Carl Jung

Revidované vydání devátého, závěrečného svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje Jungovy texty o kultuře a psychologii: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit, K psychologii východní meditace, Předmluva k I-ťingu, Zósimovy vize, Paracelsus jako lékař, Sigmund Freud.

Osmý svazek souborného Jungova díla zahrnuje převážně práce, které poskytují představu o zásadních poznatcích a podstatných pracovních hypotézách C. G. Junga. Šest článků pochází z knihy O psychické energetice a podstatě snů; Jung těmito spisy tehdy zaujal stanovisko k námitkám proti knize Proměny a symboly libida. Dokumentoval jimi a rozpracoval svou teorii libida, kterou začal rozvíjet kolem roku 1912, ale dokončil ji až v roce 1928. Mezitím se ve stati „Pokus o předvedení analytické teorie“ vypořádal s Freudovými psychoanalytickými koncepty a zřetelně načrtl své vlastní zkušenosti a myšlenky. Všechny tyto práce tvoří vlastně předpoklad pro pochopení analytické čili komplexní psychologie. Pokud jde o teorii poznání, autorovo stanovisko poznáme především z „Teoretických úvah o podstatě psychična“. V této stati se zkoumaly pojmy „vědomí“ a „nevědomí“ v jejich historickém vývoji a v souvislosti s pojmem instinktu. „Synchronicita jako princip nepříčinných souvislostí“ je do tohoto svazku přibrána proto, že v ní jde o instinktivně, potažmo archetypálně podmíněné souvislosti, které nelze uchopit principem kauzality. Jde spíše o koincidence co do smyslu, které připojují k vědeckému chápání novou dimenzi. Nauka o synchronicitě prokazuje souvislosti mezi poznatky moderní fyziky a poznatky analytické psychologie v dosud málo prozkoumané a těžko přístupné mezní oblasti reality. Teoretickými koncepty se z empirického stanoviska zabývají kratší práce o světonázoru, skutečnosti a nadskutečnosti, duchu a životě, ba o víře v duchy. I to vše se autor pokouší fenomenologicky pojmout, aby to psychologicky prozkoumal. Kolem těchto tři hlavních spisů se seskupuji příspěvky tohoto svazku, které k nim tematicky náleží, jde zejména o kapitoly z knih O kořenech vědomi a Skutečnost duše a z knihy Duševní problémy současnosti.

Švýcarský psycholog C.G. Jung (1875 - 1961), jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století, je autorem rozsáhlého díla, jehož neoddělitelnou součástí je i jeho korespondence. Sto dopisů je prvním českým výborem z třísvazkových Dopisů (Briefe I - III) vydaných na počátku 70. let Anielou Jafféovou ve spolupráci s Gerhardem Adlerem. Mezi adresáty Jungových dopisů najdeme jména jako Sigmund Freud, Herman Hesse, James Joyce, Hermann Keyserling, Aniela Jaffé a mnoho dalších...

Revidované vydání osmého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje druhou část Jungovy významné práce „Symboly proměny“. Kniha o proměnách psychické energie předznamenala vznik analytické psychologie.

Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře.

Příspěvky k problému psychoterapie a psychologie přenosu. • Terapeutická hodnota odreagování • Praktická použitelnost analýzy snů • Psychologie přenosu • Růžová zahrada filosofů aneb série obrazů Rosarium philosophorum jako základ představy fenoménu přenosu 1. Merkurova studna 2. Král a královna 3. Nahá pravda 4. Ponoření v lázni 5. Coniunctio 6. Smrt 7. Vzestup duše 8. Očista 9. Návrat duše 10. Nové zrození

A középkorban oly népszerű alkímia - amely bizonyos értelemben a kémia elődjének is nevezhető - a huszadik században sokáig az áltudományok szimbólumának számított. A modern kor tudósai szerint az alkimisták zavaros hókuszpókuszai a fémek transzmutációjának megvalósítására - különös tekintettel az aranycsinálásra a "bölcsek köve" segítségével -, az örök ifjúság és élet elixírjének megalkotására és a mesterséges élet megteremtésére eleve sikertelenségre kárhoztatott, értelmetlen tevékenységek voltak. A múlt század kiemelkedő tudósai közül Jung volt az első, aki évtizedekig tartó munkássága során mindvégig komolyan vette és behatóan tanulmányozta az alkímiát. "Nagyon hamar észrevettem, hogy az analitikus pszichológia meglepő módon egyezik az alkímiával. Az alkimisták tapasztalatai az én tapasztalataim voltak, az ő világuk bizonyos értelemben az én világom is. Nekem ez magától értetődően ideális felfedezést jelentett, hiszen általa megtaláltam tudattalant kutató pszichológiám történeti ellenpárját. Pszichológiám ilyen módon történelmi alapot kapott, legbensőbb lényegét az alkímiával való egybevetés lehetősége, valamint a gnoszticizmusig visszanyúló szellemi kontinuitás adta meg." A Pszichológia és alkímia egy elfeledett tudományág újraértékelésének alapműve, amelyben Jung egyik páciense álomciklusát felhasználva mutatja be, hogy az alkimisták által használt szimbólumok miként jelennek meg a pszichében. Már megjelent kötetek: 3 Az elmebetegségek pszichogenezise 4 Freud és a pszichoanalízis 5 Az átalakulás szimbólumai 6 Lélektani típusok 7 Két írás az analitikus pszichológiáról 9/I Az archetípusok és a kollektív tudattalan 9/II Aión 10 A változó civilizáció 11 A nyugati és a keleti vallások lélektanáról 12 Pszichológia és alkímia 13 Az alkimista elképzelésekről 15 A szellem jelensége a művészetben és a tudományban 16 A pszichoterápia gyakorlata 17 A személyiség fejlődése 18/I A szimbolikus élet 18/II A szimbolikus élet

Praktická psychoterapie. Příspěvky k problému psychoterapie a psychologie přenosu - Základy praktické psychoterapie - Cíle psychoterapie - Medicína a psychoterapie - Terapeutická hodnota odreagování - Praktická použitelnost analýzy snů - Psychologie přenosu

Domněnku, že se Jung jako vědec věnoval pouze druhé polovině lidského života, vyvrací soubor jeho prací na téma osobnostního vývoje. Zde se autor zabývá dětskou psychologií, výchovou a individuací. Jako podstatnou pro proces dětského zrání vnímá psychologii rodičů a vychovatelů. Neuspokojivý vztah rodičů proto může u dítěte zapříčinit psychickou poruchu. Schopnost dospělého stát se sebou samým je jakousi obdobou dozrávání dítěte a jedno na druhé intenzivně působí – proto je třeba, aby rodiče i učitelé rozvíjeli vlastní osobnost. Jak Jung trefně podotýká: „Nic nemá na děti silnější psychický vliv než nežitý život rodičů.“ Carl Gustav Jung (1875–1961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychikou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha (2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015), Člověk a jeho symboly (2017), Aspekty mužství (2017) a Psychologické typy (2020).

Revidované vydání šestého svazku „Výboru z díla C. G. Junga“. Kniha obsahuje druhou část Jungovy rozsáhlé práce „Psychologie a alchymie“. Kniha je rozdělena do šesti kapitol, v nichž se Jung podrobně zabývá strukturou alchymického díla a jeho psychologickým pozadím, především projekcí nevědomých obrazů psychické celosti a snahami o její dosažení. Jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány takto: Základní alchymické pojmy; Psychická povaha alchymického díla; Dílo; Materia prima; Paralela lapis – Kristus; Alchymická symbolika v nábožensko-historickém rámci. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla Tajemno na obzoru, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým a politickým aspektům UFO. Text je doplněn barevnými a černobílými ilustracemi a aktualizovaným poznámkovým aparátem.

Revidované vydání pátého svazku Výboru z díla C. G. Junga. Kniha obsahuje první část Jungovy rozsáhlé práce Psychologie a alchymie. Po Úvodu do nábožensko-psychologické problematiky alchymie následuje zásadní příspěvek k tématu individuace: Snové symboly individuačního procesu; v něm se autor zabývá snovými obrazy provázejícími onen proces, v jehož průběhu každý člověk naplňuje své určení. Jung z velmi rozsáhlé snové série vybral pro účely této části 59 snů, které neobsahují osobní materiál a mohou proto sloužit k demonstraci obecných pravidel interpretace a správného porozumění symbolickým snovým obrazům. Text je doplněn množstvím černobílých ilustrací, aktualizovaným poznámkovým aparátem a rejstříkem.

Sanskrtské slovo mandala znamená kruh. Ten lze ztvárnit v oblasti náboženských rituálů nebo v psychologii. Jako psychologické fenomény se mandaly spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie. Velmi často obsahují čtvernost nebo násobek čtyř ve formě kříže, hvězdy, čtverce, osmiúhelníku atd. Jedná se o sebeléčebný pokus přírody, která u jedince konsteluje kontakt mezi vědomím a nevědomím a spojuje zdánlivě neslučitelné protiklady. Takové obrazy mají na svého zhotovitele značný terapeutický účinek, ale pouze tehdy, když se objevují spontánně. Výbor obsahuje tři Jungovy příspěvky na téma mandal: K empirii individuačního procesu, O symbolice mandaly, Mandaly. První z nich představuje analýzu Jungovy pacientky paní X, druhý se zabývá výtvory různých pacientů a třetí je obecným pojednáním o tomto jevu. Carl Gustav Jung (18751961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla řada jeho knih, např. Červená kniha, Vybrané spisy C. G. Junga, Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga, Rozhovory s C. G. Jungem, Aspekty mužství, Člověk a jeho symboly či Psychologické typy.

Jungova kniha Psychologické typy bývá někdy označována za jeho nejznámější dílo, jímž se etabloval jako samostatný psychologický myslitel. V každém případě se jeho popis introvertního a extravertního zaměření stal nejobecněji přijímaným Jungovým objevem vůbec. Ve své knize se podrobně zabývá tím, jak byly tyto dva typy postojů pojímány v historii (s introverzí spojuje např. středověký nominalismus, Nietzschův apollinský typ nebo osobnost Alfreda Adlera, s extraverzí zase realismus, dionýský typ či Sigmunda Freuda). Vedle toho popisuje čtyři možné funkce vědomí myšlení jako opak cítění a smyslové vnímání, jehož opakem je intuice. Každý člověk má hlavní funkci vědomí, jejíž opak vyjadřuje, jak funguje jeho nevědomí. Kombinace funkcí vědomí s introverzí a extraverzí dávají osm základních psychologických typů. Jung rovněž líčí, co se děje s psychikou člověka, když je jeho vědomé zaměření příliš jednostranné. Kniha je doplněna rozsáhlým přehledem definic, které mohou sloužit jako vodítko pro pochopení Jungových základních myšlenek. Carl Gustav Jung (18751961) byl švýcarský psychiatr, psychoterapeut, všestranně originální myslitel a zakladatel analytické psychologie. Zabýval se lidskou psychickou v širokých souvislostech mytologie, filozofie, religionistiky a umění. V Portále vyšla jeho Červená kniha (2010, čtenářská edice 2013), Vybrané spisy C. G. Junga (2014), Vzpomínky, sny, myšlenky C. G. Junga (2015), Rozhovory s C. G. Jungem (2015), Člověk a jeho symboly (2017) a Aspekty mužství (2017).

Revidované vydání čtvrtého svazku Výboru z díla C. G. Junga. Kniha obsahuje Jungovy texty: Psychologie a náboženství; Symbol proměny ve mši; odpověď na Jóba.

Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.