Friedrich Nietzsche strana 3 z 7

Filolog, filosof a básník Friedrich Nietzsche (1844—1900) patří k největším filosofickým géniům nejen svého 19. století, ale bezpochyby všech dob. On sám své veledílo Tak pravil Zarathustra z roku 1882 považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověka budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes – a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem, a snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. Díky kongeniálnímu a dnes již klasickému překladu Otokara Fischera (+ 1938) máme možnost okusit sílu tohoto textu i v českém jazyce. Kniha je doprovázena ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, inspirovanými Nietzscheho Zarathustrou. Nové vydání je tak zároveň poctou tomuto nedávno zesnuvšímu umělci, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Kniha vychází již tradičně ve skvělém překladu Otokara Fischera.

"The Birth of Tragedy" stands alongside Aristotle’s "Poetics" as essential works for all who seek to understand poetry and its relationship to human life. In this, his first book, Nietzsche developed a way of thinking about the arts that unites the Greek gods Apollo and Dionysus as the central symbol of human existence.

Audiobook Thus Spoke Zarathustra was conceived and written by Friedrich Nietzsche during the years 1881–1885; the first three parts were published in 1883 and 1884. The book formed part of his ‘campaign against morality’, in which Nietzsche explored the ethical consequences of the ‘death of God’. Heavily critical not only of Christian values but also of their modern replacements, Thus Spoke Zarathustra argues for a new value-system based around the prophecy of the Übermensch or Superman.

Název My filologové odkazuje k materiálu pro stejnojmennou nečasovou úvahu, v níž chtěl Nietzsche revidovat humanistický pohled na antiku a zpochybnit dosud bezvýhradně přijímanou roli filologů jakožto vychovatelů, protože podle něho ukazují jen falešně idealizovaný obraz klasičnosti. Zároveň tento titul zastřešuje Nietzschovy drobnější filologicko-filosofické práce (Homér a klasická filologie, Pět předmluv k pěti nenapsaným knihám), v nichž se antika pro Nietzscheho stává živnou půdou k úvahám o moderní společnosti a kultuře a které dokreslují jeho ranou filosofii, formulovanou v té době ve Zrození tragédie z ducha hudby a v Nečasových úvahách. Druhé, opravené a doplněné vydání přináší v příloze rovněž překlad čtyř dopisů, které se váží k vydání Nietzschovy knihy Zrození tragédie a přinášejí také ohlédnutí za jeho filologickou kariérou.

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha. Myšlenkové souvislosti, které je u Nietzschových básní třeba respektovat, při překládání ještě znesnadňují úkol znovuvyvolat jejich zdroj, intenzitu nálady, jež inspirovala autora. Dvojjazyčné vydání však dovoluje čtenáři vrátit báseň do prostředí jejího zrodu a vyvážit nevyhnutelnou nedostačivost překladu.

Friedrich Nietzsche (1844-1900) významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a otec nihilizmu, zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné názory netvoria ucelený systém, preto umožňujú najrozličnejšie interpretácie. Výber z myšlienok F. Nietzscheho chce čitateľovi poskytnúť pohľad na základné myšlienkové okruhy a témy jeho filozofovania (o sebe, morálke, umení, náboženstve, človeku, vede, pravde, výchove, vôli k moci, nadčloveku a ďalších oblastiach ľudského bytia). Môže tak predstavovať nielen akýsi úvod do jeho diela, ale hlavne podnecovať k úvahám, prebúdzať k úvahám a novým pohľadom na modernú dobu, ktoré vyvoláva svojim hlbokým, ostrým a kritickým odhaľovaním často skrytých stránok života v dobe hlbokej krízy hodnôt a fungovania kultúry a civilizácie.

Friedrich Nietzsche (1844 – 1900) – významný nemecký filozof a jeden z najhlbších mysliteľov všetkých čias, kritik kultúry a náboženstva, básnik a esejista, predstaviteľ filozofie života a „otec nihilizmu“, zásadným spôsobom ovplyvnil filozofiu, myslenie a literatúru 20. storočia. Jeho často kontroverzné názory netvoria ucelený systém, preto umožňujú najrozličnejšie interpretácie.Výber z myšlienok F. Nietzscheho chce čitateľovi poskytnúť pohľad na základné myšlienkové okruhy a témy jeho filozofovania (o sebe, morálke, umení, náboženstve, človeku, vede, pravde, výchove, vôli k moci, nadčloveku a ďalších oblastiach ľudského bytia). Môže tak predstavovať nielen akýsi úvod do jeho diela, ale hlavne podnecovať k úvahám, prebúdzať k úvahám a novým pohľadom na modernú dobu, ktoré vyvoláva svojim hlbokým, ostrým a kritickým odhaľovaním často skrytých stránok života v dobe hlbokej krízy hodnôt a fungovania kultúry a civilizácie.

Tak pravil Zarathustra s podtitulem „Kniha pro všechny a pro nikoho“ je nejslavnějším dílem geniálního německého filosofa a básníka Friedricha Nietzscheho (1844–1900).

Sám Nietzsche svého „Zarathustru“ považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověku budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem – snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně.

New to Penguin Classics, The Will to Power contains some of Nietzsche's most fascinating and combative writings on nihilism, metaphysics and the future of Europe. Assembled by Nietzsche's sister after his death, The Will to Power is a collection of the philosopher's reflections and theories taken from his unpublished notebooks. Covering topics such as nihilism, Christianity, morality and the famous 'will to power', the book was controversially presented as Nietzsche's all-but-completed magnum opus containing his philosophical system. Including some of his most interesting metaphysical and epistemological thoughts, as well as some of his most disturbing ethical and political comments, the book would prove to have a significant influence on Nietzsche's contentious reception in the twentieth century.

Audiokniha Rady a zlomyslnosti. Ze světa aforismu a epigramu. AFORISMUS je - jak praví slovník - "jadrná a stručná věta, jíž se vyslovuje nějaká myšlénka neb důležitá zásada." Z toho vyplývá, že aforistický sloh "libuje si ve stručných větách". Takže ten, kdo se snaží s aforismem jakýmkoliv způsobem zacházet, je chtěj nechtěj nucen shromažďovat jadrné a stručné věty a libovat si v nich. EPIGRAM, česky prostě nápis, "slove kratičká básnička, vyjadřující s duchaplnou pointou vážnou neb satirickou myšlénku výrazně úsečnou formou, se vztahem k určité věci neb osobě."

„Hogyan? Az ember csupán Isten melléfogása volna? Vagy Isten csupán az ember melléfogása?" Nem sokkal elméje elborulása előtt összegezte tanítását és gondolatait az örök bálványokról a 19. század jelentős filozófusa egyik utolsó művében, a Bálványok alkonyában. Friedrich Wilhelm Nietzsche német klasszika-filológus és gondolkodó művei nagy hatással voltak a 20. század filozófusaira és egész történelmére, személyisége mégis mindig vitatott lesz. Indulatos, egyszer pengeéles és pontos, másszor homályos szövegeit ma is rengetegen olvassák, a szövegek frissességükből semmit sem vesztettek. Nietzschét olvasni, kalapáccsal filozofálni mindig izgalmas kaland marad. A Helikon Zsebkönyvek az egyetemes művelődéstörténet legfontosabb és legnépszerűbb műveit teszi elérhetővé kedvező áron. A szépirodalmi címek mellett olyan könyvek jelennek meg a sorozatban, amelyek a történelem, a filozófia, a bölcselet, a pszichológia klasszikusainak számítanak.

Cílem publikace je reflexe aforismů shrnutých ve sbírce Lidské, příliš lidské a jejich postavení v rámci Nietzschova životního díla. Tématy hlavních částí jsou Nietzschova nová vědecká filosofie, radikální odklon od metafyziky umění a figury poutníka a svobodného ducha. Lidské, příliš lidské si uchovává aureolu přechodné, nehotové pozice. Je knihou protikladů, a to nejenom těch, které jsou tématem jednotlivých aforismů. Věda představuje zárodek nového životního stylu i slepou uličku nepřátelství vůči životu, vědecká distance je radostná i zlomyslná, vůči Nietzschovu ranému dílu je Lidské, příliš lidské kontinuitou i obrácením naruby, impulz k vědě dává odpor k romantismu, zároveň si jej Nietzsche uměle ordinuje proti svým sklonům, a konečně vědecká činnost spočívá ve vykořeňování omylů, aby obratem uznala jejich hodnotu.

Cette uvre est compltement part. Ne parlons pas ici des potes : peut-tre n'y a-t-il jamais rien eu qui soit d'une telle surabondance de force. Ma notion du "dionysiaque" s'est faite ici action d'éclat ; comparé elle, tout autre agir humain apparaît misérable et limité. Qu'un Goethe, qu'un Shakespeare ne sauraient respirer un seul instant dans cette atmosphre de passion et d'altitude, que Dante, auprs de Zarathoustra, ne soit qu'un croyant, et non quelqu'un qui commence par créer la vérité, un esprit qui gouverne le monde, un destin -, que les potes du Véda soient des prtres et pas mme dignes de dénouer les chaussures de Zarathoustra, voil qui n'est encore qu'une litote et ne donne aucune idée de la distance, de la solitude azuréenne o vit cette uvre " (Nietzsche, Ecce Homo, " Pourquoi j'écris de si bons livres ")."

Written after Nietzsche had ended his friendship with Richard Wagner and had been forced to leave academic life through ill health, Human, All Too Human (1878) can be read as a monument to his personal crisis. It also marks the point when he matured as a philosopher, rejecting the German romanticism espoused by Wagner and Schopenhauer and instead returning to sources in the French Enlightenment. Here he sets out his unsettling views in a series of 638 stunning aphorisms - assessing subjects ranging from art to arrogance, boredom to passion, science to vanity and women to youth. This work also contains the seeds of concepts crucial to Nietzsche's later philosophy, such as the will to power and the need to transcend conventional Christian morality. The result is one of the cornerstones of his life's work.