú len malí Rusi. Táto krajina je však etnicky omnoho pestrejšia, ako by sa mohlo zdať. Teraz, keď sa naše oči upierajú na Ukrajinu, chceli a mali by sme ju lepšie spoznať. Táto kniha je na to výborná príležitosť. Arméni, Nemci, Mešketskí Turci, Židia, Rumuni, Švédi, ale aj Slováci, ktorí po druhej svetovej vojne uverili sľubom lepšieho života v Sovietskom zväze a odišli žiť do vyľudnených ukrajinských dediniek. Desiatky rôznych národností nazývajú Ukrajinu svojím domovom. Ukrajinská reportérka Olesia Jaremčuk navštívila mnohé kúty Ukrajiny od Donbasu či Bukoviny až po pokojné dedinky Besarábie a Zakarpatska, aby zdokumentovala, ako žijú rôzne národnostné menšiny a komunity v Ukrajine, čo si pamätajú zo svojej minulosti a ako si predstavujú budúcnosť. Kniha Naši iní je jedinečná zbierka úprimných a intímnych príbehov o ľuďoch, ktorí dodávajú ukrajinskej kultúre farbu a plnosť. Projekt Naši iní, ktorý pred knižnou publikáciou vychádzal časopisecky, v roku 2018 získal cenu ADAMI Media Prize, ocenenie pre novinárov z krajín Východného partnerstva EÚ. Výnimočná reportážna kniha Olesie Jaremčuk Naši iní už vyšla v anglickom i nemeckom preklade. Pod slovenským prekladom je podpísaná Veronika Goldiňáková.

Legendární detektiv pražské mordparty Jan Štoček stojí za vyřešením zásadních tuzemských kriminálních případů, mezi které patří sériový vrah Ivan Roubal nebo Orlické vraždy. V otevřeném rozhovoru ho vyzpovídala Lucie Bechynková, zločinožroutka a zakladatelka podcastu Opravdové zločiny. Nahlédněte do zákulisí vyšetřování vražd, které Štoček popisuje velmi osobitým stylem – v některých pasážích se vám bude tajit dech, v jiných se možná neubráníte smíchu.

Syrový a upřímný rozhovor Jolany Voldánové s generálem Petrem Pavlem. Zkušená moderátorka se nevyhýbá žádným tématům – dětství, společenské názory, členství v KSČ, zkušenosti z NATO či důvody, proč se generál Petr Pavel rozhodl kandidovat na prezidentský post.„…. může to vypadat sebenaivněji nebo sebebeznadějněji, ale prostě chci zkoušet změnit blbou náladu v náladu dobrou. A myslím si, že to jde a že tomu může hodně pomoct právě to, že se to nejprve odšpuntuje na vršku. Protože když lidi vidí, co se teď v této zemi a v politice děje, tak musejí být opravdu znechucení. Jestli se na to dívá velká část lidí jako já, když vidí, co politici občas předvádějí, jak beztrestně to mnohým z nich prochází, jak se nám často smějí do tváře za něco, za co bychom my všichni ostatní byli potrestaní, tak to samozřejmě nemůže budit velký optimismus. Když to ale bude jinak a lidi alespoň začnou mít pocit, že pravidla platí pro všechny a že je tady možnost přijít s dobrým nápadem a nebýt za to hned po zásluze potrestán, a když pak takový nápad dostane zelenou, tak se to začne trošku hýbat dopředu. A myslím, že pak by se pomalu mohla měnit i ta blbá nálada, kterou tu dnes už zase bohužel máme.“

Poprvé po sedmdesáti pěti letech se v roce 2018 neudělovala Nobelova cena za literaturu. Důvodem bylo sexuální násilí a jeho krytí v kruzích blízkých Švédské akademii. Odhalily ho investigativní reportáže Matildy Voss Gustavsson – právě z nich vychází i kniha Klub, příběh o zneužívání moci, mlčení a strachu. Skandál #MeToo ve Švédsku? Mladá švédská reportérka tomu nejdřív nechtěla věřit. Poté co si vyslechla několik svědectví, se rozhodla pátrat dál. Jejím cílem nebylo jen usvědčit Jeana-Clauda Arnaulta, francouzského fotografa a významnou osobnost švédské kultury, manžela známé básnířky Katariny Frostenson členky Švédské akademie. Manželé vedli známé kulturní centrum Fórum a také grantová podpora této soukromé instituce odhalila do očí bijící střet zájmů. Matildě Voss Gustavsson se podařilo přesvědčit oběti, aby promluvily. Jako v podobných případech se spisovatelky nebo umělkyně bály, že pokud Arnaulta obviní, nikdo jim neuvěří a budou mít zavřené dveře do kulturního světa. Reportážní kniha Klub představuje necenzurovaný portrét zákulisí švédského kulturního života, a především boje o moc a jejího zneužívání. Jedním z jejich projevů byl i Arnaultův pocit beztrestnosti při sexuálním násilí na ženách. Během čtení nás napadá – pokud se tohle stalo v rovnostářském Švédsku, jací kostlivci ve skříni čekají v jiných zemích? Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Martina Škapy.

Město přeťaté zdí, osmdesátá léta: punk a pouliční bitvy, aids a drogy, syrové umění i divoké teorie. Náraz je románem jedné generace. A několika levicovým rebelům ze Západního Berlína dá havárie nahlédnout do našeho reálsocialismu. „No Future“: pod tímto heslem obsazují mladí počátkem osmdesátých let domy v západoberlínském Kreuzbergu. Jsou politicky a umělecky aktivní a chtějí žít mimo spolkovou republiku a její lži. Pod ustavičným tlakem státní moci ale počáteční euforii hnutí drobí vnitřní neshody. Náraz není jen příběhem nesourodé skupiny squaterů, do jejíž koexistence zasáhne tragická nehoda v socialistickém Československu, ale i generační výpovědí. Svědectvím o potřebě razit si svou cestu, definovat vlastní svobodu, experimentovat v životě i umění, navzájem je propojovat, filozofovat a stavět se proti systému.

Od oblohy nad Afghánistánem přes Středozemní moře až po nebezpečné ulice Iráku, tam všude tito stateční muži a ženy plnili své vojenské mise. Co však spojuje hrdinné bojovníky oceněné mnoha vyznamenáními? Kde čerpali inspiraci pro službu vlasti? Co pro ně znamená osobní oběť? A čemu se od nich můžeme naučit? Odpovědi na tyto klíčové otázky předkládá Pete Hegseth v upřímných rozhovorech s veterány Navy Seals, námořní pěchoty, letectva a námořnictva. Jejich osobní příběhy poskytují ucelený a nepřikrášlený obraz o válce, vedení lidí a překonání osobních útrap i těžkostí.

Dramatický příběh prvního pokusu o výstup na nejvyšší horu světa Kniha vychází u příležitosti stého výročí památné expedice. První pokus o výstup na Mount Everest v roce 1922 v podání George Leigha Malloryho a britské výpravy kolem něj je neobyčejný příběh plný kontroverzí, dramatu a neštěstí, obsazený řadou postav větších než život sám, jako vypadlých z dobrodružného románu. Expedice skončila tragédií ve chvíli, kdy při třetím útoku na vrchol zasáhla Malloryho skupinu lavina a zabila sedm mužů. Mick Conefrey na základě deníků, dopisů a dosud nezveřejněných zpráv vytvořil barvitý a na postavy zaměřený příběh, mapující motivaci a soukromá dramata klíčových účastníků (podrobně rozebírá jejich zákulisní politikaření a nesmiřitelnou rivalitu), strůjců tohoto epického dobrodružství. Přestože Everest zůstává zdaleka nejslavnější horou světa, v posledních letech se jeho pověst dramaticky změnila, a to kvůli dlouhým frontám horolezců ve stěně Lhoce, děsivým příběhům o zmrzlých mrtvolách a hromadám vysokohorských skládek. Nebylo tomu tak nicméně vždy. Mount Everest bývalo kdysi odlehlé a nepřístupné, mysteriózní místo, na které se odvažovali jen ti největší hrdinové.

Prečo s posledným ruským cárom Mikulášom II. zastrelili aj jeho kuchára? Čo sa varilo prvým likvidátorom černobyľskej katastrofy? A kto dal Gagarinovi pred odletom do kozmu vypiť pohár mlieka? Spoznajte Rusko cez kuchynské dvere vo vynikajúcej kulinárskej reportáži Witolda Szabłowského! Po úspešnej knihe Ako nakŕmiť diktátora prichádza poľský reportér Witold Szabłowski s jej voľným pokračovaním. Tentoraz vo svojej kulinársko-reportážnej knihe nazerá pod pokrievku Ruska a bývalého Sovietskeho zväzu. Szabłowského kniha Čo sa varí v Kremli vám prezradí, čo jedával Stalin na svojej tajnej dači neďaleko Moskvy, čo sa pieklo v peciach obliehaného Leningradu či aké bolo prvé jedlo vodcov Ruska, Ukrajiny a Bieloruska po rozpade ZSSR. Szabłowski nám však ponúka aj niekoľko „receptov“ z obdobia veľkého ukrajinského hladomoru a v špeciálnom predslove k slovenskému vydaniu nás pozýva „do kuchyne“ v obliehanej mariupoľskej fabrike Azovstaľ. Spoznajte Rusko, krajinu, ktorá buduje svoju moc nožom, naberačkou, vidličkou a... hladom. Asi nie je náhoda, že v krajine, v ktorej sú ľudia zo všetkého najviac kŕmení propagandou, je prezidentom a neobmedzeným diktátorom práve vnuk kuchára – Vladimir Putin. Kniha Witolda Szabłowského Čo sa varí v Kremli vychádza v preklade Karola Chmela.

Literární průvodce českým dvacátým stoletím Kafka, Hašek, Čapek, Škvorecký, Kundera, Havel… Pro českého čtenáře jde o klasická jména, nerozlučně spjatá s tuzemskou kulturou. Nepřemýšlíme nad nimi, nemusíme je objevovat. A to je trochu škoda. Už jen sama představa, že se s jejich texty a osudy člověk seznamuje v dospělosti, nahodile, nečekaně a dobrodružně, je vzrušující. S Pražským slabikářem polského esejisty a spisovatele Aleksandra Kaczorowského se z této představy stává možnost. Autor nejenže původně polskému publiku představuje to nejlepší i nejabsurdnější z tuzemské literatury, ale také vypráví své vlastní zážitky a zkušenosti z jejího objevování. I notoricky známé historky a díla se proto českému čtenáři ukazují v nečekaném světle, k tuzemským velikánům se dostáváme jakoby poprvé, fascinováni podivným světem umělecké Prahy. Prostě — ten správný slabikář pro dospělé.