Knihy - Filozofia strana 6 z 184
zobraziť:
Kapitoly z filosofie nové hudby
Monografie se věnuje některým podobám interakce mezi hudbou, filosofií, literaturou a filmem v průběhu 20. století. Zaměřuje se především na způsob, jakým byla v literatuře a filosofii reflektována tzv. schönbergovská reforma vedoucí ke zrušení tonálního systému. Druhou podstatnou proměnou, jíž hudební jazyk v průběhu minulého století prošel a jež se stala předmětem pozoruhodných teoretických reflexí, je rovněž rušení rozdílu mezi (hudebním) zvukem a (přírodním) hlukem, jak k němu docházelo např. v konkrétní hudbě. Mezi autory, kteří se stávají předmětem zájmu Fulkovy knihy, patří Claude Lévi-Strauss, Theodor W. Adorno, Michel Foucault, Marcel Proust, Thomas Mann či Alain Robbe-Grillet. Přestože neusiluje o vyčerpávající přehled různých podob, jakých zmiňovaná interakce nabývá, v reprezentativní podobě ukazuje rozmanitost a bohatost různých způsobů teoretického uvažování o problematice „nové hudby“.
dostupné aj ako:
How to Be
What is the nature of things? Must I think my own way through the world? What is justice? How can I be me? How should we treat each other?
Before the Greeks, the idea of the world was dominated by god-kings and their priests, in a life ruled by imagined metaphysical monsters. 2,500 years ago, in a succession of small eastern Mediterranean harbour-cities, that way of thinking began to change. Men (and some women) decided to cast off mental subservience and apply their own worrying and thinking minds to the conundrums of life.
These great innovators shaped the beginnings of philosophy. Through the questioning voyager Odysseus, Homer explored how we might navigate our way through the world. Heraclitus in Ephesus was the first to consider the interrelatedness of things. Xenophanes of Colophon was the first champion of civility. In Lesbos, the Aegean island of Sappho and Alcaeus, the early lyric poets asked themselves 'How can I be true to myself?' In Samos, Pythagoras imagined an everlasting soul and took his ideas to Italy where they flowered again in surprising and radical forms.
Prize-winning and bestselling writer Adam Nicolson travels through this transforming world and asks what light these ancient thinkers can throw on our deepest preconceptions. Sparkling with maps, photographs and artwork, How to Be is a journey into the origins of Western thought.
Hugely formative ideas emerged in these harbour-cities: fluidity of mind, the search for coherence, a need for the just city, a recognition of the mutability of things, a belief in the reality of the ideal - all became the Greeks' legacy to the world.
Born out of a rough, dynamic-and often cruel- moment in human history, it was the dawn of enquiry, where these fundamental questions about self, city and cosmos, asked for the first time, became, as they remain, the unlikely bedrock of understanding.
Vášeň západní mysli
Predstavte si, že vaša pamäť by sa scvrkla na výsek minulosti dlhý jeden mesiac. Nezasiahlo by to základné funkcie vašich rečových, kognitívnych a emočných centier, ale prišli by ste o všetky hlbšie vzťahové väzby a všetky komplexné city a myšlienky, ktoré sa formujú postupným vrstvením životných skúseností v čase. V dôsledku toho by sa vami prežívaná identita scvrkla na žalostný tieň jej skutočnej hĺbky a bohatosti. No a niečo podobné sa nám stalo vo vzťahu k našim vlastným duchovným a kultúrnym dejinám.
Existenčný zmätok, strata celkového zmyslu, hodnotové vykorenenie, vôľová paralýza, zacyklenosť v úzko subjektívnom prežívaní a neschopnosť vzťahovať svoj osobný príbeh k veľkému príbehu nášho sveta sú prejavom odpojenia našej vlastnej psyché od jej hlbinných vrstiev. Veľká kríza identity, v ktorej sa naša civilizácia ocitla, je dôsledkom. Pre zmenu tohto stavu je potrebné skutočné duchovné prebudenie - voči kráse nášho sveta, voči vzácnosti darov, ktorými ako ľudské bytosti disponujeme, voči krehkosti nesmiernej výsady žiť, tvoriť a milovať v tejto jedinečnej dobe. Spraviť rozhodujúci krok smerom k takémuto prebudeniu môžeme len my sami. Nespraví ho za nás žiadna kniha. Čo ale kniha môže spraviť, je vyčarenie príbehu, ktorý uchváti našu imagináciu natoľko, že takýto krok začneme pokladať najskôr za možný a následne za niečo, po čom my sami začneme túžiť. A presne takýto účinok na človeka má príbeh, ktorý vo svojej knihe Vášeň západní mysli rozpráva Richard Tarnas (1950-).
Etika umělé inteligence
Belgický filosof Mark Coeckelbergh nabízí přístupný přehled etických výzev spojených s umělou inteligencí. Doporučuje nahlédnout za katastrofické scénáře, oblíbené v Hollywoodu, k reálným problémům. Umělá inteligence pohání vyhledávač Google, umožňuje cílenou reklamu na Facebooku, práci hlasových asistentů, prediktivní práci policie, autonomní zbraně i auta. Tyto již existující technologie vyvolávají obavy o bezpečnost, soukromí, odpovědnost za rozhodnutí, transparenci a zaujatost, nemluvě o nahrazení lidské práce. Coeckelbergh však neklade jen otázky, ale nabízí konkrétní doporučení, zvláště vtělit etické hodnoty do konstrukce umělé inteligence.
Paramátman ve všem a v každém
Šrí Nisargadatta Maharadž (1897–1981) — seberealizovaný mistr, který žil v chudinské čtvrti v Bombaji, se stal proslulý svými brilantními, vtipnými a spontánními promluvami, ve kterých vyučoval prostou a úspornou džňána jógu, založenou na vlastní zkušenosti. Kniha obsahuje promluvy z posledních pěti let jeho života. Prospěch ze čtení těchto slov bude přímo úměrný míře vašeho ukotvení neboli usebranosti. „Seberealizace značí konečné osvobození. Ten, kdo vskutku cítí lítost nad svou bezvýznamnou existencí, je způsobilý obdržet Sebepoznání. Toto poznání není výsledkem mnoha druhů duchovní praxe. Zapletení se do složitých záležitostí vás nemůže kvalifikovat pro to Nejzazší. Ten, kdo si je vědom podřadnosti a zbytečnosti všech dalších aktivit a vyvine důvěru ve své Átman jakožto jediného Boha, je kvalifikován k tomuto Sebepoznání. Pravé Já zůstává nepovšimnuté kvůli vrstvě tělesné totožnosti. Tato tělesná totožnost je pokořena skutečnou oddaností, a tím rovněž dochází k přibližování se k Átman. Jakmile je tělesná totožnost zničena pomocí oddanosti, pak to, co zůstává, je Parabrahman.“
Platón a Aristoteles
Eric Voegelin (1901-1985) byl německo-americký politický filosof. Jeho dílo Řád a dějiny mělo být ojedinělým příspěvkem k filosofii dějin. Tématem byl řád v lidské duši, ve společnosti a v dějinách a metodou mělo být zkoumání symbolů tohoto řádu, jak se historicky proměňovaly od starověkých orientálních civilizací po současnost. Voegelin však tento projekt záhy přerušil, protože pokládal za nutné revidovat jeho teoretická východiska; posledním svazkem uskutečňujícím původní rozvrh se tak stal svazek věnovaný Platónovi a Aristotelovi. Ten ukazuje filosofii (právě v její vrcholné fázi) jako symbolickou formu, jíž duše artikuluje pohyby kosmu a společnosti ? a především svůj vlastní pohyb mezi řádem a neuspořádaností, pravdou a nepravdou, spravedlností a nespravedlností, vzestupem a upadáním, láskou k moudrosti a láskou ke zdání a vposled mezi životem a smrtí.
Dějiny filosofie VII.
Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.
Péče o duši I.
Knižní vydání Sebraných spisů přináší čtenářům systematicky učleněné celoživotní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů. Soubor Péče o duši zahrnuje autorovu tvorbu, která se týká postavení člověka ve světě a v dějinách: od morálních otázek jednotlivce, přes stanoviska k aktuálním společensko-politickým událostem, až k obecným úvahám o filosofii dějin.
Na sklade 1Ks
19,38 €
20,40 €
Život a slovo
Svazek obsahuje knižně dosud nezveřejněné texty Ladislava Hejdánka představující příspěvky k řadě význačných témat jeho myšlení, jako je povaha člověka, řeči, světa či pravdy. Hejdánek se v nich ukazuje jako svébytný myslitel hledající odpovědi na otázky po místě člověka ve světě, po roli filosofie v lidském životě a ve společnosti, po vztahu mytického, filosofického a theologického myšlení. Některé ze zařazených statí jsou zároveň více či méně polemickými reakcemi na koncepce dalších autorů (jako je Jiří Zeman, Karel Kosík, Zdeněk Neubauer, Martin Hybler, Jakub S. Trojan či Emanuel Rádl) a pokusem o dialog s nimi.
Zaměření, jež je těmto textům společné, Hejdánek sám charakterizuje v předmluvě k samizdatovému souboru Život a slovo z r. 1985 (odkud je vypůjčen také název této knihy): „Různorodost pojednaných témat je v předloženém souboru jen zdánlivá. Pozorný čtenář zjistí, že všechny texty jsou vnitřně sjednoceny, a to nikoli pouze ani především osobou autora, nýbrž ‚věcně‘. Ale tu musíme užít možná trochu již zapomínané formulace Kosíkovy, že ta ‚věc‘, ve vztahu k níž ona jednota spočívá, ve skutečnosti není žádnou věcí. Jinak řečeno, vybrané eseje spolu neladí díky tomu, že by měly nějaký společný předmět, jímž by se zabývaly; to společné je spíše ‚ne-předmět‘, totiž právě – nepředmětné myšlení, a především nepředmětná ‚skutečnost‘.“
Aristotelova Metafyzika IX, 1-3
Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík. Kniha, kterou dostává čtenář do ruky, patří k nejzasvěcenějším a nejsrozumitelnějším úvodům do celé Aristotelovy filosofie a je také dokladem toho, že to byl právě Heidegger, kdo naučil dvacáté století číst Aristotela nově.
Na sklade 1Ks
20,80 €
21,89 €
Problémy etiky I
Kniha Problémy etiky I obsahuje texty o filosofii jednání a morální zodpovědnosti. První oddíl se zabývají podmínkami morálního soudu, jak je formulují problémy svobody vůle a morální náhody. Druhý oddíl se věnuje otázce zodpovědnosti za jednání a jeho důsledky. V tomto ohledu zkoumá pojmy týkající se úmyslného jednání, typy zodpovědnosti za zamýšlené a nezamýšlené důsledky jednání a nejednání či negativní zodpovědnost ve vztahu k integritě jednajícího.
Problémy etiky I doplňuje sbírky Problémy etiky II a Základní etické teorie o výběr filosoficky závažných problémů současné anglosaské etiky a morální psychologie, které se rozvinuly v důsledku první, kritické vlny etiky ctností a etablovaly se jako nedílná součást základního filosofického kurikula.
Wittgensteinovská etika
Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina. Texty v řadě ohledů rozvíjejí podobná témata jako texty představené ve sbírkách Problémy etiky I a II – zvláště pokud jde o kritiku převažujícího legalistického pojetí etiky a souvisejícího pojetí jednání a zodpovědnosti a o důraz na komplexnější morální psychologii včetně zkoumání emočních reakcí, jako jsou lítost či soucit. Zároveň přicházejí s radikálnější kritikou mainstreamové analytické metody s její oblibou schematických příkladů. Těžištěm morální hodnoty je zde vztah k druhému člověku, který je plně a jasně vnímán jako druhá lidská bytost.
Problémy etiky II
Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání. Texty prvního oddílu identifikují převládající paradigma v dobové etice a konfrontují je s pojmy dobrého života a dobrého charakteru. Druhý oddíl obsahuje texty poukazující na morální relevanci a emočních aspektů naší morální zkušenosti. Zařazena je i kantovská odpověď na problém legitimity emoce jako morální motivace. Třetí oddíl představuje texty kriticky reflektující formu a styl etického filosofování a jejich vztah k morální výchově a rozvoji představivosti, v nichž významnou roli hrají literatura a umění.
Problémy etiky II doplňuje sbírky Problémy etiky I a Základní etické teorie o výběr filosoficky závažných problémů současné anglosaské etiky a morální psychologie, které se rozvinuly v důsledku první, kritické vlny etiky ctností a etablovaly se jako nedílná součást základního filosofického kurikula.
Bezpečnost, teritorium, populace
Oproti mechanismům, jimiž se panovník až do doby klasicismu snažil zajistit bezpečí svého teritoria, staví Foucault technologie bezpečnosti, resp. korelace mezi nimi a populací. „Teritorium“ a „populace“ slouží jako protikladné póly, mezi nimiž se jeho uvažování rozvíjí. Jak došlo k přechodu od svrchovanosti nad teritoriem k regulaci populace? Jaké byly účinky této proměny na rovině vládních praktik? Objevení se populace jako ideje a jako reality nebylo důležité jen na politické úrovni, mělo také dopad na epistemologické úrovni. Analýza bezpečnostních dispozitivů vztahujících se k populaci vedla Foucaulta postupně k tomu, že zdůraznil pojem „vlády“. Ve svém tradičním smyslu veřejné moci nebo výkonu svrchovanosti nakonec ztratil váhu a začal označovat techniky specifické pro správu populací. Problematický trojúhelník, který sloužil jako původní rámec výzkumu, tak byl nahrazen systematickou řadou bezpečnost–populace–vláda, spolu s níž Foucault v tomto přednáškovém cyklu zavedl pojem „guvernementalita“, jímž se od historie bezpečnostních technologií dostal až ke genealogii moderního státu.
Myšlení konečnosti
Konečnost patří mezi výrazné motivy soudobého myšlení i ústřední témata Pavla Kouby. Kniha přináší soubor filosofických úvah, básní, uměleckých fotografií a ohlédnutí, které vznikly u příležitosti jeho životního jubilea a pocházejí od významných českých i zahraničních autorů. Některé přímo navazují na vybrané teze Koubových textů (k pojmu pravdy, subjektu, vztahu času a prostoru či kritice morálního vidění světa) či se vymezují vůči jeho filosofické pozici vcelku, jiné se vyjadřují ke stěžejním myšlenkám pro Koubu určující filosofické tradice (fenomenologie, hermeneutika, Nietzsche). Shodně tak činí v návaznosti na to, co jejich autoři s Pavlem Koubou promýšleli a prožívali. Knihu uzavírá dialog o povaze duše mezi aristotelským a platónským filosofem, do něhož se zapojí i postava anonymního hermeneutika.
dostupné aj ako:
Három könyv az életről
"Nincs a világon kiegyensúlyozottabb, mint az ég; az ég alatt szinte semmi kiegyensúlyozottabb, mint az emberi test; e testben pedig semmi sem kiegyensúlyozottabb, mint a szellem. Tehát a kiegyensúlyozott dolgok révén újul meg a szellemben lakozó életerő."
Milyen tanácsokat adhat a reneszánsz kori Firenzében egy orvosi képzésben is részesült újplatonikus filozófus, teológus, asztrológus a barátainak, hogy megőrizzék egészségüket, sokáig éljenek, és életerejüket még az ég ajándékaival is fokozni tudják? Marsilio Ficino hatalmas tudását Platón és az újplatonikus filozófusok görögből latinra történő fordításából szerezte, mely az alapját képezte egy új szellemi irányzatnak, a "természeti mágiának". Ficino Három könyv az életről című műve, melyet 1474 és 1489 között írt, nem az egyetlen volt az orvosi "életmód-tanácsadó" könyvek műfajában, ám szellemesen szórakoztató stílusa, filozófiai háttere és asztrológiai-mágikus megközelítése két évszázadra az egyik legnépszerűbb, több mint 30 kiadást megért olvasmánnyá tették Európa-szerte.
A magyarul először napvilágot látó kötet érdekessége, hogy Ficino művének számos asztrológiai, mágikus utalást is tartalmazó III. könyvét - mely miatt eretnekséggel vádolták meg -, Mátyás királyunknak ajánlotta.
Autonomie a alterita
Kniha Autonomie a alterita se věnuje vztahu autonomie a jinakosti, a to na základě dialogu mezi Kantovou filosofií a fenomenologií. Pojem autonomie je představen na základě Kantova myšlení se zaměřením na jeho prakticko-etickou filosofii, přičemž lze rozlišit několik významů autonomie: autonomii jako sebezákonodárství, jako vrchní mravní princip, jako svobodu, jako základ důstojnosti člověka. Bylo by ale chybou představovat si autonomní subjekt jako izolovanou entitu. Autonomie je záležitost vztahová a žije z určitých podmínek. Rozpracování vztahového pole autonomie je tématem fenomenologické části, a to pomocí teorií intersubjektivity. Jedná se o rozvrhy, které popisují vztah k Druhému vycházejíce z apriorního, společného základu: z původního a intersubjektivně sdíleného světa u Husserla, ze vzájemného propletení u Merleau-Pontyho nebo ze spolu-bytí u Heideggera. Alternativní model Levinasův a Sartrův zdůrazňuje naopak radikální oddělení mezi subjektem a druhým člověkem. Druhý stojí v bezprostředním vztahu k subjektu a radikálně zpochybňuje jeho autonomii.
Prožitek hor a zkušenost smyslu, 2.vydanie
Strach z lezení působil na známého neurologa a psychiatra jako koření života. Copak si člověk musí od sebe nechat všechno líbit? Nemůže být silnější než strach? V horách dostávají myšlenky volný průběh a vlastně není žádné větší podstatné rozhodnutí v mém životě, které bych tam neučinil Veškeré zážitky, za které jsme horám a stěnám a horským hřbetům vděčni, se podle Frankla svážejí a ukládají jako životní úroda do stodol, kde jsou chráněny před pomíjivostí. Hluboké myšlenky k horolezectví jsou doplněny působivými snímky Jana Zahradníčka.
Etika
Stěžejní dílo Barucha Spinozy, významného nizozemského filozofa 17. století, v novém revidovaném vydání.
„Spinozův paradox spočívá v tom, že třebaže je nejvíce filozofem filozofů, neboť je jistým způsobem nejčistší, zároveň se nejvíce obrací k nefilozofům a nejintenzivněji podněcuje nefilozofické chápání. Proto může Spinozu skutečně číst každý; i bez dostatečného pochopení spinozovských pojmů je možné z něho načerpat velké emoce a zcela obnovit své vnímání. Na druhé straně historik filozofie, který chápe pouze Spinozovy pojmy, nedospívá k dostatečnému pochopení. Jak řekl Jaspers, potřebujeme dvě křídla — třeba jen proto, aby nám filozofy a nefilozofy přivedla ke společné hranici.“ (Gilles Deleuze)
„Jen temná a politováníhodná pověrčivost zakazuje, abychom se radovali. Proč by mělo být ukájení hladu a hašení žízně slušnější než zahánění melancholie? To je můj názor na věc a mé přesvědčení. Žádné božstvo ani nikdo jiný, leda závistivec, by se nemohl těšit z mé nemohoucnosti a z mých nepříjemností a považovat naše slzy, vzlyky, strach a jiné takové věci za naši ctnost. Naopak čím větší radost pociťujeme, tím přecházíme k větší dokonalosti a tím více se nutně účastníme na božské přirozenosti. Je vlastností moudrého člověka užívat věci a těšit se z nich, jak je to jen možné (nikoli však až k přesycení, protože zde už o žádné potěšení nejde).“
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
