Kniha obsahuje myšlienky Viktor E. Frankla (1905 – 1997), zostavené vysokoškolskou pedagogičkou, psychologičkou Juditou Štempelovou. Viktor E. Frankl bol svetoznámym psychiatrom, zakladateľom liečebnej metódy – logoterapie. Podstatou jeho učenia je orientácia človeka na hľadanie životného zmyslu. Napriek ťažkému životnému osudu celým svojím bytím svedčil, že Boh je láska. Jeho diela sú plné svetla, múdrosti a lásky k človeku i Bohu. Dodávajú životný optimizmus, najmä v ťažkých chvíľach a životných skúškach. Zostavila Judita Štempelová.

Kniha obsahuje přednášky z let 1957–1975, v nichž se jako červená nit táhne otázka člověka po smyslu života. Viktor Frankl je přesvědčen, že utrpení z pocitu hluboké nesmyslnosti a ochromující prázdnoty života je specifickou nemocí naší doby. Vytvořil proto terapeutickou koncepci, s jejíž pomocí toto existenciální vakuum úspěšně léčil. V této knize dává nahlédnout do svého myšlení i praxe a na mnoha příkladech ukazuje, jak se dá utrpení z nesmyslnosti života léčit.

„Názory, které profesor Frankl zastává v této a dalších svých knihách, znamenají nejdůležitější přínos pro obor psychoterapie od časů Freuda, Adlera a Junga. A jeho styl je mnohem čtivější.“ (Sir Cyril Burt, předseda British Psychological Society). „Tento svazek je tak zhuštěný, tak prodchnutý žhoucím humanismem, tak bohatý na dokumentaci a jeho kritické postoje jsou tak uvážlivé, že zasluhuje podrobnou četbu stránka co stránka.“ (Annales Médico-psychologiques).

Viktor E. Frankl (1905–1997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem specifického druhu terapie, již nazval „logoterapie“, a směru tzv. existenciální analýzy, v nichž využil mj. své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů.

Po obecném výkladu neuróz autor dělí duševní poruchy na endogenní psychózy, psychosomatická onemocnění, funkční onemocnění a neurózy reaktivní, iatrogenní, psychogenní, noogenní a kolektivní. Výraz noogenní neurózy odráží Franklovo přesvědčení, že i problémy duchovního rázu či existenciální krize se mohou zdát zdrojem neurotických obtíží. Kolektivní neurózy zase znamenají neurotické poruchy typické pro ducha doby, v níž daný člověk žije.
V druhé části knihy autor představuje dvě hlavní metody léčby noogenních neuróz logoterapii jakožto terapii vycházející z duchovních zdrojů a existenciální analýzu coby terapii zaměřenou na duchovní oblast a na osobní duchovní existenci.
Kniha je doprovázena mnoha kazuistikami.
Viktor E. Frankl (19051997) byl profesorem neurologie a psychiatrie. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto třetího vídeňského směru psychoterapie, který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mj. využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů. V Portále vyšla jeho kniha Utrpení z nesmyslnosti života.

A szenvedés teljesítményt és növekedést jelent. A szenvedés tulajdonképpeni teljesítménye nem más, mint érési folyamat. Az érést azonban az alapozza meg, hogy az ember belső szabadságra jut - minden külső függőség ellenére. Gondoljunk olyan extrém helyzetre, mint a hadifogság vagy a koncentrációs tábor: ebben a helyzetben az ember rendkívüli módon függ azoktól a feltételektől, amelyeket rákényszerítenek. De kitűnik, hogy ezek a feltételek és körülmények csak tevékenységét és élményeit határozzák meg, őt magát azonban meghagyják szabadnak, amint arról van szó, ahogyan ő viszonyul ehhez a külső körülmények által rendkívüli mértékben meghatározott szituációhoz. Ez pedig azt jelenti, hogy az ember szabad minden feltételtől és körülménytől, és szabad sorsa belső uralására, az igaz, őszinte szenvedésre. Ez a szabadság nem ismer feltételeket, ez a szabadság „minden körülmények között” és az utolsó leheletig érvényesül.

Világszerte olvasók egész generációi számára nyújtott megrázó élményt Viktor Frankl pszichiáter klasszikus memoárja, amelyben a náci haláltáborokban zajló mindennapi életről számol be.

Frankl négy koncentrációs tábort járt meg 1942-45 között, ezek egyike Auschwitz volt. Meg kellett tapasztalnia szülei, fivére és várandós felesége halálát, és később ezekből a tragikus élményekből, saját és mások végletes gyötrődéséből kiindulva hozta létre terápiás módszerét. A szenvedést nem kerülhetjük el, állítja Frankl professzor, azt azonban eldönthetjük, hogy milyen módon viszonyulunk hozzá, és találunk-e benne értelmet.

Értelmet találni az életben, bármilyen is az; kitűzni bizonyos célokat, és azok felé haladni - Frankl logoterápiájának ez a törekvés az alapköve. Sok tekintetben a pszichoanalízisre épít ez az elmélet, de annál általánosabb érvényű, és pozitív üzenete révén mindenkit szíven talál. Az ember egyedi, senki mással össze nem téveszthető lény, hangsúlyozza dr. Frankl, éppen ezért mindenkire rá van bízva, hogyan éli meg, hogyan értelmezi saját személyes tapasztalatait. Hozzuk ki a legtöbbet a lehetőségeinkből, forduljunk bizakodással a jövő felé, és legyünk elfogadóak - a logoterápia módszere ebben segít.

Viktor E. Frankl 1997-ben, kilencvenkét évesen hunyt el. Könyvét azóta több mint harminc nyelvre fordították le, gondolatai olvasók tízmillióihoz jutottak el. Visszaemlékezését az amerikai kongresszusi könyvtár már évtizedekkel ezelőtt beválogatta a tíz legnagyobb hatású könyv közé.

Dielo svetoznámeho psychológa Viktora Frankla o psychológii a náboženstve. V knihe dominuje zreteľ na existenciu duchovnej dimenzie človeka a orientácia na hodnoty posilňujúce vôľu k životu a pozitívnu životnú orientáciu v čase šíriaceho sa nihilizmu
. Viera v zmysel a náboženská viera sú pre Frankla v podstate synonymá. Skúmanie vzťahu psychoterapie a náboženstva, ako aj miesta náboženskej viery v živote jednotlivca je preto úplne logickou a zásadnou súčasťou jeho diela.

Len málo kníh zanechá v čitateľovi taký silný dojem ako kniha Hľadanie zmyslu života.

Autor, svetoznámy neurológ a psychiater Viktor E. Frankl, ju napísal po prepustení z koncentračného tábora a hoci sa mu zážitky z neho stali hlavným podkladom, nejde o vyratúvanie krutostí, ale o originálnu psychoanalýzu vychádzajúcu z autorovho prístupu k hľadaniu zmyslu vlastnej existencie a života.
Od svojho prvého vydania v roku 1946 sa kniha stala svetovým bestsellerom, predalo sa z nej viac ako 10 miliónov kusov a bola preložená do viac ako tridsiatich svetových jazykov.

Kniha je kultovním dílem tzv. logoterapie - léčbou smyslem. Moderní psychoteraupetická metoda je v publikaci vyložena nejsystematičtěji a nejinstruktivněji v obecném i specifickém plánu.

Tato kniha je výsledkem série přednášek, kterou měl autor v letním semestru roku 1966 na Jižní metodistické univerzitě v texaském Dallasu. Ústředním pojmem přednášek je logoterapie psychoterapie zaměřená na hledání smyslu lidského života. Frankl zde zdůrazňuje systematickou povahu logoterapie, která předpokládá svobodu vůle, vůli ke smyslu a smysl života. Zaměřuje se na konkrétní logoterapeutické techniky a také na aplikační oblasti logoterapie, jež léčí různé typy neuróz. Logoterapie je kladena do kontextu jiných psychoterapeutických škol a závěrečná kapitola knihy se věnuje i jejímu vztahu k teologii. Viktor E. Frankl (19051997) byl profesorem neurologie a psychiatrie na Vídeňské univerzitě a profesorem logoterapie na United States International University v Kalifornii a dalších amerických univerzitách. Je tvůrcem tzv. logoterapie a existenciální analýzy jakožto třetího vídeňského směru psychoterapie, který se zaměřuje na hledání smyslu v lidském životě. Ve svých knihách Frankl mj. využil své zkušenosti vězně nacistických koncentračních táborů. V Portále vyšly jeho knihy Utrpení z nesmyslnosti života a Teorie a terapie neuróz.

Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností tohoto svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy. Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních náboženských zkušenostech a rozhodujících životních dějinných událostech, jako je např. otázka holocaustu. Podstatnou roli zde hrají základní, existenciální otázky - utrpení a vina, ale i láska a smysl života.

1946-ban, tizenegy hónappal azután, hogy túlélte a holokausztot, Viktor E. Frankl pszichiáter Bécsben bemutatta később világhírűvé vált terápiás módszerét, a logoterápiát, amelynek középpontjában az élet alapvető értékei állnak.

Frankl megfigyelte, hogy azok a foglyok találták meg legnagyobb valószínűséggel a túléléshez szükséges erőt, akik még láttak valamilyen értelmet az életükben. De vajon mi az élet értelme?
Az élet különféle helyzetekbe sodor bennünket, de saját döntésünk, hogy ezekre miként reagálunk. Frankl logoterápiájának célja ennek a döntési szabadságnak a megélése, mert ha ezzel tisztában vagyunk, megérthetjük saját, személyes célunkat is. A világ alakulása időről időre bizonyítja, hogy Frankl gondolatai minden körülmények között aktuálisak.

"Évtizedekig tartó barátságom Viktor Frankllal és gyógyító kapcsolataim minden egyes páciensemmel (...) ugyanazt a fontos leckét tanították meg nekem, amit Auschwitzban kezdtem el tanulni. Azt, hogy a fájdalmas tapasztalataink nem tehertételek, hanem ajándékok. Perspektívát és értelmet adnak nekünk, lehetőséget arra, hogy megtaláljuk egyedi célunkat és saját erőnket."
Edith Eva Eger

Znovuobjavené majstrovské dielo autora medzinárodného bestsellera Hľadanie zmyslu života, ktoré dáva nádej aj v neistých časoch.
Jedenásť mesiacov po oslobodení z nacistických koncentračných táborov uskutočnil psychiater a neurológ Viktor E. Frankl vo Viedni sériu verejných prednášok. Profesor Frankl, ktorý sa krátko nato stal známym na celom svete, v nich vysvetlil svoje ústredné myšlienky o zmysle, odolnosti a dôležitosti prijatia života - aj napriek veľmi nepriaznivým udalostiam. Franklove slová silno rezonujú aj v súčasnosti, keď svet čelí čoraz vážnejším klimatickým a ekologickým hrozbám, prehlbujúcej sa sociálnej aj názorovej nerovnosti a veľkej ekonomickej neistote.
Autor ponúka zaujímavý pohľad na odporúčanie "žite tak, akoby ste dostali druhú šancu" a odhaľuje svoje základné presvedčenie, že každá kríza v sebe zahŕňa príležitosť. Napriek nevýslovným hrôzam koncentračných táborov Frankl pozorovaním sily svojich spoluväzňov zistil, že vždy je možné "povedať životu áno". Toto poznanie je hlboká a nadčasová lekcia pre nás všetkých.