Martin Ježek

Od augusta 1968 uplynulo dva a pol roka a kolesá normalizácie, cesty k čistej totalite, už sa krútili a naberali rýchlosť. Absolútna moc komunistov bola podtrhnutá a spočítaná na ich májovom zjazde. Nebolo to veselé. Väčšina ľudí chcela žiť a milovať sa, mať deti a pokoj od nejakých politických táranín a handrkovania. A – zabávať sa. Počúvali sme Johna Lennona a jeho Imagine, Eltona Johna a Rolling Stones, ale aj Collegium Musicum... V tomto roku František Venclovský preplával ako prvý Čechoslovák kanál La Manche, bol natočený film Orlie pierko a po troch rokoch zatvorili Divadlo na korze. Nečudo, Lasica, Satinský a spol. boli jednoducho nežiadúci... Miloš Forman, Jan Němec alebo Ivan Passer opustili krajinu. Ďalší nemohli pri filme naďalej vôbec pracovať alebo čelili permanentnej cenzúre. Ale zabávali sme sa na Dívce na koštěti, aj na Jamesovi Bondovi vo filme Diamanty sú večné. Oscara tento rok získala Francúzska spojka. Najúspešnejším československým športovcom sa stal Ondrej Nepela, futbalistom roka Karol Dobiaš a bežec Dušan Moravčík skončil na Majstrovstvách Európy druhý... Začal sa stavať obchodný dom Kotva, otvorili prvý diaľničný úsek Praha – Mirošovice a prvý cestný tunel na štátnej ceste medzi Stratenou a Dobšinskou ľadovou jaskyňou v Slovenskom raji.

Rok 1973 si mnozí pamatují jako období Husákovy normalizace. Veřejný život byl možný hlavně v organizacích komunistické Národní fronty, takže se lidé věnovali spíše rodině a chatě. Jezdilo se ve škodovkách a trabantech, kdo měl víc peněz, počkal si na sovětského žigulíka. Davy pobláznily hity jako Noc na Karlštejně nebo Popelka. Karel Gott se stal Zlatým slavíkem podesáté v řadě a osladil si u toho kávu. Pojďte si zavzpomínat – a pokud nesladíte, vůbec to nevadí.

Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.

Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.

Vydejte se na virtuální pouť do minulosti, kdy jste si mohli koupit prvního československého walkmana. Básník Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu, v Havířově živě zazpíval Elton John a Michal Horáček se seznámil s Petrem Hapkou. Karel Gott nahrál s Darinkou Rolincovou duet Zvonky štěstí a na Mount Everest poprvé vystoupala i československá výprava. Do kina jste mohli vyrazit na Nekonečný příběh a v televizi nejspíš zrovna dávali jeden z dílů oblíbeného seriálu Sanitka.

Osmdesátá léta zažila renesanci díky netflixovému hitu Stranger Things – a že se během nich zrodila nejedna podivnost! Tahle stylová publikace dýchá dobovou atmosférou a užijí si ji nejen pamětníci, ale i ti, pro které jsou osmdesátky tak trochu bizarní prehistorií. Najdete v ní tunu hudby, filmů, trendů, módních kreací i zásadních událostí. Nastupte do stroje času a pořádně se připoutejte, čeká vás cesta do nitra desetiletí, které navždy změnilo tvář moderního světa.

Osmdesátá léta zažila renesanci díky netflixovému hitu Stranger Things – a že se během nich zrodila nejedna podivnost! Tahle stylová publikace dýchá dobovou atmosférou a užijí si ji nejen pamětníci, ale i ti, pro které jsou osmdesátky tak trochu bizarní prehistorií. Najdete v ní tunu hudby, filmů, trendů, módních kreací i zásadních událostí. Nastupte do stroje času a pořádně se připoutejte, čeká vás cesta do nitra desetiletí, které navždy změnilo tvář moderního světa.

Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla. Psal se červenec 1971 a on právě přeplaval jako první Čechoslovák kanál La Manche. Zavzpomínejme spolu na rok, kdy v naší zemi došlo k populační explozi a generaci narozené v té době se říká Husákovy děti, kdy Karel Gott na chvilku emigroval a vznikl první domácí počítač.

Pojďte se s námi projít dobou, kdy byl Karel Gott svržen z trůnu popového krále a Zlatého slavíka získal brýlatý kluk z Bratislavy Miro Žbirka. Svět filmu přišel poprvé o básníky, byly natočeny Sněženky a machři a také evergreen S tebou mě baví svět. Módu nově diktovala princezna Diana, na Západě se začal prodávat první přehrávač CD s diskem skupiny ABBA, jistý Ivan Lendl byl považován za nepřekonatelného a lidé si vyprávěli vtípky o komunistech a snili o tom, že socialismus jednou skončí.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978. Začal se natáčet Bob a Bobek, na obrazovkách se objevila Nemocnice na kraji města a naše země zažila největší úspěch v oblasti kosmonautiky, když se Vladimír Remek stal prvním československým kosmonautem vyslaným do vesmíru.

I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový. Znamenal totiž konec komunismu a pád železné opony, která se na západních hranicích začala hroutit jako domeček z karet. Byl to rok počátku velkých nadějí, radosti i slz. Jak jej prožívali slavní i obyčejní lidé, co se vše stalo nejenom u nás, ale i v zahraničí, co lidé měli rádi a co mít nemuseli? Ponořte se s námi do vzpomínek třicet let mladých.

Kofola, kofča, kofolička. Prostě když jí milujete, není co řešit. Poprvé se objevila na trhu právě v březnu 1960. Ovšem rok 1960 byl důležitý i jinak. Chvilku před vypuknutím spartakiády byli propuštěni někteří političtí vězni, které režim zavřel za mříže v 50. letech. V Sovětském svazu, vzoru všech světových komunistických satelitů, vládl Nikita Chruščov. V naší zemi byl hlavou státu Antonín Novotný. Pojďme se ve vzpomínkách vrátit do doby všech, kteří se narodili v roce 1960.

Kofola, kofča, kofolička. Prostě když jí milujete, není co řešit. Poprvé se objevila na trhu právě v březnu 1960. Ovšem rok 1960 byl důležitý i jinak. Chvilku před vypuknutím spartakiády byli propuštěni někteří političtí vězni, které režim zavřel za mříže v 50. letech. V Sovětském svazu, vzoru všech světových komunistických satelitů, vládl Nikita Chruščov. V naší zemi byl hlavou státu Antonín Novotný. Pojďme se ve vzpomínkách vrátit do doby všech, kteří se narodili v roce 1960.

I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový. Znamenal totiž konec komunismu a pád železné opony, která se na západních hranicích začala hroutit jako domeček z karet. Byl to rok počátku velkých nadějí, radosti i slz. Jak jej prožívali slavní i obyčejní lidé, co se vše stalo nejenom u nás, ale i v zahraničí, co lidé měli rádi a co mít nemuseli? Ponořte se s námi do vzpomínek třicet let mladých.

Ty záběry obletěly svět. Pořádný chlap vylézá z vody a ochraptěle říká: „Já su tak šťastné, já su tak šťastné…“ Byl to František Venclovský Přerova, a své nepředstírané štěstí vyjádřil šťavnatou hanáčtinou. Ta věta časem zlidověla. Psal se červenec 1971 a on právě přeplaval jako první Čechoslovák kanál La Manche. Zavzpomínejme spolu na rok, kdy v naší zemi došlo k populační explozi a generaci narozené v té době se říká Husákovy děti, kdy Karel Gott na chvilku emigroval a vznikl první domácí počítač.

Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy? Připomeňte si dobovou reklamu i knihy, které se četly v roce 1978. Začal se natáčet Bob a Bobek, na obrazovkách se objevila Nemocnice na kraji města a naše země zažila největší úspěch v oblasti kosmonautiky, když se Vladimír Remek stal prvním československým kosmonautem vyslaným do vesmíru.