Miloslav Nevrlý

Knížku tvoří tři texty z pera zoologa, skauta, poutníka a oblíbeného spisovatele Miloslava Nevrlého, autora proslulých Karpatských her. První text Čižbáři a čižba v Čechách ve spodním devonu přináší ojedinělé svědectví o české ornitologii na přelomu 40. a 50. let minulého století. Vypráví o nadšencích, kteří vlastnoručně vyráběli hliníkové kroužky, o chlapeckých dobrodružstvích na výpravách za ptáky do jižních Čech či do zákoutí staré Prahy. Ptačí pranostiky popisují, co se v ptačím světě odehrává na svátky vybraných světců. Tak trochu rozmarné verše jsou založeny na zkušenostech, získaných celoživotním pozorováním přírody. V Roce s ptačími křídly vás pak autor vezme na toulky přírodou a ukáže vám, co v jednotlivých měsících uvidíte, budete-li mít oči a uši ptákům otevřené. Jestliže sdílíte lásku k přírodě, zamilovali jste si autorův osobitý literární styl nebo rádi nahlížíte do minulosti, držíte v ruce knížku, se kterou určitě strávíte příjemné chvíle. A třeba ve vás přečtená dobrodružství vzbudí zájem o ptáky tak, jako se to stalo před šestasedmdesáti lety Miloslavu Nevrlému.

Známý autor, povoláním přírodovědec, se vyznává ze své celoživotní inspirace modlitbou sv. Františka. Text, psaný původně pro mladé, oslovuje a zasahuje i ty, kteří jsou - bez ohledu na věk - mladí svojí vnímavostí a radostí z toho, co je nám Stvořitelem svěřeno.

Pro skauty, trampy a toulavý lid s batohem na zádech všeobecně je Miloslav Nevrlý (1933) určující osobností. Jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které podnikal od padesátých let, inspirovaly zástupy následovníků – někteří z nich jsou populární cestovatelé, jiní skromní tuláci, kteří o svých prožitcích mlčí, ale svůj život jimi naplňují neméně intenzivně. Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, jim byl příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. Interpreti: Vladimír Kroc, Jan Vlasák

Audiokniha Náčelník, kteour napsali Aleš Palán a Miloslav Nevrlý. Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.

Pro skauty, trampy a toulavý lid s batohem na zádech všeobecně je Miloslav Nevrlý (1933) určující osobností. Jeho osamělé toulky po Jizerských horách a Karpatech, které podnikal od padesátých let, inspirovaly zástupy následovníků – někteří z nich jsou populární cestovatelé, jiní skromní tuláci, kteří o svých prožitcích mlčí, ale svůj život jimi naplňují neméně intenzivně. Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, jim byl příkladem, že se neznámými končinami dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu v podstatě nic, vydat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb. Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.

Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her, v Chválách Zadní země líčí své pocity a zážitky z dob, kdy České Švýcarsko ještě nebylo národním parkem, turisté navštěvovali jen Hřensko a Pravčickou bránu a skalní rokle, hrádky a návrší severně od Jetřichovic byly pouze domovem trampů. Pro nadšeného rovera to byla pustá divočina a přírodní ráj na Zemi.

Přírodovědec, poutník a vypravěč Miloslav Nevrlý, autor Knihy o Jizerských horách a Karpatských her v Nejkrásnější sbírce ukazuje, že milovník a znalec přírody nemusí sbírat jen motýly napíchané špendlíky do krabice, třídit kameny do škatulek nebo lisovat květiny do herbáře. Mnohem cennější je mu sbírka zážitků, dojmů a vzpomínek z nejkrásnějších míst dnešní České a Slovenské republiky, která jsou národními parky nebo chráněnými krajinnými oblastmi. Kniha vznikla jako poděkování za možnost toulat se kouzelnými krajinami Československa v dobách, kdy jsme o výpravách do jiných zemí mohli jen snít. Její už čtvrté vydání připomíná, že si lze podobnou “sbírku” vytvořit i v dnešním přetechnizovaném světě. Vychází v 90. roce autorovy pozemské pouti.

Nové vydání dvou nedostupných textů autora Karpatských her a Knihy o Jizerských horách. Zašlá chuť morušek je barvitou vzpomínkou na mládí stráveném v divokém kraji Krkonoš. Odráží autorův niterný vztah k těmto horám, na které vzpomíná tak, jak je poznal v dobách svého mládí jako mimořádně půvabný kout, plný vznešenosti, pohody a harmonie. Cestovní zpráva čarodějova učně - autorova prvotina - je pak záznamem putování po východním a jižním Slovensku s Marcelem Safírem. Jemu je věnován i poslední text knihy: Marcel Safír - člověk odsouzený k životu.