Knihy - Filozofia strana 3 z 183
zobraziť:
Markýz de l´Hospital a Analýza nekonečně malých
O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni. Méně se však již ví o knize, v níž je vysloveno, a o markýzi de l’Hospitalovi není ani vzdělaným kruhům známo téměř nic. Pravidlo poprvé spatřujeme v § 163 Analýzy nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného v knize) je markýzův soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých vychází roku 1696 a vyznačuje milník v dějinách matematiky. Je prvním uceleným pojednáním diferenciálního počtu, jež novou metodu z výšin dostupných jen hrstce vyvolených snáší do rukou široké učené veřejnosti, a to se všemi důsledky, které prosazení počtu nekonečna mělo pro matematické zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Kniha Markýz de l’Hospital a Analýza nekonečně malých je věnována filosofickým, společenským a obecně duchovním okolnostem vzniku díla, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jeho tvůrců, Guillauma de l’Hospitala a Johanna Bernoulliho. Spolu s úvodní studií pojednávající o osobnosti markýze de l’Hospitala a prvních dějinách infinitesimálního počtu ji tvoří rovněž překlad Analýzy nekonečně malých opatřený zevrubným komentářem historicko-kritické povahy.
Autor působí v Centru pro teoretická studia při Univerzitě Karlově a Akademii věd České republiky. Zabývá se raně novověkou filosofií a vědou se zvláštním zřetelem k dějinám pojmu kontinua na pozadí ideje přírody.
O duši světa
Filosof Friedrich Wilhelm Joseph v. Schelling (1775–1854), kolem roku 1800 jeden z nejslavnějších myslitelů Evropy, byl mimo jiné spolutvůrcem nové filosofie přírody, co možná celostní a organické. Zejména jeho spis Ideje k filosofii přírody z r. 1797 (který byl česky zčásti vydán r. 1977) – a právě obsáhlá studie O duši světa z r. 1798, kterou zde poprvé předkládáme, se staly základem, na němž stavěly a na nějž se odvolávaly stovky myslitelů, fyziků, chemiků, lékařů, teoretiků medicíny aj. po celé 19. století. O duši světa je spis filosofie přírody, v němž se Schelling táže po příčinách přírodních jevů a na základě vnitřního pozorování, empirických zkušeností i teoretických poznatků soudobých přírodních věd (Newton, Kepler) hledá organizující princip, spojující anorganickou a organickou říši, resp. zkoumá svět jako jeden organismus. Uvažuje o působení dvou protikladných vesmírných sil – expanze a atrakce – a jejich vzájemné souhře, přičemž vytváří souvislosti s kategoriemi času a prostoru, které chápe jako formy, v nichž se realizují síly pozorované ve hmotě: světlo a tíže. Dvojice protikladů má ovšem základ v původní jednotě. V systematizaci analogií se Schelling věnuje procesům elektřiny, magnetismu a chemických proměn. Zamýšlí se nad ději probíhajícími v rostlinné a živočišné říši, kterým rovněž vládnou dva vymezující se i spolupracující principy (projevující se např. jako iritabilita a senzibilita), výsledkem jejichž působení je neustálé dynamické narušování a obnovování rovnováhy, v němž spočívá život. Autorův přístup charakterizuje citlivé vnímání oživenosti všech součástí vesmírného organismu. Jeho polemika s mechanistickým chápáním přírodních zákonů vytrhuje čtenáře ze svůdné, avšak marné spokojenosti s dosaženým poznáním, nad nímž budoucí věky možná jen mávnou rukou. V Příloze nalezne čtenář menší články o fyzice z téže doby; jsou to pojednání o vztazích planet, komet a měsíců, o sklonu zemské osy a o ušlechtilých kovech (opět z celostního, organického hlediska).
Zkušenost dějin
Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie. Rozborem Kantova pojetí zkušenosti a času ukazuje, jak je také zde — stejně jako v aristotelské koncepci zóon logon echon — člověk pochopen vposled nedějinně. Pichtovi jde o překonání negace dějin spojené s touto tradicí: zkušenost dějin nelze vtěsnat do takových forem zkušenosti, v nichž se skutečné dějiny potlačují. Odtud pak vzniká také potřeba nového pojetí času a pravdy — čas už není reprezentací bytí, ale je sám bytím, které zpřítomňuje nastávající budoucnost, a pravda už neznamená zachycení toho, co je stále a mimo čas, ale sama má dějinnou povahu.
The End of Enlightenment
A landmark study of the Enlightenment from an eminent historianThe Enlightenment is popularly seen as the Age of Reason, a key moment in human history when ideals such as freedom, progress, natural rights and constitutional government prevailed. In this radical re-evaluation, historian Richard Whatmore shows why, for many at its centre, the Enlightenment was a profound failure. By the early eighteenth century, hope was widespread that Enlightenment could be coupled with toleration, the progress of commerce and the end of the fanatic wars of religion that were destroying Europe.
At its heart was the battle to establish and maintain liberty in free states - and the hope that absolute monarchies such as France and free states like Britain might even subsist together, equally respectful of civil liberties. Yet all of this collapsed when states pursued wealth and empire by means of war. Xenophobia was rife and liberty itself turned fanatic.
The End of Enlightenment traces the changing perspectives of economists, philosophers, politicians and polemicists around the world, including figures as diverse as David Hume, Adam Smith, Edmund Burke and Mary Wollstonecraft. They had strived to replace superstition with reason, but witnessed instead terror and revolution, corruption, gross commercial excess and the continued growth of violent colonialism. Returning us to these tumultuous events and ideas, and digging deep into the thought of the men and women who defined their age, Whatmore offers a lucid exploration of disillusion and intellectual transformation, a brilliant meditation on our continued assumptions about the past, and a glimpse of the different ways our world might be structured - especially as the problems addressed at the end of Enlightenment are still with us today.
Tomáš Akvinský: O Božím bytí v Teologické sumě
Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2–11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních atributech: jednoduchosti, dokonalosti, dobrotě, nekonečnosti, všudypřítomnosti, neměnnosti, věčnosti a jednotě. Rozsáhlá úvodní studie se snaží poskytnout pojmové nástroje pro úspěšné čtení přeloženého textu současnými studenty a teology.
Ja a ty
Martin Buber bol rakúsko-izraelský mysliteľ a ústredná postava filozofie dialógu. Pri príležitosti storočnice vydania jeho najznámejšieho diela Ja a Ty vychádza konečne aj slovenský preklad tohto už legendárneho textu. Kniha sa zameriava na vzťahy, ktoré nadväzujeme – na ich naplnenie i nenaplnenie, rozvoj i deštrukciu. Ukazuje, ako nás vzťahy uchvacujú a povznášajú, ale aj oslabujú a vyprázdňujú.
Predmetom skúmania diela je vzťah človeka k rôznym bytostiam – od živých tvorov prírody až po ich božského Stvoriteľa. Publikícia je odpoveďou na krízu vzťahov moderného človeka.
Preklad knihy – Peter Šajda, ktorý sa Buberovi venuje už niekoľko rokov a patrí k významným znalcom jeho celého diela. Vychádza v edícii IDEA.
Úvod do environmentální politické filosofie
Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu.
Na sklade 1Ks
18,14 €
19,09 €
Morální charakter a jeho empirická reflexe
Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy. Autor knihy vychází z přesvědčení, že toto etické učení je opomíjeným klenotem naší civilizace, a všímá si současných interdisciplinárních snah o jeho oživení skrze aktualizaci právě konceptu morálního charakteru.
Autorovým záměrem je tyto snahy kriticky posoudit, tedy zvážit, zda se nevzdalují svému cíli, a zároveň je systematizovat. Za stěžejní považuje podkapitolu vymezující funkci Aristotelovy etické nauky a celou třetí kapitolu, jež definuje pět kritérií adekvátní aktualizace. Druhá kapitola představuje základ pro následující úvahy, analyzující pojmy Aristotelovy etické nauky a jejich vzájemné vztahy. Kritickému posouzení konkrétních návrhů k aktualizaci a zejména prominentní analogii dovednosti (skill analogy) se věnuje kapitola čtvrtá. V poslední kapitole pak autor vytváří typologii aktualizací a předkládá vlastní náčrt k aktualizaci morálního charakteru.
Kniha je zamýšlena pro mírně pokročilé v oblasti morální filozofie. Zároveň však obsahuje dostatek příkladů a odkazů a jednotlivé argumentační kroky jsou vysvětleny s takovou pečlivostí, aby byl spis přístupný každému trpělivému čtenáři.
dostupné aj ako:
O čem se vypráví
Kniha je pokusem o ucelený výklad základních výkonů a předpokladů, na nichž stojí narativní fikce, o analýzu klíčových funkcí jazyka fikčních textů a vymezení významu různých typů výpovědí o fikčních postavách. Metafyzické otázky po povaze fikčních entit, podmínkách jejich identity, jejich úplnosti či neúplnosti nebo po vztahu mezi fikcí a reálným světem jsou „sneseny na zem“ tím, že se řeší na úrovni reálného fungování fikčních textů, fikčních promluv pronášených (v rámci „her v modu jako by“) v každodenní komunikaci a výpovědí, jejichž předmětem je fikce. Autor se snaží ukázat, že jeho pojetí základních předpokladů a složek fikčního postoje nachází uplatnění i v interpretaci vysoce nestandardních děl narativní fikce: prominentním příkladem je „radikální vyprávění“ ve vrcholných prozaických textech Samuela Becketta. Součástí výkladu jsou polemické konfrontace s předními badateli na poli filosofie jazyka a teorie fikce i četné odkazy k literárním textům, doplněné dvěma „případovými studiemi“.
Úvahy II–VI: Černé sešity 1931–1938
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
MARTIN HEIDEGGER (1889–1976), od roku 1919 asistent E. Husserla, se stal r. 1928 jeho nástupcem na univerzitě ve Freiburgu a v letech 1933–1934 jejím rektorem. Vyšel z Husserlovy fenomenologie a v dialogu se svými antickými i novověkými předchůdci celoživotně rozvíjel otázku po bytí.
Na sklade 1Ks
34,23 €
36,03 €
Sün c´: Súborné dielo
Sün c’ (Aristoteles Ďalekého Východu): Súborné dielo
(preklad zo starovekej čínštiny Marina Čarnogurská)
Slovenské sprístupnenie Súborného diela starovekého čínskeho filozofa Sün c’a, považovaného aj za „Aristotela Ďalekého Východu“, prináša čitateľom odhalenie originálneho etického systému, ktorý ponúka poznanie, že sa ľudská civilizácia môže kultúrne i duchovne sformovať a dlhé tisícročia potom aj fungovať prinajmenej rovnako kvalitne ako naša európska civilizácia, a to pomocou úplne iného vierovyznania i vlastnej svetonázorovej chrbtice. Zároveň mnohé Sün c’ove myšlienky, vyslovené ním pred vyše 2 000 rokmi, sú vysoko nadčasové a stále aktuálne aj pre moderného človeka kdekoľvek na svete a môžu nám možno pomôcť vyriešiť aj mnohé naše súčasné spoločenské problémy a ľudské zlyhania. „Veď niet väčšej veľkosti ľudského ducha, než zdokonaliť sa v naozajstného Človeka a niet väčšieho šťastia pre ľudstvo, než vyvíjať sa bez pohrôm!“ – zdôrazňuje nám Sün c’ už v úvode svojho diela.
Tao te king - Trubadúr Zsebkönyvek 58.
Okos, aki érti az embereket; aki önmagát érti: ihletett. Hatalmas, aki másokat legyőz; aki önmagát legyőzi: erős.
Obžaloba Eratosthena, Obžaloba Agoráta
Dvě řeči nejvýznamnějšího autora soudních řečí své generace patří mezi nejdůležitější, a zároveň nejkontroverznější prameny pro dramatickou dobu na konci 5. století př. n. l., kdy Athéňané obnovovali svou demokracii a vyrovnávali se s traumaty, jež jim přinesl konec peloponnéské války.
Filosofie
Populární učební pomůcka pro studenty SŠ a VŠ uvádějící vývoj filosofie z hlediska tematického a historického. Vnější podoba textů je podřízena hledisku tematickému (filosofie bytí, poznání a člověka). Pro celkový přehled o pojednávaných problémech a pro snazší pochopení jsou jednotlivá témata zpracována historicky. Práce může být i vodítkem k vlastnímu filosofickému uvažování čtenářů, protože obsahuje i „problémové“ odstavce vyjadřující se k předchozím názorům a dosavadním řešením. Publikace uvádí některé ukázky filosofických textů (v příloze Malá čítanka filosofických textů) týkající se přímo probíraného problému a názorně přibližuje styl uvažování daného filosofa.
A szabadságról - Trubadúr Zsebkönyvek 59.
"Az a "nép", mely a hatalmat gyakorolja, nem mindig azonos azzal, melyen a hatalom gyakoroltatik."
Malí filozofové
Každý dospělý může být filozofem a každé dítě jím je.
Jedni z nejlepších filozofů na světě se scházejí tam, kde bychom je nečekali: v mateřských školách a na dětských hřištích. Diskutují o otázkách spjatých s metafyzikou a morálkou, přestože tato slova ještě nikdy neslyšeli a možná si ani neumějí zavázat tkaničky. Jsou to děti. A jak nám Scott Hershovitz dokazuje ve svém laskavém debutu, jsou to také překvapivě dobří filozofové.
Hershovitz má dva malé syny, Rexe a Hanka. Od chvíle, kdy začali mluvit, si všímal, že si pokládají filozofické otázky a snaží se také na všechny najít odpověď. Spolu se svými dětmi nás autor zve na zábavnou procházku klasickou i současnou filozofií, na níž se budeme zabývat otázkami typu: Má Hank právo pít limonádu? Kdy je v pořádku nadávat? Existuje číslo šest? Hershovitz a jeho kluci se ale věnují i závažnějším tématům. Zkoumají tresty, autoritu, sex, pohlaví, rasu, povahu pravdy a poznání a existenci Boha. Pomáhají jim skuteční filozofové, jak slavní, tak téměř neznámí. A ukazují, že když budeme naslouchat dětem a přemýšlet s nimi, můžeme se všichni hodně naučit.
Hershovitz nás vyzývá, abychom děti podporovali v jejich filozofických dobrodružstvích. Ale nejen to – vybízí nás, abychom se k nim přidali, abychom se stali lepšími a zdravě kritickými mysliteli a znovu prožili kousek z dětského úžasu nad světem.
dostupné aj ako:
O fanatismu
Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie. Teologické systémy, jež vedou k fanatismu nebo ho podporují, mají přes všechny své rozdíly jeden společný rys, jenž podle autora představuje samotný kořen fanatismu: jsou to teologické systémy, které odsunuly Boha stranou a na jeho místo postavily vlastní omezenou představu Boha, již uctívají jako modlu. Fanatismus je vyhoštění Boha, jakýsi zbožný ateismus, který o Bohu nepřestává mluvit, ale ve skutečnosti se bez něj velmi dobře obejde. A takový fanatismus, kdy si člověk udělá Boha z přikázání, z posvátného textu, z tradice či bohoslužby, hrozí nám všem a týká se i našeho náboženství.
Filozofia - Veľké myšlienky, 2. vydanie
Ako vznikol vesmír? Čo je pravda? Existuje Boh? Ako sa dá prežiť dobrý život?
Už celé veky si ľudia kladú tieto a mnohé ďalšie principiálne otázky o zmysle a povahe našej existencie – a veľkí myslitelia prichádzajú s odpoveďami a riešeniami, ktoré pomáhajú formovať náš svet.
Kniha obsahuje krátke výstižné vysvetlenia filozofických pojmov i prehľadné schémy, ktoré objasňujú zložité teórie. Nájdete tu vtipné obrázky a klasické výroky mysliteľov, vďaka ktorým je filozofia ľahšie zapamätateľná.
Beszélgetések és mondások - Trubadúr Zsebkönyvek 51
"Rá lehet venni a népet, hogy kövesse a helyes utat, de azt már nem lehet elérni, hogy meg is értse azt."
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
