Friedrich Nietzsche strana 6 z 6

'We have left dry land and put out to sea! We have burned the bridge behind us - what is more, we have burned the land behind us!'Nietzsche's devastating demolition of religion would have seismic consequences for future generations. With God dead, he envisages a brilliant future for humanity: one in which individuals would at last be responsible for their destinies. One of twenty new books in the bestselling Penguin Great Ideas series. This new selection showcases a diverse list of thinkers who have helped shape our world today, from anarchists to stoics, feminists to prophets, satirists to Zen Buddhists.

Az Istenek számára valójában nincs más alternatíva: vagy a hatalom akarásának istenei – s eközben népistenek lesznek –, vagy pedig a hatalom tehetetlenségéi– s ekkor lesznek szükségképpen jók…

A hangos és kemény válaszoktól elhíresült Így szólott Zarathustra eredetileg a kételyek könyveként született. Hadd ajánlja most ezt a művet egy kevéssé ismert, kérdésekkel teli Nietzsche-feljegyzés, mely akkor született, amikor a mű terve épp csak megfogant benne. Hová lett Isten? Mit cselekedtünk? talán bizony fenékig ittuk a tengert? Miféle spongya volt, amellyel eltöröltük köröskörül a teljes horizontot? Hogyan bírhattuk eltörölni ezt az örökké mozdulatlan vonalat, minden addigi vonal és mérték vissza-vonatkozását, amelyre az élet összes addigi építőmestere alapozott, amely nélkül úgy tűnt egyáltalán nincs perspektíva, nincs rend, nincs építkezés? Mi magunk állunk-e még a lábunkon vajon? Nem zuhanunk-e egyre? Éspedig mintegy lefelé, visszafelé, oldalra, minden irányba? Nem vetettük-e vállunkra a végtelen teret, mint valami jeges légből varrt kabátot? És nem veszítettünk-e el minden nehézkedési erőt, mivel számunkra nincs többé se fönt, se alant? És hogyha élünk még, és magunkba isszuk a fényt, látszólag ugyanúgy, ahogy mindig is éltünk, nem kihunyt csillagrendszerek szikrázó fénye alatt-e? Még nem látjuk halálunkat, nem látjuk hamvainkat, ez pedig félrevezet bennünket és elhiteti vélünk, hogy mi magunk vagyunk a fény meg az élet pedig csak régi, korábbi, fényes életünktől, a valaha volt emberiségtől meg a valaha volt Istentől való parázsló sugarak azok, amik még mindig elhatolnak hozzánk idő kell a fénynek is, idő kell a halálnak meg a hamvaknak is! És végezetül, élők és világlók, akik vagyunk, mindannyian: világító képességünkkel hogyan is áll a helyzet? elmúlt nemzedékekével összevetve? Több-e vajon, mint a hamuszürke fény, amely a megvilágított Földről verődik a Holdra? (Nietzsche, 1881 őszén)

Nem sokkal elméje elborulása előtt összegezte tanítását és gondolatait az örök bálványokról a 19. század jelentős filozófusa egyik utolsó művében, a Bálványok alkonyában. Friedrich Wilhelm Nietzsche német klasszika-filológus és gondolkodó művei nagy hatással voltak a 20. század filozófusaira és egész történelmére, személyisége mégis mindig vitatott lesz. Indulatos, egyszer pengeéles és pontos, másszor homályos szövegeit ma is rengetegen olvassák, a szövegek frissességükből semmit sem vesztettek. Nietzschét olvasni, kalapáccsal filozofálni mindig izgalmas kaland marad.

Friedrich Nietzsche je jedným z najvplyvnejších mysliteľov 19. storočia. Jeho dielo mimoriadnym spôsobom ovplyvnilo nielen vývoj filozofie, ale zásadným spôsobom zasiahlo i viacero sociálno-vedných disciplín a inšpirovalo mnoho významných osobností z rozmanitých oblastí kultúry a umenia. Najkontroverznejšia z jeho prác, posmrtne vydaná Vôľa k moci, zahŕňa jeho zrelé myslenie z osemdesiatych rokov 19. storočia. Nietzsche v nej analyzuje duchovnú situáciu svojej doby, identifikuje príčiny vzniku európskeho nihilizmu, podrobuje kritike európsku morálku, náboženstvo a filozofiu a svoje úvahy završuje pokusom o kladenie nových hodnôt.

Německý originál knihy Mimo dobro a zlo. Předehra k filosofii budoucnosti (Jenseits von Gut und Böse. Vorspiel einer Philosophie der Zukunft) byl poprvé publikován v Lipsku roku 1886 autorovým vlastním nákladem. Kniha tedy vyšla bezprostředně po Tak pravil Zarathustra (1883-1885), ale materiál k ní shromažďoval Nietzsche už od začátku 80. let, čerpaje z poznámek zapsaných dokonce i před vydáním Radostné vědy (1882). Nietzsche sám charakterizuje místo, které tato kniha zaujímá mezi jeho ostatními spisy, takto: "Myšlenky, první zápisky a formulace všeho druhu, které tvoří základ spisu, spadají do mé minulosti: totiž do oné záhadné doby, ve které vznikala kniha Tak pravil Zarathustra: již tato paralelnost by mohla přispět k porozumění tomuto tak těžko srozumitelnému dílu, zejména k porozumění jeho vzniku (...). I když Předehra k filosofii budoucnosti nechce platit za komentář k Zarathustrovým řečem, přece jen jde o jakýsi předběžný glosář, v němž se vyskytují všechny nejdůležitější pojmové a hodnotové inovace oné knihy (...) a jsou nazvány jménem." V téže době se Nietzsche zároveň začíná postupně zaměřovat na ústřední pojem své pozdní filosofie, na vůli k moci, takže kniha Mimo dobro a zlo přináší v autorské a dopracované podobě mnohé z myšlenkových motivů obsažených ve známém výboru z Nietzschovy pozůstalosti z druhé poloviny 80. let, který pod titulem Vůle k moci vydala jeho sestra Elisabeth a Peter Gast. Přeložila Věra Koubová.

Tak pravil Zarathustra Proslavené tvrzení o tom, že „Bůh je mrtev“, pochází z této, zřejmě nejproslulejší knihy německého filozofa a básníka Friedricha Nietzscheho. Formou filozofické básně tu autor vypráví o perském prorokovi Zarathustrovi, který sestupuje z hor a vrací se k lidem, aby jim ve svých promluvách a úvahách předestřel teorie a myšlenky a podělil se s nimi o svoji moudrost. Naráží však na nepochopení a nepřijetí. Ve svých výkladech dává Zarathustra důraz především na individualitu a mravní sílu člověka, nabádá k hlubokému osvobození sebe sama od konvencí a náboženských i politických tlaků, jež lidstvo svazují. Kniha vždy zaujímala v Nietzschově tvorbě ojedinělé místo a byla jedněmi bezvýhradně přijímána a jinými naopak odsuzována. Čtenáře dodnes oslovuje také bohatostí jazyka a originálním literárním tvarem. Richard Strauss v inspiraci tímto dílem složil v roce 1896 stejnojmennou symfonickou báseň.

Klasické dielo filozofickej literatúry. Kritika náboženstva, založená na princípoch nemeckej filozofie života. Kritika nie je ani tak cieľom racionálnej argumentácie alebo nebodaj vyvracania náboženstva, ale predmet psychologickej analýzy.

Scritta tra il 1883 e il 1885, questa l'opera in cui la provocazione di Nietzsche assume la forma compiuta di un messaggio oracolare. Contro la mediocrit che si traveste da morale, la metafisica che bestemmia il mondo, la cultura sepolta delle carte, l'ascetismo alleato della morte... a favore dell'amicizia con se stessi, maturata dallo sdoppiamento nella solitudine, di una vita che sappia trovare in se' il suo scopo, di una volont che si afferma gioiosa, di una saggezza dal piede leggero...

Vďaka výbornému prekladu Teodora Münza sa ku slovenským čitateľom dostáva časť diela Vôľa k moci nemeckého filozofa Friedricha Nietzscheho. V časti Vôľa k moci ako poznanie aplikuje autor koncept vôle k moci na oblasť teórie poznania. Nietzsche tu zaujíma nový postoj k výkladu teórie poznania, ktorý ho napokon vedie k popretiu možnosti teórie poznania a poznania vôbec.

Written after Nietzsche had ended his friendship with Richard Wagner and had been forced to leave academic life through ill health, Human, All Too Human (1878) can be read as a monument to his personal crisis. It also marks the point when he matured as a philosopher, rejecting the German romanticism espoused by Wagner and Schopenhauer and instead returning to sources in the French Enlightenment. Here he sets out his unsettling views in a series of 638 stunning aphorisms - assessing subjects ranging from art to arrogance, boredom to passion, science to vanity and women to youth. This work also contains the seeds of concepts crucial to Nietzsche's later philosophy, such as the will to power and the need to transcend conventional Christian morality. The result is one of the cornerstones of his life's work.