Friedrich Nietzsche

90 classic titles celebrating 90 years of Penguin Books I am not a man, I am dynamite Weeks before his final mental breakdown, Nietzsche set out to compose his autobiography, and Ecce Homo is the result. A summary of his life’s work as a philosopher, with chapter headings including ‘Why I Am So Wise’ and ‘Why I Write Such Good Books’, it is part mocking self-judgement and part battle cry, and remains one of the most singular, strange examples of the genre ever written.

Immerse yourself in the existential depths, embrace the wisdom of two philosophical giants who have influenced the way we perceive ourselves, our place in the world, and the meaning we assign to our lives. Whether you're a seeker of truth, a philosopher at heart, or simply looking to find strength in the face of life's uncertainties, this audiobook is your gateway to a deeper understanding of human existence.

Vo svojej mimoriadne vplyvnej práci Mimo dobra a zla Nietzsche priamo nadväzuje na idey, ktoré básnicky stvárnil vo svojom vrcholnom diele Tak riekol Zarathustra. Keďže sú v nej obsiahnuté všetky základné pojmy a myšlienkové motívy jeho filozofie, obvykle sa pokladá za ideálny „vstupný portál“ do jeho myslenia. Vychádzajúc zo zásadnej kritiky európskej kultúry založenej na platonizme a kresťanstve, ktoré svojimi dôsledkami nevyhnutne vedú k nihilizmu, hľadá nové formy morálky mimo jej historicky tradovaných, náboženstvom a dogmatickým myslením ovplyvnených noriem a hodnôt, proti ktorým stavia svoju filozofiu „imorality“. Ide mu o prekonanie „otrockej“ morálky masového, „stádového“ človeka „ušľachtilou“ či „aristokratickou“ morálkou sebauvedomeného a za seba plne zodpovedného jednotlivca. Nietzscheho myšlienkové zápasy svedčia o jeho priam sebazničujúcom nasadení pri uplatňovaní poslednej nepochybnej a nespochybniteľnej hodnoty, ktorú označuje ako „poctivosť“. Ich výsledky, brilantne formulované veľmi pôsobivým metaforickým jazykom, sú preto napriek všetkej svojej kontroverznosti a polemickosti predovšetkým svedectvom jeho úporného hľadania zmyslu a pevného záchytného bodu v čoraz neuchopiteľnejšom svete moderného človeka.

Vo svojej mimoriadne vplyvnej práci Mimo dobra a zla Nietzsche priamo nadväzuje na idey, ktoré básnicky stvárnil vo svojom vrcholnom diele Tak riekol Zarathustra. Keďže sú v nej obsiahnuté všetky základné pojmy a myšlienkové motívy jeho filozofie, obvykle sa pokladá za ideálny „vstupný portál“ do jeho myslenia. Vychádzajúc zo zásadnej kritiky európskej kultúry založenej na platonizme a kresťanstve, ktoré svojimi dôsledkami nevyhnutne vedú k nihilizmu, hľadá nové formy morálky mimo jej historicky tradovaných, náboženstvom a dogmatickým myslením ovplyvnených noriem a hodnôt, proti ktorým stavia svoju filozofiu „imorality“. Ide mu o prekonanie „otrockej“ morálky masového, „stádového“ človeka „ušľachtilou“ či „aristokratickou“ morálkou sebauvedomeného a za seba plne zodpovedného jednotlivca. Nietzscheho myšlienkové zápasy svedčia o jeho priam sebazničujúcom nasadení pri uplatňovaní poslednej nepochybnej a nespochybniteľnej hodnoty, ktorú označuje ako „poctivosť“. Ich výsledky, brilantne formulované veľmi pôsobivým metaforickým jazykom, sú preto napriek všetkej svojej kontroverznosti a polemickosti predovšetkým svedectvom jeho úporného hľadania zmyslu a pevného záchytného bodu v čoraz neuchopiteľnejšom svete moderného človeka.

Spis Zrození tragédie z ducha hudby z roku 1872 (nové, Nietzschem přehlédnuté vydání vyšlo v roce 1886 pod upraveným názvem Zrození tragédie. Aneb: řectví a pesimismus) představuje Nietzschovu první knihu, kterou vydal jako profesor klasické filologie v Basileji. Ze všech Nietzschových děl, jež byla během jeho života vydána, vzbudila tato kniha zřejmě největší ohlas: tento zájem byl ovšem převážně kriticky odmítavý, zveřejnění knihy Nietzscheho trvale připravilo o akademickou pověst a autor sám se od ní později v podstatě distancoval. Nietzsche v ní výsostně literární formou bez jakéhokoli standardního vědeckého aparátu formuluje svou slavnou „artistní metafyziku" založenou na duplicitě apollinství a dionýství, které se spojují v díle antické tragédie jakožto nejvyšší formě umění: tragédie i tragický mýtus nakonec zaniká vlivem sókratovského vědeckého optimismu, jehož – z Nietzschovy perspektivy zhoubné a rozkladné – působení stojí i v základech naší moderní kultury. Nietzschova kniha, silně ovlivněná jeho tehdejším nadšením pro Schopenhauerův pesimismus a hudbu Richarda Wagnera, se následně stává jedním z kanonických kulturněfilosofických textů, který po více než sto letech vychází v novém českém překladu.

Lidský život, píše Nietzsche, inspirován Schopenhauerovou metafyzikou pravůle, je bytostně ohrožen, plný bolesti, úzkosti a beznaděje. Tím, co má člověku pomoci snášet jeho osud, je umění. Ve starověkém Řecku pak Nietzsche nachází pojmenování dvou základních principů v umění působících: princip apollinský, jehož úkolem je tragickou skutečnost lživě zkrášlovat a harmonizovat, a princip dionýský, původnější a hlubší, výraz nespoutanosti a opojení, v němž se mísí hrůza, bolest i titánský vzdor.

This handsome gift edition presents Friedrich Nietzsche's extraordinary work, Ecce Homo, featuring a luxurious, gold-embossed cover design, gilded page edges and patterned endpapers. Ecce Homo is Nietzsche's last great work, a fascinating and bizarre text which traces the development of his own philosophy and the thinkers who influenced him along the way. Both shocking and revealing, Ecce Homo is a window into the mind of one of Germany's most acclaimed philosophers. This pocket-sized gift edition contains the classic and unabridged text, presented with a gold embossed cover design, ivory pages, beautifully designed endpapers and gold gilded page edges. Part of the Arcturus Ornate Classics series, this book makes wonderful gift for any lover of classic fiction. ABOUT THE SERIES: Arcturus Ornate Classics are beautifully bound editions of iconic literary works across history. These compact, foil-embossed hardbacks are printed using deluxe ivory paper and make the perfect gift.

Hutný soubor aforismů Radostná věda patří k Nietzschovým stěžejním dílům. Původně zamýšlel napsat pokračování předcházejících Ranních červánků (1881), během práce se však jeho koncepce natolik proměnila, že aforismy uveřejnil jako novou knihu, jež se stala pomyslným „středem“ jeho tvorby. K nejznámějším motivům, které se v Radostné vědě (1882) ohlašují, patří myšlenky „věčného návratu“ a „smrti boha“, které Nietzsche následně rozvinul v básnické syntéze své filosofie Tak pravil Zarathustra (1883?1885). Obě předchozí knihy pak označil za úvody a komentáře, k nimž teprve dodatečně napsal vlastní text.

Najkontroverznejšia z Nietzscheho prác, posmrtne vydaná Vôľa k moci, zahŕňa jeho zrelé myslenie z osemdesiatych rokov 19. storočia. Nietzsche v nej analyzuje duchovnú situáciu svojej doby, identifikuje príčiny vzniku európskeho nihilizmu, podrobuje kritike európsku morálku, náboženstvo a filozofiu a svoje úvahy završuje pokusom o kladenie nových hodnôt. Prvé elektronické vydanie slovenského prekladu práce obsahuje prehliadnutý a opravený text knižného vydania z roku 2021.

"Hová lett Isten? Mit cselekedtünk? Talán bizony fenékig ittuk a tengert? Miféle spongya volt, amellyel eltöröltük körös-körül a teljes horizontot? Hogyan bírhattuk eltörölni ezt az örökké mozdulatlan vonalat, minden addigi vonal és mérték vissza-vonatkozását, amelyre az élet összes addigi építőmestere alapozott, amely nélkül - úgy tűnt - egyáltalán nincs perspektíva, nincs rend, nincs építkezés?" Mikor Nietzsche ezeket a vívódó kérdéseket papírra vetette 1881 őszén, már az Így szólott Zarathustra világának "építőmestere" volt, egy küzdelmes vándorlásé, melynek végén sajátjává teszi egy új világ mérték-gondolatát, az ugyanannak örök visszatérését. Ez a mű Nietzsche pályának delelőjén született. Eredeti címe is ez volt: Délidő és örökkévalóság. Nem véletlenül, hiszen minden magányosság és kudarc, külső értetlenség és benső viaskodás ellenére átszínezi a korai és kései írások hangjától elütő lágy, csúfondáros tónus. Kihallatszik belőle az ironikus-önironikus hang, a nyugalmas, délszaki derűé. A mediterrán tájaké, ahol Nietzsche a mű jó részét írta, miután ráhangolódást keresve a műre, Odüsszeusz nyomait követő hajóutat tett Genovától Szicíliáig. Igaz, a Zarathustra-mű sok helyen csak úgy zeng a szentenciáktól, az "új törvénytáblák" vésésének robajától, sőt a szitkoktól és gúnykacajoktól is. Mégis kihallható belőle a Nietzschénél másutt nem érezhető nyugalom csendje, saját szavával, a "halküonikus" csend, a téli napforduló tengernyugvásáé, melyet a görögök a termékeny béke idejének tartottak.

Tento Nietzschův spis je souborem úvah, postřehů a aforismů, promyšleně seskupených do pěti knih, které jsou komponovány kolem tematických těžišť. Kniha Ranní červánky vznikala roku 1880 na cestách mezi Benátkami, Mariánskými Lázněmi, Naumburkem, Stresou a Janovem. Ještě na jaře 1880 nesl soubor 262 aforismů titul L’Ombra di Venezia (Stín Benátek). Do konce roku 1880 k němu přibylo několik dalších poznámkových sešitů; čistopis pořízený Nietzschovým „žákem“ Peterem Gastem byl nazván Die Pflugschar (Rádlo). Na první stranu své kopie vepsal Peter Gast slova: ,,Je tolik červánků, které ještě nezaplály. Rgvéda.“ Citát se Nietzschovi zalíbil natolik, že titul knihy změnil na Ranní červánky. Myšlenky o morálních předsudcích (Morgenröthe. Gedanken über die moralischen Vorurtheile). Kniha vyšla koncem června 1881 u Ernsta Schmeitznera v Chemnitzu. Roku 1887 opatřil Nietzsche neprodané zásoby předmluvou a nakladatel E. W. Fritzsch v Lipsku je uvedl na trh jako druhé vydání. Spis, který se v chronologii Nietzschova díla nalézá mezi Lidským, příliš lidským (1878-1880) a Radostnou vědou (1882), je souborem úvah, postřehů a aforismů, promyšleně seskupených do pěti knih, které nemají vlastní názvy, jsou však komponovány kolem tematických těžišť. Nietzsche v nich kriticky a s neobyčejnou psychologickou pronikavostí analyzuje základní mravní představy evropské kultury, morální kořeny křesťanství, altruistické etiky atd. Myšlenky o morálních předsudcích tak spolutvoří počáteční fázi podniku, který Nietzsche později nazval ,,přehodnocení všech hodnot“.

Nečasové úvahy vycházely postupně v letech 1873-1876. Tvoří důležitou součást Nietzschovy rané filosofie, jejíž půdorys byl rozvržen v prvotině Zrození tragédie z ducha hudby. Zejména v druhé, nejznámější úvaze O užitku a škodlivosti historie pro život přicházejí ke slovu některé náměty a postupy, které mají zásadní význam pro Nietzschovu filosofii jako celek.

,,A filozofus azt hiszi, hogy filozofiájának értéke az egészben, az építményben van: az utókor ellenben a kőben találja meg, a melylyel épített és a melylyel ettől fogva még gyakran és jobbat lehet építeni: tehát abban, hogy az az épület szétrombolható és még mindig van értéke mint építő-anyagnak."

Az Antikrisztusban Nietzsche - annak ellenére, hogy művét a főbb európai nyelveken ő egyenként milliós példányszámban szerette volna megjelentetni, ami enyhén szólva ellentmond az Előszó kezdősorának, hogy a mű "azokhoz szól, kiknek száma a legkevesebb" - egy, a világból távozó ember és gondolkodó benyomását kelti; radikálisan eltávolodik kora - és a mi korunk - mindhárom jelentős eszmerendszerétől: a kereszténységtől, a liberalizmustól és a szocializmustól. Nézeteinek érvényesítésére két kitörési pont maradt csupán: vagy a heroikus-ezoterikus arisztokratizmus vagy pedig a rasszista populizmus. Hogy tanait és nézeteit a későbbiek során kik és milyen célokra használták fel, abban neki magának is felelőssége van. S bizonyos az is, hogy Az Antikrisztus sem mentes a hibáktól és a fogyatékosságoktól. Azonban rá magára is érvényesnek érezzük azt, amit Nietzsche huszonhárom esztendős korában vetett papírra: a nagy emberek tévedései olykor termékenyebbek, mint a kisszerűek igazságai. Csejtei Dezső

"[Nietzsche] magát a keresztény világnézetet tette kritika tárgyává. A kor egész közönségességét, álszent és sivár életét úgy fogta fel, mint a keresztény szellemirány végső eredményét. Az egész kereszténység úgy tűnt fel előtte, mint a gyengék és gyávák egy nagy cselvetése, mellyel az erősek és bátrak fölé akartak kerülni..." Babits Mihály

Audiobook 400 Quotes of Modern Philosophy: Nietzsche, Kant, Kierkegaard & Schopenhauer. Become familiar with the most important modern philosophers, Friedrich Nietzsche, Emmanuel Kant, Soren Kierkegaard and Arthur Schopenhauer. These four figures have shaped the entirety of Western philosophy; delve deep into their works and thoughts with a selection of the essential quotes introducing their major ideas and delineating the structure of their work with clarity.