Witold Szablowski

Niečo na tom Turecku asi bude, inak by na jeho pláže nesmerovali desaťtisíce Slovákov ročne. Ak patríte medzi nich, určite by vám v kufri nemala chýbať kniha Merhaba. Witold Szabłowski sa doslova vyžíva vo všetkých tureckých kontrastoch, rozporoch i nezmieriteľných protikladoch. Príbehy o krajine rozkročenej medzi Áziou a Európou prezradia o Turecku viac než akýkoľvek turistický bedeker. V tejto knihe sa dozvieš: – ako môžete v Turecku podľa fúzov určiť, ku ktorému politickému táboru človek patrí – ako sa mení pohľad mladých Turkov na náboženstvo, slobodu a vzťah k Európe – ako sa žije v meste, odkiaľ pochádza atentátnik na pápeža Jána Pavla II. – prečo v niektorých regiónoch Turecka prežíva fenomén vrážd zo cti aj v 21. storočí – ako môžu turecké ženy uniknúť tradičným očakávaniam, a aké prekážky musia prekonať – ako sa z tureckých telenoviel stal fenomén, ktorý dobyl televízne obrazovky naprieč Európou Turecko je krajina, kde sa pri jednom stole stretáva minulosť s prítomnosťou, Východ so Západom, tradícia s modernosťou, Európa s Áziou, svetská každodennosť s konzervatívnym islamom. Totálna schizofrénia. Witold Szabłowski, jeden z najvýraznejších súčasných poľských reportérov, sa v knihe Merhaba ponára do srdca tohto rozporuplného sveta. Turecko spoznal na vlastnej koži a dokonale pochopil špecifiká tejto obrovskej krajiny roztrhnutej na dve polovice. Cez príbehy konkrétnych ľudí a ich osudov rozpráva o tom, čo je v Turecku krásne i škaredé, o tom, čo funguje i čo sa stráca v nezmyselných paradoxoch rozpoltenej spoločnosti. Každý príbeh odhaľuje inú tvár Turecka a spoločne vytvárajú mozaiku krajiny plnej kontrastov, napätia, ale aj humoru a ľudskosti. Viaceré z tureckých textov Witolda Szabłowského dnes patria v Poľsku do kánonu literárnej reportáže. Reportáže zo zbierky Vrah z mesta marhúľ Szabłowski dopĺňa rozsiahlym praktickým slovníkom, v ktorom cestovateľom smerujúcim do Turecka približuje potrebné turecké výrazy, odporúča niekoľko zaujímavých výletov, pomáha zorientovať sa v širokom svete tureckých predkrmov, ale taktiež vystríha pred situáciami, ktorým sa je lepšie v Turecku vyhnúť. Merhaba Witolda Szabłowského vychádza v preklade Juraja Koudelu a Karola Chmela.

Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Co dostávali k jídlu první likvidátoři černobylské katastrofy? Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na bestseller Jak nakrmit diktátora, tentokrát se však autor vydává po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. V osmnácti příbězích vypráví osudy lidí, kteří vařili vůdcům země od Mikuláše II. až po Putina, ale také sovětským vojákům v Afghánistánu. Setkává se s pamětníky hladomoru na Ukrajině a blokády Leningradu, zavede nás „do kuchyně“ v obležené mariupolské továrně Azovstal. Prozradí, co jedli první kosmonauti, ale také se snaží přijít na to, kolik pravdy je na Putinově historce, že jeho dědeček vařil pro Lenina a Stalina. Především je ale tato kniha o tom, jak může být zdánlivě nevinné kuchařské umění zneužito k politickým cílům a jak ruské impérium po celé věky zdatně krmí své obyvatele propagandou. Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.  

Proč s posledním ruským carem zastřelili i jeho kuchaře? Kdo se staral o Stalinův jídelníček v jeho tajné dače nedaleko Moskvy? Co dostávali k jídlu první likvidátoři černobylské katastrofy? Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na bestseller Jak nakrmit diktátora, tentokrát se však autor vydává po stopách kuchařů, před jejichž očima a nad jejichž pokrmy se utvářely dějiny Ruska a Sovětského svazu. V osmnácti příbězích vypráví osudy lidí, kteří vařili vůdcům země od Mikuláše II. až po Putina, ale také sovětským vojákům v Afghánistánu. Setkává se s pamětníky hladomoru na Ukrajině a blokády Leningradu, zavede nás „do kuchyně“ v obležené mariupolské továrně Azovstal. Prozradí, co jedli první kosmonauti, ale také se snaží přijít na to, kolik pravdy je na Putinově historce, že jeho dědeček vařil pro Lenina a Stalina. Především je ale tato kniha o tom, jak může být zdánlivě nevinné kuchařské umění zneužito k politickým cílům a jak ruské impérium po celé věky zdatně krmí své obyvatele propagandou. Když nahlédneme pod pokličku ruského režimu, naskytne se nám unikátní pohled na osud země od posledních záchvěvů carismu až po dnešní dobu. Ten je navíc doplněný řadou receptů různorodé kulinářské kultury Ruska a dalších národů SSSR.

Audiokniha Ako nakŕmiť diktátora, ktorú napísal Witold Szabłowski. Hovorí sa, že láska ide cez žalúdok. A možno niečo podobné platí aj o dejinách. Všetci predsa jeme. Niekoľkokrát denne. Bežní ľudia. Prezidenti. Aj diktátori. Núka sa teda otázka, čo raňajkoval Fidel Castro, keď priviedol svet na pokraj jadrovej vojny? Čo si dal na obed Pol Pot, keď dva milióny Kambodžanov zomierali od hladu? A na čom si pochutnával Saddám Husajn, keď vydal rozkaz otráviť plynom desaťtisíce Kurdov? Ovplyvnili kuchári diktátorov svojim kuchárskym umením chod dejín? A mali všetci radi najmä krvavé bifteky? Ani v okamihoch, keď sa rozhoduje o osude sveta, o vojne či o mieri, nesmú byť žalúdky prázdne.

Prečo s posledným ruským cárom Mikulášom II. zastrelili aj jeho kuchára? Čo sa varilo prvým likvidátorom černobyľskej katastrofy? A kto dal Gagarinovi pred odletom do kozmu vypiť pohár mlieka? Spoznajte Rusko cez kuchynské dvere vo vynikajúcej kulinárskej reportáži Witolda Szabłowského! Po úspešnej knihe Ako nakŕmiť diktátora prichádza poľský reportér Witold Szabłowski s jej voľným pokračovaním. Tentoraz vo svojej kulinársko-reportážnej knihe nazerá pod pokrievku Ruska a bývalého Sovietskeho zväzu. Szabłowského kniha Čo sa varí v Kremli vám prezradí, čo jedával Stalin na svojej tajnej dači neďaleko Moskvy, čo sa pieklo v peciach obliehaného Leningradu či aké bolo prvé jedlo vodcov Ruska, Ukrajiny a Bieloruska po rozpade ZSSR. Szabłowski nám však ponúka aj niekoľko „receptov“ z obdobia veľkého ukrajinského hladomoru a v špeciálnom predslove k slovenskému vydaniu nás pozýva „do kuchyne“ v obliehanej mariupoľskej fabrike Azovstaľ. Spoznajte Rusko, krajinu, ktorá buduje svoju moc nožom, naberačkou, vidličkou a... hladom. Asi nie je náhoda, že v krajine, v ktorej sú ľudia zo všetkého najviac kŕmení propagandou, je prezidentom a neobmedzeným diktátorom práve vnuk kuchára – Vladimir Putin.

Prečo s posledným ruským cárom Mikulášom II. zastrelili aj jeho kuchára? Čo sa varilo prvým likvidátorom černobyľskej katastrofy? A kto dal Gagarinovi pred odletom do kozmu vypiť pohár mlieka? Spoznajte Rusko cez kuchynské dvere vo vynikajúcej kulinárskej reportáži Witolda Szabłowského! Po úspešnej knihe Ako nakŕmiť diktátora prichádza poľský reportér Witold Szabłowski s jej voľným pokračovaním. Tentoraz vo svojej kulinársko-reportážnej knihe nazerá pod pokrievku Ruska a bývalého Sovietskeho zväzu. Szabłowského kniha Čo sa varí v Kremli vám prezradí, čo jedával Stalin na svojej tajnej dači neďaleko Moskvy, čo sa pieklo v peciach obliehaného Leningradu či aké bolo prvé jedlo vodcov Ruska, Ukrajiny a Bieloruska po rozpade ZSSR. Szabłowski nám však ponúka aj niekoľko „receptov“ z obdobia veľkého ukrajinského hladomoru a v špeciálnom predslove k slovenskému vydaniu nás pozýva „do kuchyne“ v obliehanej mariupoľskej fabrike Azovstaľ. Spoznajte Rusko, krajinu, ktorá buduje svoju moc nožom, naberačkou, vidličkou a... hladom. Asi nie je náhoda, že v krajine, v ktorej sú ľudia zo všetkého najviac kŕmení propagandou, je prezidentom a neobmedzeným diktátorom práve vnuk kuchára – Vladimir Putin. Kniha Witolda Szabłowského Čo sa varí v Kremli vychádza v preklade Karola Chmela.

Mit evett Pol Pot, miközben kétmillió kambodzsai éhen halt? Idi Amin valóban fogyasztott emberhúst? És miért volt Fidel Castro egy bizonyos tehén megszállotja? Witold Szabłowski négy kontinensen keresztül, az ókori Babilon iraki romjaitól Kenya szavannáin, Albánián és Kubán át a kambodzsai őserdőig utazva felkutatta öt olyan diktátor személyes szakácsát, akik országuk polgárait könyörtelenül elnyomták, éheztették és lemészárolták: az iraki Szaddám Huszeinét, az ugandai Idi Aminét, az albán Enver Hoxháét, a kubai Fidel Castróét és a kambodzsai Pol Potét. Meghallgatta történeteiket, miközben édes-savanyú levest vagy kecskehúsos piláfot főztek, rumot ittak és römiztek. Az Így etesd a diktátorod a többszörösen díjazott lengyel tényfeltáró újságíró ízekben gazdag, olvasmányos és halálosan komoly könyve, amely késhegyre menően mutatja be, milyen az élet a zsarnokság alatt.

Enver Hodža (Albánie), Pol Pot (Kambodža), Saddám Husajn (Irák), Idi Amin (Uganda) a Fidel Castro (Kuba) očima jejich osobních kuchařů. Pikantní kulinářský cestopis, který obsahuje pasáže jako z Faulknera, ale i epizody komické nebo natolik plné intrik a zrady, že by mohl nést název S Machiavellim v kuchyni. Lidský život je spjat s jídlem. Každý musí jíst, ať jde o běžného člověka, krále či prezidenta. Anebo diktátora. Ani revoluce se nedají dělat s prázdným žaludkem. Witolda Szabłowského napadla otázka, jak se stravovali nejhorší diktátoři 20. století v době, kdy utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí. Přitažlivá kniha, ze které vám bude běhat mráz po zádech.

Audiokniha Jak nakrmit diktátora, kterou napsal Witold Szabłowski. Autor procestoval čtyři kontinenty, aby našel a vyzpovídal osobní kuchaře několika světových diktátorů. A aby zjistil, jestli ovlivnili svým kuchařským uměním nějak chod dějin. Co vařili nejhorším diktátorům 20. století v době, kdy tito utlačovali a masakrovali obyvatele vlastních zemí? Enver Hodža (Albánie), Pol Pot (Kambodža), Saddám Husajn (Irák), Idi Amin (Uganda) a Fidel Castro (Kuba) očima jejich osobních kuchařů.

Mixing bold journalism with bolder allegories, Mr Szablowski teaches us with witty persistence that we must desire freedom rather than simply expect it Timothy Snyder, New York Times bestselling author of ON TYRANNY A devastatingly original look at the world's worst dictators, through the eyes of their personal chefs, by award-winning Polish author Witold Szablowski. What is it like to cook for the most dangerous men in the world? In this darkly funny and fascinating book, Witold Szablowski travels across four continents in search of the personal chefs of five dictators. From the savannahs of Kenya to the faded glamour of Havana, and the bombed-out streets of Baghdad, Szablowski finds the men and women who cooked fish soup for Saddam Hussein, roasted goat for Idi Amin and chopped papaya salad for Pol Pot. He reveals the strangeness of a job where a single culinary mistake could be fatal, but a well-seasoned dish could change your life. And in doing so, he lifts the veil on what life is like at the very heart of power.

V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází překvapivou paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí východního bloku. Pomocí metafory nám ukazuje, jak složitá může být cesta ke svobodě pro společnost, která žila dlouhá léta za železnou oponou, a jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou. Také v reportážích z Kuby, Polska, Albánie, Srbska, Kosova, Řecka, Ukrajiny, Estonska a Gruzie autor zjišťuje, že je někdy lehčí změnit režim než mentalitu lidí. Při cestách za svými hrdiny například zkoumá v Kosovu reakci obyvatel na čerstvě nabytou nezávislost, na Kubě naslouchá místním, jak se obávají o život Fidela Castra, ve Stalinově muzeu v Gori zas průvodkyním, které vůdce dodnes adorují, zkoumá vztah Ukrajinců k možnému vstupu do Evropské unie, na londýnském nádraží nocuje s polskou bezdomovkyní, hledá rozpadající se albánské bunkry, se srbskou cestovkou se vydává po stopách Radovana Karadžiće Zdá se, že v jeho příbězích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme všichni tančícími medvědy, kterým svoboda přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.

Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Proč sousedé začínají vraždit své sousedy? Kdo a proč v sobě najde sílu zachovat se lidsky uprostřed běsnění? Jak těžké je vybírat mezi „svými“ a „cizími“? Lze zastavit spirálu nenávisti a pomsty? Reportér Witold Szabłowski hovořil s pamětníky tragických událostí přesahujících svou brutalitou naši představivost, studoval archivní prameny a deníky. Jednou z důležitých postav knihy je také Jan Jelínek, český evangelický kněz, který žil od roku 1937 v Kupičově na Volyni. Na své faře skrýval všechny pronásledované: Židy, Poláky i Ukrajince.