Karel Schelle

Publikace pojednává o základních otázkách z oblasti ústavního práva. V úvodu jsou vysvětleny základní pojmy a nastíněn vývoj ústavního práva. Poté se čtenáři seznámí s ústavními orgány České republiky a s dalšími ústavněprávními institucemi. Stranou zájmu autorů nezůstaly ani základní práva a svobody. Publikace je určena nejen jako učební pomůcka, ale i pro další zájemce, kteří se chtějí blíže seznámit s ústavním systémem České republiky.

Autoři využili dvacáté výročí existence České republiky a přikročili k náročnému výzkumu vývoje konstitucionalismu na tomto území v širších historicko-politických souvislostech, a to od roku 1848–1849, kdy došlo k vydání prvních ústav a k vytvoření prvního sboru parlamentního typu. Od té doby prošly české země složitým vývojem. Celá dvousvazková publikace je vzhledem ke svému rozsahu, časovému záběru, ale zejména množství dosud nepublikovaných materiálů průkopnickým dílem. Na knižním trhu doposud nebyla tak komplexní publikace obsahující v podstatě vše, co k problematice vývoje českého konstitucionalismu patří. Doba od roku 1848 do současnosti je rozdělena na devět tematických celků, každá kapitola je rozčleněna do čtyř částí. V první je nastíněn ústavní vývoj daného období s odkazy na jednotlivé dokumenty. Následuje vždy hlavní část každé kapitoly, tedy soubor dokumentů nejrůznějšího charakteru vztahujících se k problematice konstitucionalismu daného období. V jednotlivých kapitolách museli autoři reagovat na specifičnost příslušných období, proto jsou některé subkapitoly ještě dále tematicky členěny (zejména se to týká slovenské problematiky). Autoři chtěli zájemcům o tuto problematiku maximálně usnadnit orientaci, proto v některých kapitolách odlišili samostatně dokumenty realizované, od nerealizovaných návrhů. Třetí částí každé kapitoly je bibliografie zaměřená na soubor knih tematicky zaměřených na dané období. Čtvrtá část, vizuálně nejzajímavější, je souborem fotodokumentace k danému období. Je zde představeno vše podstatné, co se k danému období váže - nejen budovy, v nichž zasedaly parlamenty, výjevy ze zasedání sněmoven, fotoreprodukce nejvýznamnějších ústavních dokumentů, ale zejména je zde vyčerpávající galerie osobností, které více nebo méně zasáhly do ústavně-politického vývoje v daném období. Jsou zde však také ukázky titulních stran nejvýznamnějších prací ústavněprávního charakteru. Na konci publikace je kompletní sbírka fotografií hlav států celého sledovaného období, přehled všech ministerských předsedů, předsedů a místopředsedů parlamentů (ovšem až od roku 1918). Fotografie pro tuto část publikace byly sesbírány z nejrůznějších zdrojů, jejichž kompletní výčet je uveden na konci tohoto textu. Bohužel především k nejnovějšímu období je paradoxně obtížné zajistit kvalitní fotodokumentaci, vzhledem k mnohdy zcela nepřijatelným podmínkám některých údajných majitelů fotografií. Doposud se právní historiografie nikdy neponořila do tak rozsáhlého a komplexního výzkumu dané problematiky. Dvojice renomovaných autorů této publikace proto věří, že jejím vydáním částečně zaplní mezeru v právní historiografii, a přesvědčí mladé autory k tomu, aby se začali základnímu tématu pro novodobé české právní dějiny věnovat.

Ústavní právo je právním odvětvím, které je tvořené systémem právních norem regulujících společenské vztahy, jež mají základní význam pro stát a společnost. Vznik psané ústavy jako zvláštního právního aktu nejvyšší právní síly je spjat se vznikem moderního státu a je jedním z jeho vnějších projevů. Rozlišujeme ústavu v materiálním a formálním smyslu. Za ústavu v materiálním smyslu lze považovat všechna právní pravidla, která tyto otázky upravují, a to bez ohledu na to, zda se nacházejí v právním aktu nazvaném ústava nebo v běžném zákoně, smlouvě, nálezu Ústavního soudu. Ústava ve formálním smyslu vzniká až v 17. a hlavně v 18. století jako právní dokument, který upravuje ústavní materii, avšak navíc se vyznačuje zvýšenou právní silou. Vzniká tak ústava jako základní zákon, odlišný od zákonů běžných. Předložená publikace je výsledkem dlouhodobého zájmu autora o výzkum státoprávního a správního vývoje v českém prostředí. Čtenáři v knize naleznou množství odkazů na literární a pramenné zdroje, případně na další literaturu.

Publikace, která vychází již ve třetím upraveném vydání, pocházející z autorské dílny renomovaných právních historiků je nejnovějším zpracováním českých a československých právních dějin. Jedná se o doposud nejkomplexnější zpracování dané problematiky. Kniha obsahuje podrobné pojednání o státních a právních dějinách na území České republiky od nejstarších dob do rozpadu Československa. Od publikací tohoto typu se liší jak svou strukturou, neboť vývoj státu a vývoj práva jsou sledovány odděleně, tak i svým časovým vymezením, protože výklad je doveden až do současnosti. Kniha je rozdělena do sedmi částí. V první je popsán vznik státu a práva na našem území. V následujících dvou částech se čtenář setká s problematikou feudálního státu a práva do roku 1620. Hlavní pozornost autoři věnovali pochopitelně období pro rozvoj moderního státu a práva nejdůležitějšímu, tedy letům 1620–1948. Poslední dvě části obsahují rozbor vývoje v období tzv. socialistického Československa, tedy totalitního státu a práva. Kniha je doplněna přehledem panovníků v českých zemích a obsáhlým seznamem literatury. Jednotlivé kapitoly jsou průběžně doplňovány ukázkami dobových památek. Pro třetí vydání text byl doplněn o nové poznatky právněhistorické vědy.