Carl Jung strana 4 z 6

C.G. Jung, a pszichológia egyik legkiemelkedőbb alakja a mandalákat a lélektan szemszögéből vizsgálta. Kötetünk az e tárgykörbe tartozó írásait gyűjti egybe, valamint a bemutatott képsorozatokon keresztül közelebbről megismerteti az olvasót a mandalák szimbolikájával, úgy, ahogyan azt a világhírű pszichiáter, pszichológus értelmezte a tudomány számára. A szanszkrit mandala szó általános jelentése: kör, korong. Évezredek óta használják meditációs technikákhoz és gyógyító hatású gyakorlatokhoz. Nem csoda tehát, hogy a modern kor gyógyászatára is hatással van. „Meggyőződtem róla, hogy mandalákat mindenkor és mindenütt rajzoltak, festettek, kőbe véstek és építettek, egyszóval a mandala már réges-rég létezett, amikor pácienseim felfedezték maguknak…” „Az a tény, hogy az efféle képek adott esetben számottevő terápiás hatással vannak alkotóikra, empirikus módon igazolást nyert. Emellett érthető is, hiszen a mandalák gyakran igen merész kísérleteket tesznek látszólag kibékíthetetlen ellentétek egybevetésére-egyesítésére és reménytelenül nagynak tűnő szakadékok áthidalására. Rendszerint már az ebbe az irányba tett próbálkozás is gyógyító hatású…” Ez a maga nemében különleges gyűjtemény mind a szakmai szemmel látó pszichológusok, mind a mandalák misztikus világa iránt érdeklődők számára értékes és hiánypótló alkotás.

Pauliho studie Vliv archetypických představ na tvorbu přírodovědeckých teorií u Keplera se zabývá možnostmi i komplementarity duše a přírody v díle Johannese Keplera a Roberta Fludda. V širším ohledu pak zkoumá, jakým způsobem lze pojmout spojení poznání s náboženským prožitkem prostřednictvím symbolů, jež obrazně vyjadřují emoční, citovou stránku prožitku a zároveň stojí v živém vztahu se souhrnem vědění své doby a se skutečným procesem poznání. Právě proto, že se možnost takové symboliky stala naší době cizí, měl by se projevit zvláštní zájem o návrat k jiné době, jíž byly sice cizí pojmy vědecké mechaniky, dnes již klasické, která nám však umožňuje přinést důkaz existence symbolu, který má současně náboženskou i přírodovědeckou funkci. Vydání doplňuje Pauliho syntetizující esej Věda a myšlení západu.

Carl Gustav Jung v této knize přechází od výkladu grimmovské pohádky o duchu v lahvi, k analýze podob a funkcí Merkuria v alchymických textech, a nakonec k postavě Herma v gnostických traktátech. V shodě se svým psychologickým pojetím, jež spatřuje v alchymii nikoli zkoumání, nýbrž výsostný způsob prožívání nevědomí, shledává v Merkuriovi složeném ze všech myslitelných protikladů na jednu stranu bytostné Já, na druhou stranu proces individuace, a díky bezmeznosti svých definicí také kolektivní nevědomí.

A C. G. JungÖsszegyűjtött Munkái című sorozat elsőként megjelent kötete a pszichoterápia leglényegesebb kérdéseit vizsgálja meg. A szerző áttekintést ad a pszichoterápia fejlődéséről, megemlékezik e tudományág legjelesebb alakjairól, szigorú tárgyilagossággal különítve el az érdemeket és a tévedéseket. Egyetlen elmélet mellett sem kötelezi el magát, hanem gyakorlati példákkal, a mélyebb összefüggések feltárásával igyekszik bizonyítani az állandó fejlődés és a személyre szabott terápia fontosságát. Az indulatáttétel pszichológiáját egy középkori, alkimista képsorozat felhasználásával ismerteti, amely izgalmas és érdekes összefüggések feltárásához vezet.

Švýcarský psychoanalytik Carl Gustav Jung (1875–1961) patří k osobnostem, na kterých se už celá desetiletí s větším či menším nepochopením pasou celé hordy životopisců. O to větší událostí je vydání jeho zásadního a dosud nepublikovaného díla, které vrhá světlo na původ jeho psychologických teorií. Znalci je nazývají „klíčem“, nebo dokonce „nukleárním reaktorem“ Jungova díla. Tlustý rukopis vázaný v červené kůži pojmenovaný Liber Novus nebo také Červená kniha ležel od smrti svého tvůrce v trezoru jedné švýcarské banky. Jungova rodina považovala zápisky za příliš intimní a fantastické, bála se kompromitace a odmítala jakékoli návrhy na zveřejnění. Teprve v roce 2000 se britskému historikovi lékařství Sonu Shamdasanimu podařilo domluvit se s dědici na pořízení faksimile původního Jungova rukopisu a jeho vydání, doprovozené zasvěceným komentářem a překladem původního Jungova textu.

vé poslední dílo Odpověď na Joba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu. Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Job se tehdy již slavný analytický psycholog snaží vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledá odpověď na problém lidského utrpení, zkoumá vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe. Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst). Z německého originálu přeložil Karel Plocek

Devátý svazek "Výboru z díla C. G. Junga", který vychází pod názvem Člověk a kultura, je současně svazkem závěrečným. Obsahuje následující texty C. G. Junga: O vzniku osobnosti, Žena v Evropě, Manželství jako psychologický vztah, Životní obrat, Duše a smrt, Svědomí z psychologického hlediska, Dobro a zlo v analytické psychologii, Psychologie a básnictví, Snící svět Indie, Co nás Indie může naučit, K psychologii východní meditace, Předmluva k I-ťingu, Zósimovy vize, Paracelsus jako lékař, Sigmund Freud. Knihu přeložili Petr Patočka, Karel Plocek a Martin Žemla. Odborným redaktorem je Karel Plocek.

Jelen kötet olyan munkákból áll, amelyek 1933 és 1955 között keletkeztek, és a címként szolgáló két fogalmat körvonalazzák, dolgozzák ki. A(z) Az archetípusok és a kollektív tudattalan (Könyv) szerzője Carl Gustav Jung.

Modern Man in Search of a Soul is the perfect introduction to the theories and concepts of one of the most original and influential religious thinkers of the twentieth century. Lively and insightful, it covers all of his most significant themes, including man's need for a God and the mechanics of dream analysis. One of his most famous books, it perfectly captures the feelings of confusion that many sense today. Generation X might be a recent concept, but Jung spotted its forerunner over half a century ago. For anyone seeking meaning in today's world, Modern Man in Search of a Soul is a must.

The concept of the archetype is crucial to Jung's radical interpretation of the human mind. Jung believed that every person partakes of a universal or collective unconscious that persists through generations. The origins of the concept can be traced to his very first publication in 1902 and it remained central to his thought throughout his life. As well as explaining the theoretical background behind the idea, in Four Archetypes Jung describes the four archetypes that he considers fundamental to the psychological make-up of every individual: mother, rebirth, spirit and trickster. Exploring their role in myth, fairytale and scripture, Jung engages the reader in discoveries that challenge and enlighten the ways we perceive ourselves and others.

Vannak örök, kimeríthetetlen témák, amelyek új megvilágításban új dimenziót nyernek. Ilyen az élet, a halál, a vallás, a kereszténység, a jó, a rossz, a szenvedés, a gyógyítás, a szexualitás, a szerelem, a házasság - hogy csak néhányat említsünk. S ha ezeket a témákat olyan ember fejti ki, mint C. G. Jung, a modern lélektan egyik nagy alakja, az analitikus pszichológia megalapítója, akkor biztosak lehetünk abban, hogy érdemes kézbe vennünk a könyvet, ismereteink gyarapodnak, érzelmeink letisztulnak, és sokkal több megértést tudunk tanúsítani problémákkal küszködő embertársaink iránt. A sorozat öt kötetét azoknak ajánljuk, akik szeretik az aforizmákat, a mély bölcsességeket hordozó gondolatokat, s képesek arra is, hogy e gondolatokat életre keltsék a mindennapok forgatagában.

Jako v pořadí osmý svazek „Výboru z díla C. G. Junga“ vychází pod názvem Hrdina a archetyp matky druhá část Jungovy přelomové práce Symboly proměny. Osmý svazek „Výboru“ tedy tvoří s dříve vydaným sedmým svazkem jeden celek. Osmý svazek obsahuje následující kapitoly: Vznik hrdiny, Symboly matky a znovuzrození, Boj o osvobození od matky, Dvojaká matka, Oběť. Součástí knihy je obsáhlý poznámkový aparát a rejstřík. Knihu přeložili Petr Patočka a Karel Plocek. Vychází v redakci Karla Plocka.Kniha Symboly proměny se stala mezníkem, který znamenal konec Jungova přátelského vztahu s Freudem a překročení omezujících východisek klasické psychoanalýzy. Jung v ní nastoupil vlastní cestu a položil první stavební kámen své analytické psychologie. Rozšířil zcela zásadně dosavadní pojetí nevědomí o jeho kolektivní vrstvu a reduktivní výkladový kauzalismus klasické psychoanalýzy doplnil o teoreticky i terapeuticky neméně významný princip zaměřenosti na cíl. K zásadní změně dospěl v širším pojetí psychické energie (libida), která podle něho nemá jen sexuální charakter, ale obdobně jako energie v moderní fyzice se může projevovat v různých formách. Z kulturně historického hlediska se jeví jako závažné Jungovo pojetí sekulárních proměn psychického vývoje lidstva a zejména jeho osvětlení proměnami v psychické energetice a jejím zaměření. Stejně aktuální zůstává i jeho zdůraznění významu symbolů a symbolického života v duševním vývoji jednotlivce i dané kultury, a to v normě i v psychopatologii.

Love is a force of destiny whose power reaches from heaven to hell.' So Jung advises while reflecting on 'The Love Problem of a Student', an essay contained in this volume. But it is not just love that Jung speaks of in this book. Taking as its theme Jung's interpretation of the feminine principle in his hugely influential theories about the inner world of the individual, it guides the reader from the mythological archetype of the mother-figure to the experience of women in twentieth-century Europe, explaining along the way concepts crucial to Jung's understanding of the personality, such as animus and anima. Many of his contentions have become the assumptions of the generations growing up in the twenty-first century. Aspects of the Feminine is a provocative, controversial book which offers readers the opportunity to discover at first hand just how radical Jung's arguments were.

Of all the books of the Bible few have had more resonance for modern readers than the Book of Job. For a world that has witnessed great horrors, Job's cries of despair and incomprehension are all too recognizable. The visionary psychotherapist Carl Gustav Jung understood this and responded with this remarkable book, in which he set himself face-to-face with 'the unvarnished spectacle of divine savagery and ruthlessness'. Jung perceived in the hidden recesses of the human psyche the cause of a crisis that plagues modern humanity and leaves the individual, like Job, isolated and bewildered in the face of impenetrable fortune. By correlating the transcendental with the unconscious, Jung, writing not as a biblical scholar but 'as a layman and physician who has been privileged to see deeply into the psychic life of many people', offers a way for every reader to come to terms with the divine darkness which confronts each individual.

'These writings of his are strongly alive, in most instances Jung does not present us with final solutions and last words about any of the great East-West problems, but rather with suggestions for a deeper kind of approach, thus opening up new planes of investigation.' - Journal of Analytical Psychology “My own world of European consciousness had become peculiarly thin… it is quite possible that India is the real world and that the white man lives in a madhouse of abstractions.” C.G. Jung was inspired to write these words after his very first visit to India. Long concerned with the hold that myth and archetype had on the human psyche, it was inevitable that the legendary psychoanalyst would turn his attention to Eastern modes of thought. Psychology and the East collects together many of Jung’s most memorable writings on the subject, including his Psychological commentaries on the I Ching and The Tibetan Book of the Dead, his thoughts on Buddhism and Islam and a full travelogue of that fateful first encounter with India in 1936.

A fifteen-year-old girl who claimed regular communications with the spirits of her dead friends and relatives was the subject of the very first published work by the now legendary psychoanalyst C.G. Jung. Collected here, alongside many of his later writings on such subjects as life after death, telepathy and ghosts, it was to mark just the start of a professional and personal interest—even obsession—that was to last throughout Jung’s lifetime. Written by one of the greatest and most controversial thinkers of the twentieth century, Psychology and the Occult represents a fascinating trawl through both the dark, unknown world of the occult and the equally murky depths of the human psyche. Carl Gustav Jung (1875–1961). Founded the analytical school of psychology and developed a radical new theory of the unconscious that has made him one of the most familiar names in twentieth-century thought.