Carl Jung strana 3 z 5

Čtvrtý svazek výboru z díla psychologa Carla Gustava Junga.

Starý ezoterický text čínskeho taoizmu, ovplyvneného buddhizmom, konfucianizmom a snáď aj nestoriánskym kresťanstvom, preložil sinológ Richard Wilhem z čínštiny do nemčiny, doplnil odborným komentárom a požiadal svojho priateľa, slávneho psychológa C.G.Junga, o psychologický komentár. Text totiž obsahuje praktický návod k meditačným cvičeniam, umožňujúcim čínskemu adeptovi vymaniť sa z pút sveta, dosiahnuť zdravie a predovšetkým zrodenie "zlatej kvetiny", to jest duchovného znovuzrodenia

Modern Man in Search of a Soul is the perfect introduction to the theories and concepts of one of the most original and influential religious thinkers of the twentieth century. Lively and insightful, it covers all of his most significant themes, including man's need for a God and the mechanics of dream analysis. One of his most famous books, it perfectly captures the feelings of confusion that many sense today. Generation X might be a recent concept, but Jung spotted its forerunner over half a century ago. For anyone seeking meaning in today's world, Modern Man in Search of a Soul is a must.

Jung's discovery of the 'collective unconscious', a psychic inheritance common to all humankind, transformed the understanding of the self and the way we interpret the world. In On the Nature of the Psyche Jung describes this remarkable theory in his own words, and presents a masterly overview of his theories of the unconscious, and its relation to the conscious mind. Also contained in this collection is On Psychic Energy, where Jung defends his interpretation of the libido, a key factor in the breakdown of his relations with Freud. For anyone seeking to understand Jung's insights into the human mind, this volume is essential reading.

The perfect introduction to the essence of Jung's teaching for the reader unfamiliar with his ideas. It is a book that will awaken many to the new life of the self that Jung visualized.

Základem knihy je slavná Jungova práce Moderní mýtus. O věcech, které jsou vídány na nebi z roku 1958 (UFO jako pověst, UFO ve snech, UFO v malířství …). Další část tvoří Jungova vybraná korespondence s tematikou UFO. Jung se fenoménu UFO věnoval řadu let: při svých zkoumáních nezjišťoval pravost či falešnost zpráv o létajících talířích, ale snažil se pochopit jejich psychologický a mytický význam, jejich kolektivní smysl a současně postihnout hlavní problémy planetárního lidstva naší epochy - prohlubující se rozštěpení homosféry, s tím vzrůstající potřebu celosti a sjednocení, nové požadavky na růst vědomí a zohlednění étosu a mravnosti… Objevil přitom řadu paralelních obrazů a úkazů v mytologii a historických zprávách a došel k závěru, že UFO představují symboly bytostného Já. Součástí knihy je řada černobílých ilustrací, barevná obrazová příloha a bibliografie.

Příspěvek myšlenkovým dějinám alchymie. Šestý svazek výboru z díla.

Dvě rozšířené přednášky významného švýcarského psychiatra, psychologa a filosofa XX. století. Kniha obsahuje dvě Jungovy přepracované a rozšířené přednášky o jedné z nejpozoruhodnějších renesančních postav, Theofrastu Bombastovi von Hoheim alias Paracelsovi: Paracelsus jako lékař a Paracelsus jako duchovní zjev. Zejména druhá, podstatně rozsáhlejší studie, otevírá vhled do nelehko přístupné Paracelsovy „skryté“ filosofie. Jung zde, i pomocí hojných citací, které bezprostředně předvádějí autorův veskrze „drsný“ jazyk, vykresluje obraz živoucího sepětí myšlenky a života, které je pro Paracelsa tolik příznačné. Neméně zajímavý je ovšem i způsob, jakým Jung sám svou postavu analyzuje.

Kniha obsahuje dva příspěvky mytologa Karla Kerényiho: Prvotní dítě v prvotních dobách a Koré, a dvě práce C. G. Junga: Psychologie archetypu dítěte a Psychologické aspekty Kory. Karl Kerényi se zabývá mytologématy božského dítěte a panny v řecké, finské a indické mytologii, C. G. Jung analyzuje projev odpovídajících archetypů v duši moderního člověka.

Kniha obsahuje tři příspěvky: K empirii individuačního procesu O symbolice mandaly Mandaly. Slovo mandala znamená kruh v obecném smyslu. V oblasti náboženských rituálů a v psychologii označuje kruhové obrazy, jejich kreslené, malované, plastické nebo taneční ztvárnění … jako psychologické fenomény se spontánně vyskytují ve snech, v jistých konfliktních stavech a u schizofrenie … individuální mandaly se vyznačují takřka neomezeným množstvím motivů a symbolických narážek, z nichž je snadno patrné, že se pokoušejí vyjádřit celek individua, nebo jeho hlavní vnitřní vztažný bod … jejich předmětem je bytostné Já.

"A lélek képek egymásutánisága a legtágabb értelemben, de nem valami véletlen egymásmelletti- vagy egymás utániság, hanem egy minden mértéket meghaladóan értelmes és célszerű felépítmény, az élettevékenységek képekben kifejezett szemléletessége" (C. G. Jung)

A személyiséget, mint az ember teljességének kifejezését C. G. Jung a felnőtt ember ideáljaként írta le, amelynek tudatos megvalósítása a élet delén túl az emberi fejlődés végcélja. Ennek eszköze az individuáció. Munkássága vége felé Jung e cél megértésére és leírására szentelte a legnagyobb figyelmet. Ugyanakkor köztudomású, hogy az én a gyermek- és fiatalkorban keletkezik és szilárdul meg. Elképzelhetetlen lenne az individuációs folyamattal foglalkozni anélkül, hogy a fejlődés e korai szakaszával ne törődnénk. A kötet olyan válogatás, amely Jungnak a gyermekkor pszichológiájáról szóló írásait tartalmazza. Jung úgy véli, hogy a szülők és nevelők lelki állapota mértékadó a gyermek növekedési és érési folyamatában, különösen a szokatlanul tehetséges gyermekek esetében. A szülők közötti nem kielégítő lelki viszony fontosságát a gyermekkor pszichogén zavarainak okaként hangsúlyozta. A kötet írásai cáfolják azt a még mindig közkeletű előítéletet, hogy Jung pszichológiája csupán az élet második felével foglalkozik, illetve végső soron arra vonatkozik. Egy olyan korban, amikor az összes nevelési alapelv megkérdőjeleződik, minden olvasó sokat tanulhat Jung írásaiból, mivel ő bizonyos szempontból pedagógiai problémákkal foglalkozik. Önnevelés nélkül másokat nevelni éppoly kevéssé lehetséges, mint emberi érettséget elérni tudatosságg nélkül.

A visszaemlékezés plasztikusan mutatja be C. G. Jung személyiségét. Olyan ember áll az olvasó elé, aki mélyen átélte egyedi sorsát, igyekezett megérteni önnön lényét, és megvalósítani önmagát; a szó legteljesebb értelmében európai volt. Élete példázatos és keresésre ösztönző.

C. G. Jung egyike a múlt század szemléletformáló tudósainak. Általa nyertünk betekintést a psziché azon régióiba, melyekről addig csak a szépirodalomban, drámairodalomban és képzőművészetekben találkozhattunk. Rendkívül széleskörű és elmélyült kutatásai alapján felállította a lélek természetes fejlődési folyamatának egy új teóriáját, melyet individuációs processzusnak nevezett el, és ebből fejlesztette ki a jungi analitikus pszichológia elméletét és gyakorlatát, melynek gerincét az álommunka képezi. Jung pszichológiája analitikus pszichológia, mert elfogadja a Freud nevéhez fűződő pszichodinamikai alapelveket, értelmezve és kiterjesztve azokat.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka.Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.

Of all the books of the Bible few have had more resonance for modern readers than the Book of Job. For a world that has witnessed great horrors, Job's cries of despair and incomprehension are all too recognizable. The visionary psychotherapist Carl Gustav Jung understood this and responded with this remarkable book, in which he set himself face-to-face with 'the unvarnished spectacle of divine savagery and ruthlessness'. Jung perceived in the hidden recesses of the human psyche the cause of a crisis that plagues modern humanity and leaves the individual, like Job, isolated and bewildered in the face of impenetrable fortune. By correlating the transcendental with the unconscious, Jung, writing not as a biblical scholar but 'as a layman and physician who has been privileged to see deeply into the psychic life of many people', offers a way for every reader to come to terms with the divine darkness which confronts each individual.