Milan Sovilj
autor
V uniformě nepřítele
V průběhu druhé světové války bylo do německé branné moci nuceně mobilizováno mnoho občanů okupovaných evropských států, přestože se nejednalo o etnické Němce. Tento osud potkal i překvapivě velkou část obyvatel českých zemí. Řada z nich zůstala v německé uniformě až do konce války, jiní se službě snažili vyhnout nebo přešli do spojeneckého zajetí. Někteří dokonce ze zajateckých táborů podali přihlášku do exilových vojenských jednotek. Dobrovolně tak vstoupili pod prapory odboje, bojujícího za osvobození okupované vlasti. Podobné osudy prožíval i překvapivě velký počet obyvatel českých zemí. Po válce se ovšem jejich příběh nehodil do obecného narativu jednoduché trichotomie oběti, odboje a kolaborace. Proto byl v Evropě i v Česku přijímán s rozpaky a dlouhou dobu opomíjen, marginalizován, nebo dokonce zamlčován.
Druhý poločas
Období pozdního socialismu představuje v posledních letech v dějepisectví zemí bývalé Jugoslávie téma primárního zájmu. Pozornost historiků budí rozličné aspekty „druhého poločasu“ titoistické éry, v nichž lze hledat jak kořeny pozdějšího zániku socialistické federace, tak i vývojové tendence, které tento stát činily ve své době ve světovém kontextu perspektivním. Tato kolektivní monografie přináší studie, které poukazují na tematický záběr bádání o socialistické Jugoslávii. Jednotlivé příspěvky se zaměřují na politické, národnostní, kulturní, náboženské a další aspekty vývoje tohoto státu během posledního čtvrtstoletí jeho existence. Cílem této knihy je nastínit současné trendy v historiografii pozdního socialismu ve státech někdejší Jugoslávie a odborné veřejnosti ukázat na možnou tematickou i interpretační inspiraci při výzkumu tohoto období v Československu. Tato kniha vychází u příležitosti významného životního jubilea Jana Pelikána, předního odborníka na dějiny jihovýchodní Evropy a dlouholetého pedagoga pražské filozofické fakulty. Autoři studií, historici střední a mladší generace působící vesměs v postjugoslávských zemích, se k Janu Pelikánovi hlásí jako ke svému učiteli, jehož práce ovlivnily jejich vlastní výzkum, který jim byl osobně nápomocen v jejich profesní dráze nebo se kterým měli příležitost přímo spolupracovat.
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941
Kniha se zabývá velmi složitými československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před druhou světovou válkou a na jejím začátku. V této době už Československo jako nezávislý stát neexistovalo a Jugoslávie balancovala mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby uchránila své teritorium a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava a navázání spíš formálních než přátelských a srdečných styků s novým slovenským státem, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, tolerance jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků české a slovenské menšiny proti Protektorátu, Slovensku a Německu a odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo-jugoslávských vztahů v letech 1939–1941. Tato tematika dosud nebyla detailně zkoumána ani v České republice, ani v zahraničí.
Vypredané
16,92 €





