Lucius Seneca

Senecove úvahy o pokoji duše...

Čtvrtý svazek Senecových filozofických textů dovršuje edici jeho prozaického díla v českých překladech vydaných v AK. Dominantou tohoto závěrečného svazku je proslulá konsolace čili útěcha O duševním klidu. Její téma v dílčích pohledech doplňuje sedm ero dalších úvah. Kuriózním dodatkem je často samostatně vydávaná satira Apolokyntóza, zesměšňující zbožštění císaře Claudia. Vychází v edici Antická knihovna.

Filozofia, ktorú nám Seneca podáva, jeho názory na božské otázky nám umožňujú polemizovať o tom, či uprednostňoval monoteistické náboženstvo. Žil v období vzniku zárodkov kresťanstva, ktoré si našlo miesto i v centre Rímskej ríše, Ríme. Podobnosť jeho názorov na náboženstvo s kresťanskými podnietila úvahy, či sa Seneca nepodieľal na rozvoji raného kresťanstva a či sa nestretával s prvými kresťanskými učencami v Ríme. Dochovali sa údaje, podľa ktorých Seneca údajne bol v kontakte s Pavlom apoštolom, a z tohto ich vzťahu dochovala sa i korešpondencia, o ktorej sa polemizuje, či bola pravá, alebo ide iba o podvrh. Pravdou ostáva, že mnoho Senekových názorov na náboženstvo, božstvo ako také, ale aj všeobecne na svet nie je vždy v úplnej zhode s tým, čo za jeho čias bolo považované za jednoznačné a platné. V jeho Listoch Luciliovi nájdeme mnoho statí, ktoré Seneca píše so silným oduševnením, v ktorých sa prejavuje jeho pozoruhodná vnútorná sila, a to najmä vtedy, keď strasti a útrapy úmorne zvierali jeho dušu. Senekove Listy Luciliovi nám môžu byť príkladom vysokej morálnej sily útrapami skúšaného človeka a môžeme sa z nich tiež dozvedieť mnoho zaujímavých informácií z obdobia veľkého Ríma. Senekove názory a filozofiu, ako aj Senekov vzťah k Pavlovi apoštolovi, jeho učeniu a kresťanstvu podrobne skúma porovnávacia štúdia Miloslava Okála Filozof Seneca a Pavol apoštol, ktorej dokončenie uvádzame v tejto knihe.

V období hegemónie Rímskej ríše, v časoch jej najväčšieho rozmachu došlo k určitej stagnácii vývoja filozofického myslenia. Rimania recipovali do svojho myslenia učenie gréckych filozofov, a zachovávali tak po stáročia budované hodnoty z čias najväčšieho rozkvetu Grécka. Rímske filozofické myslenie teda zaostávalo za gréckym, no napriek tomu sa i u Rimanov objavili mimoriadne osobnosti antickej filozofie. Po najvýznamnejšom rímskom filozofovi Ciceronovi bol takouto osobnosťou dozaista Seneca. Seneca bol pôvodom síce Hispánec, no od mladosti vyrastal v Ríme. Bol vynikajúcim žiakom a učencom, presadil sa svojimi názormi i v rímskom senáte. Neskôr z podnetu manželky cisára Claudia Messaliny je nútený odísť do vyhnanstva na Korziku, odkiaľ sa vracia až po jej smrti, po ôsmich rokoch. Nová Claudiova manželka Agrippina ho poveruje výchovou ich syna Nerona. Po nádejných začiatkoch snaha vštepiť novému nástupcovi cisára morálne hodnoty a dobrú výchovu sa časom míňa účinku a Nero sa čoraz viac vymaňuje spod Senekovho vplyvu. Seneca sa preto rozhodne utiahnuť do ústrania a venovať iba literárnej tvorbe. Po Pisonovom sprisahaní roku 65 po Kr. bol Seneca Neronom donútený spáchať samovraždu. Listy Luciliovi sú Senekovým najvýznamnejším dielom, ktoré vytvoril už v zrelom veku, utiahnutý do ústrania od aktívneho politického života. Systematicky v nich preberá rôzne otázky života, bytia, existencie, kultúrne a spoločenské hodnoty, otázky umenia, ako aj bežné každodenné veci. Toto dielo je syntézou Senekových životných skúseností, ktoré nazbieral počas svojho nepokojného a rôznymi udalosťami poznačeného života. V knihe je uvedená aj prvá časť porovnávacej štúdie Miloslava Okála Filozof Seneca a Pavol apoštol

Seneca három vigasztalása, Consolációja az ókori vigasztalásirodalom legérettebb alkotása. Az első egy asszonyhoz szól, aki elvesztette fiát, a második Seneca egy barátjához, aki testvérét siratja, a harmadikat pedig édesanyjához írta Seneca korzikai száműzetéséből. E műfaj elméletét Ciceró foglalta össze tömören: a vigasztalás első eszköze bebizonyítani, hogy nincs rossz, s ha van, nem jelentékeny; a második, rámutatni, hogy minden bánat és gyász az élet törvénye; a harmadik, bebizonyítani, hogy értelmetlen elemészteni magunkat a bánatban, holott világosan tudjuk, hogy nincs ellene orvosság. Tartalom: Marcia vigasztalása; Polybius vigasztalása; Helvia vigasztalása.

Tragédie známeho stoického filozofa L. A. Senecu vychádzajú prvýkrát v slovenčine práve v Divadelnom ústave v edícii Svetová dráma – antológie. Výber tvorí Agamemnón, Oidipus, Faidra, Médeia, Trójanky v preklade Martiny Borodovčákovej a v prebásnení Ľubomíra Feldeka. Texty divadelných hier dopĺňajú odborné štúdie spoluautorov, ale i kalendárium Senecovho života a diela, poznámkový aparát vrátane menného a zemepisného registra. Má ľudská krutosť hranice? Existuje nejaká božská spravodlivosť, keď bohovia netrestajú ničomnosť a neodmeňujú cnosť? Aj takéto otázky možno nájsť v tragédiách L. A. Senecu, jedného z najdôležitejších osobností na poli politickom, ale i literárnom: Seneca bol vychovávateľom a poradcom kontroverzného cisára Nera a zároveň plodným autorom filozofických morálnych dišpút a tragédií, ktoré vo výraznej miere ovplyvnili Shakeaspeara či ďalších renesančných autorov. Seneca bol autorom neistých a krutých čias, desivého obdobia dejín. A možno prekvapí, že Senecov svet je taký ako náš.

První ze tří svazků tragédií nesmrtelného Římana: Oidipus, Thyestes a Octavia

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných svému příteli Luciliovi Iuniorovi odpovídá na základní otázky lidské existence a nabízí klíč k tomu, jak se stát opravdovým mudrcem a připodobnit se bohu. Vyhýbej se davu, usiluj o trvalý duševní klid, neochvějnou vyrovnanost a vnitřní autonomii, vypěstuj si nezávislost na vrtkavé a nevyzpytatelné Štěstěně, která někdy štědře obdarovává, a jindy zas bere, pohrdej bohatstvím, slávou, ale i smrtí, nepodléhej vášním a vnějším impulzům, odpoutej se od všeho pomíjivého a především se uč žít v souladu s přirozeností a neustávej v sebezdokonalování a vědomém utváření vlastního já – to jsou hlavní naučení a doporučení, která Lucius Annaeus Seneca rozpracoval a zformuloval již v letech 63 a 64 našeho letopočtu a která díky výraznému individiualismu, jakož i modernímu jazyku a živé dikci, dodnes nepřestávají inspirovat čtenáře. První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi vychází v překladu Bohumila Ryby a Václava Bahníka. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.

Druhý ze tří svazků tragédií nesmrtelného Římana. Svazek obsahuje tři tragédie: Foiničanky aneb thebais, Faidra a Šílený Herkules.

Lucius Annaeus Seneca je predovšetkým známy ako predstaviteľ stoickej filozofie a radca kontroverzného cisára Nera. Jeho zachované literárne diela, tragédie s mytologickými námetmi, obsahujú morálne idey, opakovaným motívom sa stáva spor rozumu s vášňou. Autor v nich rozoberá problematiku osudu a ľudských emócií, poukazuje na deštruktívne dôsledky hnevu a zla. Zároveň nám ponúka aj zaujímavý pohľad na vtedajší svet v jeho kultúrnom a sociálnom kontexte. Dielo Thyestes je po prvýkrát preložené do slovenského jazyka.

Antická dráma Octavia prvýkrát vychádza v slovenskom jazyku. Lucius Annaeus Seneca predstaviteľ stoickej filozofie bol radcom kontroverzného cisára Nera. Jeho zachované literárne diela, tragédie s mytologickými námetmi, obsahujú morálne idey, opakovaným motívom sa stáva spor rozumu s vášňou.

Senecova tragédia Šialený Herkules spracováva jednu epizódu o hrdinovi, ktorý v nepríčetnosti zavraždil svoje deti a manželku. Rovnakú tému spracoval aj Euripides v tragédii Herakles.  Poňatie postáv sa ale v Senecovom spracovaní líši od tých, ktoré poznáme z Euripida. Hra sa sústredí najmä na vnútorné konflikty, vášne a emócie. Herkules, jedna z najobľúbenejších mytologických postáv, predstavuje stelesnenie stoického ideálu a jeho odhodlanie prežiť a vytrvať ho robí ukážkovým stoickým hrdinom.

Herkules na Oite (Hercules Oetaeus) je najdlhšou zachovanou antickou tragédiou (1996 veršov), ktorá vznikla podľa vzoru Sofoklových Trachiňaniek a rozpráva mýtus o žiarlivej Deianeire, ktorá si krutou lsťou chce opäť získať lásku Herkula. Aj napriek filozofickému rozmeru diela ide o plnohodnotnú drámu s basnickou výpoveďou, kde motívom príbehu je predstaviteľ silného muža, ktorý prekonal všetky životné skúšky, aby dosiahol slobodu.

V polovici 1. storočia nášho letopočtu napísal stoický filozof Lucius Annaeus Seneca spis O pokoji mysle. V tejto jedinečnej svojpomocnej príručke sa štylizuje do pozície lekára poskytujúceho praktické liečebné rady, ako sa vyrovnať s duševným nepokojom. Obsahuje konkrétne odporúčania, ako môže človek zvládnuť negatívny stav mysle, ako osud ovplyvňuje náš psychický život a prečo je pri liečbe dôležitá racionálna zložka ľudskej duše. Táto publikácia z limitovanej edície kroník dozaista poteší každého milovníka antickej literatúry a vtiahne ho do myšlienkového sveta rímskej spoločnosti a filozofie.

Lucius Annaeus Seneca, római sztoikus filozófus, drámaíró és államférfi három rövidebb dialógusát tartalmazza a kötet: A gondviselésről, A lelki nyugalomról és A boldog életről

Seneca három vigasztalása, Consolációja az ókori vigasztalásirodalom legérettebb alkotása. Az első egy asszonyhoz szól, aki elvesztette fiát, a második Seneca egy barátjához, aki testvérét siratja, a harmadikat pedig édesanyjához írta Seneca korzikai száműzetéséből. E műfaj elméletét Ciceró foglalta össze tömören: a vigasztalás első eszköze bebizonyítani, hogy nincs rossz, s ha van, nem jelentékeny; a második, rámutatni, hogy minden bánat és gyász az élet törvénye; a harmadik, bebizonyítani, hogy értelmetlen elemészteni magunkat a bánatban, holott világosan tudjuk, hogy nincs ellene orvosság. Tartalom: Marcia vigasztalása; Polybius vigasztalása; Helvia vigasztalása.